fvalek komentáře u knih
Další díl, který se nese na vlně nové energie po čtvrtém díle. Navázání na příběh Redcurrant a Joela je příjemně nostalgický a romantický/smutný. Taky se výrazně rozvíjí universum, kdy můžeme nahlédnout do vílí říše, vrací se zpátky známí nelidé a získáváme i nějaké informace o tom, co zatím neznáme. Podle mě velice pěkný díl, kde mě mrzí jen jediná věc - proč Elias nakonec nepomohl těm mravencům a zapomněl na ně!! (pochopí ti, co četli :D)
Celkový nádech dílu je smutná melancholie, ať už příběh Recurrant a Joela, minulost Silky, která je více než překvapující (!!) a vílí říše, která je kouzelná, ale jakoby ukrytá v husté melancholické mlze. Atmosféra Yule, která všemi nahrává, a příchod bohyně, no nebudu spoilerovat, ale je to prostě krásný díl. Autorka je neuvěřitelně originální, když dokáže kombinovat tradiční i originální prvky a vše předělat do jedinečného autorského zpracování. Malé mínus asi za tu neustále se opakující zápletku "Sleigh Beggy nic nevydrží." Popravdě doufám, že za tuhle Čisinu přecitlivělost a slabost se časem přeneseme, i když je to jeden z jejích charakteristických znaků... :)
Po třech dílech, kdy už začíná pozornost trošku klesat, se dostáváme k části, která vysvětluje alespoň základní věci z minulosti, nebo se o to alespoň snaží, přesto nechává velkou dávku tajemna a odhalení na budoucí čtení. Asi bych úplně neřešil striktní logiku příběhu a věnoval se jen zajímavým motivům, protože prakticky nikdy nejde nic rozplánovat neprůstřelně, hlavně u komiksu, kde je potřeba trošku skákat v čase a prostoru a jít k věci.
Paradoxně mě ani tak nezajímal Elias a jeho minulost, jako spíš minulost Čise a příprava její hole. Celá tahle kapitola je úžasná, ať už její setkání s drakem a rozprava, tak příprava hole celkově a všechny oslavy okolo, protože to byl kouzelně magický moment a postup. U hodně věcí jsem se pozastavil a moc se mi líbila moudrost, kterou příběh předával. Celkově pak právě tohle zamyšlení a vhled do minulosti knižní sérii povýšili na trošku vyšší úroveň a zabránili drobnému úpadku, který jsem ve třetím díle cítil. No a co teprve fantastická část s fénixem, úžasné.
Takže jasně, ono je to trošku pitomé, je to manga o kouzlech, co chtít víc, ale na poměry mangy, kterou čtu, a téhle série, je to nadprůměrný díl. Na to, že autorka je podle mě mladá a divoká kreativka (alespoň soudě podle jejích komiksů na závěr, kde se často prezentuje jako nějaký zvláštní králík a mluví o zákulisí), tak se často dokáže zamyslet hlouběji a chápe podstatu fantasy, romantiky i tajemna. Kdybych si měl vybrat Čarodějovu nevěstu nebo slavný román jasně, sáhnu po románu, ale mám-li si vybrat z mangy, tak jasný top, proto k tomuhle dílu velmi vřelé hodnocení v dané kategorii. :)
Bohužel musím souhlasit s názorem, že kdyby tohle dílo vůbec nevzniklo, tak by se asi nic nestalo. Kresba je nadprůměrná, moc hezká, i když taková dost specifická a nevím, jestli se hodí na některé scény, ale to už není na mě. Celý příběh je hezký, ale není zase nějak extra zajímavý (první polovina skoro vůbec, první kapitola absolutní nuda), potom se to trošku zlepší, ale až do finále skutečně taková idylka o ničem. Chyběla mi nějaká závěrečná tečka, nějaké povýšení, propojení s Wolverinem jako takovým. Kdyby celá čtvrtka knihy nebyly jen scénáře, tak by se vyplatilo udělat kapitolu navíc, která by Jamese hodila na dráhu jeho dalšího života.
Když pominu tu nudu, tak musím pochválit dobový styl, líbí se mi onkání, onikání, způsob chování... Je to milý exkurz do tehdejší doby a dává to příběhu pěkné pozadí. To je ale tak nějak všechno, co příběh má. Jinak ano, naštvalo mě, jak se nakonec Rose rozhodla. Nevím, jestli to je plus nebo mínus - přenesení těžiště děje na postavu Rose a sledování Logana z jejího pohledu, asi to dává větší smysl než být v jeho ne vždy bystré mysli. Ale když si vezmeme, jak na konci skončil její deník, je to škoda. Ale stále, chybí mi tam ta tečka, tohle je zbytečně rozvleklé a působí nedokončeně. Od "LEGEND MARVELU" jsem čekal trošku víc.
Gerda se vrací a moc mě těší tím, že kvalita neupadá, i když už je znatelně vidět posun v ději oproti prvnímu dílu. Velké plus je právě to, že na sebe díly hezky navazují, což je výhoda autorského díla (na rozdíl od jiných sérií, kde se autoři střídají a ne vždy to dělá dobrotu).
