fvalek komentáře u knih

Šestý sebevražedný oddíl navazuje na příběh a atmosféru předchozích dílů, což je dobře, protože jde o jednu z lepších rebirthových sérií. Vlastně dává smysl, že má Operační skupina X nějakou historii, i když je trošku nereálné, že to byli běžní lidé s tak neuvěřitelnými technologiemi už někdy ve 40. letech. Ale co se dá dělat, nicméně setkání s naším známým Sebevražedným oddílem stojí za to.

Po přečtení pár dílů Harley Quinn jsem rád, že se celý komiks nevěnuje jen jí, protože pro mě v tomhle nikdy nebyla hlavní, i když je zajímavé sledovat ji po ztrátě Ricka (ale bohužel v tom příběh nejde moc do hloubky). Paradoxně je pro mě zajímavé sledovat běžné životy postav - Croc a June, Lawton a jeho dcera apod.. Naopak akční scény trošku haprují od stále opakovaných zápletek po tak trošku bordel a změť všeho možného. Opravdu by je zabilo jednou nechat Enchantress bojovat? Protože po šesti dílech je zkrátka pravidlem vyřadit ji jako první, aby nebyl Oddíl příliš mocný, a to je škoda. Vtípky byly tentokrát slabší, ale některé byly dobré, třeba že Croc šavlil. No a starý Sebevražedný oddíl, musím říct, že mě příliš nezaujal a neoblíbil jsem si nikoho z nich, jen musím zvýraznit hezkou část s podstatou Sebevražedného oddílu: "Byli jsme Sebevražedný oddíl. A pořád jsme!" - celkově z tohohle dílu srší hrdinství a úvahy nad tím, co dělají hrdinové, a co padouši, a to celý komiks pozvedá nad běžnou řežbu.

K ději asi nic moc výtky, ale ani nic moc pochvaly. Je to vcelku klasika. Zápletka s "vetřelci" se mi líbí, ale Rudou vlnu jsem si představoval jinak a trošku silnější. Trezor s kosmickými zločinci jsem si taky představoval jinak, minimálně více plný nějakých ufonů a technologií? Protože jediné se objevilo to zrcadlo, a to byla laciná rychlovka jak někoho vrátit do hry, škoda.

1 31.07.2021

Dvanáctá Čarodějova nevěsta ukazuje, že příběh může fungovat i bez neustálého zla, příšer, ale bohužel i krásných magických bytostí a přírody. Dění ve škole je dost statické, nic moc se neděje a i příběhy jednotlivých rodů a spolužáků jsou spíše jen zlehka naťuklé. Nicméně paradoxně mě to opravdu bavilo a autorka svým stylem a celkovou dějovou linkou dokázala vynahradit menší akci a dynamiku. V závěru ovšem nějaké další dobrodružství začíná, takže ještě dokáže navnadit na další díl. Možná by bylo lepší číst díl 12 a 13 hned po sobě, ale bohužel si na něj ještě počkám.

Líbí se mi, že autorka příběh ustálila, a i když ve vzduchu visí spousta příběhů, nových i dávných a nedořešených, tak knihy logicky postupují a jsou opravdu umně vyprávěné. Také jsem rád, že kresba se nemění a je konstantní, protože ji tak nějak milujeme. Přesto je vidět velký vývoj postav a hlavně Čise, která třeba konkrétně tady ukazuje nejen samostatnost a schopnost mít přátele, ale taky si konečně lehce dupne, když chce mít vlastní soukromí a užívat si některé chvíle sama. Doufám, že příběh nespadne mezi nějaké zoufalé lovestory mezi ní a Eliasem, to už by se mi asi nelíbilo, ale takhle je to velmi přirozené a hezké. Zase musím pochválit i určité spojení se čtenáři, které autorka pěstuje na konci každé knihy, ať už informace navíc jako popis nějaké místnosti nebo deníček Silky, tak i její osobní deník, kde nějak komentuje aktuální díl. Vnímám to pozitivně, čte se mi to příjemně a vždy se rád dozvím nějaký komentář autorky nebo něco o jejích nápadech, inspiraci a cestách. Kéž by někdy dorazila do Čech. :)

29.07.2021

Ach, jaká hrůza... Snění je tak dobře najetý komiks, který má naprosto pitomý konec. Co k tomu dodat. Moc se mi líbí dobový styl, který je takový steampunkový. Kresba je hezká, jemná a barvy jsou hodně impresionistické a snové. Je to krásné prostředí zalité sluncem a pohodová atmosféra z příběhu přímo sahá.

Horší to pak je s postavami, které nejsou úplně nic moc. Coralína je příjemná, ale poměrně naivní, nevidí a neřeší zjevné věci a během příběhu se moc nevyvíjí. Vernera jsem asi úplně nepochopil. Celkově mi děj dělal problém a finále mi vůbec nepomohlo. Přišlo mi, že ten chlapeček ji chce prostě a jednoduše otrtkat ve snu, ale ve finále z toho udělají zápletku "Chybí ti maminka, ale neboj, máš kamarády!" a z inteligentního vynálezce se stane zase dítě. Navíc co tam je ten úchylný sluha, co Coralínu pořád stalkuje? Tahle zápletka by měla být více využitá.

