gladya komentáře u knih

Jako detektivka solidní průměr. Kdo chce akci, krev a hodně mrtvých, nejspíš bude spokojen. A to nepočítám oběti chřipky.
Pokud ovšem chcete opravdu propracovaný příběh, kde toho nebude moc předvídatelného a který má logiku, budete zklamáni. Je tam až příliš náhod a hlavně nelogického chování.
Vidím to jako předlohu hollywoodského filmu, hlavního hrdinu by mohl hrát třeba Bruce Willis v mladším věku.
Pandemie má v knize význam, ale je to spíš kulisa. Nevšimla jsem si třeba, že by bylo pořádně zmíněno, zda a nakolik se virus rozšířil mimo Londýn a GB.

9 02.07.2021

To byla opravdu lahůdka. Pokud někdo čeká tuctovou fantazy s mágy , draky nebo upíry, bude zklamán. Mně to přípomnělo spíš sci-fi. O žánr ale nejde, vždyť právě ti nejlepší autoři se často žánry nenechají svazovat a hranice žánrů překračují a boří.

Je to zajímavý příběh s tajemnem, které se postupně odhaluje. A čím míň člověk o tomto příběhu ví předem, tím víc si ho užije. Abych neprozradila moc, tak snad jen k hlavnímu hrdinovi, je to nesporně vzdělaný a inteligentní člověk, ale přitom někdy čtenáři připadá až dětinsky naivní. To autorka nádherně zkombinovala a čtenáři postupně odhalí, proč je hlavní hrdina takový.
Posloucháno jako naprosto fenomenálně namluvená audiokniha, ale pravděpodobně si pořídím i knihu nebo e-knihu.

9 08.06.2021

Tahle knížka se hodnotí docela těžko. Určitě je to zajímavý experiment. Čtenář, který očekává od knížky hlavně příběh, asi bude zklamán. Příběh je totiž hodně jednoduchý a jasný od začátku nebo spíš od přečtení anotace. Na druhou stranu když vezmu v úvahu přeskakování v čase, střídání formy a někdy i vypravěče, vsunuté různé texty, nečte se to vždycky úplně jednoduše. Někdy si čtenář řekne, co to jako má znamenat, proč to tady je? Jenže právě o to asi jde.
Takže proč to tedy číst? Protože je to napsané opravdu dobře. Skvělý jazyk, některé pasáže jsou nádherné. Dostalo mě třeba vyprávění o prarodičích, ale pěkného je tam toho dost.
Zkrátka tento experiment stál za to.

9 02.03.2021

Téma je velmi zajímavé. Za to odpouštím i drobné mouchy. Na velmi vážný a reálný problém je totiž poukázáno formou ne moc uvěřitelného příběhu. Možná se dá akceptovat, že někdo nový hned vidí a odhalí to, co ostatní nevidí nebo vidět nechtějí. Chápu, že důsledky podvodu musejí v knize být dramatičtější než "pouze" neúčinné léky. Ale že by to padouši nechali zajít tak daleko a tak svůj byznys ohrozili? No, vyloučit to nemohu, dětí v chudých zemích umírá hodně, to víme. A nějak to zkoumat, koho to zajímá? To je na tom děsivé.

Navíc mi v knize přišel motiv terorismu. A postavy, jak se říká, trochu šustí papírem. Tam mi uvěřitelnost chybí. Uznávám, v poměrně tenké knize, která má ukázat čtenářský atraktivní formou na závažné problémy, by to jinak asi bylo mnohem těžší.

Komentář vyznívá docela kriticky. Ale knížka se mi docela líbila. Výtky nechť poslouží autorce, až bude psát další knížky na zajímavá témata.

9 31.01.2021

Knížka je sice pro děti a mládež, ale rodiče by si to měli přečíst. Je to zajímavá sonda do dětské duše,
Mně trochu chyběl pohled rodičů, zvlášť na konci, to je ale důsledek mého věku.

