fvalek komentáře u knih
Jako jediné pozitivum vidím asi opravdu tu rozumnou cenu. Jak se následně sborník snaží vysvětlit v závěru - nejde o typickou mangu, ale o to, co čeští autoři považují za mangu či díla, ve kterých se mangou inspirovali... A mně bohužel připadá, že asi nikdo z nich mangu nikdy nečetl. Jako klasická manga vypadaly tak maximálně dva příběhy, zbytek vypadal vlastně úplně obyčejně a tuctově, jen v černobíle barvě. Celkově mě nezaujal jeden jediný příběh, takže ani nemůžu nic doporučit. Nic proti české tvorbě, nic proti krátkým komiksům, nic proti ničemu, žádná osobní msta :D
Ale tohle byl prostě průšvih pro mě a další sborníky vynechám...
Jednorožec se mi četl poměrně těžce a vůbec mi neubíhal. Přemýšlím, jestli je to tou narací nebo krkolomnými texty? Těžko říct. Celkově jsem čekal něco trošku jiného a líbí se mi ten nápad, ale výsledek příliš ne. Opravdu hezká je kresba, která mi sedí. Dokonce i hlavní postava se mi docela líbí. Jen mám problém s ostatními postavami, mezi kterými se nevyznám ani na konci. Kdyby byl fantasy svět nějak lépe uveden a vysvětlen, tak by to nejspíš bylo stravitelnější. I když se některé věci později vysvětlí, je už pozdě na ty, co ze začátku byly nepochopené a něco je takové zvláštní a nesmyslné až do konce. Jestli mi to třeba po dočtení zapadne? Nevím...
Popravdě se na druhý díl příliš netěším, ale přečtu si ho zkrátka jen pro to finále. Většinu toho ale asi zapomenu, neudělalo to na mě moc dojem...
Nemám úplně nejlepší zkušenost s nakladatelstvím Fontána, protože jejich knihy bývají často primitivní a jsou v nich chyby apod. Ale nebudu to tu nějak více rozebírat, protože každou chybu vypisovat nechci a úroveň knihy je pro někoho dobrá, pro někoho ne, to je subjektivní. Voodoo v praxi je podle mě kniha vhodná pro absolutní začátečníky. Obsahuje teoretický základ, reálie, božstvo... na můj vkus možná až příliš nepraktických informací. Následně se dotýká i magické praxe, která se ale nutně neinspiruje haitským voodoo, ale spíše celosvětovými rituály, které jsou podobné. A to mi možná vadí. Pokud se bavíme třeba o voodoo panenkách, určitě bych mezi ně nezařadil středomořskou tymiánovou panenku máčenou do vína. Stejně tak rozhodně nelze tvrdit, že indiánské rituály jsou voodoo, to je prostě antropologicky a kulturně tak hrozně špatně... Ono to mezi sebou má vazby a ovlivňuje se to, ale indiáni prostě nepoužívají voodoo jako pojem. Naopak africké rituály, které už s voodoo mají společného hodně, takových je v knize naprosté minimum, ne-li žádný. Nicméně sem tam kniha něco užitečného přinese, ne že ne, ale doporučuji se spíše jen inspirovat a samozřejmě si dohledávat více zdrojů. :)
Souhlasím s komentářem níže, ale neviděl bych to tak katastrofálně. Kognitivní lingvistika je v Česku zkrátka stále mladá věda, která je v plenkách, ale ono to ani ve světě není o moc lepší. Vaňková, Nebeská a další čerpají z relevantních zdrojů, což je skvělé, ale nesnaží se nutně popisovat a vysvětlovat kognitivní lingvistiku jako takovou, pracují spíš už s jejím samotným využitím. Oproti třeba takovému Lakoffovi se nesnaží vytvořit všeobecnou teorii kognitivní lingvistiky, ale aplikují ji na konkrétní oblasti, kde je dost zřetelná. Dokonce se drží poměrně zpátky a někdy mírní Lakoffovy universalistické tendence. No a opravdu se zabývají příklady, které jsou podle mě velmi relevantní.
Knihu bych asi nedoporučil někomu, kdo s kognitivní lingvistikou úplně začíná. Pokud ale už někdo zkušenost má, tak pro prohloubení znalostí je výborná. Dokonce bych řekl, že jde využít velmi prakticky, protože na oblastech užití vidíme jasné příklady, které se dají využít dál, třeba k pedagogickým účelům (ale samozřejmě i k pochopení).
