fvalek komentáře u knih

Ano, po minulém hrozném díle se konečně zase dostáváme k souvislému smysluplnému příběhu. Přesto je nádherné, jak neustále nějak navazuje na předchozí díly a postavy, které se tam byť jen mihnou. Stejně tak si všímám nových postav, které zcela jistě sehrají výraznou roli v budoucnu.

Děj tohohle dílu je parádní, možná po prvním dílu a hledání ztracených artefaktů druhý nejlepší. Luciferovo nečekané rozhodnutí a jeho následky jsou hodně zajímavé. Zajímalo mě, jaké postavy se objeví, co nabídnou a jak to celé dopadne. Objevil se i pekelný klíč, který už znám ze Zámku a klíče, takže další hezké propojení. Jen jsem si myslel, že Lucifer má nějaký tajný plán, alespoň ten, že klíč Sandmana nějak vytrestá, ale dopadlo to dost v klidu. Postavy, které klíč do Říše snů dovedl byly super. Líbilo se mi využití severského panteonu a nečekaně i egyptského, Feirie a démonstvo, andělé a nějaká čínská náboženství, vyobrazení chaosu a řádu. Pěkné, kreativní a originální. Stejně tak úplatky, výhrůžky a prosby o klíč. Konec pro mě nelíbivý, chtěl jsem aby to dopadlo trošku jinak, ale dopadlo to zcela Gaimanovsky.

Přišlo mi, že kolorování je v tomhle díle trošku strožejší, ale sedělo to k tomu. Kresba jako obvykle, taky taková Gaimanovská. D9l byl i celkově obsáhlejší, což je jedině dobře. Těším se na další díl, i když tahle super zápletka už nejspíš skončila. :)

3 29.12.2022

První jsem viděl seriál a přišel mi hrozně naivní, přeslazený, miloučký, nevinný... A přesně takový je i komiks. Je to možná kýč, nerealistický a k vzteku sladký, ale mně to vůbec nevadí. Docela rád si dávám LGBTQ+ knihy, seriály a filmy a bohužel musím říct, že ve filmech většina gay vtahů začíná tím, že se porvou a pak se z toho tvrdě ojedou a najednou je z toho láska na celý život. Takže tahle milá verze mě potěšila a tak jako s přiblblým úsměvem jsem si ji užil.

Alice Oseman je mlaďoučká a komiks si včetně kresby vytvořila úplně sama, takže za to veliký obdiv, a když porovnáme třeba s českou tvorbou, tak je to naprostá paráda. Kresba je velmi jednoduchá, ale přátelská a milá (třeba proti původním návrhům ukázaným vzadu), skvěle se hodí k celkovému ději, který je taky takový jednoduchý a jde rovnou k věci, i když v první knize se vztah mezi Nickem a Charliem buduje pomalu. Nebo tedy oni na to jdou dost zhurta, hlavně Nick, ale ten coming out tam je pomalý. Je vidět, že Alice je správná fanynka všeho možného, když do charakteristik postav zapojuje i koleje z Bradavic apod. a mně to je sympatické, já bych to u svých postav udělal taky...

Není to nějaké veledílo, není to nějaké velké drama, vážný příběh s důsledky, ale je to vážně taková příjemná oddechová četba, která potěší a zahřeje na duši. jen musíte mít správné rozpoložení a náladu a asi mít i dost měkkou osobnost. :D

8 27.12.2022

Pro neznalce Fortnite je to opravdu těžké sousto... Já sice nehraju, ale něco o tom vím, zejména právě tu část s Marvelem jsem sledoval, takže to pro mě bylo trošku stravitelnější a neztrácel jsem se tolik, nicméně pořád to byla divočina. Nekonečné vzkazy redaktorů o tom, jaká část vychází z jaké části Fortnitu, neznámé postavy představované jako zcela známé apod. On ostatně ani ten děj nebyl kdo-ví jaký. Nekonečné hledačky nulového bodu, nekonečné řežby na ostrově apod. Alespoň se objevila Wakanda a různé hezké lokace. Musím říct, že část v Marvel vesmíru se mi líbila víc než cokoliv, co se dělo ve Fortnite. Ale na druhou stranu se mi líbí ta zápletka s tím, že Fortnite krade postavy různých realit a vesmírů, dává tomu nejen logiku, ale i nekonečné možnosti. Hodně se ukázal styl Marvel a DC, mně osobně se asi víc líbila DC Fortnite než tenhle marvelovský, ale oba byly velmi podobné. Uvidíme, co z toho bude dál. Finální sešit o Thorovi jako heraldovi a Galaktusovi mířícím na ostrov byl takový... vysvětlující, ale zároveň zbytečnější...

