fvalek komentáře u knih
Po třetím díle jsem si říkal, jak to asi dopadne dál a tady se mi na to dostalo odpovědi. Trošku mě mrzí, že velká zápletka ohledně vraždy se vůbec neřešila vlivem časového skoku. Dost mě potěšila změna kresby, protože byla taková vyspělejší a moc se to hodilo, postavy působily drsněji, trnová koruna vypadala lépe a její vlastnosti více nahrávaly příběhu. Opakovaně mě učarovává oddanost Mery a její osobnost a schopnosti, je prostě skvělá, škoda toho konce.
Souhlasím s tím, že komiks Aquaman má velkou výhodu v tom, že nic nežene, na vše je dost času a vůbec to nehraje v neprospěch. Naopak tyhle politické a královské záležitosti je super sledovat a to navíc ve spojení s krásnou Atlantidou, která nás navíc v tomto díle bere i do uliček deváté kasty, kde to je možná víc zajímavější než v trůnním sále. Malé cameo Titánů a Aqualada potěšilo a i přes svou strohost nepohoršilo. Potěšili mě mutanti, kteří umí být vážně krásní. Taky se mi moc líbí celkově zápletky kolem kralování a puče, hlavně to, že ne každý je proti Arturovi, jak se původně zdálo. Delfína mě trošku štvala, protože nové postavy, co se pletou mezi hlavní hrdiny moc nemusím, ale vlastně byla fakt krásná a měla super schopnosti. Duchové v pokladnici další plus a úžasné seznámení se světem magie Atlantidy.
Celkově taková jednohubka, která je ale moc důležitá a hodně hezká, sice kratší, ale užil jsem si ji možná víc než třetí díl... Atlantida povstává! :)
Třetímu dílu musím vytknout jednu věc, děj už není tak konzistentní a někdy je škoda, že je zápletka taková moc urychlená (Co se bude dít s Thethys? Co chtěla? Vážně to takhle skončilo? A co ten robot?), ale tak jasně, musí čtenáři ukázat, že Aquaman prostě není v Atlantidě. A já si říkám, je to takový problém? Svět neuvěřitelných vynálezů, komunikací a přenosů, nestačilo by zavolat?
Popravdě první ze tří dějových linek mě vůbec nezaujala a přišla mi taková úplně o ničem. Druhá s Thethys mi přišla zase naopak šíleně zajímavá, a chci vědět víc, ale bohužel se mi to asi nepoštěstí nikdy. Třetí zápletka tomu nasadila korunu, nebo spíš sesadila korunu? Jsem rozpolcený, na jednu stranu se mi konec líbil, byl tak jako správně neakčně akční a ještě to dávalo smysl, na druhou stranu to bylo trošku hysterické, přehnané a říkám si "Vážně má "nejvyspělejší" stát tohle zapotřebí?" No, alespoň konečně chápu, proč se Mera tak naštvala v komiksu Liga spravedlnosti, který jsem četl předtím a moc nechápal. :)
Nemůžu tomuhle dílu nic zásadního vytknout. Příběh je nám předáván co kapitola, to jeden člen Ligy (nebo alespoň většina). Musím podotknout, že je ale trošku nuda, že každý sešit začíná zápletkou "Ollie, jsi blbec." - "Já vím." - "To je v pohodě.", to už mě u třetího sešitu přestalo bavit. Nicméně jako nápad se mi to líbí, Ollie se dostává do světa a hledá vodítka, kde se dá. Je osvěžující mít Ollieho v hlavní roli a jako jediného prozřetelného, zatímco Liga tu slouží jako takoví ti lenochodi, co prostě "Co, co se děje, nevím...", najednou je z Ollieho hrdina, který strčí celou Ligu do kapsy. Trošku mě ještě mrzí, že každý příběh má svou drobnou zápletku, která je pak ale dost zkratkovitá, aby se vešla na jeden sešit. Nejvíce se mi líbil příběh se Supermanem a Luthorem a pak se Sovím tribunálem. Celé to ale napravuje celková zápletka, společný nepřítel, který putuje ze sešitu do sešitu, a postranní, ale neméně důležitý, příběh Black Canarry a Emiko.