Druhý díl navazuje bezprostředně na první a povedl se. Možná byla škoda rozdělit zápletku finálního příběhu prvního dílu tak, že v první kapitole druhého dílu už je jen takové zakončení, ale výhodou je, že to můžu číst hned a v době vydávání to byl asi dobrý cliffhanger. Pokud pak překousnu pomalejší tempo vyprávění a takové zápletky typu "Nic nechápu, ale prostě to udělám", tak je to moc hezký a zajímavý příběh. Začínám ale mít trošku zmatek v postavách a může za to jednak kresba, kdy ten kněz, Elias s lidskou tváří, přítelkyně vraha kočiček a učednice zlého čaroděje vypadají na můj vkus až příliš stejně, taky za to ale může jejich vstup do děje, který nebyl moc vysvětlený, prostě se tam objevují a odcházejí postavy a nic moc se o nich neřekne.
Nicméně dokončení děje nečistoty u kočičího města pěkné, návštěva vílí královny super a velmi povedené, no a finální příběh se psem měl potenciál, dokud šlo o stíny na hřbitově, ale jak se tam začali míchat ti ostatní čarodějové, tak se z toho pro mě stala hrozná změť a zkazilo to magický děj. Síla téhle série je zatím v kouzlech a magických bytostech, ne úplně v postavách a jejich intrikách, ale až se to více rozjede, tak určitě bude zajímavé sledovat, co Elias s Čise plánuje apod. Je zajímavé, že mě čtení vůbec neláká a z balíku komiksů nechávám Čarodějovu nevěstu vždy na konec, ale během samotného čtení mě baví moc a mám ji přečtenou naráz za hodinu a chci další... Takže určitě budu pokračovat ve čtení. :)
Achjo, půjdu proti mainstreamu, což mě šíleně mrzí, protože chápu význam tohohle díla, zejména pro Batmanovo univerzum, navíc oceňuji, že Snyder je jeden z mála, co se nebojí Batmana vytáhnout za hranice Gothamu a dělá z něj tak celosvětový fenomén, nicméně jako nemilitaristický typ mě to šíleně nebavilo... :(
Samotný příběh je kvalitní, i když přináší zápletku, která nemá oporu v dosavadních dílech a je taková bez začátku a bez konce. Batmanův dvojník, co se vzal odnikud, nějaký stroj a dá se říct, že po chvíli jsem byl úplně mimo, kdo co plánuje. Alfrédova minulost byla zajímavá a finále prvního dlouhého příběhu se mi opravdu líbilo, ale ta cesta k finále, pro mě byla totální utrpení... Poslední sešit přinesl zvláštní příběh, takovou z nouze ctnost na doplnění. Paradoxně se mi ale líbila asi nejvíc. I když u Batmana mám rád zkrátka víc týmovky a víc než mafiány apod. mám raději něco detektivnějšího a ne tak zbraňového. Musím zkrátka s politováním říct, že Snyder mě potřetí už nebaví :/
Tahle série mladistvých hrdinek mě začíná docela bavit. Je velká škoda, že to jsou jen takové jednorázové originy bez dalšího pokračování, protože třeba zrovna Mera přímo vyzývá k pokračování. Navíc bych si takový origin dokázal představit i pro Aquamana, takže v tomhle bych budoucnost docela viděl. Asi nemá cenu psát, že kresba je skvělá, výběr omezené barevné palety tomu všemu prospívá a ostrá linka bla bla, to má tahle komiksová edice vždy stejné, nicméně co je oproti komiksům jiné - super moderní zpracování, které se nevyhýbá moderním tématům a často upozorňuje na detaily a klišé, kterým se běžné komiksy vyhýbají, třeba když Mera ukradne šaty a prodavačka si to s ní chce vyřídit i příště. Na rozdíl od klasických komiksů ve stylu "Můžu si půjčit vaše auto a roztřískat ho o tu příšeru?" - "Beze všeho."
