fvalek fvalek komentáře u knih

Batman: Černé zrcadlo Batman: Černé zrcadlo Scott Snyder

Jelikož mi předchozí díl Legend od Mignoly vůbec nesednul, tak jsem se docela bál, co se v tomhle dočtu, ale nakonec mě to příjemně překvapilo. Moderní a skvěle pojatý příběh, který navazuje na aktuální dění v českém DC světě. Nedávno jsem četl Batmana, který se směje, kde vystupuje James Gordon junior, takže se mi tohle seznámení s ním a jeho temnou stránkou líbilo a přišlo mi nejen prospěšné, ale konečně i to vážně nějak navazuje. Na druhou stranu jsem četl i Batman & Robin, takže mi není cizí ani Dick coby Batman. Toho jsem se popravdě bál, protože jsem nikdy nečetl o jiném Batmanovi než Brucovi a Gordonovi, ale nakonec to dopadlo skvěle a ani mi pak nedocházelo, že jde o jiného Batmana.

Samotný příběh, který se tak nějak týká i netýká černého zrcadla byl zajímavý. První trio kapitol o zvláštní aukci se záporáckým vybavením mě bavil a byl jsme hodně zvědavý, co vše tam vytáhnou. Další trio s kosatkou a bankou bylo už více thrillerové, ale taky to stálo za to. Poslední část s Jamesem ale byla jednoznačně nejlepší, a to zejména celý ten obrovský otazník, zda to udělal nebo ne. A to nejen hlavní zločin, který se trošku děsivě projevil v závěru, ale i všechny ty údajné zločiny v dětství. Přestože to je příběh hlavně Jamese seniora, tak mě zaujala Barbara a její postoje, protože i když moc velkou roli nesehrává, tak je to stejný typ jako já. Já taky pálím mosty a mám v lidech jasno, takže se mě příběh i milo osobně dotkl a měl jsme pořád nutkání na Gordona křičet: "Nevěř mu, kašli na něj!" :D

Koukám někdy na Komiksář a vím, že se snaží Legendy průběžně obohacovat vším jiným, aby to nebyl pořád jen Batman, Batman, Batman, ale tohle zrovna byl velmi dobrý krok, který, jak už jsem psal, se hodí i k aktuálně vydávaným komiksům, a potěší i náročného čtenáře. Přestože v celém komiksu chybí Bruce, ukazuje se, že Batman je idea, která žije zcela samostatně na tom, kdo je nebo není pod maskou.

13.07.2022 5 z 5


Propast Propast Donny Cates

Druhý díl je takový metaforický ekvivalent ke rčení "u snědeného krámu", ne ve smyslu že by příběh byl nějak vyrabovaný a prázdný, ale spíš že se dostáváme do středu nějaké zápletky a já osobně nevím, kde mi hlava stojí, jak se co stalo, a ani retrospektivní části mi toho moc neprozrazují.

Celé se to točí okolo Eddieho a jeho zkušeností s Venomem, který z nějakého nepochopitelného důvodu dělá v jeho hlavě i těle pořádný bordel, což se sice vysvětlí, ale pěkně blbě. Do toho všeho osobní zápletky s otcem a bratrem, které jako jediné dávají smysl. No a nakonec se tam všude motá Reed Richards, který jako by přišel odnikud a nikdo nezná jeho záměry, a bohužel v celém díle ani nepozná... Oproti prvnímu dílu se Eddie více podobá svému filmovému protějšku a ukazuje se jako docela zlobivé kvítko. Drsná minulost, daddy issues, nezřízený život... Všechno to Eddieho formuje a dělá z něj chlapa jakým je, ale přece jen to ukazuje trošku stinné stránky a tu tzv. antihrdinskost, která je sice v komiksu definovaná jako nevyhraněný morální kodex, ale i tohle pozadí v tom hraje velkou roli, protože přece jen postavy s těžkou minulostí mají mnohem těžší podmínky toho se formovat jako hrdinové, což běžní superhrdinové s morálně křišťálově čistým životem nemají.

Obrat od akce k vnitřnímu životu není špatný, vlastně po finálním rozuzlení dává dost smysl a je zajímavý, ale ty první sešity do chce trošku protrpět v nevědomosti. Snad se dál budeme setkávat s postavami, které se tu objevily nově, případně se snad objeví někdo, kdo v tom nadělá ještě víc pořádek.

25.06.2022 3 z 5


Batman, který se směje Batman, který se směje Scott Snyder

Původně jsem si říkal, že to je docela šílená řežba a byl jsem z toho překvapený, ale pak mi došlo, že se tam v podstatě nic moc neděje. Počet obětí je tak nějak v normě, možná podprůměr (samozřejmě myslím na Syndera, v Batman & Scooby Doo by to asi vypadalo jinak...) a postavy se spíš tak nějak honí v detektivní zápletce a hrají si na kočku a myš.