3 27.12.2022

Laťka byla nasazena velmi vysoko, když Pekelná brána vyšla dřív než tenhle díl, takže se není čemu divit, že celý příběh, který je ještě takový nic moc, působí trošku vágně a nudně. V podstatě se tam nic neděje. Srdcaře možná potěší Spike, hledače akce nejspíš Fred a její závěr, ale nějak komplexně tam chybí snad úplně vše. No a co nejvíc, chybí tam Angel.

Do jisté míry je zajímavé sledovat plány Lilith, události okolo Charlese a Fred, ale nějak mi to vůbec nic nedalo. Pozadí toho, co se děje v LA během otevírání pekelné brány je dost strohé a první díl Angela vyšel tak dávno, že mi to do sebe už moc nezapadá, ale číst znovu se mi ještě nechce... Uvidíme, co z téhle série vznikne. Už u druhého dílu ale najela do děje tak zostra, jako kdyby mi něco uniklo.

1 27.12.2022

Já nevím, je to sice kreativně vytvořená adaptace s několika zajímavými a pozitivními změnami, ale okleštit příběh na "příjezd, útěk a převrat" je dost smutné. Celkově pak veliká kniha obsahuje komiks jen ve své polovině a druhá půlka je nastavená nekonečnými skicami, aby to vůbec získalo nějaký obsah stránek. To není chyba vydavatelství nebo tak, autoři si to takhle vytvořili, ale možná by tomu slušel menší formát... Co se týče té nekomiksové části, tak by kromě skicáře šlo přidat i něco o autorech a procesu tvorby, než jen nákresky.

No a co se týče příběhu, tak to je netradiční klasika, která dokáže překvapit i čtenáře předlohy. Kresba je naprosto nádherná, živočišná, drsná ,ale zároveň velmi přístupná. Postava Ellen je parádní, žena mi tam celkově sedí mnohem lépe a dává potenciál mnoha různým zápletkám, z nichž většina nebyla využita, ale některé přece jen ano. Asi kdybych už takhle originálně adaptoval, tak bych si s tím vyhrál lépe... Místy to slouží jako z nouze ctnost, ale někdo zase může ocenit, že se autoři drží nohama na zemi. :)

5 27.12.2022

Parádní příběh z etapy nového Batmana a Robina, který je v ČR k dostání hlavně skrz komplety, což je pro mě kámen úrazu a těžko se pak seřazuje, co kdy bylo. Z téhle etapy jsem četl pár příběhů, hlavně asi Batman Znovuzrozeného, a je to hodně zajímavá série, která je možná trochu podceňovaná. Chtělo by to dodat jí více řádu a posloupnosti, tak snad to v Legendě o Batmanovi najdu, až ji lépe prozkoumám.

Celkově je to trošku zmatené, vyskytuje se tam spousta postav, které vůbec neznám, jako např. britský Bat-rytíř a jeho Robinka, pak Sexton apod. Do toho rozjíždí svůj temný plán Talia, což je lepší část knihy, protože její vztah s Damianem je velmi dynamický a zajímavý. Dál se objevují nějací... mafiáni, herci divadla, něco mezi tím, vůbec nechápu, co to bylo zač, ale to mě nebavilo hodně. Postranní zápletka pátrání po Brucovi by mě zaujala víc, kdybych věděl, jakým komiksem pokračovat, ale já to nějak vykoumám a pak si to užiju komplet. Prozatím dobře nastartováno. :P

1 27.12.2022

Tohle byla taková paráda... Původně mě příběh z pohledu běžných lidí úplně neoslovoval, ale výsledek byl více než dobrý. Okleštění akce a epických bitev a hrdinů na zážitky pozorovatelů jsou super kreativní nápad. Postava Phila byla příjemná a měla skvělý vývoj. Celkově se děj zaobíral realistickým pohledem na věc. Úžasem, strachem, obdivem i vztekem. Časový průřez od druhé světové války až po nové tisíciletí byl hodně hutný, informačně i dějově naditý, ale o to víc epický. No a kdo by mohl lépe nakreslit takový typ příběhu než právě Alex Ross, který umí snad jen tyhle krásné zamyšlené příběhy. Nádherné postavy, které v sobě zajímavě snoubí statickou a dynamickou část, u nikoho jiného neuvidíte. Co mě zaujalo v části o tvoření komiksu byly ty fotomodely reálných lidí, podle kterých se komiks kreslil, to je taky dost specifické.

