georginaa komentáře u knih
Hunter je devatenáctiletý mladík velice bohatých rodičů, který porušuje všechny zákazy, pohrdá svým životem, je samá pařba, sex s každou, která se namane a často neuhlídá své jednání před novináři. Za tím vším je ale zklamání svých rodičů, schovává své city, protože od nich čeká lásku a pochopení a ta se mu v žádném případě nedostává. Jednoho dne mu dá otec na výběr, po dobu 6 měsíců musí žít v celibátu, chodit do práce a do školy a má na něj dohlížet Sailor. Ta s dohodou souhlasí a její jediná věc je, dostat se na olympiádu v lukostřelbě. Nic jiného ji nezajímá, tak podmínky přijímá a nastěhuje se s Hunterem do společného bytu. Netuší však, že postupně se do něj zamilovává a Hunter, když poznává, že je Sailor úplně jiná, než ostatní dívky, začínají se jeho emoce probouzet, záleží mu na ní víc, než je sám ochoten přiznat. Je to pěkný příběh plný vášně, citové bolesti, ale i lásky. Pro mě by ale mohlo mít klidně o 50 stránek méně, jelikož se tam dost opakovaly stejné myšlenky a pasáže.
Dva příběhy, jiná prostředí. První díl byl o dvou bratřích, Cage byl výtržník rodiči odstrkovaný a Hal naopak tak pobožný, rodiči uctívaný. Mít za rodiče kazatele je těžké, pokud nepřijímáš jeho zákony. Jenny od mala vyrůstá v této rodině a je předurčena k žití s Halem. Jenže i když se snaží, Hal si ji moc nevšímá, víra v boha je pro něj přednější. Za to Cage byl proslulý svůdník a Jenny i když se ho bála, víc ji to k němu přitahovalo. Jednoho dne nastanou zvláštní komplikace a vše se zbortí jak domeček s karet.
Druhý příběh byl o slavném tenistovi, který přišel o ženu a zbylo mu dvouleté dítě. Začal hodně pít a byl velice nedůtklivý. Arden byla ženou doktora, který se k ní choval agresivně. Když jim umřel chlapeček, požadoval od ní, aby se za peníze stala náhradní matkou. Ona to přijala jen pod podmínkou, že se s ní rozvede. Po roce od narození, začala svého chlapečka hledat a chtěla vidět, že je zdravý a šťastný. Ovšem nepočítala s tím, že se zamiluje do jeho otce dřív, než ho vůbec uvidí.
Oba příběhy měly něco do sebe.
Druhý díl byl stejně sladký jako ten první. Tuck, kamarád Ronana, který stále zůstával jako prioritní hráč Pythonů se na své narozeniny ocitl v jednom klubu, kde potkal nádhernou nevěstu bez ženicha. Tím se začíná rozvíjet příběh plný vášně, odříkání, vzpomínek. Francesca není jako ostatní dívky, je jiná, krásná a ani si svou krásu neuvědomuje. Touží po Tuckovi, kterého nemůže mít, jenže neví, že Tuck po ní též touží, ale odpírá si lásku, protože si myslí, že není ten pravý. Jenže osud to stajně nějak zařídí, aby srdce se naplnilo láskou a rozum šel stranou.
Od této autorky jsem přečetla první knihu a můžu říct, že některé pasáže mi připomnělo mé manželství. Opravdu je to ze života a člověk stále čeká, jak to dopadne u nich, než jak to dopadlo u nás. S pohledu Alice a s pohledu Richarda jak vychovávat dvě děti, každý s jiným názorem, je to vždy ošemetné, jak přizpůsobit a skloubit tyto společné životy.