Batman, který se směje, je už od Metalu taková WTF postava, která je jako divoká karta a všichni by se jí měli bát, nicméně tady je dost stigmatizovaný jako božský neporazitelný a vševědoucí nepřítel. Snyder možná až moc hraje na podobnosti mezi klasickým a temným multiversem a nejenže je těžko uvěřitelné, že by se nic nelišilo a usměváček tak vše věděl, ale ještě to je opravdu primitivní a jednoduchý tah, jak vysvětlit proč je záporák perpetuum mobile úspěchu celého příběhu a všech zápletek. Na stejné bázi funguje i Ponurý rytíř, který se v podstatě liší jen tím, že užívá zbraně a má trošku skeptičtější pohled na zločin, přesto je v našem světě v podstatě bůh, kterému vždy vše vyjde. Ono to pro ten příběh je potřeba, to jo, ale působí to vážně otřepaně. Naopak náš Batman je příjemně v koncích a pro něj je to dost výhodná pozice, nebo tedy spíš pro čtenáře, který je zvyklý na to, že to Batmanovi vždy vše vyjde. Kontrast mezi klasickým Batmanem nad věcí a tímhle prohrávajícím ubožákem je parádní. Inteligentní je i postupná proměna a všechny její vlivy. Myslím, že Batman si pro budoucí úspěšný boj s usměváčkem touhle zkušeností musel projít a bylo to nevyhnutelné. Navíc finální rozuzlení, kdy nevíme, co vlastně celou dobu ovlivňovalo proměnu, jestli Joker nebo nějaké vnitřní přesvědčení, je další námět k přemýšlení, i když já mám docela jasno a ani Alfred mě nepřesvědčí. Vedlejší záběr na Gordona, který se taky stává hlavní postavou, je zajímavý a Gordon rozhodně má co nabídnout. Jeho syn pak zase tolik ne, ale budiž. Gordon navíc otevírá další příběhy jako Secret Six, Year of the Villain nebo snad Death Metal, takže Crew, koukej se v příštím pololetí činit. EDIT - alespoň v roce 2023, prosím...

Celkově je to takový vážnější příběh, který má potenciál a chvilku jsem zjišťoval, jestli to patří do Black Label, i když ono to stojí tak nějak vedle, ale vlastně váha tohohle příběhu není zase tak závratná. Sice startuje další komiksové eventy, které jsem zmínil výše, ale je to taková malá Batmanova zastávka, která je spíš slabší předehrou na něco velkého. Jinak musím pochválit obálku pod přebalem, krásná!

20.06.2022 4 z 5


Nářek čarodějnice Nářek čarodějnice Bartosz Sztybor

Kresba mi popravdě nesedla a taky nechápu, proč se inspirují herním vzhledem Geralta, když pak udělají spoustu věcí jinak (třeba medailon), je to takový souboj mezi originalitou a kopírkou, ale dá se říct, že celková grafická stránka je dobrá, pro mě trošku lepší průměr. V podstatě je pozitivní, že se drží nějakého zajetého vzhledu, i když by mi asi nevadilo mít každý díl více autorský a podle představ autorů. Nicméně z hlediska toho "uvnitř" budu docela přísný, protože jako fanoušek knih, her a dalších primárních věcí, mám na Zaklínače zkrátka trošku větší požadavky...

Samotný děj... No já moc nevím, co si o tom myslet. Zpočátku mě štvala celá ta psychologická rovina. Otázka viny, když by Zaklínač vinu cítit neměl, ale my víme, že Geralt je v tomhle dost atypický. Neustálý hlas výčitek a bezradnost, a co s tím vlastně dělat... Celé tohle mě štvalo, přišlo mi to jako hloupost. Ne že by Geralt nikdy neudělal kravinu, ale tak prostě upálil nějakou potulnou porodní bábu a asi by s tím měl žít, docela nudné to pořád dokola řešit. Pokud ho chtěli ukázat jako toho morálního, co si vyčítá smrt nevinné, tak to měli řešit už ve chvíli, kdy ji chytil a přivazoval na hranici, ne po její smrti, dokud na ni spokojeně koukal. Jenže ono se nakonec ukáže, že celá tahle psychologická rovina Geralta je vlastně něčí plán a vliv a v tu chvíli mě zamrzelo, že jsme se z téhle hlubší roviny, která by si zasloužila více úvah a Geraltova vnitřního světa, dostali zase do obyčejné akční linky. Opravdu bych tu ocenil více detailní kresbu zaměřující se na Geraltovy emoce a mimiku, zároveň z hlediska psaní více toho přemítání o sobě samém apod. Má to náznaky hlubšího tématu, ale je to vcelku promarněný potenciál. kdyby to bylo psané, tak by to asi vyznělo lépe, chyběl tomu nějaký Geraltův vnitřní hlas, vypravěč...

Co se týče druhé půlky té linky, nechci nic vyzrazovat, ale je hezké postavit se za ženská práva, obzvláště v tomhle světě, který funguje na bázi mužského zneužívání moci a postavení, ale nebyla to zase taková pecka, i když plán to byl slušně promyšlený a zmanipulovaný. Když už mluvíme o světě a prostoru knihy, tak mi přišlo docela líto, že je ta kresba celá taková tmavá a nicneříkající, prostředí se úplně vytrácí a soustředíme se jen na postavy, ale hlavně se tu vyskytují pořád nějaké potulné čarodějky, které jsem zatím nikde neviděl, ani v jiných komiksech, ani v knihách apod. Nějaká skupinová psychologická terapie s lesními čarodějkami... Přišlo mi to hrozně zvláštní a jako by to do univerza Zaklínače vůbec nezapadalo. Kdyby se ta postava nejmenovala Geralt a nebyly tam Hrobice, Vodnice, nebo co to bylo, a jiné reálie, tak bych si klidně myslel, že jde o úplně nějaký jiný příběh.