Celkově jde o hezký příběh, který v sobě snoubí čtyři největší etapy Marvel světa - první hrdiny, Galaktuse, X-Meny a Spider-Mana. Do toho samozřejmě Avengery a další hrdiny. A každá etapa s sebou přináší nějaký nový pohled na věc. Co je kouzelné je, že to není jednostranně zaměřené na nenávist, strach, obdiv apod., ale snoubí se mnoho emocí, názory se mění a vyvíjejí a dostává se nám opravdu bohatý pohled na věc. V jistých fázích je příběh velmi dojemný, asi dvakrát jsem zamáčknul slzu. Poprvé už nevím, asi v té druhé kapitole... Ale podruhé u Gwen Stacy a jejího nádherného nevinného pohledu na svět. Kdyby se na konci objevila starší Maggie a objala se s Philem a rodinou, tak bych se asi rozeřval naprosto bez zábran...

Mám rád tyhle nudnější, ale zamyšlenější a důležitější příběhy a Marvel to tímhle dost vychytal. V poslední době vychází hlavně dutá akce, např. Marvel Fortnite apod. a takovýchhle komiksů je už málo a mají vousy. Jsem rád, že edice Legendy Marvel tyhle příběhy oživuje a čtenář se k nim tak může dostat. Ale bohužel kdo tyhle příběhy nečetl, jako by nežil. Jsem inkluzivní a oceňuji každé čtení, ale jakmile tohle nemáte načteno, nejste fanoušci Marvelu. :)

2 27.12.2022

Tahle kniha je taková hodně pocitová a dle nálady. Jeden den na ni budu nadávat, jaká je to hloupost, a jak parazituje na kánonu. Jindy mě zase pobaví. Nicméně dvě věci jsou realita - (1) je to prostě blbůstka bez většího významu, která navazuje na originál svým originálním způsobem a s různými pohnutkami. Navíc to jsou stránkové skeče, takže žádný souvislý děj a jsou to jen epizodní vtípky. (2) Je nutné ocenit, že autoři předlohu skutečně znají. Protože udělat na něco karikaturu a parodii je lehké, ale vystihnout přesně ten situační humor, který je trefný, je skutečně těžké, pokud předlohu neznáte. A jako velký fanoušek primární ságy jsem se u některých stránek skutečně zasmál, protože velmi trefně satiricky označily nějakou skutečnost, která byla tak nějak vždycky zjevná, jen na to nikdo nepoukázal.

Kniha někdy paroduje konkrétní události vycházející z knihy, takže jde o hezké připomenutí vtipnou cestou, jindy paroduje stereotypy fantasy děl, jindy zase celé archetypy postav a jejich literární osobnost. Odlehčený humorný žánr knihu oprošťuje od označení "pijavice originálu", protože si o sobě tolik nemyslí a jde na to rovnou s legrací. Není to jako protivná, vážná, rádoby odborná díla typu "Mytologie Hry o trůny" nebo "Vznešené rody Západozemí" apod. Někdy jde parodie ale až do nepříjemného kýče, kdy se parodují jména postav nebo rodů. Někdy to vyzní vtipně, jindy už nuceně a trapně. Jinak mě ale žádný konkrétní vtip neuráží, některé jsou opravdu inteligentní a hodně navazují na to, co se skutečně dělo v předloze, hlavně tedy v seriálu, primární knižní ságou se zase tolik nezaobírá. Když to vezmu namátkou, hned na začátku mě pobavilo, jak Eddard nezná Rickonovo jméno, protože co si budeme povídat, Ned asi v seriálu Rickona ani nikdy nezmínil, natož aby s ním měl rozhovor nebo na něj myslel. Zasmál jsem se ale u více - Theonova adopce, Robbova pojmenovávací motivace, co se může stát u dvojčat apod. Jindy jsou vtipy slabší, třeba ten se severním pólem. Celkově je to ale pěkné oddechové čtení s čistou hlavou.

3 24.12.2022

Neberte to jako nějakou hroznou kritiku, Databázi miluju, diář používat budu, ale možná právě proto, že jsem tu pečený vařený si dovolím napsat to dost natvrdo, ale myslím, že dost konstruktivně bez jakéhokoliv hněvu, zášti nebo afektu.

