gonegirl komentáře u knih

Zajímavá kniha o lidských pocitech. Vášni, nevěře, sobeckosti, výčitkách, touze, lásce,... Doteď nevím, na čí jsem byla straně. Jestli na straně lásky dvou lidí, kteří by byli společností zatraceni, jestliže by odhalili své city, nebo na straně klasické rodiny, na straně zrazené ženy, která si postupně začala na svůj úděl zvykat.

4 29.04.2018

Knihu jsem četla-nečetla asi dva měsíce, což u mě nebývá zvykem. Většinou dílo zhltnu během pár dní, ale do tohoto se jaksi ne a ne začíst. Vůbec mě to nenadchlo. Po Alchymistovi a Veronice, plných zajímavých myšlenek, jsem čekala trochu víc. Mám dojem, že mi tato kniha nic nedala a po přečtení ve mě zůstal příjemný pocit ne z kvalitní četby, ale z toho, že už to mám konečně za sebou...

3 24.04.2018

Vždy si po přečtení knihy říkám: teď bych se nad tím měla zamyslet. Zrekapitulovat si děj, srovnat jej se svými myšlenkami a realitou. Ale u Murakamiho mi to jaksi nejde. V jeho knihách je spousta tajuplných skrytých myšlenek, jejichž význam může každý pochopit jinak a je na každém, jak to interpretuje do svého života. Možná je to ale dobře, že nad jeho knihami neuvažuji rozumově. Možná je prostě jen důležité, jaké pocity ve mně jejich čtení vyvolává a že mi něco předají. I když přesně nevím, co to je.

4 17.04.2018

Tak jako u Anny Bolavé jsem vyprávění této autorky podlehla. Líbilo se mi pitvat se v Sářiných pocitech a postupně odkrývat tajemství její rodiny. Příběh dívky, která byla proti své vůli donucena opustit rodinu a žít naprosto odříznutá od pulzujícího města, žít bez moderních vymožeností, dokonce i takových "samozřejmostí" jako je topení nebo voda. Líbil se mi její vývoj, ta osoba, jakou byla na začátku, a v jakou se na poslední straně transformovala.

10 08.04.2018

Životy nalajnované od narození až po smrt. Zdánlivě dokonalé rodiny, vztahy, domy, kariéry,... všechno. Není nic, co by se mohlo nepředvídaně stát, na to je jejich život až příliš nudný a chirurgicky čistý. Ale najednou se tito usedlíci setkají s někým naprosto opačným, neřídícím se jejich konvencemi a nepsanými pravidly. A toto střetnutí je nadmíru zajímavé.

11 02.04.2018

Nečekala jsem, že v této útlé knížečce najdu takový silný příběh. Takovou silnou osobnost, jakou byl Gatsby. To, co všechno pro ni udělal, že celý svůj život žil pro ni, vše, co udělal, udělal kvůli ní. Pro jejich společný osud... A jak to s nimi nakonec dopadlo...

4 25.03.2018

Tato kniha byla pohlazením na duši. Měla jsem pocit, jako bych se sama brodila potokem, obdivovala rododendrony a pásla krávy. Magické prostředí, drsná krajina s majestátními mlčenlivými vrcholky, které jsem měla tu čest sama navštívit, vztahy mezi přáteli a v rodině,... kniha je o tom, kam až nás může zdánlivá náhoda zavést. Je o dosahování vrcholků, nejen těch horských.

10 21.03.2018

V této knize se toho odehrála opravdu spousta. Po několik týdnů jsem měla možnost žít s hlavními postavami, pociťovat jejich radosti i hoře a zamýšlet se nad jejich osudy.
Realismus, který mě opravdu baví. Dlouhé popisy obyčejných každodenních činností, radostí i těch méně příjemných záležitostí. Setkávání se s lidmi, kteří nám do života nic nepřinášejí, ale jen ze zvyklosti a z jakési společenské zdvořilosti s nimi udržujeme poměr. Radost z vykonávané práce jako sekání trávy, dělení se o jídlo, sbírání hub, koupání dětí,...
Přestože jsem se v některých pasážích ztrácela a občas pořádně nevnímala, o čem vlastně čtu, vyvolalo to ve mně silné pocity. Jen mě mrzí, že v závěrečné části už nemáme možnost nahlédnout do myslí pozůstalých...