Takže je to prostě Geralt, to je plus a samozřejmě všechny komiksy a další díla ze Zaklínačského univerza hltám, ale ukazuje se, že na Sapkowského nikdo nemá, a to ne z hlediska rozsahu, protože i krátký komiks může skvěle nastínit nějakou linku nebo aspekt postav, ale spíš z hlediska porozumění postavám samotným. Každý se snaží Geralta pojmout dost autorsky a dát mu něco ze sebe, ale přestože se řídí určitými šablonami, tak jeho literární typ vystihne jen málokdo.

15.06.2022 3 z 5


Slečna Baudelairová Slečna Baudelairová Yslaire (p)

Co si budeme povídat, každý asi ví, že Baudelairův život byl tak trošku mess, ale tenhle komiks nabízí pohled na osobní život, o kterém ví jen málokdo. Alespoň já jsem tedy o jeho milence a jiných aférkách příliš nevěděl, a to jsem prošel seminářem francouzské literatury. Nicméně hodně tu váhám, jak je to s historickou fikcí a realitou, protože si nejsem vědom, že by někdo důkladněji tohle téma zpracovával z hlediska faktů a anotace sama říká, že vlastně nevíme vůbec nic... Celá ta epistolární "dopisová" forma je tak prostě jen blábol a je jen na nás, jestli to tak budeme brát nebo tomu dáme šanci.

Ono to v podstatě vůbec není o Jeanne, protože sie figuruje jako hlavní postava a v dopise vysvětluje alespoň trošku, jak to vlastně s Charlesem měli, ale co si budeme povídat, všechny nás zajímá hlavně Charles. Stejně tak Jeanne není zrovna postava, co by bojovala s předsudky, rasismem a misogynií, když si tam vše nechává líbit a jen tak postává Charlesovi za zadkem a zrovna pozitivní obraz nedělá. Alespoň já z toho měl takový pocit, že přestože jsou její dopisy taková obhajoba té pošramocené pověsti, vlastně jí to zrovna moc neobhajuje a působí jako coura, co se přilípla na mentálně slabšího chlápka (v sociální oblasti, ne v umění) a sosala, dokud mohla. Hlavně to vůbec není nějaký příběh lásky, ale spíš příběh toxického hnusného vztahu plného sexu, syfilitidy a špatných rozhodnutí. Konec vyznívá smutně a takový je, ale ta cesta k tomu... No, nevybudoval jsem si nějak velké napětí ani závěrečné emoce.

Na druhou stranu pokud máte rádi trošku fiktivnější příběhy, tak je to určitě zajímavé obohacení znalostí o Baudelairovi, i když spíš co do jeho pochopení než nějaká faktografie. Navíc ten život Charlese je opravdu zajímavý, je to jedna z osobností, co skutečně neunudí... Všechno doplňuje krásná kresba, která je hodně surrealistická a symbolická. Trošku matoucí je, jak se divoce střídají jakési vzory, kdy pár stránek je jako starý dopis, pár bílých, pár fialových... Úplně jsem nevysledoval, co to označuje, protože se to střídá dost náhodně, ale i tak. :)

04.06.2022 4 z 5


Cesta Cesta Vicente Segrelles

Trošku jsem přeskočil a koupil si nejnovější sedmý díl, protože asi není úplně nutné postupovat chronologicky a přiznám se, že mě nalákala obálka. Bohužel celý tenhle kouzelný hezký svět Hmyzáků zabírá jen tak první třetinu či snad čtvrtku knihy a pak jde o úplně něco jiného. To je docela zklamání... Ne že by pokračování bylo špatné, ale zkrátka jsem se těšil na nějaké hezké fantasy pohádkové motivy. Ještě horší pak je, že i ten kousek byl vlastně úplně o ničem. Žoldnéř zachrání nějakou hmyzí vílu a ta dostane nápad, že by měl předstírat hmyzího krále, jenže dost nelogicky, když hmyzí král sedí na trůně doma a logicky nikomu nechybí. No a nakonec je tenhle hezký svět vlastně ještě dost smrtící... Autor to asi mohl trošku víc rozvést a ukázat z toho světa co nejvíc, ještě když se na konci honosí tím, kolik pohádkových a fantasy obálek nakreslil.

Druhá část je taky pěkná a zajímavá, a i když je to na tenhle žánr už moc, tak mi tam ten sci-fi prvek i dost sednul. Příběh plyne zajímavé, zpočátku není jisté, co se stalo a kdo tam kde žije a dělá, ale na konci to do sebe zapadne, a i když ta katastrofa je asi větší, než by bylo třeba, tak vyznění je hezké. Střet kultur, civilizací a úrovně intelektu se zde neobjevuje prvně a tohle byla taková zajímavá vsuvka něčeho nového.

21.05.2022 3 z 5


Aquaman / Sebevražedný oddíl: Potopte Atlantidu! Aquaman / Sebevražedný oddíl: Potopte Atlantidu! Dan Abnett

Pěkný a funkční crossover, který navazuje na Metal trilogii (a že po dvou nebo třech letech po vydání Metalu už bylo načase začít nějaké zápletky po něm) a podle mě velmi dobře čerpá jak ze stylu Aquamana, tak Sebevražedného oddílu. Čtyři kapitoly rozdělené na dvě a dvě a promíchané, aby vyprávěly příběh komplexně a koherentně. Velmi viditelné rozdělení na díly psané za Sebevražedný oddíl a za Aquamana - hlavně vypravěčem, ale liší se i styl kresby a celkové ladění a fokalizace postav. Tahle série alespoň v ČR moc crossoverů nemá, když nepočítáme nějaká menší a zbytečnější camea postav v hrdinských sólovkách, takže tohle bylo velmi povedené a hlavně příběh se povedl a byl pro celé universum důležitý.

