fvalek komentáře u knih

Paper Girls mě ze začátku neuvěřitelně nadchly, ať už velice osobitou kresbou a výběrem barev, tak časovým zasazením a počátečním dějem. Holky byly správně drsné i osobnostně rozložené (nábožná Erin, nevychovaná Máca apod.). Ta kresba sama o sobě je hodně dobrá, velmi netypická, ale tak nějak uklidňující. Ne že by na mě působila nějak retro, ale hodně se hodila k roku 1988.

Celá ta záhada se zmizelými občany města byla skvělá a holky byly sympatické. Nicméně pozdější příchod mutantních teenagerů, strážců času, dinosaurů apod. už na mě začínal být trochu moc, a finální zápletka s dědečkem, co řídí celou operaci a třemi Erin apod., no hrozně zamotané, divné a hlavně pak už i nudné. Z avizovaného Stranger Things podle Vaughana se stala podivná dobrodružství rodiny Smolíkových a ztratilo to kouzlo. Popravdě se mi ani nelíbí ta vyobrazená realita osmdesátých let, dvanáctileté holky tam kouří a málem je znásilní na ulici apod., podle kresby jsem myslel, že jim je aspoň šestnáct nebo tak. Příběh sám o sobě má na to být super, záhadný a akční, ale nějak to vůbec nevyniklo a po najetém startu celá kniha jen upadala a upadala.

Další díl si asi koupím, čistě jen abych věděl, jestli se zlepší nebo ne a jaké je rozuzlení, ale není to pro mě takový top, jak jsem čekal. Alespoň musím pochválit poměr délky a ceny, ale Crew vydává vždycky férově, takže tam není co vytknout.

3 30.10.2021

Severskou mytologii jsem četl už jako psanou knihu a moc se mi líbila, takže jsem rozhodně sáhl po komiksu. Taková ta old school kresba typická pro všechna Gaimanova díla mi sice úplně dech nevyrazila, ale jsem na ni zvyklý, takže ani žádné zklamání. To přinesly až úvodní povídky. Už si nepamatuju, jak dlouhé byly v psané knize, ale tady byly na pár stránek, tuším že snad i třeba jen na šest, což mi přišlo tedy málo a je to trošku škoda. Když už kniha vyjde na několik svazků, tak určitě mohli trošku rozkreslit a rozepsat celé to stvoření světa, vývoj Ódina apod., protože tahle verze sice funkční je, ale není příliš obohacující. Např. u obrázku Asgardu popisek "Asgard, tady žijí Ásové." Je to takové... Nenaplňující potenciál. A ony i další povídky, přestože jsou delší, jsou takové nepříliš obsáhlé a textíky jsou velmi jednoduché až výmluvné.

Nicméně já mám opravdu rád severskou mytologii, takže kniha tak či tak potěšila. Gaimanovo pojetí je sebevědomé, i když není úplně dle mého gusta. Ona se ta pojetí celkově liší - někteří historici uznávají Svartálfheim a neoddělují Nidavelir apod., ale v tom je asi krása toho číst více zdrojů. Osobně je pak pro mě krásné, že se předává ucelená alternativa realistické severské mytologie, protože co si budeme povídat, dnešní děti si tak nějak zvnitřnily mytologii podanou Marvelem, a to prostě není dobře. Takže je to super čtení jak pro dospělého čtenáře, tak trošku znalce, tak i děti (to je možná vzhledem k okleštěným textům cílovka). Rozhodně bych se nebránil to nějak využít ve výuce. Těším se na další svazky, i když se obávám, že mi úplně nebudou vedle psané verze stačit.

1 30.10.2021

Inu... Je pravda, že na finále dosavadní série to bylo dost slabé. Po pár letech jsme se konečně dostali k propojení Metalu z roku 2019 a Ligy spravedlnosti, což je asi hlavní nevýhoda, protože jakmile někdo nemá Metal po ruce a četl ho v době vydání, tak si říká: "Hmm, asi teda něco provedlo, ale co to bylo, jak a proč?"

Pokud se ale člověk chytí, tak najednou přichází další těžko vysvětlitelná záhada - 4 vesmírní titáni, kteří představují takové pochybné abstraktní a těžko uchopitelné kategorie. Na co kameny nekonečna jako čas, prostor, realita, když tu máme všem známou entropii a pro všechny lehce představitelnou záhadu (ironie). Celkově asi musím říct, že jsem motivaci těch titánů nepochopil - zaseli semínko, aby pak sklidili a pojedli? A pokud je to tedy systematická likvidace celého vesmíru, proč se zdá, že některé světy jsou vlastně v bezpečí, a proč jsou pozemšťané tak hotoví, když by to stejně dříve či později přišlo. Celá ta zápletka "Brainiac opovrhuje lidmi a ví, že to podělají, ale potřebuje jejich pomoc" je taková zoufale bez nápadu a logiky. Výběr třech až čtyř největších týmů a následná hra "žádní hrdinové tu už nezbyli", když je milion jiných týmů a samostatných hrdinů, to už bylo nad mé chápání. Rozdělení lidí do týmů bylo někdy logické, někdy moc ne, ale k nepochopení bylo zase proč je někdo vyvolený a někdo tam dělá křoví, když byli všichni vyvoleni. Harley Quinn, která představuje chaos je u moudrosti a další zvláštní volby, no budiž. Pak to ale pokračuje zvláštně i dál - nepochopil jsem, co musí týmy udělat a jaký to bude mít efekt, pokud se to povede. Chápu, jak dopadla Cola, ale co tedy mohli udělat lépe? Stejně tak pak na Zemi. A najednou se úplně spontánně vynořuje plán, co okamžitě bezpodmínečně vyjde. Jako neříkám, že to nemá logiku, ale je to vymyšlené způsobem "funguju, protože mě takhle vymysleli a nikdo se neptá" a vzniká tak víc otázek než odpovědí.

