fvalek komentáře u knih
Tohle je v podstatě jeden z takových těch těžko uchopitelných příběhů, který začne dávat smysl opravdu až během čtení. Dlouho mě tak odrazovala šílená obálka a ani anotace mě rovna nepřesvědčovala. Nicméně výsledek byl docela zajímavý a upoutal mě. Ďáblové jsou originální téma, zejména pak jejich různé druhy a schopnosti. No a Dendži je sympatická postava a jeho spojení s Počitou je docela hezké. První díl byl spíš o tom se ukázat a trošku vše představit, ale doufám, že časem to nebude jen o tom, že Dedži je další vyvolený, který dokáže porazit všechno a všechny. Zatím mě baví, jak má takový ubohý lidský život, který se naprosto obrátí, když se stane ďáblem. Rád zjistím o tomhle světě víc! :)
Hodně jsem se bál, že tahle série bude moc drsná, něco jako Godzilla nebo prostě taková jako army, ale opak je pravdou. Hlavní postava Kafky sice není zase tak sympatická, jak by možná mohla být, pro mě osobně to asi dělá to jeho kouření a takový ten syndrom zoufalého třicátníka, kterému něco uteklo, ale nakonec si na něj člověk zvykne. Jeho práce je pak veskrze zajímavá a je vtipné, že jde zase o svět, kde se města demolují na denní bázi a nikomu to finančně zase tolik nevadí. Klasické Japonsko. Celková pointa s tím, že Kafka si přeje být v elitním týmu boje proti monstrům je docela ohraná, očekávaná a asi bych jinou ani nečekal. Alespoň ji obohacuje ten faktor "kaidžu", který sice sám o sobě taky není nic tolik originálního, ale výhodou je, že se na příšeru mění tak trošku dle potřeby a nemá tu podobu permanentně. Otevírá to možnost dát mu různé schopnosti a specifika a vyvíjet jeho postavu, takže to je paráda. V podstatě to tak vůbec není můj žánr a nevěřil bych, že mě to zaujme, ale přečetl jsem to jedním dechem a bavil se. Už mi jede druhý díl a nemůžu se dočkat. :)
Jedním slovem neuvěřitelné... Josef Vybíral opět nezklamal a vydal další pecku, přičemž Dufaux předvádí své životní dílo a Delabyho kresba je neuvěřitelná. Obrovská kvalitní kniha se skvělým příběhem, nádhernou kresbou a ještě ke všemu velmi poučná a plná různých vysvětlivek a poznámek k historickému kontextu. Už první díl byl parádní a druhý díl v tom směle pokračuje.
Co se týče děje, tak dění v Římě je skvělé a osobně doufám, že co nejvíc historicky přesné. Intrikánku Agrippinu nahradila nová ženuška, která možná není o moc horší, asi jsem čekal její větší vliv, ale má tam určitě machinace. Nevím, jestli to je jen nějaký metafora, že se tam pořád objevuje jako démonka, nebo se rozjíždí nějaká mytlogická linka, ale je to zajímavé... Líbí se mi taky, že je navázáno na předchozí díl a hodně se stále diskutuje Britannicus. Nero zatím nepůsobí nějak příšerně, ale pomalu se formuje jeho zkažená osobnost. Co se týče Mureny, tak ten mě trošku zklamal v tomhle díle, přičemž jeho postava je jako na houpačce... Hodný a čestný, pak udělá hrozné věci, pak je za hrdinu, pak zase špatný... Malá odbočka v Galii byla pěkná a těším se, co tam udělá ta zjizvená slečna, ale byl jsem rád, že jsme skončili opět v Římě, a to při té nejhorší události aktuální doby. A kdo za to může? Jistě křesťani...