Celkově komiks ukazuje Meru nejen jako Arthurův ocásek, ale jako samostatnou princeznu bojovnici, která se ujme velkého úkolu kvůli rodině a Xebelu. Jasně, proč ne. Možná se do Arthura zamiluje trošku zbrkle, ale tak je to k sobě asi táhne. Hodně se mi líbí prvek adaptace Mery na souš, protože to je něco, co asi přirozeně vyplývá z tak rozdílných životů, jen to trošku pokazili tím, že nikdo jiný tím netrpěl, takže proč byla Mera tak hotová, když celá Atlantská a Xebelská armáda si tam po souši kráčí úplně v pohodě? Ale zavřu jedno oko a přežiju to. Že jsou Arthur a Atlanna tmavovlasí, za mě pohoda. Takže i když možná tahle kniha není klenot století, tak na ní těžko hledám něco, co bych mohl vytknout. Nestane se kanonickým komiksovým dílem, ale vlastně ji nejde neocenit. No a výhodou je, že i když k tomu směřuje, tak ani není protivně feministická. :)
Za mě úžasné finále série, které nejen propojilo první dva díly, ale také ukázalo, že Birds of Prey nejsou jen parta rádoby hrdinek nebo snad marketingový tah reprezentující Girl Power apod. Finální díl ukázal boj, přátelství, ztrátu i spolupráci a je tak trošku škoda, že to končí.
Postavy se poměrně hodně vyvíjejí, od Batgirl, která začínala jako Oracle ovlivněná minulostí a zraněním a skončila jako zodpovědná vůdkyně, která je plně nezávislá na Batmanovi, až po Huntress, která začínala jako vražedkyně a skončila jako hrdinka a učitelka. Black Canarry docela beze změny, ale což o to, ona je dokonalá sama o sobě. Škoda zápletky s její matkou, náznaků tam bylo víc než dost, mohli to nějak dovysvětlit, udělat kolem toho aspoň pár dialogů... A ještě bych tam možná hodil maličký obrázek, kde Dinah zpívá v kapele, protože ano, pracujeme s prekonceptem, že Dinah je zpěvačka v kapele, hodně se o tom mluví, každý ji poznává, ale popravdě, viděli jsme ji někdy opravdu v té kapele být?
No ale abych se dostal k tomu pro mě hlavnímu, nejlepší na tom všem byly crossovery s jinými postavami, počínaje Poison Ivy, Catwoman, Harley a hrdiny jako Wonder Woman a Green Arrow konče. I když ty spolupráce byly víceméně symbolické - ehm... Ollie, tak je to něco osvěžujícího a každé propojení univerza je prostě fajn.
Co se týče děje, mám asi jen jednu výtku - ta hlavní zápletka je prostě na nic. Boháč, co loví Oracle... Jednak nic nového pod sluncem, taky docela slabé na finále, i když vykoupeno různými oběťmi, zároveň ale takové nesmyslné. Kdo je Oracle? Nevím. Šílené běsnění... Pro mě dost slabé. Možná jsem příliš sentimentální, ale když je to to finále, tak to přejdu. Beztak naopak musím pochválit osobní rovinu postav a pěkné vykreslení ustanovení si soukromého života. Vše pak kvalitou obrovsky vystřeluje příběh s mužskou chřipkou, který sice vypadá jako reklama na feminismus, ale má grády, je zábavný, tajemný a dá se říct, že i úsměvně aktuální...
Takže asi... dobrý start, nudnější konec, ale v kontextu celého zakončení moc pěkné. Snad se ještě v nějaké verzi s Birds of Prey sejdeme. :)
Myslím, že se mi v téhle nenápadné publikaci dostal do ruky poklad, protože se mi zdálo, že nikdo ještě pořádně původ Jokera nevysvětlil. Kam se pak hrabou publikace jako třeba Azzarellův Joker, které zase tak kdovíjaké nejsou. Než se vyjádřím k příběhu, rád bych upozornil na jednu věc - nechci znít jako fetišista, ale ta vazba knihy je dokonalá a tak luxusní. A ano, sáhl jsem si, několikrát... :3
Umístit Killing Joke doprostřed byl dokonalý tah, protože The Man Who Laugs příjemně naladí, ale nevyzradí to hlavní. Možná to přece jen bylo trošku jednodušší, ale byl to příběh plný napětí, který rychle odsýpal a měl zajímavou zápletku. Dá se říct, že je to takový počátek Batmana pro Gothamskou veřejnost. No a následující povídka zase Jokerův počátek a je to boží. Nikdo jiný než Moore by asi nedokázal udělat tak drsnou naturalistickou podívanou, která se rozhodně nedrží v korektní rovině. V Birds of Pray jsem četl část tohohle příběhu ze vzpomínek Barbary, ale vidět to bylo mnohonásobně lepší. No a co k tomu víc říct, než že je to řádně divoké. Navíc ta atmosféra a kresba... Rozhodně kanonická povídka ve světě DC. Finální povídka už jen takový zajímavý dovětek, ale pobavila.