Skottie je prostě hravý cvok, který za barvy a roztomilá kukadla schovává jeden masakr za druhým, pro pravidelné čtenáře nic nového, ale pořád dokáže překvapit a hlavně potěšit. I když pro mě Gerda není žádný komiksový top, okamžitě po ní z hromady komiksů sahám jako první. Oproti prvním dvěma dílům bych tento třetí popsal jako poněkud klidnější, ale přesto zajímavý. Prostředí conů, Láďův sen i finální zápletka, všechno bez jediné chyby. Vulgarismy skryté za kouzelná slovíčka už čtu tak nějak automaticky, novinkou byly dost četné dvojsmysly, které pobavily hlavně u labyrintu.
Co jsem tak lehce omrknul, měl by být ještě jeden díl, což je skvělé. Finále rozhodně navnadilo a je pozitivní, že v Pohádkově je stálé co masakrovat. Že by ale Gerda našla důstojného nepřítele (a nemyslím tím lízo)?
Což o to, komiks je to super, ale má cenu si čtení nějak užít a vztáhnout k tomu, co známe, když je to v nejlepším utnuté? Je hezké, že to tedy někdy vyjde, ale já bych chtěl hned, co už. Minimálně nás může potěšit, že Město hříchu pěkně navazuje na Boha magie, což dokáže hezky uvést do situace, i když některá pojítka chybí a je nutné se trošku zorientovat.
Samotný příběh je opravdu skvělý, Las Vegas a události v něm, které se dotýkají nejen Doctora Strange, ale umožňují camea úžasných postav jako Avengers, jiných magičů, temných pánů, dokonce i starých navrátilců. Takto by mělo finále autorovy krátké sekvence v rámci edice vypadat, ukázat to nejlepší (mimochodem hezký doslov!). Ale jak píši výše, klidně mohli místo finálního sešitu (nebo klidně k němu, ten rozsah stran není zase tak nepřekročitelný) přidat sešit ze Zatracení, ale uvidíme, v jaké podobě to někdy vyjde. Co mě kromě děje samotného potěšilo, bylo řešení doktorovy psychiky, která od prvního dílu trpí více a více ránami a jizvami. Paradoxní, ale vlastně vcelku ikonické, je Spider-Manovo cameo, které je vtipné, ale na závěr přináší důležité poselství - všichni hrdinové někdy mají chuť vzdát to.
Musím podotknout, že kresba se výrazně zlepšila. Nechci tím říct, že předchozí díly byly nějaké špatné. Nebyly. Byly správně psychedelické a magické. Ale k tomuto tématu mi sedl více tento typ kresby, která byla potemnělejší a skvěle odrážela náladu doktorovy situace. Rozdílná kresba v posledním sešitě byla úplně něco jiného, ale pro klidnější dořešení byla důstojná a vhodná. Jsem zvědavý na další díly, co k tomu víc říct, asi si budu muset dát za pár měsíců maraton všech dílů po sobě, aby mi to hezky navazovalo. :)
Nevím úplně jak začít... Komiksy Gulliveriana i Zlatý osel se mi líbily, ale mám trošku kontroverze. Nemám nic proti erotice v komiksu, i když nejsem skalní fanda, který by to vyhledával a zaměřoval se na to. Rozhodně si ale nemyslím, že je v komiksech takový nedostatek sexu a nahoty, že by se musel násilně vtlačit všude, a to i tam, kam se nehodí. Myslím, že tu nahota byla tak zásadní, že jí šel stranou i děj, což byla trošku škoda, protože třeba taková Gulliveriana je úžasná parodie Gullivera od Swifta, která sem tam šla povýšit na trošku vyšší úroveň než čistě sexuální motivy. Ve Zlatém oslovi bylo sexu méně a byl poměrně na místě, i když jsem si třeba před čtením říkal "Bože, hlavně aby tam nebyl sex s oslem" a, no... víme. Člověk si pak říká, jaká je autorova motivace, jestli chce udělat krásné dílo, které se nebrání kontroverzním tématům a nahotě, nebo jestli jen chce udělat dílo založené na nudismu a sexu, které mimochodem má i nějaký děj. Sex a nahota jsou i v dalších Manarových dílech, ale vždy jen jako sekundární, tady to hrálo jasný prim.
Celá kniha je krásně zpracovaná, ať už velký formát Argo edice, která si dává záležet a dělá ze svých komiksů luxusní záležitost, tak i samotná kresba, která je fantastická a Manara prostě umí. Jednoduší, ale efektní styl Gulliveriany je tak trošku v kontrastu s detailním procítěným Zlatým oslem, což je ještě zajímavější. Paradoxně co mi nejvíc utkvělo není ani Gulliveriana, ani osel, ale nádherná, opravdu úchvatná kresba bohyně Ceres, na kterou jsem se nemohl vynadívat. Manara je tak úchvatný malíř, že se mi nechce věřit, že to tím sexem tak přesytil bezdůvodně, ale bohužel v tom nějaký vyšší důvod nevidím. Možná nějaký boj za kontroverzi v době vydání originálu? Bohužel nemůžu posoudit.