Celkově je to zajímavé téma, které mohlo být více prozkoumané a rozebrané. Chce to více se zaměřit na Vernerovy úmysly, techniku snění a nějaký racionálnější závěr. Únosy jsou odpuštěny, buzení se bez kalhotek rovněž, obtěžování ve snech jako by se nestalo a půjdeme si hrát na schovku. Zvláštní. No a k subžánru erotického komiksu... Viděl jsem tedy o moc erotičtější komiksy, které se rozhodně neřadily mezi erotické. V tomto ohledu to byla slabota a klidně bych to nechal číst i mladší čtenáře, kdyby se tam třikrát vycenzurovaly bradavky, ale to je asi dost subjektivní.

1 25.07.2021

Po první části, která je opravdu šílená, jsem nečekal nic jiného než neustálé zrady, smrti, darebnosti, nemravnosti a zla. A přesně toho se mi dostalo. Postavy nejsou příliš komplikované, vlastně je to přesně to, co píšu výše - kdykoliv se postava snaží mít nějaký vývoj nebo se snad zachovat dobře, najednou zase udělá nějakou hnusnou pitomost. Jodorowskyho svět je v těchto knihách misogynní, agresivní a tak trošku testosteronově primitivní. Ženy jsou zlé manipulativní mrchy, muži zase pro pěsti a varlata nevidí. O to zajímavější je, když Jodorowsky pracuje s trošku obrácenou dvojicí, a tedy Vaalem a jeho nastávající, což jsou přesné opaky stereotypního pojetí pohlaví. Pozdější "zkrocení zlé ženy" to trochu více kazí. Nicméně hlavní je tu pořád Alvar, no ne?

Alvar je spojovací článek mezi oběma díly a paradoxně se drží, i když toho má v životě za sebou tolik, co deset jiných chlapů. Bohužel právě Alvar je postava, která se nedokáže vykoupit sama sobě, natož aby ho nějaká kletba snad vytrestala či změnila. Nicméně jeho závěr se mi moc líbil a myslím, že úplně v posledních chvílích přece jen došel k nějakému lehkému osvícení. Ostatní postavy jsou tu spíš skutečně vedlejší role. Přesto bych se docela rád dozvěděl, jak dopadla jejich téměř Twilight upírsko-vlkodlačí romance romance, hlavně jejich dítě, škoda, že je příběh skutečně ukončený královskou krví.

Kresba je bez debat jedna z nejlepších, co jsem kdy viděl, nádherná a skvostná v obrovském formátu. Kéž by takhle byla kreslená třeba Píseň ledu a ohně, což zmiňuju schválně, protože kéž by Píseň měla alespoň trošku drzosti a překvapení Jodowskyho.

5 25.07.2021

Musím říct, že na Black Label je to poměrně slabší, ale stále je to dost nadprůměrný komiks. Po přečtení anotace jsem mě trošku jiná očekávání, a tedy nějaké tajemno - kdo to vlastně jsou ti tři Jokeři, proč jsou tři, jak vznikli, kde se vzali. A ono to tak chvilku je, ale poměrně brzy se odhalí, jak to je. Zbytek knihy už je jen o tom zjištění, který je který, a co s tím. Johnsův styl jsem nějak nevypozoroval, i když jsem těsně předtím četl Hodiny posledního soudu, asi mi na něm nepřijde nic zase tak originálního, ale počet úmrtí, agrese a krve je jistě větší než u běžných DC komiksů, nic nového vedle Snydera.

Hlavními aktéry jsou Batman, Batgirl a Red Hood, i když na Batmana se příběh paradoxně zase tolik nesoustředí. To je docela dobře, protože příběh Barbary a Jasona, které vychází z kanonických komiksů jako Kameňák apod., jsou o hodně zajímavější než neustálé nimrání se v Brucovi, ale je nutné říct, že oživení vraha rodičů Wayneových je dost dobrá zápletka. U Jokerů mě jejich vyobrazení docela zklamalo. Dobrá zajímavost je navázání, jak už píšu výš, na staré známé komiksy, ale příběh se mohl více soustředit na samotný proces proměny a vedlejší účinky, které byly naťuklé u "rodinné večeře".

Takže celkově dobré, obohacující, zajímavé, ale úplně mi to nesedlo. V Black Label jsou i lepší příběhy, tohle je zápletka jak z nějakého lacnějšího kompletu než něco extra.

4 25.07.2021

Určitě nechci říct, že by Mera nezvládla vést svou sólovku, ostatně to dokázala už u svého sešitu v Lize spravedlnosti a u té YA knihy, ale je nutné to znovu vyzdvihnout. A tedy že Mera si vede zatraceně dobře, navíc je tenhle komiks velmi důležitým pojítkem mezi 5. a 6. dílem Aquamana a co si budeme povídat, v Česku není úplně pravidlem zveřejňovat čísla, která vyplňují propast mezi dvěma časově posunutými díly jiné série. Další plus z hlediska samotné kompozice je ukázka toho, že Rebirth komiks v češtině zvládá fungovat i bez reklam na jiné komiksy či nacpání alternativních obálek dozadu tak, aby komiks nevypadal tence (většinou téměř v délce jednoho sešitu).