Hodně se mi líbí vyobrazení vztahu Batmana a Jokera, který vznikl vlastně už od prvního střetu. Celkově mi pak tenhle první popis toho, jak Batman a Joker vzájemně fungují, a jak se k sobě chovají , přijde mnohem lepší než některé současné nápady s tím, že Joker Batmana zkouší, dostává z něj to nejlepší apod. (viz Konec hry aj.) To je blbost, jsou si prostě vyrovnaní a potřebují se navzájem, o tom to je... Tato kniha je pak celkově čistý nepřekombinovaný příběh, který si nemusí na nic hrát a vábit lidi přemrštěnou akcí a prapodivnými zápletkami.
Rozhodně tedy kniha, kterou by si měl přečíst každý, protože je velice důležitá a všeříkající, možná ale lehce narušuje tajemnost a respekt, který jsem do téhle doby z Jokera měl?? :)
Wow, wow, wow... Takhle má vypadat veliký epický event. A konečně dává smysl a je nějak logicky seřazený a neochuzený! Dokonce je to jeden z mála Marvel komiksů této série, kde jsem se ve všem vyznal a neunikaly mi žádné souvislosti. Musím pochválit hlavně kompozici, které neměla chybu. Myslím tím jednak logické a navazující řazení kapitol, které popsalo celou Válku říší od začátku do konce, taky ale všechny doprovodné poznámky a materiály - důsledné značení míst a času a naprosto fantastické dvoustránkové mapy - na začátku mapa deseti říší s popisky obyvatelstva, uprostřed pak mapa Země s aktuálním rozložením sil. Tohle se skutečně povedlo, ne jako otravný, zmatený a totálně mimo díl "Na pokraji války říší". Mimochodem... Díky za spoiler o kladivu, opravdu nevím, který matlák tenhle zmaštěný díl vypustil...
Je až k nevíře, že se ve válce stihlo mihnout nebo i více ukázat takové množství postav, kde mi až na X-meny (kromě Wolverina) nechyběl snad nikdo. Opravdu škoda, že se sešity z "Na pokraji války říší" nezakomponovaly sem, mohlo to být ještě bohatší a lepší, ale budiž. Rovnou by pak mohli udělat pevnou obálku, za kterou bych si u takto velkého a bohatého eventu klidně připlatil, ale co se dá dělat. Co se týče děje, tak byl fantastický. Velmi si cením vyrovnaného počtu bojů a strategií, takže to nebyla jedna velká nepřehledná řežba, ale zvládli jsme prozkoumat i notnou část universa. To je ostatně asi má nejoblíbenější část - ta, ve které se cestuje napříč říšemi a hledají se spojenci. Mile mě překvapili asi světlí elfové a Vánové, moc zajímavě rasy. Příběh pod vedením Freyi byl na úrovni a velice hezky zpracovaný. Bitvy jsou samozřejmě drsné a epické, ale nepostrádají ani vtip, kdy jsem se několikrát i opravdu zasmál. Konečné vyvrcholení mě mile překvapilo, protože vlastně nebylo téměř vůbec ve znamení války, bohužel trošku pokažené spoilery z předchozích Avengers, ale co se dá dělat, i tak jsem poslední sešit dočítal a ani jsem nedutal. Rozsah komiksu by asi šel trošku navýšit, určitě existuje spousta zajímavých událostí, které se mohly nějak zmapovat, ale jinak dost vyrovnané a dořešené úspěšně, takže to by bylo jen tak k dobru. Moc se těším, co dalšího si pro nás Marvel připraví. :3
Překvapivě velké dílo ve velkém provedení. Je super, že vše začíná Saxovou povídkou a vytváří se nějaký základní rámec, o čem celá kniha bude. Pravdou je, že ještě skoro u konce bych asi nedokázal nikomu vysvětlit, o čem to celé je, a nedokážu to asi ani teď. Lovecraftovské universum tu žije nejen v celku, ale ve všech drobných detailech a je to fantastické.