Trošku jsem se bál, aby to nebyl konec, protože na konci je hezký doslova, který začíná slovy "tak jsme na konci našeho putování", ale reklamuje se další svazek, takže jsem rád. Všiml jsem si, že hřbety skládají nějaký obrázek, tak jsem i celkem zvědavý, kolik jich dohromady bude, jestli tam nějaká kresba bude nebo jde jen o ladící barvy. Je to jeden z takových těch komiksů, který je složitý a necháte si ho nakonec, ale pak jsme po přečtení hrozně rádi a nadšení. Tak už aby byl další díl, snad nebude zase tříletá pauza... :D
Řekněme si to upřímně... Kresba je velmi specifická a podle mě komiksu zase tolik nepomáhá, přestože se tak nějak hodí, ale dokázal bych si představit i vhodnější styl, který by podtrhl celou zápletku. Nicméně to nic nemění na tom, že je to skvělý komiks a příběh je fantastický. Black Label opět přináší nejen nový úhel pohledu a hledisko netradičních postav, ale nabízí zcela jiné fungování klasického DC světa, ve kterém schopnosti nefungují tak mocně, neomezeně a bezpodmínečně, a ve kterém se v podstatě neukáže žádný hrdina, naopak se ještě objeví zkaženější záporáci než kdy dřív.
Leonarda Snarta mám spojeného spíš s takovou tragikomickou osobností, která je docela klidná, vtipná a dokáže být záludný, ale i férový. Tahle starší verze je poměrně drsná a chladná, ale nemám s tím velký problém. Nejsympatičtější je ale jeho sestra Lisa, která je i přes zločinnou minulost veskrze dobrou postavou. Ostatní už jsou takoví vedlejší, za zmínku stojí třeba sympatický Mick nebo zajímavý, i když nevyužitý Evan nebo Frankie. Postaršená podoba antihrdinů je super a nabízí hodně potenciálu, takže je škoda, že se minulost a vývoj postav do tohohle věku nijak neřeší. Celkově lze říct, že to je postaršená verze postav původních Ranařů, ne úplně nějaké moderní verze, čemuž odpovídají i jejich schopnosti, kdy třeba Golden Glider je čistě jen bruslařka.
Příběh je tak trošku Dannyho parťáci, což je u Black Label docela běžné, protože se tahle série spíš než na superhrdinství snaží působit na jiné zápletky a žánry. Celá operace je dobře vymyšlená a nabízí hodně zajímavého. Celkově je příběh velmi čtivý a užil jsem si ho. Jen musím opravdu říct, že mě šíleně mrzí závěr, který jsem tedy měl problém rozdýchat. Větší škoda ale je, že celé ty závěrečné události jsou natolik rychle zpracované a přešlé, že z toho nešlo vytěžit moc emotivního, přestože jsem opravdu chtěl a cítil to. Celkově ale jedna z těch lepších knih ze série.
Nepopulární názor - opravdu nemám rád tuhle sérii Stranger Things komiksů, protože podle mě jen těží ze značky seriálu a zpracovávají banální nudné a o ničem příběhy vycucané z prstu a násilně nacpané do mezer mezi sériemi seriálu, aby to rádoby sedělo. A se seriálem je nudné komiksové verze komparovat, protože staví na událostech ze seriálu a ten tak tvoří jejich dějové pozadí. Ještě dokážu pochopit Šestku a Křest ohněm, ty se mi dokonce moc líbily, když zpracovali osudy jiných pokusných subjektů, přestože dost nekanonicky. Ale tohle... Díl absolutně o ničem.
Will se potýká se steskem po Bobovi, což musím uznat, je oblast, která v seriálu chyběla, a která tak nějak vyšuměla. Ne že by spolu měli nějaký velký vztah, ale dobře. Ještě po část s nějakou vikingskou hrobkou to dává smysl, i když už to vypadá pomalu na Lovce pokladů. Bohužel odhalení hrobky a celý zbytek příběhu včetně minulosti Bobyho je nudná fraška, která staví na nostalgii a lítosti nad osudem Boba, což se třeba mě osobně příliš nedotklo, rozhodně pak ne čtyři roky po událostech seriálu. Z učitele to udělalo trošku zoufalce, z Boba ještě většího a postavy čtveřice kluků nijak nevynikly a někteří snad měli za celou dobu tak jednu větu. Do toho všeho ta kresba, která přenáší seriálové vzhledy na papír a nějaký zoufalá snaha aspoň jednou někde ukázat demogorgona, aby to mělo nějaký švih... Možná by raději měli rozvíjet tu Šestku než tyhle minipříběhy do mezerek v ději...