Přestože je to honosné finále, kde se objeví veliké množství všemožných DC postav, je to takové nic moc a navazuje na sérii nevysvětlitelných JL událostí, kdy vlastně už od prvního dílu přichází různé hrozby a tajemné věci, které někdy ne plně dávají smysl a nejsou vždy dobře popsány a vysvětleny, aby člověku zapadly do universa. Jsem ale rád, že se Liga konečně vymanila z několika předchozích dílů, které řešili jen její politickou situaci a vnitřní problémy. Už to chtělo nějakou akci a týmovku, nejen kecání. Navíc je to otevření nové série, která doufejme bude stejně zajímavá jako dosavadní, ale možná o chloupek lépe zpracovaná. Možná bych se klidnil už jen v té anotaci, která značně přehání. Například v tom nedožití se nových událostí, když v komiksu byla asi tak tři nezajímavá úmrtí. taky je tam zvláštní kompozice, když na závěr po ukončení příběhu přidávají ještě sešit, který patří před finále? Moc nechápu, proč to dali do epilogu, bylo by velmi snadné to zakomponovat dřív a dávalo by to i logicky smysl. Ještě malá poznámka ke kresbě... Nemám vůbec problém se střídáním umělců a z 90 % se mi líbily všechny typy kresby, jen v té jedné vypadá Wonder Woman totálně jako chlap a ta kresba není vůbec hezká, ale to je dost osobní názor. Držme palce skvělému pokračování světa DC! :)

24.10.2021

Poslední Pohádkov je tady a je mi trošku smutno, že tahle skvělá série končí, ale na druhou stranu mě to trošku naštvalo, protože celý díl se nese přesně v tom, co Gerda ironicky tvrdí od začátku - je to takové to laciné natahování finále. Nicméně všechno navíc je dobré, a když už Gerda může tři knihy bloudit Pohádkovem a nedostat se domů, tak může i čtvrtou. Celá ta úvodní část s peklem ještě ujde, protože sledovat všechny ty alternativní reality, kde Gerda trpí, je vtipné, i když nijak nevynikne její bojovnost, ale spíš strach a slabiny. Když už se jí ukazuje několik jejích obětí, možná bych jim dal větší příběh než je to, že ďábel používá jejich podobu. Pokud je Gerda mrtvá a je tedy jako duch v pekle, proč ne i ostatní. Další část s "koncem" je už taková... No nic moc nového. Každá pohádka má svůj konec, a ten tak přichází i do Pohádkova. Navíc se vrací Mrakéta a je jasné, že jedině Gerda ji dokáže porazit, i když vlastně nemá až na svou vrozenou agresi nic lepšího, než má každý jiný bojovník v Pohádkově. Je pak velká škoda, že celé finále je tak jednoduché a návrat domů tak snadný. A nejen snadný, on je doslova mrknutím oka, což pozná na vlastní kůži hlavně Láďa. Působí to jako trošku násilné utnutí, ale ani mě nenapadá, jak by to šlo ještě protahovat, aby to nebyl slaďák. No ale co mě naprosto dostalo jsou poslední stránky... To je tak brutální naturalismus, až z toho člověk dostane depresi.

3 24.10.2021

R.I.P. je skvělé zpracování zatím ne tolik okoukaného batmanovského tématu, navíc s úžasnou kresbou a moc hezkou obálkou. Mám rád tyhle kvalitně zpracované kusovky, co nepatří do nějaké série nebo kompletu a je na nich vidět, že jsou něco extra. A to je tahle kniha i po stránce příběhu. Uskupení Černé ruky je originální a má zajímavé členy. Celá ta hra na "Je to vůbec skutečné?" je sice po Sovím tribunálu trošku otravná, ale velmi rychle přecházíme na akci. Víc se mi ale líbilo zpracování Batmanovy psychiky a celé pozadí ohledně jeho rodičů. Představa Marthy Wayneové s jehlou v ruce a taťky ve vedení Černé ruky, to je takové správně temné a jde proti celé té nekonečné glorifikaci mrtvých rodičů.

Jenže pak tam jsou najednou mouchy, co mě docela otravovaly... Příběh je docela nekonzistentní a některé skoky mezi panely jsou dost nelogické. Někdy jako by na další stránce mluvili o něčem, co na předchozí vůbec neřešili. Asi jde o nějakou narativní "ekonomii", aby se jedna věc neřešila půl knihy, ale tady je to dost nepromyšlené a někdy mi na sebe dialogy vážně nenavazovaly, jako by mezi nimi ještě něco chybělo. Samotný Batman ze Zur-En-Arrh je pak taková figurka, která je zajímaví jen chvilku, než se docela omrzí. Možná ale lepší než stereotypní klasický Batman. Potom jedna maličkost, co je samozřejmá pro to, aby děj vůbec mohl fungovat, ale opravdu si Bruce neověřuje své milenky a neví tak, že něco tají, ještě tak velkého? Zvláštní...