Samotný příběh přináší lehkou zápletku "potopte Atlantidu", která se příjemně rozvíjí a komplikuje. Objevují se noví členové Oddílu, do toho má Mera korunovaci, takže všechno krásně sedí k předešlým dílům a je radost obě dějové linky samostatných sérií propojovat. Sledovat postavy v cizím prostředí je taky velká radost - Mera s Wallerovou, Operační skupina X v Atlantském podzemí, je to velmi originální a určitě i pobaví. U Sebevražedného oddílu se ale objevuje stálý nešvar, a to upřednostňování Harley na úkor všech ostatních členů týmu, což je klasika. U Aquamana zase nemusí být sympatický velký důraz na Meru na úkor Arthura, ale kdo má Meru rád, tak to naopak ocení, takže to je individuální. Podle mě to všechno funguje a já byl hodně spokojený, dokonce se ukázaly i charaktery postav, sebeobětování a třeba právě i Wallerová, studený čumák, ukázala, že destrukce není jejím potěšením ani cílem. Opravdu obohacující díl série Rebirth.

21.05.2022 4 z 5


Smrtící hlas lidu Smrtící hlas lidu Julie Benson

Smrtící hlas lidu je skvěle vážný příběh, který zpracovává téma, které se docela nedávno začalo objevovat i v hororech a různých dramatických seriálech a filmech, a to převzetí spravedlnosti rukou lidu, kyber-šikana, zločin přes sociální sítě a nebo konkrétně hlasování o vraždě. Myslím, že ve světě komiksu to taky není úplná novinka, ale je to pořád originální a progresivní a do universa Green Arrowa se to hodí, protože třeba takovému Supermanovi by tohle téma rozhodně nesedlo. Ollie musí bojovat s lidskými padouchy a tohle je tak neuvěřitelně lidské, navíc to navazuje na předešlé díly ohledně zkaženého Seattlu plného nenávisti a zločinu. Zápletka byla pěkně vystavěná, ubíhala a pátrání sice bylo takové rychlejší, ale mělo to dost pěkné krimi thrillerové prvky. Celkově to potěšilo.

Ještě na začátku dostáváme nášup Žádné spravedlnosti, který je možná trošku zbytečný, ale ukáže nám, co vlastně celou dobu dělal Ollie a možná nám i trošku přiblíží jeho úlohu v celém tomhle malém eventu. Do samotného pátrání po Občanovi pa vstupuje ještě smutná kapitola s pohřbem jedné postavy... Tam asi nejde nic vytknout, je to prostě pohřeb, a to se od toho očekává. Se vším všude je tenhle díl moc dobrý, ale přijde mi, že Ollie si svoji kvalitu drží permanentně, takže opravdu nemám co vytknout. :)

15.05.2022 5 z 5


Napříč vesmírem Napříč vesmírem Mark Waid

Tak úplně pro začátek je asi nutné říct, že po finále předchozí série mi chybí dokončení děje ohledně vloupání do pekla a snad se ho v nějakém jiném příběhu dočkáme. Nicméně je tu příběh nový, nebo spíše staronový, který nás zavádí zase výrazně jinam. Chybí mi nějaké větší časové ukotvení, protože nějak netuším, v jaké době se tenhle příběh odehrává, myšleno k ostatním komiksům, eventům apod. Celá podoba prostoru je pak stejně jako děj spíš taková skečovitá a střídají se různé kapitoly z putování, což může někdy působit nekonzistentně, ale je to do jisté míry i zajímavé.

Stephen zase z nějakého důvodu nemá magii, a i když se to různě naznačuje (vyhoření, nezaplacení ceny, ztráta sebedůvěry apod.), tak v tomhle čísle rozhodně nezjistíme proč. Že by to byly stále pozůstatky po Empirikulu nebo snad následky vzkříšení Las Vegas? Můžeme teoretizovat, ale spíš se zdá, že to v téhle sérii ani nebude moc důležité. Překvapující je, že se Stephen obrátí na pomoc zrovna k Tonymu, což je jeho pravý opak a není to zrovna žádný mentor. Ale dobře, máme tu nápad cestovat vesmírem, tak proč ne. A ideálně se ani nebalte a prostě nasedněte... V tomhle byl příběh takový zrychlený a na přeskáčku, ale asi si nedovedu představit, že by tam byly strčené nějaké extra kapitoly navíc. I když... Co třeba Wong, další postavy, něco ze života? Ne? Ne? Tak nic...