Bylo to takové roztomilé počteníčko. Nejvíce se mi líbily ty hry mezi nima, představit si takového obra s červenou podprdou, to muselo být opravdu srandovní. Nejvíc však jak hrála, že neumí šipky ani kulečník a on se ji snažil to naučit... a pak ho roznesla na kusech. Fakt mě toto jejich špičkování moc bavilo. I když tam byly smutné chvíle, to veselé předčilo, takže příběh sice předvídatelný, ale vše je na pohodu a úsměv na tváři.
Taková rychlá jednohubka na jeden večer. Chad byl sympatický, i když se mi zdálo, že moc tlačí na pilu. Zároveň si říkám proč ne, však život máme jeden, tak proč otálet, když mezi nimi je silná chemie. Jen jsem čekala že ta malá mu jednou řekne táto a to bohužel tam nebylo, škoda.
(SPOILER) Dash Churchill, vysloužilý zádumčivý voják, který se vrhal do každého nebezpečí, myslel si, že mít někoho rád je jen na překážku. Toho koho miluje nakonec umře, tak proč se namáhat, radši bude mrzout a sám, než někoho milovat a pak o něj přijít. Oprostil se od své rodiny, nepouštěl si nikoho k tělu, jen prostě přežíval. Jenže jak takhle dlouho může vydržet. Ta zrzka v baru je tak nádherná, jen ji po očku sleduje, když se ona nedívá a jen si dovoluje v hlavě po ní toužit. Nikdy nesmí na to přijít. Dixie je zase jako sluníčko. Neustále se směje, kam přijde se vše rozjasní a potají pokukuje po Churchovi, cítí že on ten pravý, ale nemůže s tím nic udělat, jelikož on ji nikdy nechce mít, ani se s ní nebaví. Jenže jednoho dne se vše změní. Z domova mu volají, že May, co se o něj starala, když byl malý kluk, ošklivě upadla ze schodů a chce Dashe ještě vidět. Musí se vrátit domů a vzít sebou i přítelkyni. Jenže on žádnou nemá, tak poprosí Dixie, zda by to s ním na pár dní nehrála. Ona nabídku přijímá pak se děj rozjíždí, až jim dokonce i někdo usiluje o život. Je to další z poutavých dílů "Označených mužů" a tuhle sérii prostě zbožňuji. Kdo má rád potetované chlapíky jen vřele mohu doporučit.
Mému kocourkovi jsem občas řekla broučku, po přečtení už mu tak říkat nebudu. Totálně mě ten chorý člověk dostal, jako bych sama byla uvězněná. Dallasová a Peabodyová opět musely zapojit veškeré síly, aby toho vraha dostaly a zachránily další adeptku únosu. Nicméně Nora předvedla další příběh plný zvratů, nekonečných hlášek, které mě baví a trochu to odlehčí. Skvělá detektivní práce.
Z nešťastného vztahu, jednoho úletu na čtrnáct dní vznikne láska jak trám. To se mi fakt líbilo, že byla tak prostořeká, nekontrolovatelná a ztřeštěná. Vždy od ní očekával odpověď, co předpokládal, že většina holek řekne. Jenže ona je jiná, myslí úplně jinak a nikdy neví, co od ní čekat. To ho imponovalo a ještě to, že je mrňavá, o proti jeho výšce. On se ale nikdy nezamilovává, vyspí se s holkou a druhý den ani o ni nic neví, ani její jméno. Tak co je teď jinak, když se Dillon neumí nabažit? Nejradši by si jí po dovolené vzal sebou domů. Jak tohle skončí, to si musíte přečíst a vřele doporučuji, jako letní romanci na jeden večer.
Počáteční věta opravdu říká vše, co se bude dál dít. Takže komu to připadá divné, nechutné ani tu knihu nemusíte číst. Jenže proč né, není tam nic co by každý z nás neznal nebo nedělal. :-) Musím říct, že je to opět peprné, docela zábavné a strašně mě baví, že se postavy objevují i z předešlých dílů a je to propojené. Konečně se bratr se sestrou dají dohromady. Je fakt zajímavé, jak člověk má v srdci někoho po celý život, i když s ním třeba není. Hledá dál k sobě partnera, ale ten pravý , ten je jen jeden. Když se opět po letech setkají, je to jak exploze, musí být odpuštění, aby opět zasáhly emoce lásky. Docela mi je líto, že kniha skončila.