9 24.08.2020

Už mnoho let mě žádná knížka takhle nedostala.
Že začátku jsem měla "jasno" kdo je "v právu", jenže vyprávění z pohledu různých postav to docela dost zamotalo. Zkrátka není to jednoduché .
Hodně otázek a námětů k zamyšlení.
Co všechno má člověk morální povinnost obětovat pro záchranu jiného člověka? Kdy má morální právo odmítnout? Je správné přestat se snahou prodlužovat život smrtelně nemocným za každou cenu? Tohle všechno mě napadlo, i když to takhle explicitně v knížce není.

9 05.08.2020

Zábavné a chytré. Humor asi nesedne každému, to je normální. Odkazů je tam hodně, asi málokdo pochytí všechny.
Doporučuji zvlášť těm, kdo mají rádi chytrý humor, v němž se dají najít i otázky k zamyšlení.
Nedoporučuji fanatickým věřícím v Boha ani fanatickým satanistům.

9 13.04.2020

Po mnoha letech , určitě víc jak 40 , se mi tahle knížka dostala do ruky. A najednou jsem si to začala vybavovat a recitovat. Jak to bylo pohádko, i peripetie s ovsem, ječmenem a pšenicí mi naskočiy. Jo, dětský mozek se umí učit a pamatovat si trvale.

9 27.08.2018

Netroufám si dávat hvězdičky, protože jsem zaujatá. Některé názory pana Vodnrušky jsou rozumné nebo alespoň rozumně vypadají. Pěkně popisuje třeba to, že lidé jsou zakopáni ve svých názorových sterotypech. Je to čtivě napsané. Jenže pak je tam spousta problematických tvrzení a pasáží. A to je mnohem závažnější. Pár příkladů uvedu.

Je fakt, že řada historických událostí není černobílá a jejich hodnocení závisí na postojích "hodnotitele". Jenže autor podle mě až příliš relativizuje existenci něčeho jako pravda,

Historia magistra vitae, ale paralely pan Vodnruška přehání, analogie mají své limity, svět se mění.

Už vůbec nesouhlasím s tím, že je jedno, jestli vládne jedinec nebo existují demokratické volby. Abych neurazila historické osobnosti, použiju známou pohádku. Osvícený král Miroslav by byl možná dobrou alernativou. ale co kdybychom byli Půlnoční království? A jak se může historik takhle vyjadřovat o evropských monarchiích?

Tvrdit, že germánství je to samé jako evropanství už je úplně mimo.

Proč zpochybňovat demokracii, když je sice, "španá, ale nic lepšího neexistuje".
Srovnávání mainstreamových médií a propagandy v svobodném světě s dobou totality a bagatelizace lidských práv už mě vysloveně naštvaly.

Problematických pasáží je tam víc. Pane Vondruško, raději pište o Oldřichovi z Chlumu.

Možná by to opravdu mohla být povinná četba, ale jako jeden z podkladů pro debatu a kritickou analýzu. Nějaká protiváha by se určitě našla.

Ještě jsem nedočetla celé, chybí mi kousek, ale hodnocení je jasné. Jen málo knížek má v sobě tolik myšlenek. Samozřejmě, ne se vším souhlasím, ale většina nezastarala ani po skoro 150 letech a je inspirací k zamyšlení.

A je to střípek k pochopení ruské duše.

9 06.10.2017

Třetí díl se mi líbil jednoznačně nejvíc. Možná je to tím, že to není tak docela klasická detektivka, kdy detektiv "jen" hledá pachatele. Navíc je tam osobní rovina. Ve vyšetřování je Cormoran zainteresován hodně osobně. Pozitivně hodnotím i některá odhalení z minulosti Robin a Cormorana, to vysvětluje jejich chování i v předchozích dílech. Jestli patří osobní a vztahové věci v takovém rozsahu do detektivky, to je asi věc názoru, ale mně to vysloveně sedlo. Je to vlastně jednoduché, když knížka čtenáře opravdu zaujme, nehledá mouchy .