Celkově je to zajímavé, asi to není úplně top příběh, bez kterého bych nemohl žít, ale určitě universum zajímavě obohacuje a dobře navazuje na předchozí příběhy, i když některé postavy jsou kde se vzaly, tu se vzaly a nevím úplně, kde v českém vydávání hledat doplňující příběhy. Dojem z docela dobrého příběhu mi trošku zkazil dovětek s využitím Batmanových vzpomínek, protože tam to bylo pro mě osobně šíleně zmatené a ani už se mi to po finále R.I.P. nechtělo číst... Jinak ale slušné čtení. :)

1 24.10.2021

Tuhle knihu jsem dva měsíce odkládal a nechtěl ji vůbec číst, protože se mi zdálo neskutečně divoká, konkrétně kresbou a texty. Bylo to takové nepřehledné a přehlcené... Ale během čtení se nakonec ukázalo, že to je vážně zajímavá a dost poutavá kniha. Hlavní předností je ale originalita. Kde se totiž můžete dočíst o nacistovi, který se znovuzrodí jako upír, navíc žije ve světě, kde je vše naopak. Čím menší hříchy, tím větší trest, a čím větší zlo, tím větší zásluhy. V tomhle ohledu pro mě byla kniha naprosto šílená, ale rozhodně v dobrém. Navíc mě osobně celý tenhle satanismus a věčné zlo nijak nepohoršuje, takže tomhle za jedna.

Samotná postava Heinricha je hodně dobrá, trošku pracuje se čtenářem tím, že se nám jeho hříchy postupně vyjevují, takže máme šanci si ho oblíbit ještě v té lepší verzi, to nejhorší zjistíme až ke konci, zároveň se ale v Předpeklí prezentuje jako ten hodný, s kodexem, takže je to postava, která je sice antihrdina, ale dokáže zaujmout. ten jeho upírský kamarád taky působí fér, ale zbytek, no to je sebranka a vytváří tam krásný kontrast a stranu "dobra" a "zla", takže je jasné, komu fandit.

Zajímavé je ale hlavně prostředí, celý ten svět je zajímavý a vtipný. Ty relikvie, stvoření, démoni. Kostnice Démonská, to je prostě geniální. Navíc pozadí a příběhy postav - nacisti, Židé, jeptišky a vědátoři, ghúlové a přízraky, vlkodlaci, kteří měli zatím takový krátký úvod. Myslím, že to je pořádně našlápnutá série, která v dalších dvou dílech udělá pěknou podívanou a rozhodně se už nenechám odradit.

5 18.10.2021

Oh, jak já miluju tyhle alternativní bizarnosti. Navíc ještě miluju zombie, takže se tu rýsuju veliká srdcovka. A jak jsem řekl, tak jsem udělal a zamiloval se. Málokdy se mi stane, že bych něco přečetl takhle svižně, i když jde o komiks. Kirkman píše pěkně, poutavě a příjemně, takže i když tam padají nohy a mozky, tak to je vlastně dost sympatické. Musím ale uznat, že se objevilo pár akčnějších chvilek, a dokonce i napětí, hlavně co se týče některých přeživších. Zajímají mě teď další zombie věcičky z Marvelu, tak možná se vrhnu do angličtiny, uvidíme.

Vyobrazení postav coby zombie je dobré, ale ještě lepší je, že dokážou mluvit a přemýšlet, ale vždy v intenci toho zombicismu, takže to je místy až vtipné a zkrátka úplně jiný pohled na svět a celý zombie žánr. Příběh je navíc v rozjetém universu, takže se vyskytuje celá škála postav, od Avengers, přes mutanty až po Defenders. Dialogy mezi postavami jsou prostě geniální, i když někdy je to trošku klišé.

Celkově pak děj je docela jednoduchý - sháníme jídlo. Kniha je ale už v takovém stádiu, kdy tohle vůbec není lehké. Příchod dalších mimozemských postav je bomba a úplné finále velké WTF. Nechci úplně nějak prozrazovat nebo to tu donekonečna rozebírat, protože to je poměrně tenoučké, ale zkrátka hodně dobré, hodně zajímavé a zanechá dojem. :3

2 18.10.2021

Rozhodně to pro mě není první setkání s 1984, ale zato první komiksové. Možná trošku lituju, že jsem si raději nekoupil verzi od Matyáše Namai, ale je to jen zvědavost a třeba bych to měl pak naopak. Nicméně je nutné říct, že kresba od Xaviera Coste je opravdu působivá, velmi se hodí a je i velmi kontrastní, kdy se nebrání drsným vyobrazením (ať už sexu nebo násilí), zároveň je ale taková nedetailní a náčrtová. Barvy by se mohly zdát šílené, ale ono to nějak podivně funguje. Takže za grafickou stránku rozhodně veliké plus.