Ze začátku trochu chaos co to asi bude. Postupně jsem se začetla a začalo nesmírně bavit. Hlavně ty sarkastické poznámky mezi hlavními aktéry. Pěkně to žhnulo chemií, nadávkami, slovním ubližováním a nakonec chytlavá láska. To je tak , když se potkají dva temperamentní lidé a nenechají s druhým zametat. Myslím, že této autorce se tento příběh povedl slušně a doufám, že můžeme očekávat nějaké další její romantiky.
Tak upřímně jsem čekala více akce od Ashera. Na to, že ho posuzovali jako tvrdého mafiána a ze začátku i velice tajemného, tak mě spíše přišel jako veliký romantik s bojovým uměním, co se zamiloval. Chápu, že dokázal svou bojovnost uplatnit, ale nepochopím, že měl problém hned pod nosem a vůbec nic nepoznal. Myslím tím jeho asistentku, to mě připadá jak velká chyba autorky. Co se mi třeba líbilo, jsou citáty na každé kapitole, je to změna proti ostatním knihám, kde jsou jen jména. Tuto knihu hodnotím středním průměrem, dalo by se na ní ještě zapracovat aby vystupující mafián byl tím, za koho ho považují ostatní.
Vyvršení série všech sester, bylo to půvabné, zábavné a tak akorát. Je to odpočinková romance nenarušená žádnou těžkou úvahou.
Tenhle příběh mě nijak nenadchl, musela jsem se prokousávat dějem, stále to odkládat. Od této spisovatelky jsem četla lepší . Docela zklamání.
Je to plné smutku, hněvu, obviňování. Každý se pere za svá práva, záleží zda to rodina ustojí. Okolnosti a společnost zasahuje do života lidí, kteří se musí s touto podstatou vyrovnat. Jinak přijdou o vše, co celý život budovali.
Trochu jiné od prvního dílu, ale to se dá čekat po letech, že to bude pokračovat v jiném duchu. Všichni stárneme a zrovna tak i postavy v těchto románech. Je to opět poutavé, nemohla jsem se od toho odtrhnout.
(SPOILER) Píše se rok 1920 - čas prohibice, absolutní zákaz produkce a distribuce alkoholu v rámci boje proti alkoholismu, snížení ekonomických škod, či z bezpečnostních, náboženských nebo jiných důvodů.
Účinek byl ovšem přesně opačný; místo snížení zločinnosti a abstinence se začalo pít ještě víc a zločinnost narůstala nevídaným tempem. Laurel, žena bývalého vojáka, který se zastřelil před jejíma očima, musí čelit chudobě a bezmocnosti. Dokud ovšem nepřijde na to, že její tchán vyrábí potají whisky. Tím začne její nápad, že bude vyrábět a prodávat koláče, tím bude potřebovat více surovin a část bude vkládat do výroby alkoholu. Tak se rozjede tajné živobytí. Nelehká situace bude, když se zamiluje do neznámého vojáka, který chtěl jen projíždět a okolnosti ho donutí v městečku zůstat. Stane se pravou rukou náčelníka policie a též se zamiluje do Laury. Odkrývá velké tajemství nenávistného starosty a s Laurel přivírá oči, dokud se jednoho dne něco hrozného nestane.