Vesmírné dobrodružství bylo zajímavější, ale mělo podivnou atmosféru. Spíš než nějaká zajímavá vesmírná odysea typu Indiana Jones na cizí planetě dostáváme dost povrchní a ploché chování pana doktora, který rabuje, brakuje a vykrádá, co se dá. Je arogantní, sebestředný a byl mi i nepříjemný. Část s kameny nekonečna, jejichž znovustvoření zde asi nebylo zdůrazněno jako tak důležité, jak možná bude, byla podivná a souboj se Skrully nedával moc smysl. To, co pak Stephen udělal mě jen utvrdilo v tom, že tahle série vůbec nejde do nějakého hloubky osobnosti, charakteristiky a vývoje postav, ale jde vážně jen o domýšlivý pokus udělat si vlastní kapitolku Doctora Strange. Kde jsou ty krásné hluboké momenty, kdy Stephen bojoval z posledních sil proti Empirikulu, jiskřilo to mezi ním a Zelmou, oplakával oběť psa pro Yggdrasil apod., tohle je vážně plytká fraška na jeho osobu. A dokonce i to hledání magie bylo dost o ničem, místo soustředění se na nějaké opěrné body, o kterých se bude série točit, šlo spíš o nakouknutí do co nejvíc lokací a ukázání co nejvíce nepopsaných a nedůležitých kouzel. Postava arkanoložky nakonec asi jediný světlý bod celého dílu.

Abych našel aspoň nějaká pozitiva, tak některé artefakty, kouzla a planety byly zajímavé, i když nijak neprobádané a jen tak letmo ukázané. Ve finále to pak taky vypadá docela zajímavé ohledně toho, co se děje v Sanctu s Batsem a jeho nezvaným hostem. Jinak mě asi nic nenapadá a můžu jen doufat, že druhý díl už tomu dá nějaký řád, směr a ukáže taky Stephena v trošku lepším světle.

30.04.2022 3 z 5


Imperátor Penguin Imperátor Penguin John Layman

Díl přečtený v podstatě za hodinu, ani nevím, jak mi to tak rychle mohlo utéct, ale moc pěkný díl. Popravdě na první asi nemá, ale po druhém výrazně lepší. Do popředí se dostává klasický výrazný padouch, který drží celý díl pohromadě a přispívá pěkné atmosféře a příběhu. Jinak Emperor Penguin mi byl asi taky docela sympatický a ještě čekám, jak to dopadne. Jokerovo malé objevení taky dost příjemné. Přestože si tenhle díl vzal za úkol ukázat opravdu hodně různých dějových linek, vše dává smysl a je hezky uspořádané. Jelikož jsem četl více komiksů New 52 a hlavně Snydera, tak zatím nejsem úplně mimo a těším se na další díl. Zajímavé ale je, že v téhle sérii zatím jde Batman trošku do pozadí a jako by to byla přehlídka těch nejzajímavějších nepřátel, uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.

15.04.2022 4 z 5


Krize identity Krize identity Brad Meltzer

Velký příběh ,který nás zavádí zpět do nejslavnější éry hrdinů DC a je právem pokládaný za Legendy DC, i když bych možná ocenil spíš nějaké krize na nekonečnu zemí apod. a celkové vyznění pak taky nebylo zase tak převratné, jak se myslelo, ale přesto hezký příběh.

Zásadní je asi říct, že to není jen tak obyčejné pátrání po vrahovi, ale je to nečekaná zápletka, která se nebojí zabíjet postavy, ani odhalovat skrytá a utajovaná tajemství, která mohou od základu změnit jak na hrdiny pohlížíme, a jak na sebe pohlíží oni sami. Nacházíme se asi už trošku za vrcholem nejslavnější éry DC, kdy je svět doslova přeplněný všemi možnými superhrdiny a padouchy, takže dává logicky smysl si to nějak rozdělit a zaměřit se na nějaké konkrétní postavy. Tady je to hlavně Elongated Man a s ním nikoli nám známá Justice League, ale jakási první verze JLA, která je lehce za zenitem, ale o to větší přináší odhalení. Rozdělení vypravěčů podle barev pro mě nejprve bylo trošku matoucí, ale pak vlastně dost přehledné. Škoda, že je komiks pojatý tak podivně maskulinně a ženské postavy jdou do pozadí. Ze samotného týmu jsou pak vypravěči všichni muži, ale žádná žena. Nicméně se ukáže, že nic není, jak se zdá, a sebezávažnější odhalení vlastně nemusí vůbec nic znamenat. Taky musím pochválit dvě drobnosti. První je, že jsem vážně nečekal, kdo bude vrah, a to až do poslední chvíle a opravdu nedoporučuju si to pátrání zkazit a otočit už na začátku na konec, protože byste tím přišli o fakt velký šok. Druhé plus putuje k nápadu vytvořit maličko kontrastní a obrácenou situaci mezi hrdiny a zločinci, kdy se ukáže, že ne všichni hrdinové se skutečně hrdinsky chovají. Ukáže se, kde mají své priority a jak lhostejný jim někdy je svět mimo jejich zájmy. Naopak u několika padouchů se ukazují jejich kvality, sny, motivace a tak trošku pozitivní stránky. Hned na začátku např. jak si zavolají sanitku po postřelení, nebo pak celá postava Captaina Boomeranga, který se snaží být dobrý táta.

Celé je to doprovázeno moc pěknou vizuální stránkou, kdy se Morales nenechává inspirovat zavedenými stereotypními vzhledy nebo nějakou šablonou, kde každý vypadá stejně a mění se jen vlasy, ale vypracovává si vize postav na základě slavných osobností, které modifikuje do svého světa a představuje si je v rolích svých hrdinů. Celkově bylo zajímavé se zase podívat na všechny bonusy, které Legendy DC zahrnují. Přestože to tak nebyl nijak extrémně zásadní komiks pro DC universum, který by udělal vítr v identitách hrdinů, tak rozhodně stojí za to si ho přečíst. Celé je to vlastně taková metafora. Krize identity vůbec nejde zúžit jen na samotnou identitu hrdinů pod maskou, ale spíš je nutné ji promítnout do identity toho, zda se skutečně chovají tak správně, jak jejich hrdinství očekává.

