Gaeberys komentáře u knih

Geniální, silné. Připravte se na jízdu plnou beznaděje i bezmocnosti.

Na Paní Spisovatelce se mi líbí zejména její jazyk. To jak používá češtinu. Úžasné. Čtenáře získává svými silnými příběhy. Nepotřebuje k tomu, narozdíl od jiných pisálků, prznit jazyk a zavděčovat se stylistickými a lingvistickými paskvily.

Příběh cácory byl pro mě podobným prožitkem jako Hana (knihy Hotýlek a Slepá Mapa mě tolik neoslovily). Nejednou jsem měla chuť skočit do knihy a vykřičet tam jak se věci mají; obejmout cácoru, zastat se jí,... Způsob, jakým paní Mornštajnová vtáhla do děje les a jak s ním pracovala - "epesní"!
Nu a závěrem - mít knihu s bezejmennou hlavní hrdinkou je poměrně originální:o)

18 20.06.2023

(SPOILER) Taková surová strohost, se kterou je kniha psaná, ji neskutečně dodává na autenticitě. Ani se nenadechnete a Zuzanin dech přejde z dětství do dospívání, z dospívání do dospělosti... Zuzana a dva kluci. Trochu mi to připomíná knihu "Stalo se 1. září". Všeobecně hltám knihy, které jsou dějově posazeny do období celého jednoho života nebo i do života vícero generací.
DALE SPOILER:
Z čeho jsem rozpolcená je závěr. Myslím, že si Jan zasloužil vědět alespoň část pravdy. Takto na mě kniha zanechala pachuť beznaděje a nespravedlnosti. Nicméně to k životu patří.

16 08.04.2023

Úžasné. Když už si myslíte, že je to tak, je to zase jinak. Do poslední stránky.

Imponuje mi nepřímý odkaz na Kafkova Brouka, takový detail na jedné stránce, který velmi potěšil. Taktéž jsem se ráda seznámila se severokarolínským klimatickým a geografickým prostředím. Teď si to budu pamatovat :-)

Jen teda editor by si zasloužil za uši. Několikrát jim neseděly čtverce mapy na začátku knihy s popisovanými čtverci (most byl ve čtverci D8, ne E8; dále Hellerovo bydliště v E3 a palírna v B4 mají být v okruhu 6-8km, což nekoresponduje s velikostí čtverce; a ještě neseděl jeden čtverec na začátku - nepoznamenala jsem si). Jednou byl podle mě překlep ve jméně (Lucy místo Amélie).

10 30.05.2022

Znovu musím připomenout, kdo začínáte s Rakerem, odprostěte se od toho, že má 9 životů, štěstí jako hrom a je bystřejší, než policie... Ano, zní to tak trochu jako scifi..
Z thrillerového hlediska je Weaver výborný autor.
V této knize se trochu opakují některé nápady z knih předchozích, ale je to jen pár maličkostí, které na dojmu neuberou. Námět byl zcela orinální.

10 27.09.2019

Haleluja, konečně i skvělý název, za který se v MHD nestydím a nemusím ho skrývat jako jiné názvy připomínající tuctové srdceryvné románky (Žena mého života, Zlomené srdce,..).
Máme tu jeden lesbický pár, jeden pár gayů a zmínku o covidu. Moderní kniha...

Nuže a co se týče zápletky, famózní. Pokud nad tím hluboce nepřemýšlíte. Garantuji, že knihu přečtěte jedním dechem. Najdete v ní opět různé dějové linie a dočkáte se i Healyho. A já se nemohu dočkat dalšího dílu.

9 01.06.2023

Z knihy jsem nebyla až tak nadšená. Přijde mi psaná kostrbatě-složitě a často jsem vydala hodně soustředěnosti na to, abych se neztratila úplně. Hodně se v knize opakovaly v jednotlivých kapitolách myšlenky.
Každopádně stromy miluji, námět a snaha by se cenily na 4-5*!
Myslím si, že je kniha profesionálními recenzisty přeceňována. Ale to se asi musí, aby se prodávala.

8 18.05.2018

Možná 5* udělují i díky své lásce k Barceloně a protože to je první kniha autora.. Každopádně se jedná o velmi povedený thriller, ve kterém nechybí trocha dobrého humoru ani tajuplnosti.

7 02.03.2020

Pravdou je, že Raker není obyčejný smrtelník, protože ten už by na jeho místě v každé knize nejméně 2-3x přišel o život... Každopádně mě to s ním baví.