Příběh skvěle vykresluje, že Devátý kruh není jen otázkou Seattlu, ale doopravdy ohrožuje celý svět a dělá tak z Green Arrowa jakéhosi kosmopolitního hrdinu, který je výkonný nejen na malém písečku Seattlu. Navíc se ukazuje, že i bez superschopností se dá dosáhnout velkého spiknutí a velkého příběhu, na který jsou superlidé zkrátka krátcí (a i mocní nesuperlidé, jako například nezranitelný Luthor). Ollie nejenže nakopává zadky všude možně, ale ještě s sebou nese poselství o běžných lidech, kteří jsou stejně důležití, jako bohatí, mocní i jako samotný Luthor. Také je skvěle uveden příběh Metalu, který mi po přečtení konečně začal dávat po stránce Green Arrowa smysl.
Moc se těším na další díly, vyhovuje mi Ollieho pozice v Lize a už chci konečně soud a pěkné nakopání devátého kruhového zadku! :3
Tohle bylo nepříjemně slabé. Futuramu a Simpsonovy miluju, to je prostě jasné, ale tyhle komiksové verze mi přijdou jako taková dětská adaptace, která je sice hezky kreslená, stejně jako seriál, ale celkové vyznění je úplně jiné. Příběhy jsou jednoduché a banální, chybí tam ostrovtip, ne vždy vhodné narážky... je to takový výtah toho nejobyčejnějšího a skutečně nijak extrémně nezaujme. Formu to splňuje, ale kvalitní obsah, který fanoušci Futuramy znají, nikoliv.
Skečová podoba, dělení na 4 díly, tomu moc nenahrává, protože to jsou takové dějově slabé vzdechy a chybí jim pořádné pointy. Dokážu si představit, že by třeba vznikl komiks na Futurama filmy (série, kde ze 16 dílů vždy 4 navazují, třeba Benderovo parádní terno, Milion a jedno chapadlo aj.), protože tam by děj navazoval, byl by delší, klidně na víc komiksových kompletů a dávalo by to smysl a hezky by tam vynikla pravá podstata Futuramy. Ale v tomhle formátu malých vyprávění je to úplně o ničem. Další díly rozhodně nekupuji, ale jako taková ukázka a jednou vzpomínka pěkné...
Já jsem prostě zmatený. Komiksy Strážců galaxie jsou jedny z nejlepších, hlavně množstvím děje a hostujících postav (Captain Marvel, Venom, Thanos...), ale přijde mi, že na sebe úplně příšerně nenavazují. Je možné, že si detailně nepamatuji předchozí díly, ale prostě... jak se dal Peter dohromady s Kitty, jak se z Gamory stala nějaká superhrdinka se silou kosmu, kde vzali a zase ztratili Venoma, kdo byl Nova, co se stalo s Quillovým otcem, kdo je ta živoucí planeta, kde vzali vesmírnou krychli, co se tam dělo... Možná mi uniká nějaké napojení na jiné komiksy, asi bych potřeboval mapu.
Nehledě na tohle všechno jsou ale komiksy Strážců opravdu skvělé, akční, zábavné, zajímavé... a já bych jich rád klidně ještě víc. Jejich příběhy dokáží snoubit komedické prvky s vážnými tématy a to se mi moc líbí. Krásný byl příběh s planetou symbiontů a vůbec mi nevadilo, že byl takový krátký. Celkově je u Strážců klasická taková skečovitost. Hodně kvalitní byl souboj v Rakoversu a celá zápletka okolo, i když dost zmatená, protože fakt netuším, jak se tam dostali... Politická scéna byla taková hodně samoúčelná - navrhneme Quilla a ten to hned vyhraje a pak ho hned přivedeme, protože když celý život zdrhá před otcem a ten ho nedokázal chytit, tak my to najednou zvládneme za pět minut. Ale přeci jen, kéž by bylo pokračování. Je tu ale velká nevýhoda českého trhu - vydává se jen to, co se prodává (čili to, co má film a je to mezi lidmi známé), pak se ale stává, že půlka příběhu ani nevyjde, protože je třeba v crossoveru s jinou postavou atd. To by chtělo napravit a měly by vycházet kompletní edice podle děje, ne podle postav.