Tohle je jedno z takových těch děl, co se mermomocí snaží parodovat vše, co se objevuje v podobném žánru konvenčně, ale hrozí, že se z toho stane tupá parodie beze smyslu. V této knize je to tak jako na hraně, ale stále ještě funkční. Hodně z prvků tohohle fantasy světa a jeho fungování se mi líbilo a bylo vtipné, ale některé už mi přišly navíc, k ničemu nebo až jako trapně využité ve snaze o komično. Takže částečně originální a vtipné, částečně trošku trapné, ale tak nějak to funguje po kopě.
Hlavní postava je sympaťák a stejně tak i ostatní postavy. Noria byla taky skvělá podpůrná postava. Zbytek už byl celkem navíc, ale svou funkci měli. Samotná zápletka je... podivná, ale to asi nejlépe podporuje tu komickou složku. Musím říct, že mi výjimečně ani nevadilo kýčovité téma cestování časem a tak podobně. K celkovému žánru a vizi se hodí i kresba, která je taková jednodušší, ale pěkná a zajímavá. Celková úprava knihy je luxusní a trošku napodobuje Argo komiksy, takže se aspoň hodí do knihovny.
Je opět škoda, že komiks, který se věnuje primárně padouchům, si toho Batmana prostě neodpustí... I když je pozitivní, že ho to ukazuje v docela slabším světle, nebo alespoň mně se část, kde ho Penguin i Riddler vyřadí jedinou větou, dost líbily. Nicméně je to takový tradičně netradiční příběh s padouchy v hlavní roli, asi nic nového, ale přesto osvěžující a zajímavé.
Příběh s Penguinem se mi líbil asi více. Byl akčnější, ukázal Oswaldovu dobrou stránku a jakousi čest a férovost. Dokonce ukázal, že je schopný přátelství a jeho tým se mi opravdu líbil, ať už divná Lily, vyšinutý synek ex-zaměstnance nebo dívčí vražedný gang... Prostě to mělo energii a bylo to hezké čtení. Takový ten klasický antihrdinský příběh o tom, že i padouši mají duši a dělají něco dobrého.
Pravým opakem byl Riddlerův příběh, který běžně zábavného a možná trošku laciného Riddlera ukazuje v brutálním děsivém a temném světle. Odhaluje se jeho minulost, která byla úžasná. Sice asi nechápu, proč pak jde na dráhu zločinu, ale nějaké to daddy issue tam je. Nicméně jeho přítomnost byla vážně silná a tak nějak mě stresovala a uváděla do zoufalství. Riddlerovi sice nemusí vždy slušet komická fazona, ale tohle zlo bylo tedy až extrémní...
Zajímavé, asi by bylo dobré, kdyby takovéhle příběhy vyšle i jiným záporákům, ale asi bych trošku vyrovnal tu atmosféru antihrdinství a absolutního zla, protože Penguin mě příjemně namotivoval, zatímco Riddler mě extrémně dorazil... :D
Tak tohle bylo zajímavé překvapení. Netradiční děj, který je ale v nějaké šílené manga sérii zcela uvěřitelný. Formování rodiny na základě potřeb tajné akce, kdy každý člen má nějaké své tajemství a svým způsobem se mu celá tahle habaďůra hodí. Všemu přihrává vyobrazení světa, kde spolu dvě mocnosti neustále vedou mocenské boje, zejména skrze špionáž a sabotáže. A kromě tohohle velkého pozadí sledujeme mikropříběh dysfunkční falešné rodiny, která se snaží dostat na prestižní školu, která je tak... mimo, až to někoho pedagogicky vzdělaného bolí. Ve své podstatě je to hrozně absurdní příběh, který ale naplňuje podmínky žánru a je to celkově vtipné a zajímavé čtení. Takže asi moje nová série ke čtení! :)
Tohle je takový ten absurdisticky komediální žánr, který funguje jaksi sám pro sebe. Ona už jen samotná premisa, kdy bývalý špičkový vrahoun ztloustne a jde pracovat do obchodu je sama o sobě vtipná a netradiční. Zamíchejte do toho další vrahy, přísnou manželku a telepata a je z toho docela sympatický mišmaš. Telepatie by mi asi přišla zbytečná, ale ten prvek toho, že pan Sakamoto skoro nemluví, je hodně důležitý. No a pak tu jsou ty myšlenkové zabijačky, které taky mají svou úlohu.