Pozor, komentář dále obsahuje spoilery!!!
Zprvu jsem si říkala, co k sakru může být tak špatného na fotografii (?) ... Podezření na zlého Roacastla, (ne)smrt Grahama a živé dívky jsem měla - asi se ve mne vzbouzí Rakerovský instinkt :-) Každopádně to, že je Anabele Rakerovou dcerou, už mi přijde jako zbytečná zápletka navíc, bez které by děj nijak ochuzen nebyl. Je to přesně ta kapka, co přelívá pohár "množství zápletek a překrucování" z 5* na 4* ...

7 13.03.2019

Lehce hororový thriller. Děj ubíhá poměrně dynamicky a těšíte se další kapitole. Vypráví ho více postav, "er-formou". Večer jsem se sama doma i trošku bála při čtení, vše bylo srozumitelné. Pachatel se tedy dal relativně brzy uhodnout, ačkoli ani ne tak logicky, jako spíš intuitivně.
SPOILER:
Bohužel hodně špatné konce nesnáším, takže tím si jinak velmi příjemné dílo přede mnou autorka dost shodila (ačkoli chápu její umělecký záměr)...

7 24.01.2018

Klasická Lapenina detektivka - jak jim říkám, oddychová rychlovka. Pokrytecké protivné postavy (ačkoliv tady byly postavy spíše narušené životními zkušenostmi), vyprávění se různě proplétá z pohledů jednotlivých postav (rychle se střídá, což nemusí každému vyhovovat- ovšem zase to má spád).
Pravda, že závěr je pak hrk brk, ale nestěžujme si, zas byl to bylo trochu jiné a dostal (jako vždy) drobnou třešničku na dort..

6 10.01.2025

Kniha se čte jedním vrzem. Není o Harrym, ale jeho synovi Albusi Severusi Potterovi.

Děj je trochu překombinovaný v mnoha alternativních rovinách. Nicméně v jedné z těch rovin, jako by to ve mně uzavřelo Harryho minulost, když se Albus setkal se svým jmenovcem a mimo jiné mu sdělil, že je pojmenován po něm (pro mě důležitý detail, byl to můj oblíbenec). A také se mi moc líbí, jaký společný osud mají děti dvou úhlavních nepřátel :)

Za mě zajímavá tečka za světem HP. Možná to bude ale tím, že jsem tento svět objevila až nedávno, dávno v dospělosti..

Přeji příjemné počtení :)

6 08.12.2024

Přečteno jedním dechem s předškolákem, krásná pohádka doplněna úžasnými ilustracemi, které upoutaly pozornost dětí stejně jako děj samotný.
Pro čtení s dětmi vřele doporučuji ilustrovaná vydání.

Nepříliš šťastná kniha. Autorku považuji za průměrnou (a přesto po jejich dílech sem tam sáhnu).
Od knihy očekávejte soubor prohnilých postav, kdy je jedna mdlejší než druhá. Což nemusí být na škodu. Spád, šmrnc či napětí zde nenajdete. Což taky nemusí být na škodu. Jenže když obojí nakombinujte, je to nepříliš šťastná kombinace...

6 16.07.2023

(SPOILER) Hudební prostředí je mi cizí a nijak mě nenadchlo. Přítomnost Rhyma potěšila, ale byla naprosto zbytečná.
A protože se série s Kathryn stala okrajově červenou knihovnou (v dobrém!), tak NE NE NE NE NE, takdle to dopadnout nemělo :´-(((

6 28.01.2023

Na knize se mi líbilo nejvíc asi nahlédnutí do čínského prostředí, o které se jinak nijak nezajímám - tudíž to bylo vítaným zpestřením.
Dle zde uvedených komentářů jsem se děsila jmen, neboť jsem jedním z těch, kdo mají problémy s normální jmény. Ale nemějte strach - zase tak moc jich tam není a zvládne je i chabší paměť, jako ta moje ;)
Opakování důkazů jsem přeskočila (ne že bych si je všechny pamatovala, ale přišlo mi to zbytečné ztrácet čas jejich opakovaným čtením).
A ano, Sachsová je superhrdinka, jenže to ke knihám tohoto rázu holt prostě patří.