Líbí se mi crossovery, takže jsem byl moc rád, že vyšla tahle veliká akce, nicméně mi přišlo, že ne úplně navazuje na některé komiksy z běžného rebirthu, takže nevím, jestli třeba vyšla moc brzy nebo tak... zase se tolik nevyznám, nečtu úplně všechny, takže do toho nebudu "zabrušovat", ale ne všechny odkazy jsem pochopil, hlavně ty autorské odkazy na starší komiksy, ty byly někdy až otravné svou četností, protože každý druhý fórek byl náležitě intertextově zasazen a podepsán jakýmsi Tayem... Rozhodně se ale těším na další díly a moc chválím tento počin (včetně jistě krásného křtu v luxoru, na kterém jsem nebyl).
Kresba je různá, podle různosti komiksových sešitů v "souboru", ale nevadila mi žádná, všechny jsou skvělé, osobně jsem spíš pro styl prvních částí, ten konec se Sebevražedným oddílem se mi moc nelíbil a poslední sešit s Arrowem je super, ale není to úplně můj styl (zatím?). Uspořádání po jednotlivých sešitech a získání perspektivy všech důležitých postav coby vypravěčů je super věc, někdy jsem ale úplně nevěděl kdo mluví. Já vím, jsem hrozný trotl na tohle, ale byl vypravěčem prvního sešitu Hawkman nebo Batman?! Postavy crossoveru (zatím?) byly takové klasické, Oddíl, Batmanova rodinka... sem tam Hawkovi a Teen Titans, kteří ale samostatně nevychází (U Titánů velká škoda) a Arrow - aspoň že tak. Jediného Arrowa a Oddíl mám docela rád, takže celá kniha převážně o batrodině mě nenadchla, ale jak říkám, vše je zatím a zajímavá camea Swamp Thing a chviličku Supermana a Wonderky stačily. U Supermana a Wonder Woman jsem asi i radši, že se nevyskytují dlouhodobě a celá liga je hodně na vedlejší koleji, což je bezva, víc prostoru pro ostatní a moc se těším, kdo se ještě objeví.
Děj je... částečně docela nudný, částečně hodně akční, je to takové dost vysvětlovací a bohužel mi některé věci ne úplně dochází, snad to je jen tím, že to vysvětlí až v dalších dílech. Smutné by bylo, kdyby to bylo mou neznalostí nějakého důležitého komiksu a nesmyslné by to bylo ve chvíli, kdy by to bylo kvůli neznalosti komiksu, co v ČR nevychází. No ale teď ten opravdový děj - existence temného multiversu? No paráda... nějaké dávné proroctví stranou, ale prostě tohle je super a ani mi tolik nepřekáží, že v ústředí je můj neoblíbený Batman. No a teď to největší... a nevím, kolik můžu napsat, aby to nebyl mega spoiler, i když asi každý ví, o čem tyhle komiksy jsou - Batman, který se směje. Jsem hrozně zvědavý na další díly, těším se, co se bude dít, kdo se objeví a hlavně jak to celé dopadne. Sice mám trošku bordel v těch kovech, ale to se snad nějak srovná. Jinak musím souhlasit s Lenkou.Vílkou, je to takové hodně New 52. :D
Nekoukal jsem do edičních plánů, ani co bude vycházet, ale snad nebyl Metal vydaný jen tak pro nic za nic a budou se ho tu teď držet, protože bych se třeba rád dočkal skupinky Secret Six a myslím si, že Batman who laughs má co nabídnout nejen v jednom crossoveru! :)
Příběh zabývající se nedůvěrou, podezřívavostí a hlavně vekou dávkou malicherné žárlivosti. Velkým hrdinům někdo leze do zelí a je rychlejší, silnější a oblíbenější, co budou dělat?
Nejprve ale ke kresbě, je to taková už trošku old school kresba, ale stále dost působivá a přehledná, barvy jsou trošku divočejší, ale hodí se, takže tam super, Porter nezklamal.
