gigi77 komentáře u knih
Po přečtení kvalitnější a ucelenější trilogie Marie Antoinetta od J. Grey, nemohu hodnotit lépe. V porovnání je toto dílo hrubě otesané “nepropracované do správných křivek”. Kdo však nečetl J.Grey určitě nebude zklamán, nechť se nenechá odradit mým hodnocením.
Chaos, bída, strach a nejistota ... co vede lid k hrůzným činům a masovým jatkám?
... nepředstavitelná krutost a opět intriky ... tak bych charakterizovala události Francouzské revoluce, kdy dochází k neopominutelnému svržení monarchie. Poslední z trilogie je věnovaná především těmto historickým událostem. Je to část zdlouhavá, někomu může připadat méně záživnější, avšak konec románu má spád a nenechá oko suché. Jak by se zachoval každý z nás na jedné či druhé straně mince? Skutečně lid tolik nenáviděl onu královnu? ... Román dojme a donutí k zamyšlení. Velice pěkné a kvalitní čtení.
Milovníci historie a románů budou z trilogie nadšení. Reálie i fikce jsou příjemně snoubeny, ničeho moc ani málo, od každého trochu, tak akorát.
Zatímco Jiným autorům se život M.A. vešel do tenké knihy, tato autorka jej zachycuje v poměrně obsáhlé trilogii, která je obrazem všech dosud známých historických faktů.
Úžasný historický román.
Našla jsem zde "barevnost" jak s oblibou toto slovo používám. Pro představu úryvek z knihy:
Nad hlavou nám líně poletoval čmelák, zřejmě si naše napomádované
a napudrované kadeře spletl s lahodným okvětím. Karolina
shodila střevíčky z modrého brokátu a nohama v bílých punčoškách
čtverácky pročesávala čerstvě posečený pažit, já ji radostně
napodobila, vychutnávajíc si na patách chladivý dotek vlahých stébel,
i když hrozilo, že si za ušpiněné punčošky později vysloužím
pokárání. Nasadila jsem přitom vážný výraz, přitiskla si bradu
k hrudi, abych napodobila matinčiny povadlé tváře, potom jsem
řezavě přísným hlasem pronesla: „Karolino, Karolino, dívka tvého
věku a rozumových schopností by neměla svádět mladší sourozence
k dětinským radovánkám!“
Sestra se rozesmála. „Mein Gott, jako bych ji slyšela!“
Dech-beroucí, úžasné vybarvení prostředí a postav, napínavý příběh, který nepostrádá romantiku a spád. U této knihy se nudit nebudete, věřím :-)
Velice kvalitní čtení, leč obsáhlé, všechny tři díly stojí za přečtení !!!
Dech-beroucí, úžasně vybarvené prostředí a postavy, napínavý příběh, který nepostrádá romantiku a spád. U této knihy se nudit nebudete, doufám :-)
Velice kvalitní čtení, leč obsáhlé, všechny tři díly stojí za přečtení !!!
Četla jsem vydání této knihy I.díl z roku 1991 a další dva díly z roku 1993. Předpokládám, že kvalita překladu nebude tak rozdílná.
Každopádně se jedná o DECH-BEROUCÍ dílo, úžasně vybarvené prostředí a postavy, napínavý příběh, který nepostrádá romantiku a spád. U této knihy se nudit nebudete, věřím :-)
Absolutní citová exploze ...
Jsem nadšená ze stylu jakým je romantika psaná perem muže - nerozvláčně a přitom plně ... má spád, nevyzrazuje pointu, nepostrádá napětí.
Jde o vyprávění jednoho slušného mladíka zamilovaného do dobře vydržované kurtizány. V pravém slova smyslu analýza myšlenkových postupů hluboce zamilovaného muže, milence, žárlivce a neskutečného ješity.
Měla jsem možnost porovnat její dva překlady a daleko více sedí překlad starších vydání od paní Věry Kopecké.