Wow, nevím úplně jak to vyjádřit, ale pro mě docela zklamání... Dobrodružství Ligy spravedlnosti jsou v celé sérii Rebirth dost podivná a tohle zakončení ve znamení politiky a všech problémů, kterým Liga čelí... Na jedno číslo dobré, ale úplně tím zakončit tenhle cyklus je neuspokojivé. Jak se píše v anotaci - Liga čelí problémům, na které superschopnosti nestačí, ale Priest bohužel stvořil problémy, na které nestačí vůbec nic.
Musím se mrknout znovu do předchozího dílu, jak končil, protože začátek mě dost zmátl, je to takové rychlé naběhnutí do děje a těžko říct, jestli si už nepamatuji předchozí číslo, nebo chybí nějaký spojující článek. Hodně se mi líbí první dobrodružství a vyobrazování twitterových a jiných statusů, kde je vidět, jak se svět proti Lize obrací. Škoda, že tohohle motivu nevyužili více, ale celý zbytek dílu zaplácli krizí v Africe, která pro mě byla hrozně matoucí a po nějaké době otravná. Najednou se vyrojilo tolik zvláštních postav a příběh počítal s tím, že je všechny známe. Nepomohly často ale ani scénáristovy vpisky, které převážně odkazují na čísla, která v ČR vůbec nevyšla (a pravděpodobně nevyjdou) nebo na skutečnosti, které asi nebylo úplně třeba vysvětlovat (ano, všichni víme, že Aquaman vládl Atlantidě, díky za nápovědu, ale nejsme hloupí).
Celkově se tak příběh nese pouze v duchu všech překážek, které Liga ve své činnosti má. Tyto překážky jsou nepřekonatelné a mě to opravdu frustruje a asi bych chtěl číst o něčem trošku jiném. Když je to Liga spravedlnosti, jsou to hrdinové, a ne neustálé soudy, média apod. Ano, sice to odráží realistické problémy, které by asi reální superhrdinové měli, ale nestačí na to pár sešitů a ne to hrotit poslední dva díly pořád dokola? Ale to se vracím k tomu, co mi vadí už od začátku a Priestův styl mi moc nesedí a pro finální díly Ligy mi přijde jako plýtvání. Kde jsou hezké zápletky jako třeba návrat ke kořenům v Bezčasí.
Abych našel nějaká pozitiva - rozhodně se mi líbí příběh Wonder Woman, která si jako jediná drží svůj humánní kredit a je ochotná pomáhat, i když je to zřejmě proti politice (což mě hrozně zklamalo u Supermana, který se plně poddal a ztratil své ideály). Nechci úplně dávat spoilery, tak to nějak zaonačím - Dianino setkání s Raven a Thanatem = úžasné. No a nejkrásnější je závěr, poslední stránka... Ale dopracovat se k ní, složité. Chápu, že to je už poslední díl z téhle edice, ale celkově mi kniha přijde jako složená z různých zbytků, časoprostorová stránka mi nesedla, neustálé poskakování v různých časech a různých místech... Není to snadné čtení, ale ani to není něco pro fajnšmekry, je to zkrátka jen matoucí.
Druhá kniha od Ležáka a začíná se mi pomalu rýsovat autor, kterého nemám rád... Ale začnu pozitivně - první část knihy, která je výrazně faktografická, i když dost svérázně psaná, mě potěšila, protože je skutečně naditá informacemi a čte se dobře. Dělení na velmi krátké kapitoly je vhodné pro čtení a třeba i pro využití textu ve škole. Dokonce se mi i líbí kresba, která mi přijde skvělá. Co je horší je finální komiks.
Asi mě úplně nechytla podoba parodující Děsivé dějiny, kdy každý panel musí být mermomocí vtipný. Někdy sice je, ale někdy je to už dost trapné a někdy i docela nevhodné a urážlivé. Navíc někdy vůbec nevím, které informace jsou skutečně míněné vážně, a které jsou myšlené z vtipu, protože někdy je výpovědní faktografická hodnota skutečně mizivá. Už u komiks Milada Horáková jsem kritizoval, že si autor dost přizpůsobuje informace podle svého názoru, často vynechává informace nebo jede podle takových těch zažitých mýtů a člověk, který se problematice věnuje, ví, že to jsou dávno vyvrácené mýty, nebo že realita byla úplně jiná. Zkrátka po historické stránce to někdy pokulhává a nechci pomlouvat autory, protože co jsem napsal já, že... ale je podle mě vidět, že Ležák není žádný vrcholný historik, i když se historii ve velkém věnuje. Ale možná za to může komiksová redukce, že je spousta věcí vynechaných, zkratkovitých nebo nedokonalých.