Příběh je ale doslova skvělý, zápletka je originální, protože vyčnívá z koloběhu zápletek "hrdina jako hrdina" a "hrdina bez schopností", ale otevírá novou otázku "Co když někdo bude lepší?". Bylo to vlastně fakt vtipné, žárliví hrdinové, kteří nedokáží přiznat svou porážku a náhradu, a proto instinktivně hledají chyby. Jasně, oni jsou ti nepřátelé zlí, ale i v době kdy "nejsou" to je pěkně malicherné. A druhý pohled je pohled běžných lidí, kteří jen co vidí něco nového, zapomenou na staré a fanaticky následují pro ně výhodnější možnost. V tomhle má příběh docela hloubku. Ale i taková ta dutá bojová epická stránka byla úžasná, finální souboje moc dobré.
Takže ve výsledku hodně dobré, není to úplně můj top komiks, ale kvality na to určitě má, klidně bych si přečetl i nějaké další podobné zpracování téhle zápletky, uvidíme, co se namane :)
Po delší době jsem si pořídil Z masa a ohně, jako poslední "knihu", co mi chyběla do série Zaklínače a musím říct... že ji beru asi jen čistě sběratelsky.
Fajn, je to zaklínač, je to moje životní láska (vrrrr), ale tenhle komiks je doopravdy nejslabší z celé série, z celého universa, merche i reálného světa... Nejprve ale pár pozitiv, moc se mi líbil Ofir, vlastně to pro mě byla dost novinka a tak jsem z toho teoreticky něco vytěžil. Konečně to byl i první díl, kdy se objevil Marigold! Měl jsem trošku problém s časovým zařazením, tuším někdy před dobytím Cintry asi, doba povídek, je to škoda, chtěl jsem spíše dokončit rozdělané příběhy s Ciri, ale tak i taková povídka je lepší než nic.
A teď hodně negativ - líbí se mi ten herní styl, jsem na něj zvyklý už od Prokletí vran, takže to mi nevadí, ale Motyka ani ta druhá si s tím moc práce nedaly, někdy to vypadá, jak kdyby prohnaly kvalitní obrázek nějakým komiksovým filtrem. Příběh je doopravdy nanicovatý, nejde o to, že by byl špatný, přeci jen nějaký démon, nové království, čarodějka... ale je takový kognitivně nízko, jak kdyby to měly číst děti, moc mě nepotěšil. Třetí takové velké mínus je, že Gerallt se tak nějak nechová jako Geralt, možná to je částečně tou primitivitou příběhu, ale v hodně scénách jsem si říkal "Ale no tak, tohle by Geralt nedělal...", bylo to takové zvláštní, neumím to přesně popsat, zkrátka jako číst o někom, ale necítit ho z toho. :D
Pak mě taky štve ten nápad, Ofir jsem sice pochválil, ale číst půl knížky lámanou češtinu aneb ofirská hatmatilka, je dost unavující, hlavně když to není bůh ví jak epický příběh, ale řeší se tam hlavně s kým král chrápe...