Celkový děj byl takový o ničem, nevím, jak by se pan Sakamoto uživil, kdyby najal každou zbloudilou duši na práci. A proč by nějaká vražedná mafie chtěla dělat v krámě, ale jak píšu, tohle je takový ten "nehledejte logiku a užívejte si" styl. Snaha Sakamota zabít nebo zlanařit je docela vtipná, ale hlavně jeho schopnosti jsou uchvacující. První díl byl rozjezd, ale teď jsem zvědavý, jak se to bude dál vyvíjet a zda to vybočí ze zatím omezených kolejí.
Udělal jsem tu chybu, že jsem si přečetl tenhle díl před Carnage: Naprostý masakr, a měl jsem chuť okamžitě nadávat, jak je to zase snůška několika náhodných na sebe chronologicky příliš nenavazujících sešitů, které doplňují události něčeho, co je buď někde jinde, nebo tady ani nevyšlo. Nakonec jsem přečetl obojí po sobě a výsledek je takový, že to je opravdu jen další snůška nahodilých sešitů doplňující něco jiného, ale společně to dává smysl a opravdu se to příjemně doplňuje. Jen je vážně otázkou, co tedy číst první, protože odpovědí není ani jedno, ale úplně nejlepší by bylo si vždy do mezery Carnage doplnit sešit Venoma, pak zase Carnage, zase Venoma a takhle to kombinovat. ale protože jsme šikovné hlavičky, tak člověk myšlenku udrží a propojí si to dodatečně. No a musím říct, že jsem si to docela užil. Dokonce mě pobavily i odkazy jako že "tohle najdete v Carnage" a tam naopak "tohle zjistíte ve Venom". Bylo to trošku interaktivní, i když do jisté míry asi i otravné.
Jinak co se tedy týče konkrétně příběhu Venoma/Eddieho, tak bohužel tenhle sborník sám o sobě žádný děj nemá a věnuje se jen doplnění, přiblížení nebo dokončení eventu Carnage. Nicméně i z těch pár sešitů je zřejmé, co se jak má, v čem je problém a jaká jsou jeho řešení. Postavu Eddieho mám rád, samozřejmě znám i Flashe Thompsona, ale ten je příliš uhlazený. Mnohem víc mě baví lidské problémy Eddieho z jeho špatné minulosti, ale i složité přítomnosti.Navíc je to fakt sympatická postava, dokonce i ten jeho synek je takové ne příliš otravné neklišoidní dítě. Přestože obsah je takový o ničem, závěr jasně dává najevo, kam se budeme dál ubírat a jaké zápletky a nepřátelé na nás ještě čekají, takže... Bohužel, taková mezihra, ale možná o to lepší pokračování bude mít. :)
V celkovém měřítku pak Donny Cates krásně buduje a staví mýtus Krulla a vše, co z něj vyplývá. Sice je to zatím ještě takový neučesaný mišmaš, který trpí různou epizodností a snahou míchat přítomnost a minulost, ale až se to jednou posune a vše zapadne do sebe, bude z toho parádní mytologicky zaměřený temný krimi epos o Venomovi. :3
Velmi naditý a výživný díl... Zatímco se Sněhurka a Mýtov vzpamatovávají z nového nepřítele a dalších problémů, Růža už se zase věnuje nějakému svému vlastnímu plánu. Ne že bych Kamelotu upíral nějaký mýtický nádech a pohádkovost, ale spíš toho Růža už vyzkoušela tolik, že ji beru trošku s rezervou. Celé to avatarství Naděje, které se tedy u ostatních avatarů nezdá natolik pozitivní, jako to chce Růženka, je hodně velký krok stranou od dosavadních příběhů a popravdě moc nechápu, co s tím vším chce Růža vlastně dělat. Nicméně je to takový její projekt, tak asi proč ne, obzvláště, když to evidentně bude mít dopad i na ostatní Mýty včetně Sněhurky, která se hypoteticky rýsuje jako nová nepřítelkyně Kamelotu. Po Velkém mýtickém crossoveru jsme sice opustili zápletku velkých stvořitelů v pozadí, ale dostáváme se tu zase k nějaké vnější síle, která jako by k tomuto odkazovala, ale to síla mýtů a jejich opakování. A celkově pak otázka - je Růžence předurčený stejný osud jako měl Artuš a s ní i dalším postavám? Uvidíme, nicméně už spousta vysoce postavených Mýtů začíná tušit, že to nedopadne nejlíp, třeba Winter, která se už pomalu chystá na válku.