No a k samotnému ději, Mera je podle mě obrovské plus, protože zbytečně nemele a chová se dost racionálně a chytře. Drží si sice nějakou svou ušlechtilost a laskavost, ale lidově řečeno, prostě není hloupá jako Arthur, který pořád padá do nějakých pastí a lstí. Odhalení Xebelu a jeho tradic udělalo skvělou atmosféru a celá podmořská linka dobře plynula a dávala smysl, i když měla víceméně povahu výplně příběhu Aquamana. Vše povyšuje Orm, který se vrací v takové zvláštní staronové podobě a mnozí čtenáři to pravděpodobně ocení. Právě Orm je něco, co z doplňkového komiksu Mera dělá mnohem důležitější věc, než se na první pohled může zdát, Druhou takovou věcí je pak samotné finále. Minusem budiž možná trošku zdlouhavý začátek na souši, který ne každému může přijít akční a potřebný. Jinak se musím přiznat, že možná jde o nějaké mé osobní sympatie, ale nemůžu najít žádné větší zápory (možná vraždění mořských zvířatek! a některé otravné vedlejší postavy). Jinak já jsem velmi spokojený a dostal jsem lepší příběh, než bych čekal. :)

2 19.07.2021

Ano, musím bohužel souhlasit, že Thanos v téhle verzi je jakousi parodií sám na sebe... Těžko říct, jestli je to záměr, aby se ukázalo, že je střelený a z některých věcí prostě mimo (když mu Gamoru "doporučí" sama Smrt), nebo jestli autor ne moc dobře uchopil téma "slabosti pro Gamoru" a bylo to moc přesycené a nedostatečně vysvětlené a vyvinuté pouto mezi nimi. Nicméně rozhodně to není Thanos, jakého známe, a to mě dost rušilo ve čtení. Pro Gamoru je to moc dobrý origin, tam mi přijde kvalitní, ale komiks je přiřazený pod Thanose a tam to prostě úplně nefunguje...

Příběh je situovaný hodně do minulosti, do doby, kdy Thanos létal v nesmyslné bárce a prakticky každý jeho voják ho nesnáší a chce ho svrhnout. A taky v době, kdy ještě měl nějaké nepřátele. Nicméně se až příliš počítá s tím, že čtenář vše ví, což je u nás komplikované, když tu vůbec nevycházela Inifnity Gauntlet éra. Takže člověk moc nechápe, kdo jsou ta elitní vražedná skvadra (když z filmu zná Black Order - děti Thanosovy), proč vyvražďuje celé planety a evidentně spíš pro zábavu, i když jsou neškodné (když ve filmu vraždí půlku rasy z ekonomických důvodů) a o co mu vůbec jde? Naopak o Gamoře se dozvíme prakticky vše, až na to, proč vůbec někom takový příběh vypráví.

Jinak, když si odmyslíme všechny ty laciné zápletky typu zradíme Thanose poprvé, podruhé, potřetí, počtvrté... A další typu Smrt řekla tohle, Smrt řekla tamto, Smrt chce tohle, chce tamto... Tak to bylo docela milé. Malá Gamora je zábavná, Proxima a Maw jsou špatní, ale aspoň je představili, no a Thanos má nepřítele, který si s ním pěkně hraje, i když jeho šílené plány asi nedávají žádný smysl. Z tohohle dějového úhlu to bylo docela dobré, akční a zajímavé. Takže čtení nelituji, ale žádná nezbytná pecka to taky není. Kdyby to bylo v sérii o Gamoře, tak bych možná hodnotil pozitivněji, tohle totiž není Thanos.

3 18.07.2021

Finále pokusu o velký příběh, který se snaží vysvětlit nejen celý Rebirth, ale i celkově multiverse a ještě se pokouší navázat na velké Watchmeny... Čtenáře asi rozdělí na srdcaře, co to vezmou a bude se jim takový konec líbit, protože přece jen lepší každé pokračování než žádné, a na konzervativce, co takové Watchmeny a nejspíš ani takové DC moc nevezmou. Musím říct, že přestože se mi konec líbil a byl jsem rád za jakýkoliv příběh z těchto dvou univers, tak to bohužel nebylo to "nejlepší z obou světů". První díl na mě asi zapůsobil lépe, ale druhý už pro mě neměl takové Watchmen vibes a už jsem v tom moc Watchmeny nepoznával, na druhou stranu ani DC se mi v tomhle stylu nelíbilo. Takže je nutné to víceméně brát trošku svébytně.