Dvě roviny, kdy jedna je mystická a dá se říct, že jí nikdy nepřijdeme na kloub, ale je to tak správně. Druhá rovina pak detektivní a má to tedy zatracené grády. Kombinací zvrhle fantaskního Loverafta a nemravně rebelského Moora vznikl brutální nářez. Osobně možná trošku příliš otevřené sexuální scény, jinak asi vcelku bez problémů. No ale ten závěr a spousta nevyřešených věcí... Tak nějak to chápu, ale zvědavost je zvědavost! Malé mínus asi je, že kromě toho všeho tajemna v pozadí ten příběh nebyl zase bůh ví jaký...
Co se mi kromě samotného příběhu líbí je jednak velké vydání, které se tak neomezuje na běžný A5 formát nebo takový ten komiksový běžný, ale vše se dá skvěle vychutnat. Dechberoucí jsou pak barvy, kdy ostře kontrastuje šeď běžného života s opojnými fantaziemi (tři barevné dvojstrany v první kapitole snad zfetovaly i mě).
Knihu bych opravdu hodnotil nejlépe 50 % a není to myšleno negativně, ale zkrátka tu jsou neochvějné plusy, zároveň ale nepřekonatelné mínusy...
Jako plus rozhodně beru vůbec vznik takové knihy, takže v tom jsem spokojený. Moc dobré je, že kniha příjemně navazuje na universum a drží se terminologie a reálií (ne jako některé jiné publikace téhož druhu, které působí, jako by je psal někdo, kdo komiks v životě neviděl). Velmi chválím využití komiksových obrázků, u kterých je navíc i popis a označení z jakého čísla a roku pochází, což je podle mě naprosto luxusní detail, který jsem několikrát využil pro zorientování se a zařazení do kontextu komiksu, který mám. Detaily jako papír a vazbu asi zmiňovat nemusím, je to hezká knížka. :)
No a ta negativa... Kniha mě docela zklamala po stránce obsahové. Navazuje sice na aktuální v Čechách vycházející Marvel komiksy, ale celkově je dost neobsáhlá a rozhodně není komplexní. Je to jako popsat Velký třesk, První a Druhou světovou a říkat tomu historie světa. Navíc je spousta eventů, velkých postav a legendárních situací, které kniha vůbec nezmiňuje nebo jen velmi vágně. Kameny nekonečna, Thanos, vesmírné rasy, démonologie, podsvětí, Mephisto, širší kontext magie, Midgard lépe popsaný v kosmologii Yggdrasillu, Drákula, zimní hlídka, první mutanti... No zkrátka tohle a mnohem více mi v knize chybělo, takže popravdě - proč vydávat takovou publikaci, když je to jen malý fragment celého Marvel universe. Každý rok pak může vycházet stejně neúplná kniha, kde bude něco lehce jinak, a já si je budu muset všechny otrocky kupovat a o to nemám moc zájem... Je to takový pomatený náhodný výčet různých situací, které obohatí čtenáře v té dané problematice, ale v celkovém kontextu vůbec nehrají roli.
Kompletnímu průvodci světem postav DC jsem dal hvězdy dvě, tady dávám tři, ale hodnocení je to dost podobné. U téhle publikace je k dobru příběhová forma, nejen medailonky a infografiky postav.
Drobný edit - po dočtení Války říší mohu říct, že kniha má najednou trošku větší smysl, i když kvůli spoilerům nedoporučuji číst před komiksem.
+ ještě jeden drobný edit, přijde mi vtipné, že komiksové universum je v ČR docela slabé, odsouzené k náhodným jednohubkám a nekonečným kompletům (teď naštěstí pravidelně vychází díly ohledně Války říší), ale existuje spousta podobných psaných knih o Marvelu...
Druuna byla takové vysněné dílo, které jsem měl už asi 6 let doporučené a nějak se k němu nedostal, ale teď, v rámci doplnění nějakého mistrovského díla evropského komiksu, jsem vzal Druunu na milost. Popravdě nevím, jestli to bylo úplně dobře. Druuna má krásnou kresbu, která má hodně příznivé barevné spektrum pro takové typy příběhu, a celkově je vážně úžasná a působivá. Nicméně po stránce příběhu to byla divočina. Atmosféra pro mě byla působivá, ale spíš negativně - poměrně depresivní, velký nádech úpadku a zmaru, no a mutanti... někdy jsem měl pocit, že je část příběhu tak slizká a zmutovaná, že jsem měl pocit, že mám špinavé ruce. :D
Sexu je v Druuně možná trošku moc, já bych asi řekl, že akorát, ono by to v reálném postapo světě asi vypadalo podobně, ale bylo to pro mě těžké sousto. Asi dlouho neuvidím knihu, kde tolik mužů bude mít prsa... Byly tam hezké sekvence, ale pak i takové, kterým jsem vůbec nerozuměl. Všechno se navíc vztahuje k nějakému ekologickému podtextu, který mi ale přišel velice nevýrazný, téměř až zbytečné ho zmiňovat. Mnohem kvalitnější pro mě byl spíš sociologický motiv "Jsme monstra my nebo ti mutanti tam venku?" Jinak samozřejmě oceňuji ten motiv kosmické lodi ulétající před ekologickou katastrofou a po čase zapomínající na to, že jsou loď apod. Ale to je opravdu jen detail.