Zbytek dílu ubíhá poměrně v klidu, Brandiš se vyklidnil, Wolfiho dávají pomalu dohromady, Ambrož se konečně vyjádřil... Vlastně to všechno směřuje k jakž takž hezkému konci, až na to, že neustále slýcháme vypravěčské hlasy o tom, že nic dobře nedopadne. Tentokrát mě kromě hlavní linky moc nebavil doplňkový příběh o kapele a Šípkové Růžence... Její příběh se kvůli sequelu Fairest hodně odtrhl od hlavní série a nějak mi k ní úplně nesedlo ,aby někam takhle vyrazila bojovat, ale už to beru asi jako velmi postranní zápletku na to, abych to více řešil...
Na Zemi Oz jsem se těšil hodně dlouho a sice se mi úplně nelíbí její kresba a i ten děj je takový svérázný, ale proč ne. Naopak dění v Mýtově je parádní a nabírá nový dech. Tři díly před koncem se objevuje nejen nový padouch, ale otevírá se spousta zápletek, které v tuhle chvíli vypadají téměř až neřešitelně.
Na tomhle dílu se hodně projevuje sequel, který v Česku nevychází, takže se zase objevují zápletky, které český čtenář nezná, třeba Šípková Růženka a její Hadeon, auto poháněné krví. Celkově ale nastávají chvíle, kdy jako by čtenáři něco uteklo, ten posun je tam znát, bohužel. Dost se projevuje i vypravěč, který je takový zvláštní a jiný než v předchozích dílech, pořád se odkazuje na konec a na samé špatné věci apod. Nicméně akční linka s princem Brandišem je moc fajn a velice akční. Má podle mě hodně co nabídnout, až je škoda, že už je takhle v závěru, i když musím říct, že některé momenty jsou trošku odfláknuté. Třeba jak mu nikdo nemůže za dveře apod. Ale možná i v tom je pointa.
Jo, tohle je čím dál větší bomba. Jasně, je to předposlední díl, je nutné, aby to hodně gradovalo a mělo nějakou finální zápletku. Ale docela to překonává očekávání. Jednak dozvuky dění v hlavní městě, které se dále vyvíjejí, no ale hlavně útok na Grace Field.
Je dobře, že se Emma, Ray a Norman konečně zase dali dohromady a mají jeden společný cíl, protože oni tři dohromady jsou mozek každé operace. Když se ale dostanou do křížku s Ratleyem, jde opravdu o souboj mozků a toho, kdo má vychytralejší plán a dokáže počítat s plány ostatních. Hodně se mi líbila všechna ta nejistota, kdo je zrovna na koni. V jednu chvíli vedou děcka, pak zase Ratley, zase děcka, zase Ratley apod. Občas to čtenář až nestíhá sledovat, ale v tomhle je kouzlo Zaslíbené Země Nezemě, všechno to je jen o tom mít tu nejlepší strategii. No a když se do toho nakonec přidá nečekaný staronový hráč, který má celou dobu své vlastní plány, to bylo vážně nečekané a vykouzlilo to husinu i úsměv.
Co se týče Sondžua a Muziky, tam to bylo taky hodně napínavé a jednu dobu jsem si myslel, že už je snad i konec. Přece jen hlavní město je pod nadvládou démonů a ti jsou nevyzpytatelnější než lidé. Nakonec se ale ukazuje, že to nejsou jen žravé příšerky, ale mají své vlastní motivace a touhy. No a když přichází další staronový démonský hráč, i to dokáže se vším zamávat.