No mám zkrátka dilema, je to Zaklínač, alespoň ta kostra... nechci hodnotit negativně, nicméně mě to hrozně zklamalo, protože od posledního komiksu bych čekal daleko víc a rozhodně to nemá na Skleněný dům, který byl takový temně filosofický, na Liščí děti, které sice vycházely z knihy, ale právě proto byly kvalitní, ani na Prokletí vran, které už je slabší, ale aspoň je to dost věrné a dává nám to budoucí perspektivu. Tento díl bohužel vážně podprůměr. :/
Tato kniha je vlastně mou první jakousi "fotoknihou", nevím jak se tomu říká, asi umělecká kniha či tak... a rozhodně mě nezklamala. Jako fanoušek Zaklínače jsem z ní by popravdě hodně nadšený - knihy i hry znám, ale některé obrázky z karet jsem viděl prvně a jsou doopravdy skvostné. Kniha je velká a bytelná, stránky jsou kvalitní a celkově je to moc hezky vytvořená kniha. Možná bych maličko vytkl jakousi nahodilost karet, nevím jestli šly po číslech nebo nějak náhodně, ale třeba konkrétně upíři byli různě rozházeni na více stránkách, než aby byli u sebe a dali se třeba porovnat, ale tak to není nijak na škodu. Některé menší obrázky bych klidně bral jako celostránkové a naopak, ale to už je subjektivní pocit. Texty jsou všeříkající, popisky sem tam vtipné, označení co je postava zač se velmi hodí a sem tam příběh jak kresbu autor vytvořil je příjemný. Za mě rozhodně krásné doplnění Zaklínačské kolekce. :)
Thanos je jeden z těch komiksů, na který se těšíte, ale pak si říkáte "Aha, co dál?". Nechci tím říct, že by byl nudný nebo špatný, ale minimálně pro mě byl takový nemastný neslaný. Začnu ale pochvalou, kresba byla skvělá a byla taková správně drsná, asi tak, jak by si Thanos přál. :D
Dál to už ale bylo takové zvláštní, útržky z Thanosova života, útržky z životů jiných nevýznamných postav, (spoilery na 4. Avengers? :P ), a nakonec se z toho vlastně vyklubal příběh, kde vůbec nefiguruje Thanos coby hlavní hrdina. A tenhle aspekt hrdiny je vůbec věc, která tenhle komiks dělá matoucím. Reálně Thanosovi nefandím, potom si koupím komiks o něm, takže mu fandit chci, ale dostane se mi příběh o jiné postavě a Thanos je zase v pozici toho, co je ten špatný a musí se odstranit. Upřímně, ne že bych čekal, že by byl Thanos hrdina, kterému budu fandit, ale trošku jsem doufal, že uvidíme příběh z jeho pohledu, kde sice bude šílený titán, ale bude to v jeho pojetí vše dávat smysl a prostě se s ním trošku sblížím a pochopím ho. Ale to se bohužel nestalo... tak to je taková jediná výtka, co mám.
Jinak tedy z obecného pohledu to bylo v pohodě, akce fajn, drama fajn, rodinné záležitosti fajn, boj ne tak fajn (Thanos vs garda skvělé, Thanos vs Thane o ničem). Nedošlo k žádnému zadostiučinění, nevyřešila se nemoc, nevyřešilo se co po jeho "smrti", nevyřešilo se, co chce Smrt, ale tak jasně, to je klasika prvních dílů, těším se tedy na další, ale už bych rád víc Thanose a ne aby byl ve vlastním komiksu jen vedlejší antagonista. Použiji tedy termín i hodnocení "SLUŠNĚ NAŠLÁPNUTO" a uvidíme, co dál. :)
Plačící andělé byli jedním slovem dokonalí... První světová válka konečně ukázala, že Tardis je primárně stroj času a nejen teleportér na jiné planety a atmosféra doby se skvěle hodila. Příběh byl temný, smutný, ale přeci jen hrozně zajímavý a poutavý. Skvěle se mísila akce, napětí a i zábava. Samotní Andělé byli fakt super, žasnu, jak propracované, ale přesto tak moc vtipné dokáže doktorovo universum být. Když pominu samotnou akci, tak i vedlejší prvky jako romantika, životní osudy apod. hrály vše dobře a nevnucovaly se (až trošku na koketu Gabbi). Druhý příběh byla už taková klasická jednohubka, nějak extra mě nenadchla, ale nezahanbila, bylo to kratoučké. :)
Co se týče grafické stránky, tak byla taky úžasná, druhý příběh byl větší umění, ale tak úplně mě kresba neoslovila, ale ten první fakt pecka.
Pořád tak nějak váhám, jakého doktora mám raději, jestli desátého nebo dvanáctého, ale pak si řeknu, že mám doma oba a nemusím si vybírat, takže prostě beru všechno. Seriál mě tak úplně nedostal, knihy jsem nezkoušel, ale komiksy mě okouzlily. (Několik knih snad dokonce napsal Douglas Adams a já musím říct, že to je moc dobrý autor, protože v komiksech sem tam narazím na takové náznaky Adamsovské ironie a vtipu a prostě se k nim hodí, takže tomu možná dám šanci). :)
Vůbec nevím, jak takové dílo okomentovat, protože je to doopravdy "velká komiksová událost", nicméně zase mě to nezaujalo tak, jak asi mělo. Začnu nějak jednoduše...