A opět poznámka pro pana překladatele: prosím pěkně - kulky má pes, náboj má střelu :-)

6 19.06.2022

No... Jako dobré ... Ale ...
Hrdinka mi přišla natvrdlá už od začátku, ale některé typy osobností asi jsou tak důvěřivé a poddajné.
Všechno bylo ucházející, ale ten závěr ... Závěr je jakoby ho chtěl někdo po autorce najednou vytlačit do 5 minut ... (dále jsou OBSAŽENY SPOILERY) ...
Když si vemu, že jako policajt najdu mrtvého původně předávkovaného dehydratovaného chlapa v místnosti bez kliky, pojmu podezření a vše řádně prošetřím. Pokud tam chodil pracovat, jak se dostával ven? Třeba se tam nezavíral, ale já osobně bych se bála, že se mi stane, že se tam zabouchnu a ze sklepa se jaksi své milované ženušce spíš nedovolám... Dále by mě jako policajta asi zaujala série obrazů a řekla bych si - kde se tam vzaly? A jak mi jeho ženuška, která obrazy nikdy neviděla, vysvětlí, že jsou na nich její otisky? To ji přece muselo napadnout, když si vymýšlela, jak řekne, že o místnosti věděla, protože by v ní mohli najít její otisky ... Nu a takových mezer je tam povícero, ale už tu na ně upozorňovali jiní ...

Jinak se knížka četla velmi dobře, svižně. Beru ji jako průměrný psychothriller, který neurazí.

6 02.03.2018

Komentář píši zpětně, knihu jsem četla před nějakými 15 lety. Myslím si, že dnes bych knihu ohodnotila buď jako odpad nebo sotva jednou uslintanou hvězdou. Podle mého záleží, v jaké životní fázi se člověk nachází. Má doba temna, dekadence již pominula. Ovšem v onehdé éře jsem byla schopna pohlédnout na toto dílo z úhlu pohledu, který mi pomohl ho pochopit a přijmout za své. A taky Klíma holt není pro všechny povahy.

5 21.09.2023

Soubor myšlenek samozvaného psychologa. Rozhodně se nejedná o nějakou odbornou literaturu. Některé věci již byly zmíněny v knize Jsi tam, brácho? (Nemyslím tím 4 závěrečné fejetony). Nastiňuje myšlenku, že by měli muži být zapojení do chodu domácnosti, aby ženy mohly i vydechnout (super), ale pak celou knihu fňuká jak za starých dobrých časů bylo dobře, že např. právě muži měli své místo a role. Tak co nám teda chce říct?

S myšlenkou intuitivního rodičovství se ztotožňuji. Nicméně bláboly o tom, jak mám zahodit kočárek (mé děti řvaly v nositku, nesnášely ho. A ani se jim zpětně nedivím - být nahněcený na mámě bez možnosti se pořádně vrtět a potit se jako hovádko? Klaustrofobické pro děti, které jsou od narození čiperná vrtipérka. Zlatě za klasický houpací kočárek ve kterém spokojeně bez scén usínaly..) a to stálé "nebo co myslíte vy?" mi lezly krkem.
Jo a řekněte někdo autorovi, že názvy kapitol se píšou s velkým písmenem .

5 09.03.2023

Byla jsem příjemně překvapená, že Weaver dokázal opět vymyslet další zajímavou Rakerovku s na první pohled "dost divným" námětem. První dojem před otevřením knihy byl "co to bude za blbost", ale tentokrát Raker nebyl ani tak nadlidským superhrdinou, jakým bývá ve většině předešlých knih.
Příběh je plný emotivních, napínavých zvratů, které vám nedají neotočit další stránku.
A závěr mi dal naději, že se snad v příštím díle objeví starý známý hrdina...

5 19.03.2020

Většina postav byla skutečně na tečku. Ale ještě mi 38 není, tak pak si povíme..
Čtivá, sem tam celkem vtipná kniha (ačkoli občas je ten "humor" spíš smutný...). Oddechová literatura pro nenáročného čtenáře.

Co panu Hartlovi nemohu neodpustit, je prasecký jazykový styl, kterým píše. Bohužel se zařadil mezi rádoby moderní autory, kteří si myslí, že jsou děsně hustí, když budou cpát hovorovou mluvu do běžného textu.. Kdyby ji alespoň nacpal všude, jenže on ji tam jednou dá a jednou nedá, což považuji na naprostý vrchol spisovatelské neschopnosti co se stylistiky týče...

5 24.08.2019