Na pařížském hřbitově Père Lachaise leží nejnavštěvovanější hrob. Stojí na něm: Marie Duplessis. Tuto miloval jistý A.D., syn autora Tří mušketýrů.
Poslední věta románu zní: "... příběh je výjimečný, neboť kdyby byl obvyklý, nestálo by za to o něm psát."
O milence krále Ludvíka XIV. Luise de la Valiére toho moc v literatuře nenajdeme, poroto jsem velice ráda, že jsem tuto knihu objevila. Bylo to celkově příjemné čtení.
Velmi košaté období za vlády Ludvíka XIV, které dává příležitost vzniku mnoha příběhů a románů. Vzkvétající a bohatá Francie. Osobně bych uvítala román více bohatší na detaily.
POCITY mladého člověka ... tak silné, a TAK podceňované !!!
Jiná doba, jiná životní perspektiva a přeci v mnohém stejné se současností.
Myšlenkově a citově hluboké dílo, čtivé a krásné. Je o lásce, jak mezi mužem a ženou, tak sourozenecké. Nehledejte v knize erotiku, jen lehký nádech perverznosti. Příběh, jenž nekončí zcela tragicky, jaká úleva oproti soudobé populární literatuře :-)
Zkrátka krásná "oddechovka".
Skvěle napsané.
Alžběta, křehká duše dítěte ukryta pod silnou osobností ženy, která mne nenechala v noci spát aniž bych si chvilku nečetla ...
Ryze dámská osobnost, která svými vrtochy, instinkty, intriky a inteligencí dokázala v Anglii zminimalizovat války a popravy, jimiž se stíhali otáčet její "mocí otupělí" předci.
V polici mi stojí další knihy o Alžbětě I., ale po tomto skvostu se mi už nechce jiné otevírat.
Několik odstavců prvních stránek mne přesvědčuje o skvělém příběhu, který mne láká otočit další a pak zase další list. Avšak nedokážu se smířit se stylem psaní a knihu odkládám na "třeba někdy později", protože ji číst nemusím .... je půjčená jako spousta jiných klasicky psaných románů a poutavých priběhů, ze kterých mám možnost si vybírat, a kterým dám nyní přednost. Ale po pravdě je mi trosku líto, že si ten příběh nepřečtu jen pro ten "inovativní styl psaní" ...
Z knihotéky mého muže. Zaujalo mne jeho verbální hodnocení:
1) někde uprostřed knihy: "Taková filozofická fantasmagorie ..."
2) z epizody knihy, kde hovno je hlavní téma: "Hluboké rozvahy o hovně mě fakt neberou ..."
3) těsně před koncem knihy: "Kundera bude zase rozebírat hovno a bude o něm psát dalších 80 stran ..."
Tak nevím? S přihlédnutím k ostatním komentářům si dovoluji osobní závěr: Můj muž má raději jednodušší formu beletrie :-)
Mít tak Alžbětinu trpělivost a bystrý úsudek ...
Hodnotím 4-5. Další super kousek do této autorky.
Velice pěkně románově zpracované období princezny Alžběty, které se drží historických fakt. Kniha je plna příjemných dialogů a citů, které ve vás vzbudí živé představy. Už jen ten fakt, že se jedná o dceru Anny Boleyn a krále Jindřicha VIII je zárukou, že s Alžbětou se nudit nebudete. Alžběta se mi dostala pod kůži a nechce se mi opouštět.
Celý tento rok věnuji četbu Tudorovcům a jsem moc ráda, že jsem se pročetla k této úžasné historické postavě. Koho toto téma zajímá, tak přidávám vlastní názor k výběru knih. Ve spoustě pasáží se velmi podobá knize Dědictví od Susan Kay, která je také krásně psaná a mne osobně o malinko více vyhovuje stylem. Není zbytečně košatá a přitom je dost obsáhlá a popisuje i následující období, kdy je Alžběta královnou.
Kniha je z pohledu historického napsaná brilantně a i přes svou naučnost poměrně čtivě.