Hned na začátku vyvstává malý problém se znalostí DC universa, Johns pracuje opravdu se širokou škálou motivů - mnoho různých originů postav, události ze starých i nových komiksů a k tomu navíc vlastní pojetí. Když se tohle všechno zamíchá a do toho vstoupí Jon s tou svou všečasovostí, tak je z toho pořádný guláš, který se mi naštěstí na konci vcelku povedlo pochopit. Konkrétně k téhle všečasovosti... Byla to tak trošku parodie na Strážce, kde se tenhle styl dal snést v jedné kapitole, ale napsat takhle skoro celý druhý díl, to je fakt hardcore a možná to pak bylo už přehnané, když každý panel začíná jiným rokem, navíc ze dvou různých světů.

Dobré stránky byly hlavně ty, že se objevila spousta hrdinů, co jsou v moderně vydávaných českých komiksech téměř neznámé. Finále bylo opravdu hezké, a kdo četl nedávno Strážce, první díl a sem tam nějaké DC eventy, tak našel spoustu odkazů a různé hlubší věci. Mám ale dva naprosto zásadní problémy, se kterými úplně nemůžu žít - 1. Kolem Supermana se opravdu točí metaverse a všechny multiversy? Proč? Protože se to Johnsovi hodilo? A za 2. Opravdu bylo Jonovo velké životní zjištění to, že potřebuje Supermana? (Snad to není moc spoilerové, snažím se, aby z toho nešlo nic pochopit.) Takže já vážně nevím. Problém mám ještě s tím komiks nějak zařadit, protože jak se tam míchají všemožné časy, tak jsem čekal, že to je někdy v období pozdní studené války, ale pak tam je Medvěděv, Putin a moderní věci a já jsem zkrátka ztracený. Taky si to už neumím úplně zařadit k jiným komiksům (Znovuzrození hrdinů DC a další), ale paradoxně jsem po přečtení dostal nějaký vhled a vše mi zapadlo. Tak snad to tímhle dílem úplně neskončí a ještě se nějakého propojení dočkáme. Jen by se mi hodilo vědět, jaký ten Superman to teď tedy vlastně je v tom našem Rebirth universu?

4 17.07.2021

Musím asi nejprve říct, že bych preferoval francouzské vydání, tedy na výšku, protože se mi kniha vážně špatně hodí do knihovny, k Vodnímu hadovi a i se mi špatně četla v různých čtecích polohách, ale to je jenom detail. :D

Celý příběh se nese v duchu ztráty a fantazie a jen těžko říct, co vyvolalo co. Jestli ID. přehnaná fantazie zhmotnila jeho představy a vytvořila jeho kouzelný svět, nebo jestli skutečně nějaká ochranná ruka ID. vedla a dodávala mu všechnu tu fantazii. Ale ono je to vlastně jedno, protože jde o to si to užít a ponořit se trošku do děje, pocítit prázdnotu, ale i všechen život okolo - a v tomhle příběhu může být živé úplně všechno. Škoda jen, že se do toho míchá realita, která je poměrně nudná a dá se říct, že mi zkazila finále. Ty bitky a celkově pátrání a nenávist byly hodně zbytečné, homosexuální linka by byla lepší, kdyby měla taky nějakou větší dohru, než jen Špagetkovu lítost na konci. A ono celkově je to takové bez nějaké závěrečné tečky, jako by mi něco na konci chybělo. A možná to tak být mělo, i když to osobně hodnotím jako hezké, ne velkolepé.

Sandovalova kresba je mi už známá z Vodního hada, kde se mi asi víc hodila, protože šlo o děti. V Doomobyovi mi to přišlo zvláštní, jednak se mi některé postavy pletly, protože tam snad nebyla postava, co by neměla ofinu, a jakmile měl někdo stejně barevné vlasy a nebylo tam více rozvedeno, kdo to je, tak jsem měl problém, dál mi pak přišlo zvláštní, když spolu postavy flirtovaly nebo měly sex (jeden orální sex tedy...), to mi přišlo dost děsivé v téhle kresbě. Jinak všechno parádní jako vždy, velmi jemné barvy, surrealistické obrazy (kterých mohlo být víc) a ohraničení rámečky, které některé fantazie vhodně překračují. Vcelku je to hezký komiks, který si zaslouží takovéhle krásné honosné vydání.

4 17.07.2021

Inu... Tohle není úplně příběhová bomba, ale myslím, že dokáže vcelku pobavit a asi i sexuálně navnadit. Nicméně si myslím, že příběh měl mnohem víc co nabídnout a nemusel být tak přehlcený sexem. Na jednu stranu to mohla být třeba queer/LGBT/transgender bomba, která by měla nějaké poselství tolerance a smiřování s vlastní identitou, nebo to mohla být nějaká filosofická pecka, kde se přemýšlí o pohlaví jako o něčem, co nás nijak nediferencuje, nebo z toho mohlo být prostě cokoliv, hezké drama o tom, kým chce Esmera vlastně být a jak se sžívá se svou mužskou stránkou... Ale ono to je prostě sexem přesycené dílo připomínající skicák nadrženého školáka, který cítí morální povinnost všude přikreslit penis nebo prsa. Ale to je opravdu problém čistě příběhu, kresba je totiž skvělá a celkově i ta "sépiová" barva, která tvoří hezkou retrospektivní atmosféru (jop, teď mě napadlo, že Esmera půjde do výzvy knihy vyprávěné retrospektivně).