Celkově úžasně rozjeté finále, které už jen čeká na dokončení a poslední tečku. Už teď ale mám pocity, že se mi po celé tenhle manze začíná stýskat a opravdu mi bude chybět. Ale ještě před sebou máme poslední díl, kde se musí dokončit hodně nedořešených věcí, tak hurá na to. :)
Pro mě osobně bylo finále spíš Blahovolné a Tryzna je už jen takové řešení důsledků, u čehož asi můžou čtenáři, kteří očekávají velkolepé finále, trošku narazit a je třeba s tím počítat. Očekával jsem trošku akčnější děj a nebo aspoň nějaké hlubší myšlenky a ono to nakonec nebylo tak žhavé. Jako pozitivní beru samotnou tryznu a nějaké vypořádání se starými postavami, ale zbytek knihy a příběhy jako Shakespeare a nebo ten čínský... To byla prostě nuda. A snaha o zapojení všech dosud využitých postav byla velká, ale taky se nevyskytly úplně všechny a některé měly jen velmi malou zmínku. Jiné tu zmínku měly lepší, ale nedopadlo to s nimi zase tak skvěle. Jako pardon, ale Lyta Hallová a její "Ok, synek umřel, už jsem v pohodě.", to bylo trošku unáhlené a nehluboké.
Jinak ale docela příjemné zakončení. Nový Sen je zajímavý a asi s ním nemám problém, neberu ho jako nějakou vynucenou náhradu Morfea. Ostatní Věční asi v pohodě, čekal jsem větší hysterii, třeba od Delirium, nebo nějaké zakončení piklí od Touhy, ale bylo to decentní. Morfeus se klidně nějak víc mohl objevit. Ne nutně jako oživit ho nebo tak, ale v nějakých vzpomínkách nebo jiných kapitolách. Asi bych snesl i nějaký dialog Smrti nebo něco navíc. Přišlo mi to takové chudé... Na Gaimanovo finále opravdu velmi velmi decentní v tom negativním smyslu - strohé. :/
Jediná chybička na tomhle komiksu je, že je až příliš dobrý na to, že je to jen jednorázovka, která nemá nijak bohatě rozvinuté universum okolo... V podstatě na to, že vycházejí jen dva díly, je vyprávění skvělé, postavy dramatické a celková zápletka v jistých ohledech velmi originální. Ale v tom je možná to kouzlo uzavřené série, která příjemně překvapí svou kvalitou a postupně nevyčpí, i když ještě nevím, co druhý díl.
Ohledně zápletky, jak říkám, v některých ohledech dost originální. Různé schopnosti, z nichž některé jsou hodně zajímavé, přestože motiv jejich získání nic moc nového. Zápletka záporáci x hrdinové klasika, ale efekt navyšování schopností smrti jednoho z Pedersonských - bezva. Ale ono i samotné zatýkání hrdinů a podobné kousky jsou dost nevšední a zaujmou.
Ohledně postav asi taky nemám výtky, jsou to dost vážné a drsné charaktery. Jedinou výtku mám k jejich vzhledu a uvedení... Třeba takové trio Jason, Jimmy, Jack a ještě Matthew nebo jak se vůbec jmenovali, jsou v podstatě vzhledově úplně stejní a hrozně se pletou... Taky se mi plete ten hlavní vypravěč s blesky a ten s "bat-jeskyní". Postavy bych možná trošku odlišil, no a lépe uvedl jejich osobností, příběhy a schopnosti, protože hodně šlo o to tam někoho rovnou zakomponovat při akci a nedat mu žádné pozadí. Sice o nich vypráví ta jedna ženština, ale v době, kdy byli děti, takže to moc nepomůže při aktuálním dění.
Opravdu hodně se těším na druhý díl, i když se mi teď aktuálně zdá naprosto nesehnatelný, ale tak třeba jednou... I když se bojím, že se to trošku zvrhne. Konec prvního dílu je perfektní a možná bych pokračování ani nepotřeboval, ale tak chci taky zjistit, jak to celé skončí... Uvidíme! :)
(SPOILER) Po docela dlouhém čtení povídek v Bájích a odlescích jsem dostal další dardu v podobě povídkového dílu Konec světů. A o co hůř, on tam ani ten Sandmand skoro už není. Přijde mi, že si z toho Gaiman dělá takový svůj skicář nápadů, které nijak nesouvisí... v podstatě s ničím. Nicméně myslím, že přesně o tom Sandman tak nějak je. Žádný lineární příběh o něčem, to možná v prvním nebo druhém díle, ale spíš prostě takové útržky všemožných příběhů a snů, což je v podstatě Morfeova doména. A povídky v tomhle díle se mi hodně líbily, i když samozřejmě zase jak které.