Rozhodně bych od edice Edika (podle slova edukace?) čekal něco méně "vtipného" a více věcného - vtipu se nebráním, ale opravdu musí být všude násilně nacpaný od začátku do konce? Docela mě to odradilo od nákupu jiných knih ze stejné edice, ale třeba někdy. Co mě osobně zamrzelo, je to, že z Lenina je dělaný takový nerudný hrdina, zbytek jsou prostě hajzlíci a car Mikuláš II. je totálně mentálně zaostalý blbec, který ani neví, kam se podepsat. První část super, ale komiks s nulovou hodnotou.
Milada Horáková je osobnost, o které si můžete říct, že je potřeba tenhle příběh připomínat a ctít, zároveň si ale osobně po knihách, filmu, nekonečných přednáškách apod. říkám, že to zase nemůžeme úplně přehánět, vytrhnout jednu oběť z davu a blahořečit ji na úkor tisíců jiných lidí s podobným osudem čistě proto, že je to aktuální mainstream (to je tak kontroverzní názor, až se sám sobě divím). Ale to není myšleno špatně, jen to pak inklinuje k tomu velmi silnému názorovému zabarvení autorů. Objevuje se tu názor, že v předmluvě ji autor nepopisuje jako světici, ale v celkovém vyznění komiksu se mi to úplně nezdá. Nevím, do jaké míry jsou konkrétní dialogy vykonstruované nebo potvrzené na základě nějakých osobních písemností a pamětníků, ale v komiksu se Milada jeví jako anděl, čistá duše, neposkvrněná... a ano, jsou to přívlastky, které na ni určitě sedí, ale je to až moc kondenzované a kniha je tak od začátku do konce chvalozpěv, ve kterém nutně nechybí i nějaké špatnosti, ale chybí tam realita běžného života, protože to pak vypadá, že i když Milada šla nakoupit, tak vlastně i tam konala dobro a pořád, pořád. A v samotné podstatě nemám nic proti, ale pokud chceme číst historicky věrnou biografii, nesmí to být ani komunistická propaganda o monstru Horákové, zároveň ani zcela nekritický chvalozpěv. Ale okey, je to víceméně vzdělávací komiks pro dorost, tak musíme trošku povzbudit vlastenectví.
Co se mi moc líbilo byly medailonky postav a dvojstrany ve stylu jakýchsi "infografik" s informacemi o historickém období a zřízení. Opět ale musím říct, že hodně informací je redukovaných na minimum a silně zabarvené názorem autora, např. "a tak nás západní spojenci hodili přes palubu" - jednak to zní jako sovětská agitka, přičemž krátce po tom nacisté se sověty ruku v ruce porcovali Polsko, zároveň ten Mnichov prostě doopravdy nebyl až takový kopanec do zadku, jak si často Češi snaží namluvit, tam šlo o mnohem víc než o to, co se tahle jedna shrnující věta snaží říct. A to je škoda, protože Milada Horáková komiks by měla být i trošku historicky věrná, a pokud si dala za cíl popsat dobu, no tak se ale musí trošku snažit. Protože co si vezmou čtenáři z takového komiksu? Určitě ne to, že Horáková byla evangelistka a chodila s Horákem, ale to, že nás západ nakopal. Další informace, co mě trošku zamrzela byla zmínka "A tak sem z pohraničí přijelo 140 tisíc Čechů, Němci a asi 20 tisíc Židů... bla bla... všem se našel nový domov" - ehm, no oni Češi v té době docela silně jeli po vzoru Německa a dost tu kvetla židovská otázka, ale o tom se víc taky nikdo nezmiňuje, všechno totiž bylo super... Tahle historická faktografická stránka kolísá od začátku do konce v různých bodech, což opravdu zamrzí.
Velká pochvala za Františku Plamínkovou, o které 95 % Čechů neví, že existovala. Stejně tak za feministický ráz komiksu, který mu sluší a celkově představuje řadu osobností, které si zaslouží být známy. Kresba je moc hezká, netradiční, ale přitom tak známá, je to uklidňující. V závěru mi asi nezbývá, než komiks i po tolika výtkách pochválit. Stále ale váhám, jestli ho brát víceméně jako čtení pro zajímavost, nebo mu dát nějakou větší vzdělávací hodnotu, protože s některými věcmi jsem silně nespokojený.
Musím říct, že jsem se trošku štítil čistě černobílé kresby, ale později jsem usoudil, že tady by se jiná nehodila. Příběh je zpracovaný umně a řekl bych, že dost dobře obsáhl i psanou knihu (samozřejmě v komiksové redukci, ale rozumně obsáhlé). Kapitoly jsou pěkně seřazené a vše dává dokonalý smysl. Kresba pak pomáhá dokreslit atmosféru a trošku abstraktní situaci. Navíc je moc povedené, některé postavy jsou skutečně krásné, jiné děsivé a k žánru se to hodí. Nádherné je prostředí, ať už nedbale detailní hřbitovy a scenérie, tak i kontrastní stránky s převahou černé. Potrava pro oči jsou už drobné exkluzivní kresby na začátku každé kapitoly. Moc nevím, co k tomu dodat, protože asi nemá cenu hodnotit děj, když je to adaptace, ale specifika pojetí se mi opravdu líbí.