Co se týče děje, myslím, že je zpracovaný velmi věrně originálu a dost detailně. To musím opravdu pochválit, protože jsem se bál, že komiksová verze prostě nedosáhne výpravnosti originálu. Musím ale uznat, že nejenže dosáhla přesnosti psané verze, ale navíc ve spojení s obrazovým materiálem vznikl z četby 1984 úplně nový a mnohem intenzivnější prožitek. Navíc když už jsme u adaptací, tak kam se na tenhle komiks hrabe třeba film, který je osekaný až hanba a vůbec z něj nevyzní tíživost situace. Jen se trošku obávám, že pokud s tímhle komiksem přijde do kontaktu nevyzrálý čtenář, třeba nějaké mladší dítě, tak mu to asi taky nemusí vždy úplně docvaknout a utopí se v tom konkrétnu, místo aby se mu vyjevily metafory a alegorie.

Na celé knize mám asi jen dvě připomínky a obě nesouvisí s autorem ani obsahem. První je jen má osobní - ta kniha je hrozně neforemná a nepasuje mi nikam do knihovny, což je pro mě sice otravné a taková vtipná malichernost, zároveň to ale z knihy dělá něco extra, protože si každý hned všimne. Druhá věc je překlad. Dlouhodobě nejsem spokojený s překlady od Arga a obzvláště u 1984 (psaná verze i tady). A není to úplně jen můj názor, protože jsme zrovna tenhle překlad od Martínkové Kůsové řešili i na seminářích ze světové literatury a shodli jsme se skupinově i s profesory, že to vůbec nefunguje, některá slova se stávají absolutně nesmyslnými a podivnými a tahle překladová roztříštěnost může u čtenáře způsobovat řadu problémů, hlavně když v ČR existují už desítky různých vydání. Ta angličtina prostě dává smysl a čtenář to pochopí, nechápu tyhle argovské tendence pro likvidování všech přejímek a jejich nevzhledné násilné nahrazování českými složeninami, které jsou jak z Říše Divů. Pro porovnání DIPSYCH x DOUBLETHINK. Já tedy slovo "dispsych" luštil docela dlouho. Ale to je zase prostě nějaká osobní preference, jen říkám, že kdyby se drželi osvědčené a všem známé klasiky, nemusela by u knižní verze z Arga být navíc slovníková část a vysvětlivky... Ehm.

Nicméně opravdu povedené komiksové zpracování, které třeba na první pohled úplně nenaláká, ale zaslouží si šanci, protože jakmile se spojí atmosféra příběhu samotného s tou "podivnou kresbou a barvou", tak to dává smysl a nejde přestat číst. Nějakých výrazných odchylek od originálu jsem si nevšiml a celkové vyznění je stejné či lepší. Takže směle do toho. :)

3 15.10.2021

A mně se to moc líbilo! Na styl Scotta Snydera jsem si už zvykl, a přestože je tenhle batmanovský začátek přesycený a hutný, tak je vlastně dost zajímavý a komplexní, možná by někdo mohl použít i slovo velkolepý. Oproti prvnímu dílu je těžištěm děje Riddler, což už se ale dalo tak nějak pochopit z prvního dílu, kde byl výrazný Red Hood, ale tak tam víme, jak bude pokračovat. Snyder tyhle dva díly Roku nula píše jako prequel ke své klasické sáze o Batmanovi, takže není divu, že se snaží vysvětlit původy mnoha postav, které se u něj už dříve objevily či později objeví. Přestože to tak může vyznít, že spousta postav se mihne a je nevyužitá, tak mě naopak tahle "camea" potěšila a vyhledával jsem je. Je to celkově ale trošku přehnané? No jasně že je. Gotham si ve Snyderově pojetí prakticky každý rok prochází komplexní přestavbou, protože je věčně na maděru... Ale to se nedá nic dělat, někdy zkrátka akce vyhrává nad logikou, ale tak zase proč to neudělat velkolepé a destruktivní.

Celým příběhem je propletený ještě jeden příběh, a to dospívání Bruce, ať už jeho krušné dětství, tak i puberta. Všechno to směřuje k jedinému, k pokusu vytvořit Batmanův psychologický profil, aby si každý řekl: "Aha, tak tohle ho k tomu všemu dovedlo, takhle to je." A to úplně nevím, jestli se povedlo. Osobně mě asi víc potěšil krátký alternativní flashfoward, jak by dopadl s Julií, než všechny tyhle tyhle flashbacky. Důležitý je ale i motiv hrdinství, a to je asi hlavní, co v tomhle originu dělá Batmana Batmanem, že se nevzdává, i když jde do předem prohraného boje. V jistých ohledech to působí jako perpetuum mobile, kam Batman přijde, tam uspěje, ale myslím, že v téhle sérii dostal Bruce tolikrát na hubu, že se to vcelku vyrovnává. Takže závěrem - je to celé moc, je to hodně přehnané, ale ekvivalentem pro to může být i to, že to je velkolepá jízda, která si opravdu nestaví hranice. Záleží pak, jak se čtenář zrovna cítí rýpavě.