Příběh dvou měst byl takový těžko uchopitelný, docela abstraktní, i když to svou pointu mělo. A ano, zajímalo by mě, co se stane, když se město probudí. Nicméně můj top příběh to nebyl. Naopak Cluracanův příběh byl správně kouzelný a pěkný. Magická říše a Planiny jsou zajímavá místa, tedy Ferie jsme moc neviděli a chtěl bych ještě víc, ale myslím, že smysl je jasný. Navíc se objevila Nuala, což je zase pěkný návrat k různým vyřčeným skutečnostem, o kterých bychom si mysleli, že tak nějak ve vyprávění zaniknou. Hobův Leviatan byl taky pěkný příběh, který přinesl opravdu hodně záhad. Mladá hvězda se mi taky líbil, pan Smajlík mě překvapil a asi mě docela zajímá, hlavně jeho úmysly a motivace, že mu i Smrt jde na ruku... Pro mě nejzajímavější byly asi Rubáše. Nekropole je zajímavá říše (město) a celkově jsem v té vší smrti viděl docela zajímavé významy a podněty. No a finální dokončení Konce světů bylo super, sice to je celkově záhadné a čtenář je drážděný tím, že vůbec nic neví, ale o to je četba zajímavější. A ano, smuteční průvod mě taky zajímá, těžko říct, co se komu dělo, ale Sen tam nějak chyběl, ne? Doufám, že se k tomu všemu ještě vrátíme v dalších dílech, protože Gaiman nenechává věci jen tak vychladnout. :)
Báje a odlesky II. byly kratší, ale pro mě osobně zábavnější, zajímavější a čtivější. Kratší rozsah tomu možná i pomohl a jen tři povídky taky nakonec působily lépe než předchozích šest. Střídání autorů nebylo tak zřejmé a většina příběhů mě vážně oslovila.
"Orfeus" byl prostě parádní. Konečně povídka, která nás pořádně seznámí s tím neustále omílaným marnotratným synem. Navíc jako předělávka původního řeckého mýtu to bylo povedené a celkově moc hezké. Gaimanův Orfeus má duši a jeho postava je skvěle uvedená a rozvíjená. Okamžitě mi byl sympatický. "Havraní sněm" sám o sobě neměl moc s havraním sněmem společného, ale ukázal známé postavy, které máme rádi. Abel, Kain a dokonce i Eva. Eva mimochodem vyprávěla nejlepší příběh, to se mi líbilo a musím ocenit, že se Gaiman nebojí zacházet i do klasické mytologie a bible. To o havraním sněmu je docela zajímavé, ale Abelův příběh mě zklamal trošku. No a poslední "Ramadán" byl takový hodně exotický, ale byl to takový ten fejkový orient, který se vyskytuje pomalu snad jen v pohádkách od Disneyho... Samotné vyznění o zachování věčného lesku byl hezký, i když tím město ztratilo svůj třpyt. Jako nějaká pseudolegenda hezké, co do významu pro čtenáře asi nic hlubokého.
Poslední tři příběhy Bájí a odlesků nás vzaly zpátky ke známým postavám a ukázaly hodně magie a kouzel. Sice taky nejspíš významově pro celé univerzum nic, spíš taková hezká jednohubka, ale zaujalo mě to. Jsem rád, že jsem se v Sandmanovi zase posunul a navnadilo mě to na pokračování.
Tohle je přesně můj žánr, takže jsem si četbu užil a musím celkově pochválit nápad sepsat takovéhle bonusy vysvětlující Marvel verzi severské mytologie. Příběhy, kratičké, jsou sepsané a nakreslené opravdu krásně a s úctou, není to žádné rýžování ani parodie. Je vidět, že autoři prostě dostali dobrý nápad a užili si to. A celkově je to moc příjemné obohacení univerza a příběhů Thora.
Co se týče samotných příběhů, tak mě hodně bavily dokud byly epizodní a kopírovaly jakési "reálné" mýty. Jakmile to začalo být příliš navazují a obzvláště "arabské", tak už mě to tolik nebavilo. Byl jsem rád, že zpracovali základní mýty a trošku dovysvětlili, proč některé obecně známé věci fungují v Marvelu jinak. Později to začíná být klasicky marvelové a možná trošku předramatizované. Nevím, z jakého roku přesně tyhle příběhy jsou, ale kresba byla krásná a moderní. Celková výpravnost ale naopak taková hodně oldschoolová, což je v tomhle případě kompliment.