Moc krásná je vazba - velký komiks, pevné desky, celá tahle edice Argo komiksů je skvělá. Velký formát tak z Drákuly dělá veledílo. Možná bych ocenil nějaké make of, kde by se ukázaly původní skicy a návrhy postav, případně, ale to opravdu jen v krajně luxusním případě, nějaké dodatky k autorovi a knize. Nicméně i takhle je to super dílo. :)
Opět jde o (rozsahově) drobnou knihu, která útočí spíše na hezké vzpomínky naší generace a nostalgii, než že by byla nějak extrémně skvělá. Dnešní děti, které neznají seriál, k ní asi nebudou mít příliš vazbu. Po přečtení mi navíc přišlo, že metafora těla na postavičkách by pro některé čtenáře mohla být natolik hravá, že si z ní nevyfiltrují nějaké důležité informace. Ale vidím využití třeba pro vyučování přírodovědy nebo tak, tam se asi fantazii meze nekladou.
Oproti prvnímu dílu se srdcem, kterému jsem vytýkal nedostatek nákresů a nějakého shrnujícího grafu, který by vše dal dohromady a ukázal oběhovou soustavu, se v tomhle díle vyskytuje nákresů dost, což je super. Možná bych přidal pár stránek a pohrál si s informacemi celkově, bylo toho možná dost málo a působilo to neúplně.
Nevím, nějak asi na tuhle sérii začínám být starý, tak mě tolik nebaví, ale ani naše děti to nijak nezaujalo. Snad se ještě najde někdo, koho to potěší, ale s ubývající frekvencí výskytu seriálu to nemá takový švih, jaký by to mohlo mít. :)
Musím říct, že v počátku jsem byl úplně mimo z toho střetu čarodějů, kterým končil druhý díl, a to jsem ho ani nečetl tak dávno. Z nepřátel jsou spojenci a najednou je tam nějaké větší zlo? Zajímavé, takže jak říkám, začátek docela divočina, ale pak opět tradičně skvělý magicky okouzlující děj. Příliš mě nepotěšilo spojenectví s Ruthem, protože si nedovedu představit, že tam tahle kotva bude na Čise viset celý zbytek příběhu. Naopak mě moc potěšilo setkání s Redcurrant a Joelem, z čehož se rýsuje krásná romance a snad se ještě někdy objeví. Postupně se začíná odkrývat čím dál více tajemství okolo Eliase a po třech dílech tohohle naznačování už by člověk rád získal nějaké odpovědi, tak snad se jich brzy dočkáme. Finální příběh s návratem za draky byl taky moc hezký a navázal na druhý díl, kdy si asi každý řekl "ten drak jí chtěl dát svou hůl, tak proč si ji nevzala?" :D
Je hodně poznat, že to vytvořila žena, protože ne tak překvapivě jen ženy jsou většinou schopné vytvořit mangu, která je okouzlující, klidná, ale zároveň plyne a baví. Nechci tu zasévat nějaký pohlavní spor, ale mužské mangy jsou většinou hrozně divoké a akční na mě, takže to je jen takový poznatek z vlastní zkušenosti. Budu to teď psát asi ke každému dílu, ale na Čarodějovu nevěstu se nikdy moc netěším, ale pak ji přečtu a mám hroznou radost. Líbí se mi hlavně odkrývání celého fikčního světa a všech bytostí, stejně tak fakt, že i Čise to vše objevuje a je to pro ni nové. Možná by mi ani nevadilo, kdyby se tam nestaly žádné obrovské akční zvraty, protože tohle je pro mě taková pohodička na přečtení a příjemný pocit.
Hmm, úplně nevím, co si s tímhle nadělením počít. Je to Loki, což je asi nejzásadnější plus, ale zase tak vtipné ani obohacující mi to nepřišlo, rozhodně ne po epických událostech posledních komiks před Válkou říší včetně. Loki si hledá své místo na světě a chce být lepší, čemuž asi ani my, ani on sám nevěříme, což je ale dobře. Samotné příběhy mi přišly trošku nicneříkající a ne tak epické, aby to nebyla nuda. Příběh s Tonym... ehm, o ničem. Příběh z Jotunheimu, auvajs, taky o ničem. Jediná pro mě dobrá zápletka byla s Nightmarem, ale tomu úplně chyběl kontext.
Myslím, že tenhle díl je opravdu jen takové bloudění a hledání nového směru a jeho jedinou výhodou je skutečně jen Loki sám. Snad budou nějaká pokračování lepší a s konstantním dějem, ne takový soubor různých scének. A snad i ta milá paní najde svou Robyn...
Super, konečně jsme se někam pohnuli. Po Druhé straně, která byla tak doplňková, až nám neřekla nic nového, následně po Šestce, která byla mnohem lepší, originální, ale nic zajímavého se v ní zase tak nedělo, tu máme volné pokračování, které se zdá být mnohem kvalitnější. Prvním důvodem je navázání na předchozí díl, a že je to kvalitní navázání. Druhým důvodem je výskyt známých postav, umístění do kontextu a dokonce i malá zmínka o Eleven, což fanoušky prostě potěší.