3 14.10.2021

Nevěřil bych, že klasická filmová česká detektivka, i když na české poměry trošku kvalitnější, se dá přenést i do světa komiksu. Bohužel nejsem úplně krimi typ, takže mě po nějaké době začal příběh nudit a přišel mi zdlouhavý, ještě ve spojení s černobílou kresbou, která byla hezky udělaná a logická, přehledná, ale nic víc zajímavé na ní nebylo. Nebavilo mě popravdě ani časoprostorové zařazení, kdy knih o protektorátu a druhé světové je vážně mnoho a přijde mi, že Češi těží často jen z téhle naší "křivdy". Prakticky všechny české historické komiksy se týkají Husitů, války nebo režimu, a když čtete už asi třicátou takovou, tak toužíte po něčem jiném. Ale tak jasně, kniha netají, že je z protektorátu, jen už tam nepřináší nic nového a nečekaného. Děj se snaží být originální, ale někdy je, jak už jsem psal výše, zdlouhavý. Jindy jsou tam ty náhody a plány zase tak přesně vycházející, že to je až k neuvěření.

Nicméně abych knihu jen nehanil, myslím, že je opravdu kvalitně udělaná a příběh má smysl, pokud se jím prokoušete. Žádná Čapkovská spešl pointa tam není, ale vše funguje, jak má. Pokud vám od začátku jedna postava není divná, jak pěst na oko, tak vás může překvapit i pachatel. Do vkusu se mi bohužel kniha absolutně netrefila, ale to je můj problém. :)

2 14.10.2021

Další díl je poměrně méně dějově výživný než první, kde to jelo z jednoho překvapení do druhého, ale stále dokáže navnadit a drží taktovku, kterou první díl zadal. Hodně se projevují dějové požadavky na chystání útěku a řešení následujících dnů po odhalení - čili to, co je nutné popsat, jinak by děj nedával smysl, ale není to úplně akční a moc to neplyne a neodsýpá, ale udělat se to zkrátka musí. Přesto se vyjevují důležité informace, které i když nejsou úplně epicky akční a brutálně život měnící, jsou velkými kusy skládačky celého pozadí a budoucího dění.

Emma, Norman a Ray už ze sebe neukazují tolik jako v prvním díle a vidíme spíš jejich činy a přípravy, než popisy osobností. Musím ale dodat, že první díl nám je představil dost detailně, takže představu rozhodně mám. Úplně nevím, jestli se mi líbí ten koncept extrémně inteligentních dětí, ale dobře, tahle farma je zkrátka něco extra. Přípravy na útek jsou v plném proudu a docela dávají smysl. Hledání práskače je pak docela zábavné a z finálního odhalení jsem byl hodně překvapený. Chování Krone a mamá je vážně podezřelé a pěkně dynamizuje děj. V tomhle díle je obzvláště Krone opravdu creepy a děsivá, takže to mě baví. Upřímně ale doufám, že se už rychle dostaneme k útěku, protože jak jsem naznačoval, docela se to vleče, a i když bych rád věděl další detaily o mamá, Krone a farmě, tak už jsem hodně zvědavý na svět venku, na který nás pořád napínají.

3 30.09.2021

Orlové Říma jsou takový hezky zpracovaným pokusem o epos, průřez životem Marcuse a Ermanamera, kdy začínáme v jejich dětství a dojdeme zatím až do zralé dospělosti a jaksi spirálovitě se děj jednak lineárně vyvíjí, ale cyklicky se stáčí na základní dějové body, které jsou a ještě budou důležité (proroctví, vztahy v rodině...). Marcus je vyobrazením citu a afektu ve světa Římanů, kde se slabost a citlivost neodpouští, Armin zase vyobrazuje tvrdost, ale striktní disciplínu, která není pro germánské "divochy" vůbec typická. Ať už kluci putují příběhem spolu nebo odděleně, je hezké sledovat, jak se vyvíjejí v kontextu historických změn a vcelku krásně a pečlivě popsaných historických reálií, zároveň ale jak se vyvíjí v nějakém osobním kontextu - Marcus svým vztahem k rodině a láskou, Armin svým předurčením a snahou uspět v cizím prostředí.

Některé věci se mi ale úplně nelíbily... Jednak je takové plus mínus ten sex, který asi může být realistický, ale za mě pro děj nedůležitý a někdy nevkusný. Takové výraznější mínus ale je toxická maskulinita sálající z celé knihy, kdy jsou prostě oba hlavní muži popsaní jen jako tvrdí, drsní, krutí a misogynní jedinci. Těžko říct, jestli to je snaha o autentičnost (ovšem v době, kdy bylo běžné, že si bohatí pánové vyživují mladé milence apod.) nebo autorův názor. Nicméně autor má nad postavami moc, a pokud se rozhodne nedat najevo jejich city a trochu srdce, tak je to jasný vzkaz pro čtenáře. Vždyť i ten zamilovaný Marcus působí tak nepříjemně drsňácky...

Jinak rozhodně stojí za zmínění krásná úprava knihy, ať už zajímavý materiál obálky, skvělá kresba samozřejmě, ale také vnitřní podpora, jako např. slovníček pojmů, poznámky pod čarou u termínů a cizích slov atd. Komiks je tak do jisté míry i vzdělávací, protože něco dokáže předat a je to vážně precizní historická fikce. Už se těším na další dvojdíl. :)

6 30.09.2021

Rozhodně se mi líbí rozvíjení městského mýtu Péráka a navázání na Zázraka, celkové postupné skládání takového našeho českého superhrdinského univerza, ve kterém se odráží nejen česká historie a mytologie, ale právě i moderní městské mýty a překvapivě dobře vystižená směsice české atmosféry a typické americké superhrdinskosti.