20.03.2022 5 z 5


Vision: O trochu horší než člověk, o trochu lepší než zvíře Vision: O trochu horší než člověk, o trochu lepší než zvíře Tom King

Série Legendy Marvelu je taková jak kdy... Wolverin mi přišel docela krátký a až na samotný origin dost neakční a nicneříkající, Občanská válka byla dobrá, Deadpoola jsem ani nekupoval, protože ho moc nemusím a obzvláště ne jeho starší příběhy, no a teď se dostáváme k Visionovi.

Už od začátku se mi líbí, jak vypravěč buduje atmosféru postupného úpadku a katastrofy, kdy i vcelku pěknou rodinou idylku komentuje chladně upřímně a připomíná, že tohle prostě špatně skončí. Upřímně jsem byl nedočkavý přes celý ten rodinný příběh a čekal jsem, co se kdy stane. Ve finále to nebyla zase taková katastrofa, jakou bych čekal, co do následků pro Visiona asi o ničem, ale je pravda, že se mě osudy některých postav dotkly.

Zajímavé je, že Vision paradoxně nehraje tak důležitou roli, a protože je takový pořád stejný, tak se těžiště přesouvá na jeho rodinu, která je dokonale nedokonalá. Vision si prožil minulost s Wandou a je super, že to ukázali a vysvětlili, ale teď tu máme Virginii, která se ukáže jako pěkná potvůrka, která se ráda odchyluje od očekávaného programu a pro rodinu by udělala vše. její osobnost mě hrozně mile překvapila a byla to hodně zajímavá postava. Dál děti, které jsou napůl totální syntezoidi a napůl jsou jako lidé, kteří se pořád učí. Jejich emoce a psychologická rovina mě zaujala a příběh to rozhodně není nudný ani chladně robotí. Původně mě štval ten podtitul "O trochu horší než člověk, o trochu lepší než zvíře", protože jsem měl vždycky Visiona za něco víc, ale po celé té Vinově obsesi na Shakespeara to dává dokonalý smysl. Viv a její "láska" byla taky krásná část, i když to celé bylo šíleně depresivní. Přítomnost Victora se mi moc nelíbila, spíš mě naštvala, ale je to nutné.

Příběh je to docela hluboký, kromě samotné síly proroctví se tu hodně ukazuje nedůvěra k nelidskému a rasismus vůči všemu cizímu, předsudky, nejistota a dokonce i agrese k nepoznanému. Zároveň se to vše kombinuje s velkou lidskostí a přirozeností. Vlastně je to paradox, teprve když se Visionovi stanou dostatečně lidskými, vykazují vlastně neodpustitelnou chybu. Píše se, že příběh inspiroval seriál Wandavision. V prvních chvílích jsem to neviděl a hledal nějaké narážky nebo tvořil teorie, jak to asi bude. Postupně mi to do sebe začalo zapadat a podobnost jsem viděl, nakonec to ve mně i vyvolalo stejné emoce, takže za mě super. :)

28.02.2022 5 z 5


Jednou ranou Jednou ranou ONE (p)

Anime neznám, takže začínám nově, ale musím říct, že to je super vtipná manga, která si asi najde místo v mé knihovničce. Někdy se ale obávám, že je těch vtipů až moc, nebo spíš až příliš sarkastické, ale pokud to je klíčová vlastnost hrdiny a bude se s ní vhodně pracovat, tak proč ne.

Hlavní hrdina nemá tak vypracovaný origin, takže se k němu taky snad dostaneme průběžně, ale má mé sympatie. Už jen samotný objev učedníka asi všechno změní, takže se těším na další díly. Nicméně trošku mě zklamali dosavadní padouši, kteří jsou jakž takž originální, ale všichni jsou na jedno brdo - vždycky něco vyleze ze země a chrání to Zemi a snaží se to zbavit lidstva. Počet zničených měst je naprosto rekordní. Kapitola s komáry byla správně trhlá. No, tak zkrátka uvidíme, co bude dál, ale na první díl velmi dobře rozjeté. :)

28.02.2022 4 z 5


Amazing Spider-Man: Rodinný podnik Amazing Spider-Man: Rodinný podnik Gabriele Dell´ Otto

Nemám vůbec nic proti, ale od takové sólovky v krásné tvrdé vazbě a velké reklamě bych čekal něco maličko víc. Sice se to celé odehrává v delším časovém úseku a procestuje se řada zemí a měst, ale i přesto je to takový uzavřený příběh o jedné zápletce, která není kdovíjak nápaditá. Pozitivní je, že krásná a skvělá kresba dodávají pocit akčního thrilleru a celý příběh má opravdu takové Indiana Jonesovské vibes.

Příběh je to poněkud vážnější a vytahuje minulost Peterových rodičů, což je možná docela přelomové. Rodinné shledání a rodinný podnik je tam trošku nucené a projde až příliš rychle. Na druhou stranu musím říct, že sestřička byla vážně sympatická a nevadilo by mi si ji tam ponechat pro další příběhy (viz Amazing Spider-Man). Mám ale pocit, že zatímco tady byla její podoba s Peterem daná iluzí, v Amazing Spider-Manovi říkala něco o plastických operacích? Ale to teď možná plácám. Příběh je vážně hezky rozpracovaný, až je škoda toho jednoduchého konce. Tam asi nic nepřekvapí a je to i docela rychle vyřešené. Co ale vyrazí dech je konečné odhalení o rodičích!