Je opravdu škoda, že Šestka musela skončit, protože Ricky ani Marcy nejsou tak výrazné charaktery, ale naše 9.5 docela zdárně simuluje hlavní postavu. Asi nemá cenu nic tajit, vzhledem k obálce, takže máme zpátky Kali, která paradoxně zase tak moc velkou roli nesehraje, navíc její parta má vážně děsivou kresbu a vypadá jako parta feťáků, ale to je spíš otázka vkusu. Jinak je kresba vcelku specifická a pěkná. Co mě štve, je velmi malý rozsah, protože se zápletka sice vyřešila, ale klidně by tam mohli dát ještě nějaké extra issue a ne zrovna doplňkový komiks o Nancy, který je pro fanoušky seriálu fajn, ale nemá vůbec žádný význam a ani pointu, navíc je časově úplně mimo. Když už jsme u času, docela mě potěšilo, že se tenhle příběh odehrává současně s probíhajícím dějem po druhé sérii seriálu, ale přemýšlím, jestli je nějaká šance na propojení. Nejspíš ne, a proto se bojím, že v komiksu se to budou snažit nějak vymyslet a poruší kontinuitu s univerzem. Ale uvidíme, třeba to naopak vymyslí lépe a originálně.
Takže opět, není to žádný komiks století, ale výrazně se zlepšuje a roste na kvalitě. Pořád si zachovává tajemství dalších čísel, ale odhaluje velmi potřebná pojítka a příběhy, které se nějak týkají toho, co dávno známe, což je vždy obohacující. Snad bude příběh pokračovat a klidně by tedy mohli naservírovat trošku složitější a delší zápletku, ať z toho nerýžují na 20 dílů, co by se vešly do jedné knihy...
Wow, wow, wow... Na tuhle knihu jsem se těšil už od ledna, kdy vyšla v edičním plánu Crew. První dojem - prostě nádhera, sedí do edice Black Label, velmi kvalitní, cena trošku ouvej, ale co nadělám.
Hodně se mi líbí kresba, která je dost specifická, někdy možná příliš nedetailní a abstraktní, ale hodí se k celkovému vyznění a možná ho trošku krotí, aby bylo přijatelné i pro citlivky. S kresbou je spjatá i celková atmosféra, a to nejen u prostředí a příšer apod., ale třeba už u samotné Diany, která celou dobu vypadá, jako by byla v depresi, ještě navíc z univerza, kde asi neexistují hřebeny. Tahle Dianina velká depka konstruuje celkové ladění knihy a zážitek, který si čtenář odnáší, a to je pěkná, ale podivně teskná nálada, která od začátku ke konci odráží pád Země. Celkový název je totiž neuvěřitelně přesný, nacházíme se v období konce, kde už nic dobrého nečeká. Tak pojďme pracovat s tím něčím málem, co zbylo. :)
Bohužel výše zmíněná depka má na Dianu zvláštní dopad, protože je nejen utrápená, ale doslova apatická, a někdy to je prostě k uzoufání. Komiks má sice úžasně dynamický děj od začátku do konce, ale sledovat naprostou ztrátu Dianina elánu je bolestivé, ale chápu, že to je tak trošku cílem. A právě za tohle, za ty všechny pocity a emoce, které jsem během čtení cítil, a jak jsem se s Dianou dokázal ztotožnit a prožít to, za to dávám obrovskou pochvalu. Jinak pokud bereme celou zápletku jen z hlediska nějaké epickosti, tak bych možná řekl lehký nadprůměr, žádný top. Ale tak co se v takovém letargickém světě dá víc čekat. Navíc zásadní není akce nebo boj, ale spíš apel na humanitu a touha po změně "imperialistického" smýšlení lidí. Spousta věcí je totiž skutečně pravda... Lidé nemají rádi poučování a raději něco zničí, neumí se moc poučit apod., ale zároveň je v tom malé poselství naděje.
Nechci úplně psát spoilery ohledně překvapivých a zajímavých věcí, tak asi jen tak vypíchnu super popis Dianiných schopností, které je otevřený pozitivům i negativům; Dianin vztah se Supermanem a asi ještě Amazonky celkově, jejich osud. Já vlastně ani nevím, nedá se vůbec popsat, co všechno mi přečtení téhle knihy dalo, každý musíte posoudit sami.
Ať to je zabarvení tím dlouhým těšením, nebo prostě jen nadšení z netradiční knihy, Mrtvá země se mi neuvěřitelně líbila, byla originální, nečekaná a měla velký přesah. Servírujte mi víc Black Label, ale moc nezdražujte tedy, trpím. :D
Za cenu zmateného a do jisté míry odpuzujícího úvodu, který alespoň pro mě byl velmi rozporuplný a nicneříkající, se finále poměrně slušně rozjelo, a dokonce i dávalo smysl! Velmi krátce ke kresbě - jako vždy úžasná, to je na Jednorožci hlavní tahoun. Jean umí vlastně vše, pěkné postavy, úžasné kreatury, prostředí a barvy hodné téměř až označen za Mistrovské dílo evropského komiksu - což je vlastně další maličká připomínka - vše by asi dávalo mnohem větší smysl a bylo celkově přitažlivější, kdyby to vyšlo jako jedna kompletní kniha. Ale jasně, chápu, prostě Modrá Crew.