Na jednu stranu to beru velmi pozitivně a čtení jsem si užil. Pokud to beru jako součást Marvelu, nemá to chybu. Nicméně mi trošku vadily velké odchylky od reálných mýtů a od současných Marvel mýtů. V bonusových materiálech se vyskytují mapy a nejvíc mi sedí ta s planetami - každá říše je jedna planeta. Pak jsou mapy, kde je vše vedle sebe, a tahle představa se mi úplně nelíbí. Ale když si vezmeme, v jaké fázi vývoje příběhl o Thorovi se tohle vše odehrává, tak velmi solidní základy.
No... Tak tohle je nadělení. Zprvu musím pochválit hezkou kresbu, i když barvy byly dost divoké a někdy mi přišlo, že méně je více. Stejně tak kompozice panelů byla někdy taková matoucí až nevysvětlitelná... Ale jinak samotná kresba od postav až po scenérie okolo parádní. Jenže pak to tak skvělé zase nebylo...
Komiks se z počátku dělí na různě dlouhé kapitoly, což pak úplně zanikne a máme v podstatě tři krátké úseky a půlku knihy. Chápu, proč tomu tak je, protože v úvodních sekvencích se autor snaží představit různé postavy a zápletky, později se propojují a nabíhá nějaký lineární děj. Nicméně - celé je to hrozně zmatené a mimo.
Žánr alternativní historie znám teoreticky, ale reálně jsem ho asi až na pár náznaků nečetl, nebo minimálně ne komiksově. Tohle ale není úplně alternativní historie, protože do toho vstupují i nějaké magické věci, zombie, fantasy, duchové a já myslím, že alternativní historie je o tom udělat od nějakého známého bodu vývoj jinak, a ne změnit kompletně celý svět od minulosti po "současnost". Navíc jak zcela správně zmiňuje MagdaFish - znalosti ukrajinské historie jsou u běžného neukrajinského (a možná i jednoduššího ukrajinského) čtenáře prostě naprosto nedostatečné pro pochopení tohohle příběhu. Nedokážu si vysvětlit, o co tam vůbec jde... Kdo jsou černí a bílí, proč spojenectví s Německem, co se děje s ostatními zeměmi, a co se kruci děje někde na východě Sibiře, kde lidé chtějí být součástí Ukrajiny? Zase na druhou stranu, pokud byl cíl autorů navodit člověku pocit beznaděje, když se najednou probudí v alternativním vesmíru, asi to vyšlo.
Jinak příběhově docela dobré, i když se v tom prd dá vyznat, ale lovil jsem nějaké drobečky známého. Nemám úplně rád vojenské příběhy a tady je toho hodně, ale pro mě osobně to napravovala ta magie, duchové, fantasy a všechno další nadpozemské, i když se obávám, že pro jiné čtenáře to může být velké mínus. Sice se mi úplně nelíbí psychedelické, brutální a temné vyobrazení mé oblíbené carské rodiny, ale zbytek byl fajn. Komunistická zombie, steampunkové stroje, mumie a média apod., ale asi se v tom nikdy nedokážu zorientovat... :D
Asi jsem tak trošku pozapomněl, o čem byl první díl, ale docela rychle jsem se do děje vrátil. Dějové linky roztříštěné v první knize se konečně zase dávají dohromady, a to nejen přátelstvím (a milenectvím) mezi triem hlavních mladých postav, ale i postupným návratem taťky piráta s diamantem. Těžko říct, jak to vlastně dopadne, protože zrovna ve chvíli, kdy se podle mě zápletka nádherně vyvíjela a gradovala, tak do toho vstoupili Španělé a udělali naprostý bordel. Takže podle mě spíš než postupný vývoj tam je opravdu velký bod změny, ale i tak jsme zvědavý, jak to dopadne v posledním svazku. A myslím, že se asi všichni shodneme, že tu zrzavou prostitutku nenávidíme... :D
Musím pochválit perfektní kresbu, která je v podstatě typická pro tuhle edici knih. Kromě samotného zajímavého motivu pirátů a takového nějakého naturalismu jejich existence se tu objevují i nějaké pokusy o magii a transcendentální rovinu, ale nevím, jestli to úplně zvládli naplnit.