No a teď to složité... Vůbec jsem nějak nepobral ten boj Lewise s druhým počítačem, pak nějak vývoj mutací až po Absolutno... To na mě bylo už moc. Potom mi nejdou do hlavy některé části, když zmizí cizí kosmonauti a stanou se členy společnosti, pak se zase objeví? Celkově mi to přišlo takové dost zmatené a je tam spoustu smyslů, co vidím, ale pak i takových, které mi nějak nic neříkají.
Ke třetímu dílu, stejně jako k celé sérii, jsem přistupoval s určitým prekonceptem, že za poražení trenéra stadionu dostane mladistvý trenér odznak, že do ligy následně vstupuje s podmínkou vlastnictví osmi odznaků apod. A přesně tohle mi tento díl překvapivě vyvrátil. Red získává odznaky asi jediný, navíc jich půlku získá tím, že je trenérovi ukradne nebo ho dostane jen tak. Do ligy si pak v klidu nakráčí se sedmi místo osmi a nějak úplně mizí role těchto odznaků, které místo důkazu poražení stadionu mají mystické schopnosti. Na co tedy jsou pro trenéry stadiony? To mi nějak nedochází a ztratil jsem se tak v pokémonním universu, pro nového čtenáře, který nezná karty, seriály a hry to musí být asi ještě víc hardcore...
Zbytek příběhu se nese ve stylu předchozích dílů, navazujeme na události Saffron City, nicméně se mi tenhle díl úplně nelíbí. Skládá se víceméně jen ze tří zápletek - souboj v Saffron City, souboj ve Viridian City a liga. Všechny tyhle tři souboje jsou podle mě dost uspěchané, někdy trošku nelogické a tak nějak mi nepřinesly uspokojení (možná Green vs Sabrina, to mělo grády). Je to asi hlavně tím, že to je vůbec první série, protože třeba taková pátá série se skládá z 20 dílů a je značně rozpracovanější. Jen mi asi skončilo honeymoon nostalgické období a koukám na to víc kriticky, protože co si budeme povídat, ta liga je prostě vtipně primitivní a je to zatracená škoda. :/
Teď jsem trošku zvědavý, jaký díl vyjde v květnu, protože co tak vím, měla by přijít na řadu Yellow, ale promo ukazuje další příběhy Reda, tak se nechám překvapit. :)
Určitě se nebráním kognitivní lingvistice a celá kniha mi přijde naprosto průlomová ve snaze popsat tuto poměrně mladou vědu, nicméně mi přijde, že si Lakoff možná bere až moc velké sousto a ve snaze být tím, kdo vymezí kognitivní lingvistiku jako vědu se vším všudy, se tohoto cíle chopil až moc universalisticky. Velká spousta poznatků tak podle mě je funkční, ale najdou se i takové teorie, které jsou nedostatečně podložené pár účelnými příklady, případně i takové teorie, které podle mě jen čekají na vyvrácení nebo doplnění. Ostatně obrovskou nezakotvenost terminologie vidíme už jen u druhů metafor, které se takřka u každého (nejen) kognitivního lingvisty liší (viz Lakoffova imaginativní a konvenční metafora proti Vaňkové a její uzuální a aktuální metafoře). Když se pak podíváme na knihu v kontextu dalších Lakoffových děl, např. Ženy, oheň a nebezpečné věci, vidíme, že Lakoff se možná v kognitivní lingvistice snaží hledat až moc, jako když například uvádí, že většina procesů spojených i s kognitivní lingvistikou, třeba kategorizaci, dělá i améba a skutečně pak souhlasím s kritikou Vaňkové, která se proti tomu vyhraňuje s tím, že kognitivní lingvistiku a vědu celkově skutečně nemůžeme vypočítávat pouze na aktivitě neuronů atd. Takže za mě rozhodně obohacující kniha, která je potřeba ale ještě trošku víc učesat do nějaké aplikovatelné verze. Jako první uvedení do kognitivní lingvistiky tak trošku děsivé svým rozsahem, ale velmi stravitelně popsáno.