Příběh sám je bohužel trošku jednoduší a někdy i přemýšlím, jestli není Pérák tak trošku antihrdina, protože působí dost hrubě a nesympaticky, a celkově ho dělá dobrým jen to, že bojuje proti náckům. Jeho psychologie je ale vážně dost chabě vystavěná. I když se nás autoři v závěrečných bohatých bonusech snaží přesvědčit, že je Perák celý něco extra, ne vždycky je opravdu tolik inovativní a originální, jak se zdá. Někdy jsou ty autorské poznámky až trošku chvástavé a možná bych raději ocenil nějaký doslov o využití historie a serióznosti v tomhle příběhu, než o tom, jak "to bylo takhle, i když historie nás to učí jinak". Nemám problém s fiktivní historií, ale když už někdo chce vytvořit velkolepé české universum, tak už by to chtělo stranou pořád nějaké vtípky a jednoduchost.

Přes toto všechno se těším na druhý díl, protože se mi fiktivní pérácká historie líbí a příběh, i když ne vždy s využitým potenciále, se mi zamlouvá. Rozhodně doufám, že se dočkáme více řešení Pérákovy osobnosti, psychologie a motivace, protože ta někdy kulhá, ale jinak kresba je úžasná, využití všeho, co Česko nabízí, taky a děj by sice mohl být lepší a vyšperkovanější, vážnější a komplexnější ale rozdělané to je celé pěkně. Jo a rozhodně lepší záporáky než zrovna toho děsného žiletkáče...

2 30.09.2021

Rebirthová série Wonder Woman je vážně skvělá a pokračuje v trendu, který si zadala už od prvního dílu, a to rozvíjení božského světa DC a rozvíjení ženské hrdinky. Líbí se mi, že si Diana konečně ukotvila svou pozici a po několika dílech konečně není ztracená ve svých nedostatcích, úpravě reality ohledně Themysciry a celkově takový božský zmatek. Panteon je sice pryč, ale možná je to i výhodou. Stejně tak se výhodou stává trošku vnucený bratr, který doplňuje sérii svým mužským aspektem, který dosud chyběl (aneb Diana nemusí věčně bojovat jen proti ženám a všechny muže zachraňovat - nic proti, ale už se to přejí po 7 dílech). Největším kladem tohoto dílu je ale návaznost na Metal, která z Wonder Woman (jak už jsem psal v minulém dílu u Darkseida) prostě dělá takovou hlavní vývojovou větev Rebirthů a snad i nějakých budoucích velkých eventů.

Celá série je hodně symbolická a symboly tak nechybí ani tady. Celkově temní bohové jsou hodně povedené téma, když už chcete bohy ždímat od prvního dílu doteď. Jejich příchod je docela pochopitelně zničehonic, ale ta moc a okamžité plány... Mně osobně se to líbilo, ale je to takové klasické komiksové perpetuum mobile - přijdu a udělám, moc to nevysvětlím, ale prostě bum. Zpět k symbolům - temní bohové přebírají oblasti působení řeckého panteonu (a i nějaké navíc) a přeměňují je na zvrácené temné verze. Malé nahlédnutí do jejich světa v temném multiversu bylo výživnější než celá finální bitka. A pak začíná bohužel docela pokles právě tím bojem, který je najednou vlastně naprosto v pohodě a vyrovnaný. To, jak to celé dopadlo, to už je opět taková zvláštní komiksová věc, kdy se něco utne v nejlepším, protože prostě proč ne. Celkově je to ale moc dobrý díl a těším se na pokračování, protože zrovna tahle mytologická stránka světa DC se mi líbí a zkoumání temného multiversu jakbysmet. Za mě ještě plus v cameu Supergirl!

30.09.2021

Hail Hydra! Tohle je vážně jízda! Jsem moc rád, že tenhle event konečně vyšel, když už tu máme komiksy jako Captain America 1-3 nebo Doctor Strange: Tajná říše, které najednou dávají mnohem větší smysl. Sice bych si asi připlatil za pevnou vazbu nebo nějaké hezčí vydání, protože tady se mi hned začaly kroutit desky, ale to je opravdu droboučký detail. Příběh mě pořádně navnadil na druhý díl!

Asi nemá moc cenu tady vyzrazovat děj, možná mi jen nejde do hlavy, že by přechod na Hydru byl tak plynulý, ale chápu, že v komiksu musí být nějaké redukce, aby se ukázalo to nejdůležitější. Kapitánův plán nemá chybu, přestože je diskutabilní, zda by ho skutečně nikdy nikdo nedokázal porazit. Kosmičtí Avengers jsou vhodně odstraněni, ale otázkou je: "Proč se prostě neseberou a se Strážci galaxie neodletí na nějakou planetu, kde se ulijí? Nemusí přece donekonečna bojovat..." V temné dimenzi New Yorku se mi děj hodně líbí, protože se mi líbil už DS: Tajná říše, přál bych si víc sešitů i právě odtud. Jinak klasický odboj asi v pořádku, i když tohle je zrovna část Marvelu, kde půlku postav ani neznám a ti moji klasičtí známí tu jsou už za staříky. Těším se ale na velmi důležité události pro Nat!