Tohle je můj druhý diář a musím bohužel říct, že ten první pro mě byl lepší a tohle je docela výrazný downgrade. Loňský diář se mi líbil víc už jen z estetického hlediska. Klasické barvy Databáze knih, panáček... Tenhle motiv staré knihy se mi nelíbí a v podstatě nemá žádný význam. Není spojený ani s Databází, ani v sobě nemá možná zamýšlenou eleganci a tajemství. Co se týče vzhledu a funkčnosti, hodně mi chybí gumička na propisku, protože teď musím do tašky házet i propisku zvlášť a často na ni zapomenu nebo se někam ztratí a nemůžu si pak něco rychle spontánně zapsat.

Co se týče vnitřku, tak sice neholduju 99 % autorů, kteří udělali rozhovory, ale chápu, proč tam jsou. Nicméně ten vzhled jejich rozhovoru, na té hnědé divné barvě, fotka předělaná do kresby... Je to nehezké, nelíbivé a působí to jako hrozný kýč. Když už tedy musí každý měsíc být rozhovor, udělejte to elegantně a s hezkou fotkou autora, ne takhle špinavě s překreslenou fotkou, co vypadá jako nepovedený filtr. Rozhovory jsou navíc každý měsíc vražené mezi dny, což je hrozně matoucí, protože často před rozhovor započínající měsíc skočí dny daného měsíce. Máte tam třeba 31. května - 6. června a pak rozhovor a pokračuje se 7. června a dál (ty měsíce si teď domýšlím, nemám to před sebou konkrétně). Když už tedy rozhovor započíná daný měsíc, tak by měl být měsíc ukončený k 30./31. a další měsíc začít 1. až po rozhovoru. Co se ještě týče vnitřní extra části, tak oceňuji čtenářskou výzvu, tipy a možnost si zapsat, co budu číst, ale na konci mi chybí víc takovýhle speciálních stránek... Sice mi nikdy nestačila políčka v knihách, co si chci koupit, ale člověk se prostě těší, že si kromě týdenního plánu napíše i něco extra, i kdyby tam byly tipy na knihy, nejlepší knihy, knihy co chci koupit, kvíz o knihách, prostě víc obohatit tu nediářovou část, která je letos ještě menší.

Samotná diářová část mě bohužel taky zklamala. Lépe vypadá levá strana, kde konečně u čísla dne je dost místa na zápis čehokoliv a není to zacpané narozeninami autorů, které letos dostaly své místo tam, kde nepřekáží. Pravá strana je ale katastrofa. Dva velké řádky na den mi nestačí, rozdělil bych je na 4 menší (o víkendu třeba 3, aby to vyšlo velikostně). Pořád je pro mě lepší napsat si důležitou věc přes dva řádky a mít tu možnost, než si nějakou zbytečnou věc jako třeba "placení tarifu" muset psát přes půlku dne. Ty řádky jsou zbytečně velké a je jich málo.

Chápu, že tohle má každý jinak a každému vyhovuje něco jiného, ale hodně porovnávám s prvním diářem. I ten měl své mouchy a čekal jsem, že se spíš vyřeší, než že se nadělají další. Diář samozřejmě používat budu a nějak si ho přizpůsobím podle svých představ, ale nějaké tipy mám, třeba je autor využije nebo prostě zapadnou do komentářů, to je už jedno. :)

- Zachovat decentní vzhled spojený s Databází knih, protože tu máme rádi. Diářů, co vypadají jako staré knihy jsou tuny, ale Databáze má svůj ustálený vzhled a typické prvky, které vyhledáváme a máme rádi.

- Vyšperkovat diář nejen po stránce rozhovorů a narozenin autorů, ale třeba přidat i nějaké interaktivní prvky, více seznamů kopírujících kategorie profilů tady, přidat např. svůj čtenářský profil, přidat rozhovor sám se sebou (jaké mám oblíbené žánry, jaká je moje srdcová kniha, půjčuju si nebo kupuju knihy apod.), přidat třeba ke každému měsíci nějakou knižní otázku, sem tam malý obrázek, obohatit některé týdny hádankou, citátem nebo vtipem. Udělat si reflexi měsíce - nejlepší kniha uplynulého měsíce apod. Na téma knihy je toho spousta a tenhle diář v sobě děsivě chaoticky spojuje decentní prázdno a přehnané, přebarevné, přeilustrované rozhovory.

- V diářové části levá strana super, pravá strana si zaslouží více tenčích řádků.

- Celkově bych to udělal, jako že si s námi diář povídá... Určitě by se našlo u některých týdnů místečko na bublinu s otázkou "Co zrovna čtu?", "Jakou knihu si chci koupit?", v prosince třeba "Kupuju někomu knihu na Vánoce?", "Jakou knihu bych si nejvíc přál?" apod. Je to takové milé a pozorné a hodí se to k tématu knih a Databáze. Stačí maličké políčko na odpověď. Ať je diář tak trochu naší knihou.