Takže já prostě nevím, co si o tom myslet... Je to hezká kniha, počítal jsem s tím, že to bude erotické téma, ale popravdě jsem úplně nečekal, že ten příběh bude takhle primitivní a jedno-dimenzionální. Prostě jen a jen o sexu. Abych ale nebyl příliš přísný, skutečně v příběhu vidím obrovský potenciál, zejména těmi částmi, kde Esmera váhá, jestli se Marcella zbavit, kým chce být, kdo ji přitahuje apod. Možná, že s trošku více otevřenou myslí a fantazií se dá v knize najít i nějaké poučení nebo to lze vztáhnout k vlastní sexualitě, takže za to určitě plus. Celkově pak klobouk dolů za tak bezpředsudkový a otevřený příběh o propojení ženské a mužské stránky osobnosti! :)

1 15.07.2021

Po prvním dílu, který se mi moc nelíbil, musím uznat, že mě druhý díl vcelku přesvědčil, že se tuhle sérii vyplatí číst. Nicméně pořád je tu dost věcí, co se mi nelíbí. Jednak ty vtipy jsou dost často opravdu trapné a jasně, je to z originálu, ale ty překlady originálních složenin, co Harley používá, jsou hrozně otravné a po pěti už je člověk začíná číst a skřípat u toho zuby. Další věcí je absolutní absence souvislého a smysluplného příběhu. Je hezké číst o dovolené Harley a Ivy, nebo o vánoční halucinaci (která navíc už vyšla v DC slaví Vánoce), ale chce to i něco, čeho se můžeme chytit, soustředit se na to a fandit v tom. Taková linka se alespoň v části vyskytla a musím říct, že mě vcelku potěšila. Právě příběh Jokera mě přesvědčil, abych si možná někdy koupil třetí díl. Víc ale nic moc.

Kromě Jokerovy zápletky ale komiks má víc pozitivních věcí, pro mě osobně to jsou třeba popkulturní odkazy na mé oblíbené knihy/filmy, konkrétně třeba Čaroděj ze země Oz apod. Tam se hodně abstraktně odrazila kresba, která je krásná, celkově je pak moc dobrá i mimo fantazijní scénky. Dobré byly i některé vedlejší zápletky, docela sympatizuju s Red Toolem a pobavili mě papoušci. Takové plus a mínus zároveň jsou docela časté odkazy na komiksy z edice Harley Quinn New 52, která ale nemám, takže tam se to mění lehce na mínus, ale mé osobní. No a co ještě beru jako plus je četné množství brutalit, protože někdy se zdá, že Harley změkla, navíc že jde spíš o lacinou, vtipem prosáklou komedii pro děti. Ale naštěstí se někdy Harley pořádně rozparádí. Celkově je ta karma antihrdinka dost působivá, protože přestože Harley doslova neudělá nic dobrého, tak se vlastně zdá, že je hodná...?

3 12.07.2021

Nejsem úplně fanda tohohle zpětného vracení do minulosti a dovysvětlování děje, takže mě čtení zase tolik nebavilo, ale z hlediska nějaké logiky vyprávění a obohacení o informace to byl lepší díl než předchozí (ten byl zase rozhodně lepší na akce a šílenství). Ovšem na to, že je to takový "Snyderovský Batmanovský počátek" to není úplně vyšperkované, jak bych čekal. Očekával jsem trošku větší hru na důvěru, když byl kladen důraz na to, že v gangu je prakticky každý druhý a nikdo neví kdo. Taky jde sice o začátek, ale čekal jsem trošku lepší strategii, jak Bruce mohl proti nepřátelům bojovat. Celkově v něm v tomhle dílu cítím takovou nadutost a zbytečnou tvrdohlavost, třeba v tom nepřevzetí rodinné zodpovědnosti, a nevím, jestli to je záměr autora, abych to takhle cítil, nebo jestli jen trošku odflákl psychologii Brucovy postavy jen proto, že je mladý a začíná. Vždycky jsem totiž rozdíl mezi Brucem a třeba Oliverem Queenem viděl v tom, že Bruce se cítí být součástí Gothamu a je na to pyšný a pracuje na tomhle principu, naopak Oliver měl důvody se ukrývat, což asi každý ví. Takže to mě asi trošku štve, že mi přijde, že v tomhle komiksu se na to Bruce prostě jen tak vyfláknul.

Nicméně celkově to špatné vůbec nebylo, uvidíme, co další díl. Nakousnuté to je dobře, tak snad se ještě spousta věcí vybrousí a doplní. V tomhle případě se mi příběh Red Hooda líbí víc než v Batman: Kameňák, protože přece jen kolektivní zločin je lepší než trošku zoufale komický příběh osamoceného Red Hood od Moora, který je pořádnou tragikomedií.