9 15.05.2016

Knížka přečtena během chvilky, ale zaryla se mi pěkně hluboko pod kůži. Nemá smysl řešit propracovanost postav, dialogy, jazyk, příběh a jiné "literární parametry". Tracyho tygr buď zahraje na tu správnou strunu v mysli nebo srdci čtenáře, nebo čtenáře mine. Pro mě to bylo milé pohlazení po duši a přitom má neskutečnou hloubku.

9 06.08.2015

Ať si si autorka říká Galbraith nebo Rowlingová, psát zkrátka umí. Dávám plný počet hvězd, i když s hlavními výtkami jako je příliš velký počet postav, lze jen souhlasit. Takové vady na kráse pro mě ale víc než vyvážilo vypravěčské umění a v tomhle případě asi hlavně velmi zajímavá zápletka. Přemýšlím, jestli jsem četla jinou knížku, kde mají sociální sítě pro děj takový význam. Jako starší ročník si osobně těžko dokážu představit, že by v mém životě sociální sítě (řadu jsem vyzkoušela a některé používám) a nějaká hra znamenaly tolik, co pro některé postavy. Ale svět se mění a tyhle novinky se mohou stát nástrojem manipulace, vydírání a vůbec se dají zneužít, jako ostatně skoro všechno.

U tohoto žánru nějak neřeším uvěřitelnost hlavně pokud jde o hlavní hrdiny a jejich schopnosti.

Jsem zvědavá, co provede autor/ka v dalších dílech s dvěma hlavními protagonisty. Jak někdo píše, ta ženská zabila Brunbála ( a taky Siria, Remuse a řadu dalších).

8 27.02.2024

Tahle knížka, stojí za přečtení. Je tady krásně popsáno, jak se v některých obdobích daří lidem jako Tomeček. Takoví lidé existují vždy a všude, ale zdravá společnost je udrží na uzdě. Líbilo se mi, že tam jsou kromě jasného padoucha Tomečka různé typy lidí. Ti, co možná v jádru nejsou špatní a v jiných dobách by to byli celkem normální lidé, ale uvěřili, že v zájmu „obecného blaha a kolektivu“ platí, že když se kácí les, lítají třísky. Někdo využil dobu k budování skvělé kariéry, někdo se jen bál.
A pak je tady ta většina, Lidé, co nejsou žádní hrdinové a snaží se starat o své a v pohnutých dobách raději „drží hubu a krok“. A to nahrává skutečnému zlu.
Je tam popsáno, jak někteří lidé nejdřív opravdu věřili, že komunisté vybudují lepší a spravedlivější společnost, Stalinské zločiny možná neznali nebo je brali jako selhání jedinců.
A pak jsou tu ti stateční, kteří hned pochopili, co nástup komunistů znamená. A snažili se nepodlehnout nátlaku a také to patřičně odnesli.
Je to román a některé věci beru jako ilustraci doby. Vím, jakou roli hráli sovětští poradci, ale pochybuju, že se zabývali obcemi v pohraničí jako Brod nebo Skláře, no možná i tam zajeli. Nevím, jestli akční výbory takhle řešily i dělníky, možná i u nich docházelo k přesunům nespolehlivých na podřadnější práce. To není kritika, jen zamyšlení.
U tohoto dílu se mi občas hrnuly do očí slzy, ale první se mi líbil o trochu víc. Ne vždycky mi sednul autorův styl.

8 21.10.2023

Rozsahem nevelká, ale hodně působivá knížka. Přiznám se, že některé věci se mi zdály skoro až neuvěřitelné. Tím v žádném případě nechci zpochybňovat holokaust a další zločiny nacistů. Jen se mi zdálo, že tolik šťastných i nešťastných náhod snad nemohl zažít jeden člověk. Ale co, vyloučeno to není, v pohnutých dobách se osudy lidí mohou zamotat různě.
Líbilo se mi, že (není to přesný citát) autor necítí k nacistům nenávist, ale odpustit jim nedokáže. A oceňuji, že ho útrapy nezlomily a že si i po prožitých hrůzách zachoval pozitivní přístup k životu.