Bohužel mi přijde, že diář 2023 ztratil veškerou esenci Databáze knih a někdo si s ním tak moc hrál, až si přehrál... O to víc zpětně oceňuji diář 2022, který byl proti tomuhle vážně úžasný, přátelský a příjemný. A chybí mi.

9 23.12.2022

(SPOILER) Neříkám úplně, že by Skřet měl mít nějaké pokračování, pro mě osobně to je hezký uzavřený příběh, ale s tím finálem jsem tedy nebyl moc spokojený. Nejde mi o nějakou řežbu nebo tak, samo o sobě to končí dobře, ale bylo to hrozně uspěchané. Příběh pomalé cesty, která začíná jako honba za pomstou, následně jako příběh přátelství a ponaučení... Ale pak najednou bum časový skok a bum, jdeme sázet stromky. Konec. Trošku víc bych si na konci pohrál s kontrastem zkázy a nového počátku, agrese a míru. Ten časový skok sám o sobě taky nebyl dostatečně odůvodněný. Pak se těžko vysvětluje i to původní proroctví... Pokud se vydáš touto cestou, bude to zkáza, ale ta přišla tak nějak sama od sebe. Kdyby se tou cestou nevydal, přišla by tak či tak, jen později, takže těžko říct.

Nicméně jinak je to krásná fantasy série. Líbí se mi vykreslení světa, kde fungují různé bytosti, od skřetů, po víly, bohy apod. Sama bohyně byla skvělá, líbily se mi některé myšlenky a celkově měl příběh dobře našlápnuto. Ještě po získání Smraďošky to vše dávalo smysl a hezké budování vztahu mezi skřetem a vlčicí vystačilo na celý děj, který byl ještě tak do pozadí doplněn zajímavým putováním. Tomu hodně pomáhá mapa za titulní stranou, takže je možné putování sledovat a plánovat. Dokonce byly i zajímavé a hezké části ta s babičkou z bažin a ta se žabáky. Celkově ten vývoj postavy byl velmi patrný. Rikt sice od začátku vypadal jako milý, soucitný, přemýšlivý skřet, ale v praxi to vše potvrdil. Jenže pak prostě přišel ten strom, zbytečný časový skok, mrtví žabáci, ale jen lehce zestárlá vlčice... A něco jako finální bitka a pak ještě další časový skok... Jak dlouho vlastně žijí skřeti? Dvě třetiny knihy jsou pomalý výšlap na horu fantazie a poslední třetina je nasednutí do lanovky a příjezd na nehezký vrchol.

Není to nevyužitý potenciál, to určit ne, je to krásná kniha, ale chtělo by to víc věcí vysvětlit a věnovat se jim, udělat z nich ještě hezčí příběh. Hlavně to ani nebylo "čtenáři domysli si", bylo to prostě "tak tady to máte a končíme". Vážně škoda, v jednu chvíli neuspokojivé, později to do sebe zapadne, ale není to ta finální tečka, kterou by čtenář čekal, a to mě asi bude štvát, i když jsem si knihu jako celek užil.

4 23.12.2022

Tak tohle byla jízda! Neříkám, že mi tam nechybělo trošku kecání a odhalování fungování agentury apod., ale jak jinak navázat na ničivé proroctví, než tím... že prostě přijde a začne likvidovat, co se dá. Zápletky a padouši jsou velmi epizodní, často sice velmi originální, ale i velmi divní a nevyužití. U tohohle nepřítele mám jiný pocit. Jednak je dost drsný a zajímavý, zároveň se docela drží, navíc se ukazuje, že ani Saitamo to nebude mít tak lehké. To je na jednu stranu plus, musí získat nějakou svou nemesis, ale na druhou stranu se mi zatím asi nelíbí narušení konceptu "one-punch" mana.

Co se týče samotných hrdinů, tak ti mě moc neoslovili, a to se jich ukázalo dost. Pořád jsem jen čekal na toho našeho Saitamu, co udělá, stejně tak u soubojů. Příběh hezky zakončili přímo před hlavní bitvou, takže natěšenost na další díl obrovská. Doufám ještě, že se objeví i nějaké stálejší postavy, záporáci a tak, přece jen je to velká akce, ale uvidíme. Zatím si bitvu Saitamy a toho ufíka neumím příliš představit...

1 21.12.2022

Nechci říct, že by Černá palice byla nějaká komedie bez hlubší myšlenky, ale Doktor Andromeda byl na svět Černé palice až výjimečně vážné a soucitné dílo. Popravdě jsem vůbec nevěděl, co čekat. V jakém období bude příběh zakořeněný, o čem bude apod. A bylo to opravdu milé překvapení.