07.02.2022 4 z 5


Zaslíbená Země Nezemě 13 Zaslíbená Země Nezemě 13 Kaiu Širai

Asi bych dal trošku nižší hodnocení, protože nejsem na střílečky a tolik násilností, ale zase v tomhle díle se všechno tak šíleně vyhrotí, že nejde zavřít oči a dělat, že se to nestalo a ve své podstatě je to pozitivní, protože se děj šíleně posouvá a dynamika vyprávění je vystřelená jak z katapultu. Třináctý díl je tak neskutečně průlomový, že si ho snad budu muset přečíst ještě jednou. Nějaké to uprchlictví a přesouvání je ještě nuda, ale dvě hlavní události mnou velmi silně hnuly... První je samozřejmě to, jak dopadlkryt a zejména jeho hlavní představitelé. Ať tu moc nespoileruju... Ta úmrtí v tomhle díle mě neskutečně zasáhla, ale ještě víc vyobrazení motivací a příběhů obou pro mě důležitých postav, jejich posmrtné setkání s Emmou ve snu i celkově odvyprávění jejich příběhů, od možné sebevraždy až po opravdové štěstí. Málem jsme u toho slzil, protože to bylo opravdu krásné a velká čest autorovi, že dokáže takhle krásně zpracovat emoce a rozloučit se s postavou. Druhá událost pak následuje na konci a tady si možná trošku zaspoiluju, protože zjevení Minervy a dobývání farem je zvrat, který by v téhle fázi příběhu asi nikdo nečekal a je to snad až k neuvěření, že je něco takového možné. Vloupat se na farmu, zničit velkochov apod., to jsou činy, které byly dosud nemyslitelné a tak je to pro čtenáře asi stejně velký šok jako pro Emmu, Raye a zbytek dětí. No a pan Minerva? Já myslím, že moc dobře vím, kdo to je. ;-)

29.01.2022 5 z 5


Vražedně dokonalá Vražedně dokonalá Joëlle Jones

Wow, tohle je skvělé, sice to není nic příliš inovativního nebo originálního (možná tak v těch 60. letech, ale dneska už to je maličko překonané), ale hrozně mě to potěšilo a neslo se to na velmi příjemné vlně, která více než zabijácké měla takové špionážní vibes. Josie je opravdu kočka, která je velmi talentovanou vražedkyní a ještě k tomu dobrou manželkou. Skloubení všech těhle aspektů jí dává docela hloubku, i když se dá říct, že během celého děje příliš nemluví a moc toho neprozradí. Ostatní postavy trošku kolísají, ale tak to u příběhů s jednou hvězdou prostě chodí. Zpočátku bylo příjemné sledovat naivního manžela, zlobivé dcerušky, nerudnou babičku a kolegu, se kterým to trochu jiskří, ale postupný vývoj to všechno mění až k děsivému finále, po kterém nezůstane kámen na kameni. Nicméně na samotném finále mě docela překvapilo, a doufám, že to není nějaká chyba, že Eugene si odjede se šéfovou zrzkou (kdy s ní začal poměr?), holčičky jsou z toho vysmáté a svou vlastní matku nechá Josie na krku? To bylo takové zvláštní... :D

Jinak celkově zasazení do 60. let je parádní, narážky na pracující ženy, všeobecný sexismus a móda kostýmků a střevíčků. Detektivní vyšetřování, které postrádá kamery, záznamy apod., což umožňuje hladké konání zločinů, prostě paráda. Všechno korunované kresbou na pomezí moderní a šedesátkové. Opravdu moc hezky udělané a ještě navíc celá kniha v jednom svazku, přitom by docela dobře šla rozdělit na dva drahé díly. Takže jedině dobře, že se k nám tenhle skvělý komiks dostal. Ještě upozorním na závěrečnou tečku v podobě ironických plakátů týkajících se feminismu nebo naopak sexismu, to jsem se i docela zasmál. :D

16.01.2022 5 z 5


Lidskost Lidskost Bryan Edward Hill

Seriál Angel jsme taky nesledoval, ale samozřejmě všichni víme, kdo Angel je, takže nostalgie veliká a čtení velmi příjemné. Kromě klasického příběhu se ukazuje i Angelův origin, nebo spíš alespoň malá část minulosti, a pokud se bude dál rozvíjet, tak super. Pokud je to takhle všechno, tak trošku ubohé, ale tuším, že se s retrospektivou budeme setkávat i v dalších dílech. začátek je takový svižný a ukazuje takový rychlý vzestup a pád jedné postavy, což je buď mizerně napsaná postava, které chybí pozadí a původ, nebo je to vlastně hrozně vtipné a komické poukázání na to, proč Angel pracuje sám. Nicméně další dění už stojí za to a konkrétně démon zabývající se sociálními sítěmi mě pobavil a přišel mi tak jako mile aktuální, ale nevtíravý s nějakým dusivým klišoidním ponaučením. Příjemně mě překvapila i postava Lilith a odkazy na Buffy. Podle závěru budeme pokračovat Pekelnou bránou i s Buffy, což je si taky docela svižné ,ale těším se na to, takže paráda. Příště by to ale chtělo i Angela trošku víc psychologicky rozpracovat.