Co se týče kresby, tak je asi třeba počítat s tím, že to je kresba z roku 1985, obzvláště Pérez, který si zachovává tenhle "starší" typ kresby i později. Je tedy šíleně barevná, hodně složitá, je těžší se v ní orientovat, ale má své kouzlo. Obálka je naprosto oslňující, ta se mi líbí extrémně.
Děj už je takový horší, protože i když se řeší hodně důležitá událost, vlastně změna celého systému DC universa, tak je to takové hodně dokola. Chvilku dělají to, pak zase tamto, pak zase to první, pak zase to druhé, pak to vypadá na konec ale není, pak to vypadá na další konec, ale zase není... Hodně postav má jen epizodní roličku a celkově je ta pozornost tak hodně rozdělená, že se tam žádné postavy nedočkáme víc (překvapivě Batmana skoro vůbec). Určitě mě dost zaujala postava Supergirl a Psycho-Pirata a jejich příběhy. Samotná zápletka byla důležitá, ale asi mě zase tolik nebavila.
Nicméně mě hrozně potěšilo, že se skutečně vyskytly snad všechny DC postavy, i když některé jen velmi epizodně. Docela líto mi přišlo, že každý, kdo umře, tak už se skutečně nikdy neobjeví, to je trošku smutné. A ještě k tomu závěru... asi ho úplně nechápu. Jasně, bylo to tam vysvětlované, ale ta multiversa, antihmotové vesmíry, Primal Earth (nebo to byla Earth One?), prostě tak úplně nechápu ty podmínky toho spojení, které postavy tedy zůstaly, které ne, čím se řídilo kdo zůstane a kdo ne, čím se řídilo jaká část země zůstane... bylo to skutečně složité a zvláštní. Takže sice jo, byla to komiksová pecka, ale pro mě dost těžko zkousnutelná jak po stránce děje, tak po stránce celé té DC strategie. :D
Já fakt nevím, jak tohle zhodnotit, protože na jednu stranu to je hrozná blbost, na druhou stranu to má být zábava a je to zábava... Trošku to zhoršuje fakt, že jsem dost vážný a nejsem úplně na legrácky, ale pokusím se přimhouřit oko.
Rozdělení do na sebe nenavazujících "skečů" je na jednu stranu výhodné v tom, že si každý najde něco, co se mu líbí více a zanikne tak to, co se mu líbí méně. Na druhou stranu je malá nevýhoda v tom, že pokud někdo očekává delší logicky navazující děj, tak se mu toho prostě nedostane, a ne všem to asi bude vyhovovat. Já jsem asi mix obou typů, protože pár dní až týdnů po čtení už nedokážu identifikovat, o čem jaký minidíl byl a pamatuji si fakt jen ty lepší. První díl, který měl nějaké souvislosti se mi asi líbil více.
Postavy jsou klasika, Deadpool jako srandista, Spidey jako ten vážnější, ale nakonec jsou vtipní oba. Trošku jsem se bál, aby to u Deadpoola nebylo až moc a nebyl směšný, ale ne, vychytali to dobře. Z příběhů se mi pak asi vryl do paměti nejvíc ten vánoční, ale tak nějak nevím, co na něm vychválit... No sranda to občas byla, u toho bych asi skončil. A ještě vlastně mě napadá ten díl s čarodějkami, ten se mi líbil moc, byl skvělý. :)
Jak píši, jsem kakabus a vím to, nebudu tím kazit celý komiks. Přečetl jsem ho jedním dechem, občas se i pousmál, takže jo, je dobrý. :D
Ideální komiks je takový, který v sobě snoubí akci, politiku (souhrnné označení pro nějaký vážnější motiv) i zábavu. Aquaman podle mě všechno měl, takže je to jeden z nejlepších Rebirthů, co jsem vůbec četl. Oceňuji délku komiksu, opravdu se toho nebojí, a i když končí velmi velmi neuzavřeně, tak nám dává dost velkou dávku příběhu, abychom se těšili na zbytek.
