gimli35 komentáře u knih

3,5* Asi budu v menšině, když prozradím, že mne na knize ani tolik nezaujala samotná (jakkoli originální) literárně-historická mystifikace, nýbrž "to okolo" - honička s doc. Zemanovou, téměř duchařský zážitek v hospodě, "svědectví" Josefa Němce o své manželce.

1 27.05.2021

3,5* Tak mne Urban zase překvapil. Tématem, výrazovými prostředky, svou fantazií, znalostí slovanských božstev. Není to tak čtivé jako jiné jeho knihy, ale zajímavé to bezpochyby je. (Navíc Urban dobře odhadl únosnou délku.)

2 16.05.2021

3,5 *, autorova fantazie je velmi bohatá, ale občas to trochu přepískne.

2 11.05.2021

4,5 *
Na rozhraní mezi 4 a 5 hvězdičkami... Občas až příliš divoké zvraty a místy dost nepřehledné Vosovo lavírování mezi temnou a světlou stranou síly; ale stejně zaokrouhluji nahoru. Četlo se to dobře a v případě SW knih bývám zkrátka dost shovívavým recenzentem. :)

06.05.2021

Ach jo. Zajímavé téma, bohatá nálož zajímavých fotografií, celkový dojem však sráží výrazně tendenční pojetí knihy. Autoři neustále šermují termíny jako "měšťácké divadlo", "buržoazní publikum", a pak samozřejmě přídavnými jmény "marxistický", "uvědomělý", "proletářský"... Uf.

24.04.2021

Staškovy povídky jsou vlastně docela čtivé, pokud autor dodrží dvě podmínky: za prvé se mu vlastní příběh musí povést ukočírovat, aby dával smysl a vedl odněkud někam, a za druhé by si měl sednout na ruce pokaždé, když se chce pouštět do divokých a mnohdy nechtěně komických úvah o zářné komunistické budoucnosti. To se pak totiž může stát, že se jím vytvořený chrabrý dav nadšeně hlásí ke společnému vlastnictví jen pár okamžiků poté, co totálně zdemoloval přepychový dům (ústřední povídka Když hlad a válka zuřily).

Ze sedmi povídek v této knize stojí za přečtení určitě V příboji, Taranovo zlato (ty jsou nejlepší), Poznání (jakž takž) a s přimhouřením všech očí i již zmiňovaná hlavní povídka, a to především díky překvapivě povedenému a velmi plastickému líčení dekadentních večírků ve zbohatlické vile. Jinak bych potenciální zájemce o Staškovu tvorbu odkázal spíše na výbor Povídky z hor, který je mimochodem dostupný i ve fondu pražské městské knihovny. Pokud se přenesete přes občasné nepřirozeně šroubované dialogy a nesáhnete zrovna po knize, kde autor do čtenáře tlačí své politické přesvědčení, je Antal Stašek celkem zajímavým spisovatelem. (A co se fyzického vzhledu týče, je to asi nejzapamatovatelnější obličej české literatury. :))

09.04.2021

Machálkova monografie třetího československého prezidenta je velkolepým dílem, a to nejen svým mnohasetstránkovým rozsahem, ale především ohromně širokým záběrem. Autor se neomezuje pouze na ústřední postavu knihy, ale i na dobové okolnosti (až do konce roku 2018!), a tak má čtenář možnost nahlédnout do děsivých retribučních procesů třetí republiky či do nazírání na osobu Emila Háchy po sametové revoluci. Publikace je zpracována velice odborně - seznam pramenů a použité literatury je nekonečný -, ale zároveň čtivě.

Hácha může vzbuzovat širokou škálu emocí; za sebe vybírám obdiv. Obdiv k muži, který kromě duševního i tělesného zdraví obětoval především svou čest a pověst ve prospěch národa, jehož část mu to oplatila (či dodneška oplácí, jako v případě současného prezidenta) ohromnou nenávistí. Obdiv k člověku, jenž zachránil mnoho životů, aniž by z toho kromě dobrého pocitu kdy něco měl.

Ne arogantní machové, mstiví starci či bezpáteřní populisté, nýbrž čestní, slušní a skromní lidé Háchova typu by měli vstupovat do politiky. Škoda, a zároveň žádný div, že se jim do toho zpravidla moc nechce.

8 04.04.2021

Výborné, jazykově velmi pestré a až nepříjemně aktuální - jako bych slyšel pana premiéra a celou současnou vládní garnituru...