16.01.2022 4 z 5


Profíci v akci Profíci v akci Skottie Young

Nemůžu se zbavit dojmu, že tahle série je vlastně naprosto zbytečná a pro čtenáře k ničemu. Jednak vůbec nerozvíjí budované komiksové universum, zároveň fatálně přestává být vtipná. Popravdě si už ani nevzpomínám, o čem jednotlivé příběhy byly, a to jsem ji dočetl tři dny dozadu. Pamatuju si jen první zdlouhavý a nijak nevtipný příběh, který matně navazuje na předchozí díly Rocketa a je nejen ošklivě nakreslený, ale i nicneříkajícně napsaný. Jediná lehce vtipná věc je reakce na nenahraditelnost Rocketa a Groota tím, že se objeví Pocket a Shrub.

Bohužel, když se sejde dost mizerná kresba, nudné a nevtipné příběhy, povídkový formát a ještě navíc naprosté vytržení z kontextu marvelovského universa, vznikne takováhle katastrofa, která mě osobně opravdu vůbec nebavila a obávám se dalšího dílu, ke kterému se dostanu opravdu jen pro kompletaci sérií. Kde jsou ty časy, kdy měl Rocketa v rukou Skottie a vše bylo konzistentní, vtipné a smysluplné.

28.12.2021 1 z 5


Štvanice Štvanice Mirka Andolfo

Jediná nevýhoda tohohle komiksu je snad jen ta, že je příšerně krátký a po 4 kapitolách, většinou ne zase tak obsáhlých, se musí zase čekat na další... Jasně, chápu, prostě to tak vychází, ale klidně bych si počkal déle a pak měl aspoň 6 kapitol, protože tohle je prd. Nicméně to hezky navazuje a zatímco první díl byl hodně společensko-kritický a zabýval se tím, jak je nebezpečné "nebýt normální", druhý díl už se dostává regulérně do fantasy/thriller žánru a ukazuje hodně zajímavých věcí.

Leslie je na útěku a celý sešit se odehrává zhruba ve dvou večerech na velmi uzavřeném prostoru nějakého skladu a pokoje, takže máme čas se věnovat do hloubky Leslie a její psychice. Ukazuje se její spojení s Albínem a velmi lehce i jeho minulost a napojení Leslie na svou prapříbuznou. Pro mě osobně to bylo trošku matoucí, protože si už úplně nepamatuju poslední díl a přišlo mi, že se příběh docela rychle změnil z racionálního lehce totalitního světa na plnohodnotné fantasy plné posedlosti, dědičnosti a proroctví... nevím, jestli mi tam něco uniklo, co by tu změnu ulehčilo, ale pro mě to byl obrovský skok zničehonic. Ostatní postavy v tomto díle nic moc, jenom je zajímavé, co vlastně plánuje skupina okolo Carol, a naopak co plánuje šaman.

Na prvním díle mě fascinoval svět antropomorfních zvířat a těšil jsem se na jeho prozkoumání společně s totalitními pravidly. Druhý díl šel od tohohle tématu hodně dozadu a kromě částečné ukázky napravovacího centra se věnuje jen individuální honičce Leslie. Není to pro mě problém, ale nepřišlo mi to zase tolik zajímavé, jako to mohlo být, kdyby se přidal jeden až dva sešity ohledně společenského života. Ale pořád jsem najatý, jak příběh bude pokračovat, a těším se na další díl. :)

31.10.2021 4 z 5


Dílo v červené, dílo ve žluté Dílo v červené, dílo ve žluté Alejandro Jodorowsky

Na pokračování jsem se opravdu hodně těšil a musím říct, že první polovina mi v tomto vyhověla a předložila hezké pokračování. Celkově příběh s Napoleonem je ta lepší část knihy a jak jsem upozorňoval už u prvního dílu, přestože je to celé fiktivní a fantasticky upraveno, tak Jodorowsky využívá zajímavé historické drby i reálné zajímavosti, čímž svůj příběh povyšuje na vyšší úroveň. Nicméně později se mi zdá, že už to docela extrémně přehání a příběh asi víc smysl nedává než dává. Taje magie... ok. Sci-fi sága? Asi možná? Ale nějaké pěstování dcer apod., to je pro mě opravdu šílené. Nehledě na to, že Napoleon se později už neukáže, takže veliká škoda. Výhodou ale je, že je to opravdu čarovné a rozvíjí fantazii s každou další stránkou. Nejde asi úplně o to, jak děj pochopíme, ono to má dost jasné sdělení, ale asi je zajímavá hra sledovat už jen to, jestli jako čtenáři příběh přijmeme a jsme ochotni ho akceptovat. A to já jsem, i když mi z toho jdou oči šejdrem a mozek dělá brekekeke.

Celkově tak jde o trošku otevřené, ale krásné finále série. Jodorowskyho série Královská krev mi asi byla bližší, i když i tam se finále zvrtlo, ale je to slabší ze dvou velkolepých děl, takže ve výsledku super jako super. Kresba je po celou dobu úžasná a tenhle styl se mi moc líbí a hodí se k době, kterou vyobrazuje, na to má Jodorowsky oko a nevybral by nevhodného kreslíře. Překvapilo mě, že ve druhém díle už není tolik neúčelného sexu, trošku si představuju, jak se do svého díla Jodorowsky tak zabral, že už jel čistě účelně a vynechal tyhle prasácké scénky pro radost. :D

26.09.2021 3 z 5