Příběh o rodině v podstatě jako každý jiný, nic výjimečného, ale přesto dokázal chytit za srdce a ukázat něco nového. Když pominu tu okatou parodii na Green Lanterny, tak to bylo celkově dost originální. Časové skoky byly logicky uspořádané, vše doplnil příběh vypravěče. Ukázali se ostatní hrdinové a Doktor Andromeda dostal prostor na vše, co bylo důležité. Nemůžu říct, že by to mělo atmosféru Černé palice, i když tam něco podobného bylo, ale Lemire dokázal vytvořit zcela samostatný příběh, a to jak do děje, tak do kvality. Finále bylo naprosto dojemné.

3 18.12.2022

Žoldnéř mě nějakým zvláštním způsobem láká, i když mě pak vždycky nakonec zklame. Čtvrtý díl navazuj na předchozí, což taky není zrovna pravidlem, a vyobrazuje jistou záchranou akci, která ale podle mě není úplně nosná pro celý díl tak, aby mě to čtenářsky uspokojilo. Jako obvykle od Segrella dostáváme jeho klasiku - ubližování zvířatům, která v tomhle světě nemají žádný smysl, přestože je to svět naplněný roztodivnou a nádhernou faunou. Dále pak mizerné postavení žen. I když tady byla Nan-taj docela důležitá a vyobrazená jako bojovnice. Přesto na její názor nikdo nedbal a dostala po palici jen co to šlo. Tyhle stereotypy vyčítám u každého dílu, takže na tom asi něco bude. Jinak ale děj ucházející, i když dost omezený, jak prostorově, časově, tak kreativně. Přesto to nebyl nijak špatný díl. Četl jsem pozdější díly dřív než tenhle a musím říct, že mě vrátil spíš zpátky k prvním dílům, než že by v sobě měl nějakou tu novou energii. Pochválit tak můžu budování žoldnéřova světa, jeho minulost a docela hezké obětování se na závěr.

2 18.12.2022

Avengers se po pár jiných dobrodružství vrací k původnímu nápadu prozkoumávat pravěké Avengery, stejně tak se znovu objevují konkurenční týmy, od upírů a Atlanťanů, až po Rusy a Squadron Supreme. Tenhle návrat k minulosti mě potěšil, protože je tam ještě velká spousta nevyřešených věcí. V podstatě tam není vyřešené vůbec nic. Nicméně jednotícím prvkem je Phoenix, která si hledá nového hostitele a řeší to dost netradičně na vesmírnou entitu, a to soubojem duelantů. Samo o sobě to je super, sledovat, jak spolu různí adepti se silou Phoenix bojují, ale není to zrovna moc hluboké, že si nekonečná, nepřemožitelná kosmická entita udělá takovou malou Superstar, kde pak ani nenechá adepty pořádně bojovat, ale vyhazuje je podle toho, jak se jí líbí nebo ne. Navíc je to celé hrozně zmatené, někdy co stránka, to jiný souboj, jindy se překrývají duely Phoenix se soubojem v přítomnosti, do toho ještě vstupují flashbacky... A třeba celá ta super důležitá věc s Thorem a jeho matkou je úplně v pozadí.

Co tomu nasadilo korunu je finální sešit, který naprosto přeskakuje nějaký velký venomový event, který se doufám i u nás v Česku teprve někdy objeví, a totálně mimo kontext najednou řeší upíry a jejich vznikající stát. Jednak to v celém uceleném příběhu dělá docela bordel a je to vážně zbytečné, zároveň se z toho dozvídáme asi tolik, kolik se z jednoho sešitu asi tak dá dozvědět a ukončené to taky nijak valně není. Zklamání.

18.12.2022

Tak tohle byla jízda. Popravdě jsem se trošku bál, že příběh se odebere jiným směrem a rozjeté zápletky utichnu, ale opak se stal pravdou a všechno výborně pokračovalo. Diana coby bohyně války musí plnit povinnosti vůči Olympu, ale to by nebyla ona, aby to nesabotovala a neupravila si vše podle svých potřeb. Osud Prvorozeného se mi taky vcelku líbí, i když finále už působí příliš předimenzovaně. Je to jasné klišé, že kdo jiný by mohl vést finální souboj, než právě Wonder Woman, že... jsme přece v komiksu WW. Líbí se mi, že pokračuje i hon na Zolu a Zeka, i když dalším originálním způsobem. Popravdě od Dionýsa jsem až do konce nevěděl, co pořádně čekat. Stejně tak Svár sice nepřekvapila, ale taky mě udržovala v napětí, co vlastně plánuje provést. Ovšem největší progres tu má Héra, která to všem pěkně vytmaví a vytvoří naprosto epické finále, díky kterému lituju, že jsem si neobjednal zbývající dva díly už teď.