Co se týče příběhu, tak asi není moc řešit, pokračujeme, kde jsme skončili a trošku paradoxně jsou najednou všechny cliffhangery a záhady bleskurychle vyřešené, můžeme jít na finální střet. Opravdu moc se mi líbí mytologické bytosti, jejich kresba, vzhled, chování, účel... V prvním díle to bylo jedno velké WTF, co to prostě je, v tomhle díle už víte, čemu máte fandit. Pominu lehké chyby, kdy je zmíněno, že siréna jako jediná umí mluvit, když tam pak nakonec brebentí kdeco, ale to jsou opravdu jen detaily, které mě absolutně netrápí.
Samotný závěr samozřejmě nebudu prozrazovat, ale můžu říct, že mi to je vcelku líto, ale bohužel tomu historické umístění komiksu do reálného světa dopomohlo a nebylo jiné možnosti. Nicméně podoba jednorožce je tedy velice zajímavá, možná i trošku tajemný konec. No a úplně poslední obrázek celé knihy... Velký prostor pro promítnutí vlastních přání a tužeb. Já mám rozhodně vybráno, kdo to bude. :)
Tony měl k českému čtenáři docela prudký nástup stylem "Čus, jsem zpátky" a od té doby je to velký tobogan, který vás buď strhne a nebo se nějak pokusíte zorientovat. Já se nebudu chvástat, někdy jsem dost mimo, ale taky si myslím, že jsem se poměrně zorientoval, nicméně je to vážně dost divočina. Kresba tomu docela pomáhá, je přehledná, ale někdy jsem na to koukal pár minut a zkoumal, na co vlastně koukám, co tam je za všechny detaily apod.
Velké plus je, že děj navazuje na minulý díl, takže vcelku srozumitelné. Padouch Controller docela vtipný, beru ho. Jenže pak se začnou dít věci v Útěku a prostě wow. Marvel se skutečně nebojí být destruktivní a dokáže docela vtipně uvést klidně i jetpackovou sebevraždu nebo masakr ve stylu Dračího doupěte. Zápletka ohledně hráčů za mě parádní. Nevím sice, jak by mohli konkurovat superhrdinům, ale chápu, že je potřeba je trošku zaměstnat, aby prostor dostal Tony. Bitka s Controllerem nuda. Jenže to, co se na Tonyho chystá pak... Popravdě nevím, jak to hodnotit, moc mě to nebavilo, ale přišlo mi to zajímavé a dost originální. Posuďte sami zápletku s Tonyho mámou.
Vůbec nechápu proč, ale mám rád postavu Andyho, a jelikož v tomhle díle dostal víc prostoru, tak za mě jedině paráda. Amanda... V prvním díle totální meh, v tomhle díle se docela vytáhla. Otravná Jocasta taky docela pěkný výkon, no a škodolibě mám radost, že se odhalil špeh. Jinak nevím, je to docela masakrální mix postav a problémů. Když to shrnu, tak je to dost dobrá série, ale asi nejsem fanda tohohle technického zaměření, stejně jako u Kapitána nejsem fanda válečné tématiky. Čekal jsem, že mrknu na další hodnocení, jak to lidé vidí, ale jsem první, no tak asi jednoduše - někdo bude velký fanda, někdo bude trošku zmatený a znuděný, já jsem tak nějak obojí. Tonyho si přečtu s chutí, ale nikdy to u mě nebude top. :)
Mám tuhle edici DC Young-Adult rád, a i když nejsem přímo fanoušek Catwoman, tak tahle verze byla moc příjemná. Chválím finální výběr postavy, protože ta krátkovlasá v náčrtníku se mi zase tolik nelíbila. Selina je tak nejenže hezká, ale zároveň poměrně drsná, soběstačná (i když někdy moc feministicky umíněná) a je to opravdu originální původ postavy. Na barvy v téhle sérii jsem si už zvykl a vždycky se do nich dostanu a přijdou mi vhodné a možná i dobré pro oko.
Selina přichází s životními útrapami, ostatně jaký hrdina DC ne... Nicméně tyhle jsou poměrně nové - domácí násilí, špatné soužití, možná i nějaké týrání. To všechno říznuté bezdomovectvím a krádežemi. Opravdu nabité z hlediska různých prvků moderní sociální problematiky. Rozhodně si to najde nejen fanoušky, kterým bude tenhle příběh blízký, ale zaujme i čtenáře, který to přímo nezažívá. Výskyt Bruce v malé míře je za mě hodnocený kladně. Nemůže to být o Batmanovi, ale zároveň se to drží nějakého ustáleného universa.