Samotná dějová stránka je skvělá. Neřeší sice úplně přímo nějaký počátek, docela by mě zajímalo odhalení Atlantidy a Ocean Mastera, ale dostáváme se k počátku Aquamana ve světě lidí, jak na něj pohlíží, a hlavně jak se snaží propojit své životy na souši a pod vodou. Poměrně to kopíruje rozdílné pohledy na Supermana, když se řešila jeho důvěryhodnost oproti mimozemské a lidské loajalitě, a to mě baví. Občas je fajn se trošku zamyslet nad tím, jaké problémy mohou řešit hrdinové. Ale vlastně pod hávem téhle existenciální otázky se rýsuje poměrně hodně akce, o kterou se postará Black Manta nebo armáda, takže za mě naprostá spokojenost. Akce i "politika" vyrovnaná a děj hezky celistvý a logický.
Postavy jsou skvělé, Arthur je přesně takový hrdina, jací se mi líbí. Morální, hrdinný, mírný, pod tlakem se nesype, vlastně je to takový vzor vyrovnanosti a je smířený s tím, jak ho lidé vidí, ale přesto se snaží bojovat a zlepšit svou důvěryhodnost. někdo by třeba namítl, že se vzdává a podobně, ale nevím jestli bych sám rozhodl jinak, ono v jeho situaci toho nejde moc udělat... Mera je okouzlující a taky se mi moc líbila. Pak ostatní postavy jsou takové nijaké, epizodní. U Supermana mi tam trošku chybí kontext, protože to vypadá, že slouží Vládě, ale z komiksů Justice League zase vypadá jako takový vyhnanec, kterému zatím nikdo nevěří, takže tam mi to trošku nesedělo. A jsem opravdu zvědavý, co vymyslí ta vojanda, vypadá dost rozumně, ale Arthura se zatím nijak nezastala... uvidíme.
Kresba se mi moc líbila, Eaton a Jimenéz mají takovou trošku Leeovskou kresbu, ale ty obličeje sou někdy až hodně drsné, propracované, sem tam vypadají až víc vrásčitě, ale je to vtipné. Třeba na Black Mantu se to hodí, vypadá jako totální badass, ale jak píši, že Arthur je takový mírný, hodný, tak sem tam vypadá jak na steroidech s návalem agrese. :D
Hmm, tak druhý díl se povedl skvěle, mně to tedy stačilo, vše se patřičně vysvětlilo a zápletky byly skvělé, spousta akce, ale stále dost prostoru na řešení osobních neakčních věcí. I přes hodně vážný příběh se pořád našel prostor pro Ollieho vtipkování, což z něj dělá mého oblíbence a komiksu nic nechybělo. Postavy byly dobře vypracované, hlavní zápletka i ty vedlejší taky a závěr mě dostal. Na dvě tenčí knihy byl příběh opravdu komplexní a často ani dvakrát tak tlusté komiksovky v sobě nemají tolik dobrých věcí a nejsou tak hezky logicky podané. Starší kresba se mi líbila i tahle varianta Arrowa, takový prostě dobrák Robin Hood, žádná moderna... Příjemně překvapil. :)
Nechci říct, že mě k tomuto komiksu dovedl film Venom, Spider-mana samozřejmě znám dlouho, ale ano, Venom mě skutečně nakopl k tomu koupit si Venoma. A musím říct, že to bylo vcelku zklamání. Kresba byla jednodušší, ničím neokouzlila, ale stěžovat si na ni taky nemůžu. Naopak děj je hlavní kámen úrazu. Velmi málo akce a spousta postranního povídání. To je samozřejmě má chyba, nemám celou sérii a nečtu postupně, takže jsem jaksi mimo, nicméně i ten samotný zrod Venoma byla hrozná nuda a ničím neoslnil. Kniha Venom tak nejenže nevysvětlila vznik a původ Venoma (jako toho slizu), ale prakticky ho ani nějak výrazně nepředvedla (toho lidského). Takže tenhle Venomův počátek je podle mě prostě hrozně povrchní a určitě šel osvětlit i mnohem lépe. :/