Četla jsem ji poměrně dlouho, je velmi obsáhlá, výborně popisuje jednotlivé osobnosti královského dvora, jejich jednání a vzájemné ovlivňování, detailně popisuje předměty např. oděvy, vybavení interiérů, ulice, život na královském dvoře i mimo něj ...
Ve výsledku zjišťuji, že historická postava Marie se nijak zvlášť neliší od ostatních princezen té doby, sama o sobě není ani tak zvláštní a zajímavá,
Co je ovšem neopomenutelné a té době zásadní, jsou intriky a jednání osobností z řad královských dvořanů, kteří ovlivnili nejen život Marie. Tyto osobnosti jsou nositeli historického děje a v knize jim je po právu věnována nezanedbatelná pozornost.
Hodnotím 3-4. Kniha je napsaná čtivě avšak dost povrchně. Jsou lepší knihy s tématikou Tudorovské linie, historické naučné i románově zpracované.
Co mě na knize nejvíce mrzí, že děj končí popravou druhé královny Anny Boleynové. Přičemž život Marie se touto událostí teprve rozjíždí. Do tohoto okamžiku je to jenom dítě trýzněné svou paličatostí. Četla jsem současně a doplňovala historické informace z knihy Krvavá Marie od Carolly Erickson.
Ve výsledku zjišťuji, že historická postava Marie se nijak zvlášť neliší od ostatních princezen té doby, sama o sobě není ani tak zvláštní a zajímavá.
Co je ovšem neopomenutelné a té době zásadní, jsou intriky a jednání osobností z řad královských dvořanů, kteří ovlivnili nejen život Marie. Tyto osobnosti jsou nositeli historického děje a ony tvoří z mého pohledu děj zajímavým. Oněm se však kniha moc nevěnuje.
Pěkný příběh, čtivě napsáno. Přestože jde o román, kde se autorka drží historických faktů, dovolím si knihu označit za literaturu pro nenáročné.
Doporučuji číst po knize "Králova přízeň" od Philippa Gregory, na níž navazuje v časové linii a v podobném stylu.
Nyní jsem se začetla do další krásné knihy a to "Dědictví" od Susan Kay, která navazuje. Zároveň mi na stolku leží i "Alžběta a Marie" od Jane Dunn. Spousta krásné literatury tématicky spjatá s Alžbětou I. Mám na seznamu i další knihy o Alžbětě I., ale kterou z nich vybrat? Je jich mnoho a všechny se číst nedají, přejídá se to. Má někdo typ?
Po přečtení jiných knih o životě Anny Boleyn mě tato už moc nebavila. Styl, který je napsaná, mi přišel poněkud přímočarý, jen velmi povrchně popisuje situace a prostředí. Bezvadně popsaný život u francouzského dvora je ve knížce Srdcová královna od Robin Maxwell. Lepší mi přišla i kniha Králova přízeň od Philippa Gregory.
Zajímavý příběh, jenž se moc neodchyluje od historických dat, což oceňuji. Ten příběh by si však zasloužil více propracovat. Četla jsem již pár knih o AB a několik najednou mám rozečteno. Od této knihy jsem čekala barvitý román, který otevře vaše srdce a dá proniknout emocím. To se však zcela nedostavilo. Chybí mi zde detaily, kterými by se dal příběh rozvinou do vyššího levelu a nabídnout čtenáři pachtícímu po této dynastii nový rozměr. Kniha nabízí pouze jednoduché plkání o tom samém dokola, co obsahuje spousta dalších knih stejné tématiky, mnohdy kvalitnějších. Proto hodnotím pouze třemi hvězdičkami.
Kdo knize dal žánr "Historie"? Chtěla jsem něco nasát z té doby, ale spíše je to povrchní příběh ... neurazí, nenadchne. Sáhla jsem po této knize po přečtení "V šedých tónech", očekávala jsem další pecku, ale ta se nedostavila.