1 07.07.2021

Tak tady u toho jde říct jen jediné... "No ty vole!" Scott Snyder v celé své kráse, který se nebojí ničeho a mně nestačilo, než jen valit oči. Jsem zvyklý na hodně, ale četl jsem tedy řadu Batmanů a žádný zatím nebyl až takové psycho a sado maso. Na jednu stranu to je dobře, protože člověk by měl zažít něco nového, něco nečekaného a přece jen tu máme Jokera. Na druhou stranu to někdy bylo až moc přehnané, zmatené, překombinované, nerealistické a nespatřoval jsem v tom nějaké bláznovství, ale prostě jen snahu šokovat. Navíc celá ta premisa "Joker nechce Batmana poznat nebo porazit, on ho chce jen vybudit, koexistovat s ním, podpořit" se mi příliš nelíbí.

Jak název napovídá, připojí se celá rodina, což je dobře, protože mě jejich příběhy zajímají. Navíc tenhle díl hodně navazuje na Batman: Kameňák, který mám za sebou, takže v tomhle ohledu bezva. Gordon, Batgirl i kluci, mohli je tam řešit trošku víc a ukázat třeba, jak bojují s Jokerem, ale aspoň tohle. Jinak samotný děj... až na to přesycení všemi těmi pastmi, které Batman prakticky nemohl zvládnout a vždy mu (ostatně jako vždy) pomohlo štěstí a opravdu děsivé přesné náhody, byl ucházející a čtení jsem si užil. Co mi ale vadí je to velmi těsné chození kolem ledu Batmanovy identity, to jsou opravdu všichni tak slepí a hloupí? Jsem sice v pozici čtenáře, ale asi by mi došlo, kdo Batman je, tak po pěti minutách, kdybych byl v příběhu. Už jen to, že se Joker zaměřil zrovna na tu jistou oběť únosu... Což mimochodem i hraje proti finálnímu zjištění, že Batmanova identita Jokera nezajímá, protože proč by asi jinak unášel právě tu jednu osobu...?

5 07.07.2021

Soví město skvěle navazuje na Soví tribunál, což dá tedy rozum, ale nejen tematicky, nýbrž i stylem a kvalitou. Hned od začátku mě baví, že Pařáti dokážou Batmanovi umně konkurovat, ale přesto nejsou předimenzovaní neporazitelní zabijáci. Scéna boje v jeskyni je naprosto dokonalá, obzvláště využití věcí. Jak už jsem psal u prvního dílu, hodně se mi líbí koncept, kdy Batman není neomylný a vždy krok napřed, zároveň používá různé supermoderní vychytávky. Je to realističtější než komiksy, kde Batman nehraje tolik na vybavení, ale spíš na nepřekonatelný mozek a štěstí.

Skvělé je, že příběh stále nekončí, a i když se různě mění zápletky, neustále máme záhadu Sov na talíři. K tomuhle dílu mám možná jen maličkou připomínky - zatímco první díl byl docela informačně hutný a vysvětlil či nastínil spoustu věcí, druhý díl už byl více o akci a možná tak trošku méně vydatný, hodně věcí se ukončilo prostě jen tak, že se něco zmlátilo, zabilo nebo vyhodilo do vzduchu, ale chtělo by to ještě nějaké příběhové zakončení. Trošku mě pak naštval i chybějící kousek o Arkhamu, s provokativní poznámkou, že ho najdeme jinde (teď ani nevím, jestli to v Česku vůbec vyšlo, musím pak mrknout), takže to pak působilo i nastříhaně a s dějovými mezerami. Ještě takové celé mínus je ta zápletka s panem Marchem, protože opravdu někdo věří, že by se Batman víc nezajímal o jeho teorii? Nevím, bylo to zvláštní. Snad se to bude probírat dál, včetně minulosti Alfreda.

3 03.07.2021

Jsem rád, že jsem se k Synderově sérii Batman New 52 vrátil, protože to stálo za to (a to mám v Rebirth sérii se Snyderem trošku problém). Kresba a celý styl jsou parádní, nejlepší je ale právě příběh. U Snydera se mi líbí takové jeho klasické rozložení, a to předmluva, která je možná nudnější na čtení, protože je dost rozsáhlá a často přemýšlivá, metaforická nebo filosofická, no a pak už samotná akce. Celkově tenhle nápad se sovím tribunálem je skvělý, ještě lepší pak je, že o nich Batman skutečně nevěděl, a že do doby svého objevení byli jen městskou legendou. Snyder tak propojuje dva světy - Batmana jakožto mistra technického pokroku, který má všemožná udělátka včetně detektoru pravdy apod. a Batmana, který něco neví a může se mýlit. Za mě osobně je to lepší kombinace než Batman, který nemá moc udělátek a všechno záhadně rozluští, je to tu realističtější.

Velké plus je, že Synder se nevyžívá ve zbytečném přeakčnění a krvi, ale nebojí se jiných drsných věcí, tady konkrétně malé děti s maskou sovy, sovy zvracející kosti, nože do tepen apod. Komiks je tak skutečně inteligentní práce génia a ne psychopata, co si tam jen zrcadlí nějaké své předramatizované fantazie. I když Snyder umí být vleklý, někdy otravný, někdy i lehce nudný po dlouhém čtení, tak je nutné uznat, že to je chlap, co skutečně umí a vždycky dokáže vymyslet super zápletku. V tomto případě dokonce čím delší série, tím lepší výsledky, ale to zjistím postupně a uvidíme.