Tak na tenhle díl jsem se moc těšila, abych konečně zjistila o sestře Abigeil něco víc. Jenže opět všemu unikla, opět se chová jak psychopatka, nedá se ji nic vytknout. Já se jen divím, že Laurel něco co sestra dělá tuší, jenže nedokáže ani s jejím vysokým IQ nic sestře dokázat. Protože Abigeil je též vysoce inteligentní i když s trochou brutálnosti, které zase Laurel chybí, což je dobře. Proto to může dobře oddělovat a vyšetřovat záhadné vraždy. Vypadá to, že Abigeil dobře umí chlapy nasměrovat tak, jak se jí to hodí do krámu a dělat neviňátko, jen aby si ji sestra všímala. Bylo to jak u prvního dílu tak to pokračuje i u druhého. Zdá se mi, že ale pěkně přitvrdila. Boj o nadvládu sester tím pokračuje a zase jsem skončila tam, kde začala. Abigeil je prostě záhada a musím počkat na další díl, kde se snad dozvíme víc. Tentokrát jsem si vraha vytypovala správně. Moc se o něm nemluvilo, stál v pozadí a tím mi to bylo podezřelé. Jak se říká, tichá voda břehy mele.... přesně to sedí na tak brutální činy tohoto nevyčnívajícího chlapíka.
(SPOILER) Detektivní příběh sahá až do dětství, kde bratr a sestra prožívali nelehký život u babky plný násilí, odříkávání a psychologického nátlaku. Bohužel to Katka nevydržela a radši ukončila svůj život. Gabriel se s tím po celý svůj život nedokázal vyrovnat, tak plánoval pomstu. Jenže vše není tak jak by si člověk přál. Než vymyslel jak se babce pomstít, zemřela na infarkt. Tak hledal další viníky, kteří Katce nepomohli. Bolestivou smrtí ukončil život třem lidem, aby pocítili alespoň to, co Katka a on prožívali jako děti. Martin Stein jako psycholog byl pozván k vyšetřování, aby pomohl pochopit vrahovy motivy. Když se Gabriel přiznával u Katčina hrobu, jediná myšlenka byla, že nechce do vězení, ale chce být vedle své sestry. Bohužel to Martin vyčetl dost pozdě a stal se tak svědkem sebevraždy.
Manželství je instituce, kde musí být mezi partnery důvěra, tolerance, pochopení a žádná tajemství. V tomto příběhu by se dalo říct že plno z toho selhalo a nejvíc tajemství, které Adam skrýval celých 5 let. Jakoby nebyl celý, vždy se kontroloval i když myšlenky ho užíraly a on tak svou ženu miloval, že upřednostňoval její touhy nad svými. Dokud jednoho dne nenašel v kuchyni lístek o rozchodu. Adam se nedokázal s tím smířit a i když mu žena řekla o její nenávisti k němu, že ho nemiluje, on po ní chtěl jen třicet dní, aby přesvědčil sebe a i jí, zda má cenu v tomto vztahu pokračovat. A pak poznala opravdového Adama se vším všudy, on je ten dominant a ona se musí stát subkou, což pro její nepřijatelné chování se zcela nedaří. Po pár dnech když zjistí zčásti aspekty BDSM, začíná pociťovat úplně jiné emoční stránky, než před tím. Uvědomuje si, že tím může přijít o všechno a nebo všechno získat a to hlavně zpátky lásku k Adamovi. A jak to dopadlo se snad dozvíme v dalším díle.
Co se mě týče, tak možná příběh byl zbytečně protahován tím střídáním minulosti a přítomnosti. Připadalo mi to jako bych to četla těch třicet dní a nejen dva dny. Ani nemusím to snášení napráskání na zadek, ale chápu, že každý to má nastavený jinak. Myslím, že autorka chtěla docílit pochopení mezi dominantem a submisivitou , co se od takového vztahu očekává a že nejde pouze jen o ten samotný akt sexu, ale o něco víc. Bohužel to může málokdo pochopit kdo to tak neprožívá, může to pouze tolerovat k ostatním, kteří to tak cítí. Je to dost emoční příběh, stál za jedno přečtení a víc nemusím, ale určitě přečtu i další díl, abych hlavně věděla jaký to bude mít konec.