8 19.07.2023

Hezké a důstojné završení ságy. Potěšilo mě, že jsem už při čtení jednoho z dílů měla podezření, že se v příběhu z minulosti mihl Atlas, tedy táta Slaný. A on se nakonec objevil i v příbězích jiných sester, tedy jejich předků. Vysvětlení Atlasova příběhu, toho "jak přišel k dcerám" i závěr se mi líbily. Styl odpovídal stylu původní autorky.
Náhody, ne vždy úplně logické chování postav a zvraty patří k žánru, to je ok. Kritizovat by se dalo, třeba to, že vztah k protivníkovi, který se dal pochopit u dítěte, vydržel do hluboké dospělosti. Nebo to, že deník nebyl psán tak docela jako deník. To bylo trochu kritiky, ale knížku i celou ságu hodnotím kladně. Prolínání minulosti a současnosti mi sedlo. Kdo chce trochu mystična či jak to nazvat, taky si užije.
Podle mě patří Sedm sester ke špičce žánru.
.

8 28.05.2023

Syrové a neveselé. Jaké je to být jiný? Jak vypadá chudoba a bída ve vyspělé Evropě 21. století? Jistě, lidé neumírají hlady, pobírají nějaké sociální dávky, ale ta bezvýchodnost a neutěšenost je děsivá. Jak je těžké až nemožné se z toho prostředí dostat, získat vzdělání.

8 14.03.2023

Tak tohle stálo za přečtení. Hlavní hrdina rozhodně není vzorem všech cností, je to zločinec. Jelikož je to údajně kniha s autobiografickými prvky, čtenář musí počítat s tím, že hlavní hrdina může být vylíčen v lepším světle než odpovídá realitě. Mně se zdály skoro všechny postavy přinejmenším divné, zvláštní či dokonce úchylné, kromě některých indických obyvatel slumu, tam byli sympaťáci.
Zajímavý byl popis jiné kultury, a to ve smyslu kultury indické, tak mafiánské a zločinecké subkultury.
Bonus pro mě byly některé zajímavé myšlenky.

8 14.03.2023

Rowlingová alias Galbraith psát umí skvěle. O tom není pochyb. Tady mi ovšem trochu vadila až moc okatá poplatnost žánru a některé věci ne úplně uvěřitelné, hlavně chování některých postav, minimálně jednou i Robin.
Na druhou stranu se mi líbil ten "přesah" do úvah hlavních postav a jejich osobního života. To plus některé popisy může čtenáře očekávajícího detektivku zklamat a délka odradit, mně se to líbilo.

8 17.08.2022

Tohle my intelektuálové přece nečteme. Fuj, takový brak lol. Jenže asi nejsem dost intelektuálka. Bavila jsem se skoro stejně jako u Nočního klubu. Jasně, on to skutečně brak je. do čítanek se to dostane těžko. Ovšem je to brak v nejlepším smyslu slova, natolik učebnicový příklad, že by se to do učebnic literatury dostat mohlo jako typická a dobrá ukázka žánru. Je to šílené , ulítlé a přehnané a něco předvídatelné, to je fakt. Ale taky je to zábavné, svižně napsané .

Kdysi jsem viděla pár akčních fimů. Než jsem zjistila, že tení to nic pro mě a přestala jsem na ně chodit ( nic proti těm filmům, mají své publikum), říkala jsem si tehdy , že mě alespoň jedna mrtvola vyšla hodně levně. U Kulhánka jedna mrtvola čtenáře nestojí moc ani v případě, že koupí těžko sehnatelné výtisky za pěkných pár tisícovek. Krev a mrtvoly do žánru patří. Mně jako útlocitné osobě trochu vadilo, že zemřelo hodně nevinných, kteří se jen připletli a nebo Richardu Adolfovi snažili pomoci. Padouchům špatný konec samozřejmě přeju.

Docela by mě zajímal psychologický profil pana Kulhánka lol.

A nejlepší byl stejně Pumlíč.

8 09.09.2021