Takže asi pozitivní, že se pořád můžu dozvědět něco nového. Jen opět musím lamentovat na ten ediční plán... Je tu tolik příběhů, co tenhle už dalece, ale opravdu dalece překročily (Válka říší kuck kuck) a my teprve teď dostáváme do rukou toto. Co bude následovat, že by se ČR konečně dočkala Infinity Gauntlet? Kéž by... Ale jen se ukazuje, jak je Marvel hrozně zanedbaný. Pozitivem je, že to na nás snad všechno brzy čeká. :3

2 26.09.2021

Na pokračování jsem se opravdu hodně těšil a musím říct, že první polovina mi v tomto vyhověla a předložila hezké pokračování. Celkově příběh s Napoleonem je ta lepší část knihy a jak jsem upozorňoval už u prvního dílu, přestože je to celé fiktivní a fantasticky upraveno, tak Jodorowsky využívá zajímavé historické drby i reálné zajímavosti, čímž svůj příběh povyšuje na vyšší úroveň. Nicméně později se mi zdá, že už to docela extrémně přehání a příběh asi víc smysl nedává než dává. Taje magie... ok. Sci-fi sága? Asi možná? Ale nějaké pěstování dcer apod., to je pro mě opravdu šílené. Nehledě na to, že Napoleon se později už neukáže, takže veliká škoda. Výhodou ale je, že je to opravdu čarovné a rozvíjí fantazii s každou další stránkou. Nejde asi úplně o to, jak děj pochopíme, ono to má dost jasné sdělení, ale asi je zajímavá hra sledovat už jen to, jestli jako čtenáři příběh přijmeme a jsme ochotni ho akceptovat. A to já jsem, i když mi z toho jdou oči šejdrem a mozek dělá brekekeke.

Celkově tak jde o trošku otevřené, ale krásné finále série. Jodorowskyho série Královská krev mi asi byla bližší, i když i tam se finále zvrtlo, ale je to slabší ze dvou velkolepých děl, takže ve výsledku super jako super. Kresba je po celou dobu úžasná a tenhle styl se mi moc líbí a hodí se k době, kterou vyobrazuje, na to má Jodorowsky oko a nevybral by nevhodného kreslíře. Překvapilo mě, že ve druhém díle už není tolik neúčelného sexu, trošku si představuju, jak se do svého díla Jodorowsky tak zabral, že už jel čistě účelně a vynechal tyhle prasácké scénky pro radost. :D

4 26.09.2021

Mé první důkladnější seznámení s Fortnite, který jsem dosud znal pouze jako něco, co hrají sourozenci v pokojíčku celé dny. Nakonec musím uznat, že příběh dával smysl, a i když byl většinu času jako němý film, co se pořád jen resetuje a resetuje, tak jsem smysl pochopil. Přestože je komiks DC, snaží se vysvětlit spíš princip právě Fortnite, takže jsem se alespoň dočkal opravdu nových informací. Postavy z DC si spíše tak jako vypůjčuje, ale pracuje s nimi dobře. I jako nehráč jsem tak zhruba pochopil, o čem Fortnite je a popravdě se mi ta premisa loupení postav z jiných vesmírů hodně líbí, a tím pádem i chápu, proč se tedy ve Fortnite vyskytuje vážně kdekdo. Zajímavá dějová linka se rýsuje tedy spíše v "realitě", kde figuruje Lex Luthor. Myslím, že oznámení druhého dílu je po finále prvního už jen formalita.

Navíc jsem opravdu rád, že vytvořili souborné vydání, protože sešitovky by mě asi hodně štvaly a sourozenci dostali kódy do hry, takže asi win win na obou stranách. Hodně mě zaujala návaznost na Rebirthovou sérii a Metal, takže je možná i maličko škoda, že ho nevydali pod touhle záštitou, ale chápu, že to nejde, jen by se mi víc hodil do setu. :D

3 26.09.2021

Batman: Svět je zajímavá antologie, která nemá obdoby, a rozhodně by bylo dobré, kdyby podobných počinů bylo více (třeba s jinými hrdiny nebo dalšími zeměmi). Celkově ale musím říct, že to mohlo být velkolepější. Dalších sto stran by vůbec neuškodilo a klidně dát dvakrát tolik zemí! Ale minimálně jako první pokus skvělé a snad to inspiruje DC k pokračování.

Celé mi to přišlo tak trošku jako Eurovize - každá země předvede své číslo, kde více či méně uplatní své národní speciality a odrazí svou kulturu, pohled na Batmana a pohled na svět. Některé země se držely kánonu, některé experimentovaly. Některé země se držely vcelku při zemi, jiné do toho šly naplno. A v tom tkví krása antologie, kde není úplně negativem, že chcete některé příběhy přeskočit, jiné byste rádi četli v podobě celé knihy. Bral jsem to jako takovou hitparádu, kde si každý najde svého favorita. U mě osobně vede Čína (vtipné a krásně zpracované), Mexiko (hluboké a kulturní), Turecko (kanonické) a Francie (vtipné a "francouzské"). Česká republika... Já nevím, je to pro mě rozpačité, asi bych volil jiný příběh, tohle bylo takové zvláštní a řekl bych, že mnohem lepší obraz Prahy a Čech udělal Azzarello už v Batman: Evropa a Češi se zrovna moc nesnažili a vytasili něco, co svět asi neuchvátí a nevyobrazí Česko v jeho kráse a kultuře. Mezi podprůměrnější příběhy počítám asi ten ruský, který mi vůbec nesedl a ten americký, který nepřináší vůbec nic nového. V knize se pak objevuje spousta typů kresby a komiksových žánrů - hodně hezky zpracovaná japonská manga, kde má Batman masku ve stylu kabuki apod. Čína a jejich okaté figurky, česká kresba rozhodně nadprůměrná a pak různé další realističtější či karikaturnější kresby.