Na celé knize vnímám dvě velké chyby, možná vlastně tři. První je rozhodně nedokončená zápletka s bestií, která by asi chtěla nějak dořešit, i kdyby jen na pěti stránkách, prostě tomu udělat přítrž, protože kniha skončila velice otevřeně. Druhá chybka s tím souvisí, je to celková nedořešenost ohledně Rosie a zbytku bandy. Třetí chyba už je asi na čtenáři, já jsem trošku čekal, že uvidíme zrod pravé Catwoman, že se nějak odhalí, proč tak ráda krade, udělá si kostým, bič apod., ale tohle byla taková velmi mírná verze, která vlastně končí někde na hranici otázky "Bude z ní Catwoman nebo ne?", ale beru to jako chybu tak napůl, protože na jednu stranu mi to plně stačí.
Příště vyjde Harley Quinn, tak jsme zvědavý. Konečně taky začnu číst knihy ve správném pořadí, i když to jsou antalogie. Koukal jsem na tuhle edici v angličtině, a pokud bude vycházet postupně vše, tak se máme na co těšit. Rozhodně to tak neberu jako dívčí čtení, i když to k tomu asi trošku směřuje, ale je to pro mě zajímavá moderní série s aktuálními problémy, která může oslovit i neznalé a začínající čtenáře DC. :)
Ateliér je taková milá uklidňující stálice, od které se nedá čekat velká dynamická akce, ale je to pohlazení po duši. Oproti některým mangám je vidět, že autorkou je žena, protože je to takové jemnější, ale samozřejmě to nemůžu zobecňovat. Tenhle styl mi ale vyhovuje.
Po trošku zásadnějším cliffhangeru z konce druhého dílu se situace vyřešila překvapivě snadno, ale konečně se odhaluje alespoň malý zlomek plánu krempáků, a zároveň celkový záměr celé série, a to nejen odkamenit Coco seniorku, ale spíš vyřešit problematiku kouzlení mezi nekouzelníky. Qifrey je čím dál více tajemnější, když nám odhaluje víc a víc ze své osobnosti a minulosti. Na učednice v tomhle díle moc nedojde, ale obohacující bylo i vyřčení jejich ambic, až dostudují. Moc se mi líbí, že v některých kapitolách jsou výrazně zpracovány důležité informace o kouzelnickém světě, takže to vstupuje do dějově takovými malými encyklopedickými ochutnávkami, které vše přibližují a konkretizují. Je až k nevíře, jak Ateliér pracuje s postavami, které přijdou úplně nové a hrozí, že je třeba čtenář nepřijme, ale tady tak nějak hned zapadnou do děje a skvěle se tam hodí.
Ano, děj moc nepostoupil, hlavně kvůli záseku od Coco, ale ono to není vždy potřeba. Přinesl spoustu nových informací a připravil půdu pro další zkoušku. Navíc výrazně posunul právě výše zmíněnou zápletku s krempáky, takže to se mi líbilo moc. Ten malý zrzoun od dědy prodávajícího magické potřeby vypadá slibně. Sice je to klasický kýčovitý Coco-lover, ale tuším, že stříbrný zákal se ještě bude řešit a jsem hodně zvědavý, kam se dostane.
Zkusil jsem několik manga komiksů, ale chytily mě jen dva a překvapivě dva nejměkčí, co existují... Takže Ateliér špičatých klobouků a Čarodějova nevěsta. Rozhodně dvě série, kde chci zůstat až do finále. :)
(SPOILER) Wonder Woman prostě jede, i když tentokrát v trošku pomalejším tempu a s menším zápřahem. Co mě lehce štve, je ta přemrštěná feminizace. Celou první polovinu Wonder Woman bojuje jen se ženami, to i ve druhé polovině, kde ale naštěstí přichází Darkseid. Je to dost omezující, nechápu, proč by nemohla zmlátit kohokoliv si jen přeje. Vyznívá to, jako kdyby si nechali ženské padouchy všech ostatních hrdinů jen pro ni. "Od příchodu Wonderky mlátíme i holky." - Justice League
Ještě zpět k první polovině, není to pro mě vůbec povedené. Představení nové záporačky a s tím spojená hra na city moc nevyšla. Celé první tři sešity se plácají v kombinaci bezduchého boje a Iásonových rodinných trampot... A to mě po několika úžasných krásných dílech plných pralesů a bohů prostě nebaví. Druhá půlka už je lepší, vrací se k hlavní zápletce a příběhu předchozího dílu, nicméně čekal jsem asi trošku víc než jen toto. Konec mě neuspokojil, jak měl... Člověk by skoro čekal Darkseid Wars II, a možná se někdy dočkáme, ale pro teď je to bezvýhodně zazděné. :/
Nevím, jak to nějak zhodnotit. Po trošku marném pátém dílu je to pořád dost dobrý komiks, ale na první 4 díly to bohužel nemá. Iáson není úplně top postava a Diana se nám jaksi přestala vyvíjet a raději tam jen tak plká nebo rube do všeho okolo. Škoda...