Azzarello se nebojí násilí a probouzí nejen božskou marnivost a ty nejzvrhlejší choutky, ale útočí i na samotní čtenáře, když jim předkládá děsivou, naturalistickou vizi souboje bohů. Už jsem si po pár dílech i zvykl na originální kresbu, která se mi líbí a přijde mi vhodná. Bohužel mě trošku zklamal Orion, který tak nějak přestal vynikat a spíš tam otravuje sem a tam. Jak už jsem psal, začíná mě i otravovat přeópený Provorozený, ale to vše zatím ustupuje před válkou, která přichází.

1 18.12.2022

Další díl stále pokračuje pod taktovkou Azzarella a musím uznat, že to zkrátka umí. Příběh je svižný, zajímavý a akční. Musím tedy říct, že tentokrát je to více o boji a akci než o mytologii nebo osobních problémech, ale tak je to nějaké menší vyvrcholení před dalšími zápletkami. Nebo aspoň doufám, protože pokud to pro Prvorozeného takhle skončí, tak mě to moc nepotěší. Ten tam rozehrává nejen hru pomsty a smrti, ale i trochu politiky, i když mi to k němu nesedí a je to trošku škoda. Na chytrém záporákovi není nic špatného, ale tohle bylo až příliš jednoduše vypočítavé a ne nutné. Lépe to má podle mě rozehrané Apollón, ale nejlíp se k tomu postavil spíš Poseidón, u kterého mám problém snad jedině s jeho podobou, která je strašná a mohla být trošku méně typová a více božská. Škoda, že nevidíme víc z miminka, které vykazuje nějaké schopnosti, ale nijak se neprojevuje. Naopak Wonder Woman pravidelně strká nos do všeho, co se jí nemusí nutně týkat. Celkově pak trošku zbytečnost celá ta část s Novou Genezí. Souboj dobra se zlem očekávaný, co do konání tak do výsledku. Nepřekvapilo.

Popravdě vážně doufám, že tohle není finále a Prvorozený bude mít ještě hlavní slovo, protože jinak by to bylo zoufalé. Ostatně Diana má taky co dělat do dalších dílů. Je plus, že se v tomhle díle konečně nebáli výraznějších smrtí. Těším se na pokračování. :)

2 18.12.2022

Tak, konečně trošku zpětně první díl a musím uznat, že tohle je hodně jiná Wonder Woman, ale nemusí to být nijak špatně. V podstatě klasicky kopíruje formát série New 52, kdy jsou příběhy temnější, hrdinové méně ikoničtí a archetypální a nic není tak sluníčkové, jak vypadá. Diana v téhle podobě je podstatně mladší, a to hlavně svou zralostí a zkušenostmi. Stále váhá, jaká vlastně je, co je její úkol a čím by měla být. Je nejistá, trošku brutálnější a zmítají jí emoce. Oproti klasické Dianě, která vždy ví vše nejlíp a je vzorem všech ctností je to velké překvapení a dost se mi to líbí.

Samotný příběh týkající se božských Diových bastardů je zajímavý po mytologické i osobní stránce. Spousta postav je jako by se zjevily jen tak z nebe, ale všechno je to dobře vysvětlené a příběh výborně postavený. Zaujalo mě pár scén, které byly hodně promyšlené, třeba Héra na Themysciře apod. Jinak ale je příběh trošku jednodušší, prostě jen pomsta a žárlivost, nic extra navíc. Stejně tak postavy jsou takhle na počátku trošku ploché, třeba nechápu, kdo by si mohl oblíbit Zolu na základě tohohle příběhu... Jinak se to ale začíná slušně rozjíždět a doufám, že čtvrtý díl bude pokračovat ve stejném duchu. :)

3 18.12.2022

Nechápu, proč musí Lovecrafta každý zpracovávat jako totální bizár. Vždycky si vyhlédnu knihu, která se jmenuje klasicky Cthulhu a podobně, doufám, že budu mít krásný temně zpracovaný horor, a ono to je hnusně kreslené, nudné a totálně o kecání. Konkrétně tahle kniha má opravdu jednu z nejhorších kreseb, co jsem dlouho kde viděl, stejně tak je naprosto bez atmosféry, pointy a je absolutně nudná.