Celkově tedy musím říct, že přestože žádný příběh není nějak moc výpravný, tak antologie splnila svůj účel a já se nejen dobře pobavil a zabavil, ale zároveň jsem poznal různé části světa a jejich pohled na Batmana. Více takový sborníků a více mezinárodní spolupráce ve světě komiksu! :)

4 21.09.2021

Ateliér špičatých klobouků je moje guilty pleasure, které mě vždy zaručeně potěší. Příjemná atmosféra, kouzelné vyprávění a zatím stále v počátcích se rozvíjející svět mě baví a pravidelně mi učarovává.

Konkrétně u tohohle dílu je zajímavé, že se odehrává ihned po konci předchozí knihy a v rámci jednoho dne, takže přestože je rozdělený mezi tři skupiny postav, je celistvý a pěkně propojený. Riche prochází velkou změnou hodnot a odhaluje příběh ze své minulosti, který mě tedy nenechává spát, protože nechává velký prostor domyslet si, co se tam asi dělo. Tetia prokazuje odvahu, Agatha zase srdečnost, což je pro obě poměrně novinka. Coco moc prostoru nedostává, ale možná už mě příliš nebaví celá ta její aura "zázračná holčička, co všechno ví, všechno zná, vše jí magicky vyjde". Alespoň se odhaluje, co mají Krempáci v plánu, a to je plus. Zbylé postavy jsou už spíš takový support, který toho moc neodhalí, i když nám tu už pár dílů visí otázka, co má Qifrey společného s Krempáky. Velká škoda pak je, že zlaté sochy ve městě měly kratší dějovou linku než samotní tučňáko-něco. Zrovna od nich jsem čekal daleko víc. Po finálním úprku vlčiska si zase říkám, že se nám tu asi blíží malá revolta proti dosavadním pravidlům.

Celý díl se nese ve znamení nějakého vnitřního morálního boje. Ať už Riche, která se jako kouzelnice vyvíjí a hledá svou identitu, tak Coco, které se nabízí svět magie na dlani, ale za cenu její čistoty a toho, co se zdá jako správné. Hodně musím pochválit hlavně grafické zpracování, které s tímhle motivem pracuje a vytváří kontrastní kresby (definitivně nejkrásnější kresba je kontrast Coco v Ateliéru špičatých klobouků a mezi Krempáky) . Ornamentálnost je věc, na kterou jsem si už zvykl, ale nikdy mě neomrzí a nepřestane překvapovat ve své kráse. Je to opravdu krásné dílo a hodně vyšperkovaná manga.

1 20.09.2021

Ale ale, co se nám to tady děje... Finále Aquamana navazuje na předešlé díly, ale je mnohem dynamičtější a akčnější. Od prvního okamžiku nás vhazuje do finální bitvy a po celou dobu nám nedovolí se odtrhnout. Veliká škoda je jen to, že anotace prakticky všechno vyzradí. Stejně tak název "Smrt krále", který měl být asi dvojznačný (zemře Arthur nebo Corum?), je poměrně jasný. Nicméně i přes tyto drobky informací je zápletka přece jen překvapivá a zajímavá.

Děj se přenáší hlavně na Ratha a Aquaman je spíš taková vedlejší postava, která sem tam přiletí, aby něco udělala, a zase rychle mizí do stínů. Popravdě bych od velké atlantské magie čekal trošku víc než jen tu hlubinnou temnotu, alespoň ale není kresba příliš divoká. Kresba celkově je na celém díle asi nejhorší. Nevím, vůbec mi k tomu nesedla a nelíbila se mi. V knize ale probíhá něco, co je opravdu důležité a ukáže se nám to až na konci. Velké sjednocení všech postav a národů Atlantidy, což je moc hezký motiv. Zaujal mě ale i další motiv, a to nějaký pseudo-milostný trojúhelník mezi Arthurem, Merou a Delfínou. Smutné na tom je, že Delfína nikdy reálně neměla šanci. Promiň, sestro. Co se ovšem týče Mery, tam mě pořádně naštvali. Chápu, že děj se točí kolem Arthura, ale po tom všem, co Mera musela vytrpět, po jejím bonusovém čísle, kde shání pomoc a bojuje proti vlastním lidem a tradicím, po tom, co pomohla zlomit Korunu trnů a byla členkou Ligy spravedlnosti, se vrací, aby doslova "odvedla pozornost" a nechala vše dodělat Arthura. Je to velká škoda, Aquaman by jistě unesl, kdyby alespoň kousek odpovědnosti převzala žena.

Jinak ale opravdu super jízda. No a co nás čeká po překvapivém závěru? Doufejme že Sink Atlantis! :3

2 20.09.2021