Magií a kouzly opředené mangy jsou pro mě jako stvořené... Krásná kresba, japonský manga styl, i když jsme v Anglii, a docela sympatické postavy. Myslím, že u čtení je asi potřeba oprostit se od nějakého nešvaru prastarého kouzelníka a teenky, protože je to zkrátka fikce. Kdyby v příběhu vystupovaly dva třicátníci, asi by to úplně nevyznělo, to se nejspíš shodneme... Každá kniha má něco, máme tu sex nezletilých v Jeho temných esencích, máme tu vraždění nezletilých v Hunger Games, máme tu další a další nemorální věci, takže bych určitě knihu nesoudil jen proto, že tam někdo vydraží nezletilou holku, ale to opravdu není můj problém, to jsou reakce na některé komentáře pode mnou, protože mě překvapuje, jak realisticky někdy lidé fikci hodnotí.
Tudíž začínáme dražbou dívky, která má určitě schopnosti, které mi přijdou krásné. Dokonce i přístup čaroděje mi přijde vcelku dobrý, někdo by snad i řekl, že ji zachránil, a ne, že je úchyl, takže podle mě zajímavý netradiční start, který se brzy vyvine v pomalou magickou cestu. Potěšily mě všechny části s magickými bytůstkami, protože ty jsou opravdu krásné. Nicméně děj mi přijde lehce nudný, pomalý. Je to takový rozjezd, který možná mohl být maličko dynamičtější. Oproti třeba mé oblíbené manze Ateliér špičatých klobouků, se v prvním díle nestalo téměř nic, ani se nic neodhalilo. Pokud v takovém tempu poběží celá série, možná skončím po pár dílech, ale prvnímu se to ještě dá odpustit. Navíc autorčiny poznámky, které jsou také přeložené, ukazují, že je to opravdu takový pokus o nejistý začátek, tak snad se ustálí. Stejně tak lehké dějové chyby, nebo to tak vnímám jen já. Jako například "Až zemřu, vezmi si z mé větve hůl" bla bla "Jednou budeš mít hůl, teď letíme pryč" bla bla "Hmm, škoda že nemáš hůl" - samozřejmě nepřesné citace, ale chápeme se, čtenáři pochopí...
Magická cesta Coco pokračuje! A začíná přesně tam, kde skončila. Navíc to vypadá, že možnost rychlého odhalení zápletky je zažehnaná a všechno se vrací do starých kolejí. Líbí se mi, že konečně přišly na řadu i další učednice, nejen Coco, i když samozřejmě je to dost příjemná postava, u které nevadí, že na sebe strhává pozornost. Překvapivě jde Coco velmi rychle do akce, i když ještě není zase tak zajetá a jsme pořád na začátku série. Jediná klidná scéna je jídlo (oceňuji detailní kresbu a popis všech dobrot), a pak šup na všechny průšvihy okolo. Asi všem je jasné, že Agáta je studený čumák, ale ve skutečnosti je hodná, takže je dobře, se odhalilo pár věcí z její minulosti. Příchod Orugia je pak závanem čerstvého větru, který sice takhle v počátku ještě není potřeba, ale postava dobře vplynula do děje. Série ale zatím nemá žádného většího záporáka, což je škoda. Uvidíme, jak se to vyvrbí s Radou...
Zase jsem si dokázal, že ne každá manga mi vyhovuje, protože mě Zápisník smrti zase tolik nezaujal. Přijde mi zvláštní už jen samotná premisa příběhu, že někdo najde zápisník a už ví co a jak a tak ho začne používat. Dokonce se ani nelekne démona, který se objeví u něj doma a chladně ho přivítá... I kdybych byl totální vraždící maniak, tak bych se asi lekl takové obludy v pokoji, ještě navíc ho tam mít nonstop a žít tak s ním. :D
Navíc vím, že Light je vynikající inteligentní student, ale nevím no... Úplně nesouhlasím s jeho filosofií a jako postava sice je antihrdina, ale to mě právě moc nebere. Někdy působí dost předimenzovaně, vychází mu naprosto všechno, takřka všechny postavy skáčou jak píská, někdy je to pramálo uvěřitelné. Těžko pak říct, jestli mu takovou bezbřehou aroganci dodal zápisník nebo takový byl vždy, bohužel nemáme porovnání s předchozím životem. Co se mi ale líbí hodně je pátrání L, protože to je dost dobře logicky podložené a dá se říct, že opravdu dobrá detektiv by takto mohl postupovat a postupně tak Lighta odhalit.