5 28.06.2021

První půlka dílu s církví mě zase tak moc nezaujala, protože na to mám asi nějaký negativní prekoncept a úplně se mi nelíbí ty církevní postavy, ale zbytek dílu ohledně školy v rámci možností dobré, jen mi přijde, že se tam pořád tak nějak nic neděje. Pokud finálová zápletka měla být nějaký "akční děj", tak se to za mě úplně nepovedlo a ke konci už jsem se i nudil. Docela se sžívám s postavami z Akademie, ale jak autorka na konci sama slibuje, příště dodá více magických bytostí apod., protože čistě tohle školní dění není tak zajímavé.

Moc nevím, co si myslet o Rahab, jestli má nějaké skryté úmysly nebo se zjevila jen tak... Pokud jen tak, tak možná dost zbytečná kapitola, která Eliase tak trošku ponížila, protože to teď vypadá, že je takovou její napodobeninou a sám nemyslí. Sedm štítů nebylo vůbec představeno, jak tvrdí anotace, prostě je tam jen vyjmenovali, takže tam to taky vázlo... U prvního dílu mi nevadilo pomalé tempo a seznamování s novým prostředím, ale ve druhém díle už jsem čekal něco zajímavějšího, bohužel. Ale je to můj osobní problém, prostě nemám rád to nečarovné prostředí školy...

1 25.06.2021

Hodně jsem se bál přechodu na Akademii, protože mi přišlo, že spousta zápletek a otázek ještě nebylo dořešeno, ale musím uznat, že to je závan čerstvého vzduchu a Čise to z klasického příběhu první půlky série nijak výrazně nevytrhlo. Nejsem úplně fanoušek kouzelníků a raději bych více přiblížil čarování, ale i na Akademii je spousta zajímavých věcí. Jak sama autorka uznává - je spousta věcí, které ještě musí zakončit, zároveň vytvořila spoustu nových postav a je trošku problém se v nich vyznat. Co mi zase docela vadí je vzhled některých postav. Jednak spousta postav vypadá stejně nebo hodně podobně, zároveň muži často vypadají jako ženy a ženy jako muži (porovnejte ředitelku Akademie, která vypadá jako chlap, a třeba učitele latiny, to je fakt šílené). Nevadí mi to z hlediska vzhledu a kresby, ale spíš kvůli těm komplikacím se v postavách orientovat.

Jinak příběh je ještě takový v počátku, začíná nová kapitola a je potřeba ji otevřít, takže nemá cenu moc řešit tempo a dynamiku vyprávění, když jde hlavně o popisy nového prostředí a jak tam vše funguje. Líbí se mi zatím lehké a v budoucnu snad vyšší propojení světa čar a kouzel - např. Eliasova hodina byla vážně skvělá. Myslím, že jsem taky konečně pochopil rozdíl mezi čaroději a kouzelníky, což je po 10 dílech tedy docela ostuda, ale je to dost zapeklité.

Oproti ostatním dílům zase poněkud slabší, ale vzhledem k novému startu pochopitelné a příjemné čtení jako vždy. :)

1 25.06.2021

Ze všech Supermanových počátků, které jsem kdy četl, je tento zaručeně nejvíce nenávistný vůči Supermanovi, což mě baví a přijde mi to dost realistické, hlavně v moderní době xenofobie, a co teprve takové komiksové ufo-fobie. Malou nevýhodu celé téhle knihy shledávám asi jen v tom zvláštním rozvržení, kdy se všechny příběhy hodí a navazují na sebe, ale některé "vysvětlující" přichází až na konci apod., takže celá hlavní zápletka končí ve druhé třetině a celá poslední třetina jsou různé flashback nebo flashfoward komiksy apod. Naopak se mi hodně líbí komiksy z Kryptonu, protože toho není nikdy dost, i když konkrétně tohle pojetí asi pro mě osobně není nejlepší, jaké jsem v těch různých počátcích viděl. A taky už mě nějak neuspokojuje ta zápletka... Supermoderní civilizace Brainiaca nezvládnou, ale jeden Superman ano apod., chce to zkrátka číst nekriticky.

Osobnost Supermana je tu trošku zvláštní, taky se dá říct moderní. Z bytostně naivně hodné týpka je tu docela drsňák, co se nebojí vzít spravedlnost do vlastních rukou, trošku zneužít svou sílu a absolutně mu nezáleží na tom, co si o něm ostatní myslí. Na to se mi těžce zvyká, protože mám rád právě ten morální idol Supermana, ale co už. Nicméně zábava to byla, až do té doby, než jsem se začal ztrácet u části o cestování časem a nějakými pětiletými posuny apod., tam musím přiznat, že jsem byl docela hodně mimo...