První povídka Dagon, u té ani nedokážu říct, o čem byla, protože šla naprosto mimo mě a pár dní po dočtení netuším prostě. Povídka Cthulhu měla potenciál být lepší. V podstatě se tam nic neobjevuje, jde jen o klasický Lovecraftův příběh o náznacích temného božstva, které zasahuje do našeho světa a může kdykoliv povstat. Mělo se tam mísit šílenství, prvky pátrání, vědy, ale hlavně náboženství a kulty. To vše naprosto promarněné... Povídka nedokázala vystihnout smysl Lovecraftova žánru, celkovou atmosféru a ani pořádně neměla žádnou zápletku. Cthulhu se náznakově párkrát objevil, ale čtenář, co nemá s Lovecraftem zkušenosti vůbec nebude vědět, která bije. A stejně tak ani já nemám po dočtení pocit, že by povídka nějak vyvrcholila.

4 18.12.2022

Úplně se mi nelíbí podoba krátkých epizodních příběhů, které už se samotným Sandmanem příliš nesouvisí. Nelineární děj bez pokračování tomu trochu ubližuje, a i když dostáváme zajímavé příběhy, tak v podstatě už nečteme starého dobrého Sandmana. V podstatě tenhle díl čtenáři nic nedává, klidně by šel přeskočit...

Máme tady příběh o Kalliopé, který je asi jediný skutečně zásadní. Matně se dozvídáme, že Morfeus má syna, shodou náhod Orfea, což je super věc, ale nijak víc se neřeší, což je zase škoda. Líbil by se mi nastíněn nějaký vztah nebo alespoň minulost. Další příběh je kočičí sen, který je taky sám o sobě zajímavý, ale už je natolik alternativní, že vlastně k čemu, na co, proč jako... Stejně tak Sen noci svatojánské, který ukazuje existenci Feirie a všech těch magických bytostí, které se ale jen kouknou na představení a jdou o dům dál. Vše je zakončeno krátkým příběhem o Element Woman, který je tragický a tragický nicneříkající. Tady bych možná víc ocenil vlastní příběh, s větším originem, jako je třeba u Černé Orchideje. Gaiman je mistr náznaku a všechny velkolepé a úžasné zápletky jen pojmenuje a nechává být, je to trošku k vzteku.

Takže třetí díl průměr, příběhy zajímavé, ale nějak nekoherentní ke zbytku. Upřímně doufám, že u dalšího dílu už se zase dostaneme k nějakému delšímu souvislému příběhu...

13.12.2022

Vůbec se mi do toho nechtělo, obzvláště když jsem nakouknul a na začátku na mě čekal nekonečně dlouhý flash-back s nějakým mimoněm. Potom jsme zjistil, že jde o vysvětlení původu nemoci a chytlo mě to. No a nakonec se z toho vyklubalo tak nádherné finále! Až na ten hrozný počet smrtí a celkově ten závěr mě tolik nepotěšil jako kdyby to mělo větší happyend, ale šlo to.

Lemire se tu toho nebojí a kromě vyvraždění lidstva se dopouští i dalších malých vražd, násilí na ženách a dětech, zneužívání psích dětí apod. Je to v podstatě hrozně drsné a dost deprimující na čtení v některých částech, ale všechen tenhle brutální naturalismus postapokalyptického světa je dost dobře uvěřitelný. Nálada mě hned po začátku čtení zase pohltila a bylo mi opravdu líto všech mrtvých hybridů a hodných lidí. A ono že jich do konce ještě dost odpadne... Trošku jsem doufal, že se nějak vyřeší nemoc. Ne nějak zázračně, tajemně, ale že třeba zjistí, že kdo se asimiluje s hybridy, ten bude v pohodě apod., ale bohužel to tak nebylo. A takových zklamání tam je trošku víc. Osobně mě zklamalo ještě to, že nijak nebyl vysvětlen původ bohů a prvních hybridů. Bylo nám to podáno jako vysvětlení, ale i tohle vysvětlení si zasluhuje svoje vlastní vysvětlení. No a jinak co se týče příběhu, tak tahle malá cesta byla uzavřená, ok, ale skutečně významná je až poslední kapitola, která nám nastiňuje nejen novou podobu světa a jeho další vývoj, ale i vztah Guse a Jepperda, který byl kouzelný. Upřímně jsem měl u finále namále, dojalo mě to a sice ne úplně šťastně, protože to přece jen končí jako postapo, ale emoce to zanechalo výrazné. :)

2 11.12.2022