Kresba je taková klasická, je vidět, že práce s překladem a kompozicí pro české vydání se u mang od dob téhle knihy značně posunula. Možná bych v četbě i pokračoval, protože na anime nekoukám, ale při představě třinácti knih, když už v téhle první pátrání takhle pokročilo, se mi moc pokračovat nechce. Uvidíme. :D
Na rozdíl od prvního dílu se dostáváme do světa želv, které nečtu, takže to pro mě byla příjemná novinka a paradoxně se odhaluje víc postav a detailů ze světa Batmana než v prvním díle, který se odehrával v Gothamu. Je zajímavé vidět konflikt mezi želvami, jenže postupně to začne být trošku kolovrátek a nuda. To, jak je pojatý Bane, je dost specifická věc, protože v některých komiksech je to nezastavitelná mlátička i bez venomu, v jiných komiksech ho zase Batman dost jednoduše dostane, nicméně tahle trošku až nepřekonatelná verze, mě úplně nenadchla. Navíc samotné vyvrcholení souboje s Banem, mi přišlo dost primitivní na to, že před ním padlo celé město.
Je velká škoda, že příběh nezpracovává trošku víc detailů z léčebné kůry mistra Třísky, protože to by mě zajímalo a jedna celostránková kresba mě na to dost navnadila, bohužel to ale dost zjednodušili. Z Batmanova týmu mi trošku lezl na nervy Damian - celkově tahle stránka mladistvé konkurence byla spíš otravná než vtipná, bohužel. Hodně mě ale potěšil Nightwing a Batgirl, škoda že jsme se nedostali víc do tajů světa želv, protože by mě zajímala třeba lidská dvojice, která jim dělá support, ale neměli skoro žádnou roli. Doufám, že někdy vyjde i další díl. :)
Popravdě musím říct, že jsem se bál téhle nové young-adult verze, ale velmi příjemně mě překvapila. Začnu asi kresbou, které byla velmi osobitá, ale zároveň taková obecná, asi mi úplně neutkví a těžko bych na ní hledal nějaká specifika, ale postupně jsem si styl osvojil a líbil se mi. Barvy mě trošku děsily, když jsem knihu prvně otevřel, bylo to jako koukat na svět přes zimní filtr, zatímco u jiných komiksu (či na obálce Válkonošky), obzvláště Wonder Woman, jsem zvyklý spíš na sluncem osvětlené prostředí plné teplých barev. Nicméně postupně jsem si zvykl i na tohle a asi to neberu ani jako výhodu, ani jako nevýhodu. Nicméně po grafické stránce super, velmi nové pro mě.
Co se týče děje, tak ten byl úžasný, nejenže mě pohltila zápletka a příjemně překvapil nový start (i když na WW Rok jedna to rozhodně nemá!), ale líbil se mi i mytologicky pojatý a zakořeněný příběh, který měl hlavu a patu a bylo napínavé ho sledovat a zároveň luštit, kdo po nich jde. Teď z trošku primitivnějšího soudku, ale hrozně se mi líbila mentalita YA scénáře, která byla taková nenaivní, příjemně kritická, dráždivá, jako například "Jste ženský kult? Kult feministických survivalistů? Jste všechny lesby?" To bylo tak hrozně vtipné a neberu to jako nějakou neúctu ke klasickým komiksům, protože mě to královsky pobavilo a dávalo to smysl. Velmi drze se to ptá na otázky, na které se zeptá kdejaký čtenář - "Jak to mají amazonky se sexualitou? Proč nechtějí z ostrova pryč a radši žijí sto let za opicema?" apod.
Měl jsem už kdysi zálusk na Meru z této edice YA komiksů, ale odradil mě náhled na zešedlé barvy a teen drama zápletku, ale teď už vím, že tomu musím dát šanci, protože takováto kniha asi není pro každého, ale zrovna mě to potěšilo fakt hodně! :)