Harry je moje srdcovka, můžu ho číst v deseti i ve dvaceti letech... Druhý díl už není takové to základní "přivítání" a o rok starší Harry už si může dovolit působit více zkušeně a dostat se i do nějakého vyspělejšího nebezpečí. Moc se mi líbí, že Rowlingová má tak komplexně vymyšlený svět, že v žádném díle nevyčerpá nové poznatky o kouzelnickém světě a druhý díl tento svět skvěle rozvíjí. Na rozdíl od prvního dílu se zvyšuje akce, napětí a právě i to nebezpečí. Hrozně mě baví mimodějové skutečnosti a v tomhle díle jich je otevřených tolik, nová kouzla, magické rostliny, magická zvířata (akromantule a bazilišek jsou taky srdcovka). Pořád to ale ještě hraje na takovou jednodušší notu, nechci říct dětskou, ale tak Harrymu je teprve dvanáct, takže si to může dovolit. Některé pasáže jsou takové trošku naivnější. :)
Komiks jsem měl vyhlédnutý déle a konečně se mi ho podařilo sehnat. Budu se prakticky opakovat, kniha je úžasně zpracovaná, kvalitně a doopravdy luxusně. Kresba je úžasná, vážná a dospělá, zároveň ale klasicky superhrdinská. Děj je časový průřez, který v sobě kombinuje mnoho prvků DC světa v novém podání. Velká sonda do alternativních dějin a sociologie. Líbilo se mi, že Superman si ačkoliv naprosto jiné výchově, prostředí a chodu světa zachoval své mravní ideály, které jak autor správně naznačil, mohou být s každou politikou pojaté jinak, ačkoliv jsou ve výsledku stejné. Amerika je nejdřív ta správná, zatímco Sovětský svaz špatný, ale postupně se situace otočí a USA je přesně v tom nepříjemném propagandistickém rozkladu, jak to v historii bylo se SSSR. Supermanovy ideály a srdce jsou věčné, Lois sice neměla šanci, ale pořád to bylo cítit. Ve finále mě hrozně překvapilo zpracování samotného Kryptonu a i "původ Supermana a Kryptonu", doopravdy je to jeden z nejlepších komiksů.
Komiks se mi moc líbil, kresba byla přehledná a pěkná. Spolupráce mezi Supermanem jako mravním vzorem a Batmanem jako mužem se svými názory a prostředky byla zajímavá. Množství ostatních postav příběh oživovalo, ale nebylo jich třeba tolik. Docela mě uklidnilo, že nakonec nebyl S a B proti všem, ale měli i své spojence, to mi původně přišlo zvláštní, že by se na ně všichni tak sletěli. Lex Luthor jako obvykle, to je super záporák. :D
Hrozně mě potěšila jedna věc, a to je skvělé vykreslení "zrcadlového světa". Hrdinové nejsou dobří a špatní v pravém antagonistickém smyslu slova, ale jde pozorovat, že světy se vyvíjely úplně jinak, ne nutně opačně. Ne nějak striktně jako přes zrcadlo, ale už mnohem dříve a hlouběji v ději. Feťák Flash, rozdíl ve vraždě Waynů, obrácený účinek kryptonitu a spousta dalších věcí, která hrdiny i antihrdiny ovlivnila a přesto to není černobílé. Ačkoliv pak tedy nechápu, proč se světy tak prezentují - jako výrazně dobrý a jako výrazně špatný. Trošku mě mátly dvě věci, první byly původy a příběhy antihrdinů, které nebyly nijak moc vysvětlené (zlý Green Lanturn, SuperWoman apod. + kde je Aquaman a Martian Manhunter) a druhou věcí byla určitá pravidla interakce mezi těmito dvěma světy, tam jsem úplně vše nepochopil. Co mě ale potěšilo úplně maximálně, byla existence něčeho,co přesahuje zlo i dobro a útočí tak na oba světy současně, to byla prostě dokonalá zápletka, i když ve finále trošku nudná, zvláštní, jednoduchá. :D