OTEC UBU: Pánové, zdaníme majetek deseti procenty, druhá daň bude za obchod a za průmysl, třetí za sňatky a čtvrtá za úmrtí, každá po patnácti francích.
PRVNÍ FINANČNÍK: To je přece blbost, otče Ubu.
DRUHÝ FINANČNÍK: To je nesmysl.
TŘETÍ FINANČNÍK: Nemá to hlavu ani patu.
OTEC UBU: Děláte si ze mne blázny! Do díry s finančníky!

4 02.04.2021

Hutné, tísnivé drama. Dům s dusnou atmosférou pod taktovkou nekompromisní Bernardy, z něhož není úniku...

1 31.03.2021

Až překvapivě čtivé, milé překvapení!

2 23.03.2021

Bouřlivá historie Národního divadla v prvních pětadvaceti letech po sametové revoluci, popsaná podrobně (přitom ne úmorně), s mnoha fotografiemi a v pěkné grafické úpravě. Co, jak, pro koho a za kolik by ND vlastně mělo hrát? Může se vůbec naše „první scéna“ zavděčit všem? Co si představit pod pojmem „Národní“? Jednoznačnou odpověď na žádnou z těchto otázek kvalitně zpracovaná publikace Aleny Zemančíkové nepodává – a je to jen dobře.

06.01.2021

Líbilo se, možná i proto, že je mi prostředí železnice velmi blízké.
(A uživatele JP určitě velmi překvapí, že poměrně vysoké hodnocení uděluji i přesto, že jsem z jím okázale opovrhované mladé generace. ;) )

3 29.12.2020

4,5 *
V příštím roce (2021) uplyne 200 let od narození Karla Havlíčka Borovského. Jeho satirická poezie je jen o třicet let mladší, avšak stále ostrá a svěží. Zajímavá osobnost, zajímavé dílo. :)

28.12.2020

Zdařilá dalajlámova autobiografie s kvalitním překladem Josefa Kolmaše je pro českého čtenáře takovým kompletním tibetským balíčkem - je zde vylíčen život v Tibetu před čínskou okupací i po ní; dobře popsána jsou zvěrstva, kterých se Číňané v Tibetu dopustili; dalajlámův životopis obsahuje i méně známé období od roku 1959 dál. Zkrátka kvalitní publikace, v níž potěší i předmluva Václava Havla, informačně hodnotný doslov Ľubomíra Sklenky a několik fotografií.

26.12.2020

Po většinu času pochmurně laděná a po nepříliš akční polovině teprve ke konci gradující kniha sice není tím nejlepším, co SW literatura nabízí, přesto však oceňuji její přínos v oblasti informací o mně méně známé a přitom velmi pozoruhodné postavě, kterou je právě Ahsoka Tano.

18.12.2020

Autor Dědice rytířů Jedi se pustil hned do dvojího riskování - ich-forma a milostná zápletka - a obojí mu bezezbytku vyšlo. Čtenářská radost!
(a pozor na lebkovrty, až půjdete do lesa)

16.12.2020

4,5 *
Ani sedmadvacátá kniha ze série Hříšní lidé Království českého čtenáře nezklame; plusové body zaslouží Ludmila, která tentokrát nepřekáží, nýbrž skutečně pomáhá. Jako obvykle přečteno jedním dechem a jako obvykle se už těším na další díl této ságy. :)

6 12.12.2020

Ano, občas trochu rozvláčné. Ale z příběhu bláznivé Viktorky mi běhal mráz po zádech a samotný závěr románu mne velmi dojal, což je u skoro sto sedmdesát let starého textu úctyhodný výkon.

12 29.11.2020

To, co původně začalo jako zajímavý román popisující osudy člověka, jenž se ocitl v nemilosti režimu, se postupně rozblemcalo na nepřehlednou a nudnou kaši. Ve finále mi bylo srdečně jedno, co vlastně hlavní hrdina chce a kdo jsou všichni ti lidé, kteří se kolem něj motají; úlevu přinesl pocit, že už to mám za sebou.

3 26.10.2020

4,4 *

Millerův Kenobi má dobře vystavěný příběh a silný závěr. O to více čtenáře mrzí, že autor svůj román píše značně rozšafně, první dvě třetiny knihy by rozhodně snesly zkrácení na polovinu a vynechat by se jistě daly i některé přicmrndávající vedlejší postavy. (Přičemž celá existence postavy Erbaly Nap'tee dokazuje, že propašovat humor do SW světa je sice osvěžující, ale zároveň to není zas tak jednoduché a občas se to zkrátka nepovede.)

Jako celek to ale rozhodně není špatné. A Tatooinská poušť je živější místo, než by se původně mohlo zdát...

1 24.10.2020