gimli35 komentáře u knih
Šťavnatá protirakouská satira a pěkné popsání některých postav (feldkurát Katz, plukovník Kraus) je to dobré, co jsem si z prvního dílu rozsáhlého románu odnesl. Jinak mne bohužel dobrý voják Švejk poněkud minul a necítím tak potřebu pokračovat ve čtení dalších dílů. S jednou z nejvýznamnějších českých literárních postav jsem se však setkal rád, i když mne příliš neoslovila.
Nejlepší odpověď na jakékoli romantické představy o válce.
Kniha i film - oboje skvělé. Tedy čtěte a sledujte. :)
Můj milovaný Klostermann! Nečtu už ho tolik jako dřív, přesto je každý návrat k němu dalším zásahem přímo do srdce, dalším zakvedláním nože v otevřené ráně. Nádhera, okouzlení a zároveň zoufalství, smrt a beznaděj - to je Klostermann.
Musím poznamenat, že i kdyby ostatní povídky nestály za nic, už jen za Špacírflintu a Hlas barvy lesního jedu bych pět hvězdiček dal. Záměrně píšu "kdyby" - i ty zbylé jsou totiž skvělé. Tohle mě bavilo! :)
Můj třetí Urban - a zase výborný. Autor se neztrácí v reáliích Rakouska-Uherska ani Československa a příběh nápaditě doplňuje dobovými událostmi. Tohle se četlo samo! :)
První polovina knihy byla poněkud rozvláčná - a proto jsem byl zoufale nepřipraven na tu emocionální smršť ve druhém poločase.
Co ještě napsat? Tváří v tvář nebývale smutnému závěru mi docházejí slova. Omezuji se tedy na neopominutelné vzdání holdu autorovi a bez váhání uděluji maximální počet hvězdiček.
Mohl bych opsat své hodnocení jiné Goldflamovy povídkové knihy - Podivné historky ze života. I tady se najdou lepší a horší povídky a i tady jsou ty lepší (Houpačka, Cesta malého hocha tam a zpět) opravdu výborné.
Styl psaní I. Březinové jsem si oblíbil díky jeho nebývalému spádu, který se vyskytuje v jejích příbězích, přestože děj mnohdy není žádná řachanda. Řvi potichu, brácho je toho učebnicovým příkladem.
Po Lordu Mordovi můj druhý Urban - a snad ještě lepší než ten první (i když ten závěr je trochu bizarní, co si budeme povídat).
Goldflamův styl vyprávění mi velice dobře sedl, kniha se čte opravdu lehce a svižně. Jednotlivé povídky jsou, jak už to bývá, trochu nevyvážené; výborné a nápadité (Pořádkumilovný Vilík, Krtinec, Proměna, Zmatení času) se střídají s těmi opravdu bizarními a pro mě poněkud nepochopitelnými (O jednom králi, Divné ráno, Aneanekdoty). Jako celek jsou ovšem Podivné historky ze života příjemným (byť v druhém plánu mnohdy neveselým, jak upozorňuje anotace) čtením. A poslední povídka Zatím... je vtipná, dojemá, mrazivá a lidská zároveň - výborná tečka za povedenou knihou.
Pěkné minipříběhy ze života TGM. Jednu hvězdičku jsem nucen strhnout za některé děsivé formulace a obraty (např. "agrofašisté") poplatné době vzniku knihy (vydání z konce roku 1947).
Neskromně si troufnu tvrdit, že svého první Urbana jsem zvolil dobře. Ačkoliv děj - minimálně v první polovině - nikam nespěchá, nejedná se o nudný příběh, neboť ho autor prošpikovává dobovými pražskými reáliemi či milými drobnostmi v podobě tehdejších novinek (náramkové hodinky, ovesné vločky), nad nimiž se dnešní čtenář pousměje. S blížícím se koncem se pak tempo knihy značně zrychluje a do cíle dojíždí velice energicky a napínavě - detektivka, jak má být. A já se jdu pustit do Sedmikostelí. :)
Dosud jsem žádnou knihu rozhovorů nečetl a Profesor na frontové linii je tak dílem, které se velmi vymyká tomu, co čtu obvykle.
Musím říct, že ačkoli je rozhovor veden skutečně skvěle (tazatel se např. nebojí přejít do opozice vůči tázanému, přestože jsou to přátelé), takto dlouhé interview je literárním žánrem, který mne opravdu příliš neuchvátil.
Ty tři hvězdičky tedy prosím berte s rezervou - a holdujete-li rozhovorům více než já, směle se do PNFL pusťte. :)
Nádherný Otčenáškův jazyk, tíživá atmosféra protektorátu, výborně vykreslená psychologie postav, srdcervoucí konec... Ohromný skvost na pouhých 160 stranách.
Užitečná "příručka" k zorientování se v politice posledních několika měsíců, byť je tvořena téměř výhradně autorovými komentáři pro web Forum24. Potěší i vcelku optimistický, ba téměř státnický závěr.
Pěkná kniha přinášející podrobný životopis prvního československého premiéra a umožňující pochopení této zvláštní osobnosti. Autorka se chvílemi opakuje, ale vzhledem k velmi podrobné analýze Kramářova života jí to milerád odpouštím a uděluji pět hvězdiček. :-)
Mladý youtuber líčí s potřebným nadhledem svůj dosavadní život. Příjemná oddechová kniha na jeden večer.
Milé překvapení v podobě čtivých povídek dnes již pozapomenutého autora. Uvedu čtyři, které mne zaujaly nejvíce:
Francka - napínavý příběh tragické lásky s několika téměř erotickými momenty
Švec Matouš - vlastně taková sonda do života podkrkonošských vesničanů, autor nešetří humorem a ironií
Zámecký kaplan - podobně jako v povídce Dílo mistrně popsané myšlenkové pochody hlavní postavy + výborné vystižení ponuré atmosféry na rozpadajícím se zámku
Ze vzpomínek - poutavě sepsaný autorův život na třiceti stránkách; zvláštní pozornost je věnována vlastenectví v podhorských vesničkách