GaleW
komentáře u knih
Ježíšek
Hana Skálová
Čteme s dětmi současně s Čekání na Vánoce a Ježíšek je určitě lepší pro starší děti, spousta užitečných informací, hezké ilustrace, hodící se povídky
Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka
Evžen Boček
Když jsem četla první aristokratku, byla jsem nadšením bez sebe. Bohužel, s každým dalším dílem nadšení ubývá, ale na druhou stranu, ani by mě nenapadlo další díl nečíst. Ať je to jak je to, pořád se u každého z dílů ze srdce zasměji a za to to určitě stojí. Ve čtvrtém díle je mou jasnou favoritkou Deniska :-)
Konec léta
Anders de la Motte
Zase něco úplně jiného, velmi zajímavý příběh, pořád toužíte vědět, co se tedy v tom létě 1983 skutečně stalo. Nejsympatičtější osobou byl pro mě policejní vyšetřovatel Manssen, kvůli kterému jsem ráda, že se vše nakonec vyřešilo a odhalilo.
Dědečku, už chodím do školy
Ladislav Špaček
Již třetí kniha ze série, kterou máme v knihovně a kterou nečteme pouze jednou, ale pořád dokola, zvláště některé kapitoly. Starší dcera (6 let) ji zbožňuje.
Macbeth
William Shakespeare
Již na gymnáziu jsem to jednou četla, nyní po přečtení Nesbovi předělávky jsem se k tomu po letech vrátila. A klasika je prostě klasika. Už kdysi dávno byla touha po moci silnější než všechno ostatní. Tragické, ale tak platné i dnes.
Veveřácká Kronika
Kateřina Mojžíšová-Soukupová
Když mi kolegyně z práce knížku půjčovala, říkala jsem si, ježiši, co budu na 520-ti stránkách číst o jedné veverce. Ó, jaká chyba. Na konci knížky se vám 520 stran zdá ještě málo a tolik byste přáli prožít Pinky ještě desítky dalších stránek... Velmi čtivé, roztomilé, napsáno s láskou a pokorou. Pinky měla veliké štěstí, že při svých toulkách zavítala na kouzelnou zahradu paní Soukupové, kde se tak zázračně zjevují oříšky, které nikdy nedojdou, staví se tu opičí mosty, zkrátka se tu veverkám velmi usnadňuje jejich ne vždy jednoduchý život
Někdo cizí v domě
Shari Lapena
Tak tohle mi v hlavě asi moc dlouho nezůstane (díky bohu), snadno předvídatelné, manžel popisován jako důvěřivý hňup, kterého všichni milují, ale on není schopen samostatného rozhodnutí, o šílené sousedce ani nemluvě. Opravdu si rozmýšlím, budu-li číst i Manželé odvedle
Anička, žabičky a jejich přátelé
Lenka Kosková Třísková
Pro malé holčičky kouzelná knížka, příběhy o opravdovém přátelství, laskavé a velmi čtivé. Doporučuji všem maminkám malých princezen.
Moudrost vlků: Jak myslí, jak vnímají a pečují o sebe
Elli H. Radinger
Jen více takových knih, poznávejme přírodu v její opravdovosti a přestaňme se snažit ji měnit. Autorka dává pár skutečně užitečných rad do života a vlci jich nabízejí ještě mnohem více :-)
Jak se mají včelí medvídci?
Jiří Kahoun
Se starší dcerou (5 let) jsme se u ní moc nasmály, rozhodně lepší než první díl
Macbeth
Jo Nesbø
Asi budu opakovat některé komentáře níže, tohle se Nesbovi úplně nepovedlo, ale zase až tak úplně strašné to tedy taky nebylo. Pro sebe vidím velké plus v tom, že si chci co nejdříve přečíst Shakespearův originál, na to mě Nesbo naladil
Medvědín
Fredrik Backman
Tolik velikých pravd v jedné malé knize o hokeji, která vlastně o hokeji vůbec není. Je napsána tak věrohodně, že jsem při jejím čtení téměř vedle sebe viděla toho dokonale nedokonalého Benjamina (má nejoblíbenější postava), fandila Amatovi, aby mu to vyšlo a tak bych mohla pokračovat dál a dál.... Jsem tak vděčná, že do mého čtenářského světa vstoupil pan Backman a přeji si, aby v něm ještě hoooodně dlouho zůstal, minimálně na tisíc pohádkových věčností :-)
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Skvělý nápad vyprávět ryze dospělácké téma jazykem malé dívenky. Velmi povedená knížka, která vám jasně ukáže, jakým člověkem byste chtěli být a jakým rozhodně ne
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Líbila, ne že ne, ale prostě nemůžu dát stejný počet hvězdiček jako u autorčiny další knížky Hana. Hana byl uragán, tohle je takový lehký jarní vánek. Ale co mají obě knihy společné je čtivost, knihu přelousknete, ani nevíte jak.
A každé ráno je cesta domů delší a delší
Fredrik Backman
Pokaždé, když čtu cokoliv od Fredrika Backmana, děkuji své kamarádce, že mi kdysi věnovala Muže jménem Ove a tím nesmírně obohatila můj nejen čtenářský život, a nejinak i v tomto mini případě. Maličká knížka před jejímž obsahem se hluboce klaním, slova, která vám vhánějí slzy do očí, úsměvné pasáže, tolik, tolik lásky na papíře.....
Selfies
Jussi Adler-Olsen
Tak tentokrát bohužel spíše zklamání, téměř od začátku bylo vše odtajněno a jen jsem sledovala, jak se tomu na kloub dostane i oddělení Q. Dřívější Olsenovy knihy měly větší drive, ale úplně jej nezavrhuji, ještě mu při dalším případu šanci dám (na rozdíl od Keplerových)
Martinka u tety Lucie
Gilbert Delahaye
Myslím, že pro malé děti malinko složitější, spíše se hodí pro školáky. Ale mé dcerky jí milují, hlavně pro ty nádherné ilustrace. Určitě si v knihovně půjčíme další díly.
Bridget Jonesová – S rozumem v koncích
Helen Fielding
Souhlasím s komentářem níže, vtipné, ale zdlouhavé, na mnoha stránkách se vlastně opakuje pořád totéž dokola. Jednoznačně nejlepší část je rozhovor s Colinem Firthem, to jsem se smála i nahlas v autobuse :-)
Cesta zpátky
Erich Maria Remarque (p)
Pořád se ráda vracím ke knížkám z tzv. povinné četby, nejraději pak právě k pánům Remarqueovi a Hemingwayovi. A pokaždé když je čtu si zase a znovu uvědomuji, proč je mám tak ráda. Tohle je pan spisovatel, to, jak volí slova, vybírá přirovnání a pozvolně vypráví veskrze smutné příběhy, to je umění. Cesta zpátky je jako ostatní jeho romány, které jsem četla, pravdivá, smutná, emotivní, každý z přeživších vojáků se s budoucností vyrovnává po svém, spousta různých příběhů, spousta dobrého čtení.
Hana
Alena Mornštajnová
Co napsat, abych neopakovala to, co už bylo napsáno níže. Velké dílo, krásná četba, tolik lidských osudů, tolik nešťastných náhod, tolik všeho.... Paní Mornštajnová, moc děkuji a klaním se před vašim uměním napsat knihu jako je tato.