Popravdě se trošku neorientuju v celém tomhle Action Comics, mají to být různé drobné příběhy nebo to má mít nějakou celkovou pointu? Musím si dokoupit zbylé díly a pak to zpětně nějak ohodnotit celé, protože v jistých ohledech tohle byla vážně divočina.

1 25.06.2021

Číst Nanits Chronicles je jako podívat se do světa Cyber Punku, Mass Effectu a Atlasu mraků zároveň. Musím uznat, že na první díl je komiks neuvěřitelně výpravný a ukazuje úžasné pozadí autory vytvořeného světa. Hodně toho dělá i rozhodnutí vydat první díl jako 400stránkový komplet, což je sice darda, ale četlo se mi to velmi rychle a příjemně a vážně to představilo vše, co mělo. Otevření celého univerza Nanits Chronicles v podobě izolovaných i propojených příběhů je moc dobrý nápad, střídání umělců pak dává spoustu prostoru na tvůrčí uplatnění a komiks se nestává stereotypním, navíc styly kresby nebyly zase tak divoké, aby kniha nevypadala celistvě. Opravdu nelituji koupě, ani vyšší ceny, protože obsahově, dějově i materiálně za to zkrátka stojí.

Samotné příběhy byly tři, z nich se mi tedy ohromně líbil jen jeden, naštěstí hned ten první, takže na to mě kniha utáhla. Druhý díl zpočátku trošku nuda, ale na konci se dostal k důležitým věcem. Třetí díl se mi zase tolik nelíbil, protože to je takový Cyber Punk/Altered Carbon hadr, nic moc originální, ale opět prozradil spoustu potřebných informací. Kromě tří povídek je ještě potřeba pochválit prolog a epilog, které dělají komiks komiksem, kterým má být. Nechci do toho nějak moc zabřednout a vyzrazovat detaily, ale pozadí viru a apokalypsy se mi líbí. Víc se mi líbí kolonie na Marsu a ocenil bych i nějaký příběh odtamtud. Má oblíbená postava je Nia, takže jsem rád, co naznačil epilog. No a nejvíc jsem rád, že se na konci objevilo "Konec knihy první", protože znamená, že dostaneme knihu druhou. :3

Ještě malé ocenění detailů, protože na těch si autoři opravdu vyhráli - zdravotní a ekonomické dopady nanitů skvěle promyšlené, poznámka o marťanštině, které do dvě stě let nebude nikdo rozumět a stane se autonomním jazykem apod., v některých ohledech je to skutečně geniální dílo a opravdu bych v tom rád viděl budoucnost českého komiksu, protože si myslím, že už je skutečně potřeba dostat se z prokletí Čtyřlístku a Rychlých šípů a jít trošku moderním směrem, i když to zatím znamená spíš čerpat ze světových sci-fi děl...

6 24.06.2021

Jodorowsky má takový svůj zvláštní styl, na který jsem si už zvykl, takže jsem ve výsledku dostal zhruba to, co jsem čekal, a to je poměrně dobře zpracovaná sága, možná až kronika jednoho roku, která pořádně vyzní až po přečtení druhého dílu. Jediné mínusy jsou snad někdy trošku švihlé dějové zvraty, psychologie postav, která je vážně k neuvěření šílená a celková etika díla, která je taky dost zvrhlá. Nicméně to nezastírá, že kdyby dílo bylo psané a konkretizované, byla by to jistě totální pecka, takže ve světě komiksu to zkrátka pecka je.

Úplně nejdřív je asi potřeba říct, že komiksu hodně sluší velký rozměr, který sice komplikuje čtení v různých polohách, ale dodává mu královskou majestátnost. Kresba je absolutně úžasná, kdyby tímhle stylem byla kreslená Hra o trůny, byl by komiks jednoznačně oblíbenější než kniha. No a teď už k ději... Ten byl vážně zvláštní, ale zase od fikce nelze očekávat nějakou faktografickou hodnotu, a to ani v morálce a emocích, takže pokud se prostě chce král chovat jako tupoň, může se chovat jako tupoň. Nejhorší pro mě ale bylo, že vždycky, když se Alvar začal chovat docela příjemně a čestně, tak najednou zase udělal nějakou brutální blbost. Po celou dobu čtení jsem si k němu nevybudoval žádnou empatii a sympatie, ale na druhou stranu ani pohrdání, takže možná takový antihrdina. Ostatní postavy bohužel vynechám, nebyly pro mě dostatečně popsané z hlediska vývoje a motivace, takže mě nějak minuly a ani mi nikoho nebylo příliš líto. Nevím úplně, jestli to je efekt redukce komiksu nebo možná záměr, aby se děj soustředil hlavně na Alvara. Hlavní slabina jsou chvíle, kdy vedlejší postavy odejdou a pak se tak jako zničehonic vrátí, to hrozně kazí celý proces identifikace s postavou. Klidně bych se plácl přes kapsu a tak dvě kapitoly přidal...

Nicméně jako celek mě kniha zaujala, ne že ne, a to až tajemným způsobem, protože pokud jsem si neoblíbil postavu, prostředí, děj, tak proč mě to tak vábí? Těším se na druhý díl, kde se vše završí! :)

5 22.06.2021