12 17.03.2018

"... a pojedeme někam do velehor, abych poznala, jak nebezpečné je být naživu." Tato kniha obsahuje tolik prostých, ale krásných mouder! Nabádá nas k životu, k riskování. Je to o tom nebát se vypadat jako blázen, projevovat emoce a nezůstávat zakotven na jednom místě.

9 18.02.2018

Klenot literatury. Bravurní vykreslení naší společnosti, jaká byla a je. Je tu zachycena lidská podstata, jak jednoduše se dá sklouznout na scestí. Přepisování historie, zákonů, pravidel. Podvrhy, vraždy, kamufláže. Všechna tahle špína, která se děla a děje...

20 15.02.2018

Všechny mezilidské vztahy byly shrnuty do této jedné knihy. Láska, nenávist, nejistota, odpor, touha, znechucení... je to tam. Většina těch pocitů je bohužel negativních a na konci knihy se toho moc nedozvíme. Nikdy jsem moc nebyla na otevřené konce, mám ráda, když autor dokončí, co začal, i když nám to dává prostor pro vymýšlení vlastních konců...

2 14.02.2018

Kniha vypráví o samotě, lidských pocitech, křivdách, každodenní rutině. O principech, na kterých fungujeme a na kterých je založena naše společnost.
Chvílemi odlehčené čtení, chvílemi na vás padne deprese a přemýšlíte nad smyslem vlastní existence a zamýšlíte se nad životem, který vedete.

6 10.02.2018

Při čtení Hrabalových knih se mi po duši permanentně rozprostírá klid. Nahlížím do prostého života prostých lidí s jejich prostými radostmi a cítím, že jsem tam s nimi.
Doba, kdy se ženy nesměly více projevovat, přizpůsobovaly se zažitým konvencím a představám o ideální ženušce v domácnosti. Maryška se proti tomu bouřila. Chtěla být volná, jíst jako chlap, nespoutaně pohazovat hřívou svých vlasů, lozit po komínech, prohánět se s příliš krátkou sukní na kole po náměstí, provokovat sousedy vyzývavými pohledy, pít pivo,...
Možná bychom měli být všichni trochu jako Maryška...

13 08.02.2018

Má prvotina od Hrabala a hned můžu říct, že jsem mu propadla. Píše krásnou češtinou, všímá si všedních každodenních maličkostí a všechny úkony provádí vědomě a se vší láskou a grácií. Nádherně popisuje prostředí Prahy a ryze českou povahu. Vidíme, jak se naše země v průběhu let měnila a formovala...

11 02.02.2018

Oproti předchozím dílům mi to přišlo trochu slabší. Vyšetřovatelé tam byli v podstatě zbyteční, plnili jen funkci jakýchsi prostředníků mezi Marcem a zločinci. Občas mě Carl rozčiloval tím, že během řešení případu myslel pouze na randění, ale aspoň měla tato kniha, nabitá téměř nadpřirozenými schopnostmi hlavních hrdinů, nějaké prvky reality...

8 30.01.2018

Líbí se mi, jak naše trojice ignoruje zákony a zásady, nerespektuje pravidla a kašle na nadřízené, ale z dobrého důvodu. Porušují pravidla v zájmu bezpečnosti občanů, napravení starých křivd, odhalení křiváků a potrestání zla. Tento díl na mě velmi zapůsobil. Dvě časové linky, které se na konci skvěle prolnuly a vysvětlily. Ani jsem nebyla zmatená z velkého množství postav. To, co se dělo na ostrově, je zkrátka strašné, ale je to realita, která probíhala a v některých místech stále probíhá. Jen mi Carl s Asadem ke konci už trochu připomínali superhrdiny. Málokdo by to přežil...

10 20.01.2018

Miluju ho. Miluju toho ubručeného ošklivě krásného, věčně zlitého sympaťáka. Harry Hole už je dneska zkrátka POJEM.
Nemohla jsem se od knihy odtrhnout, Harry se mnou byl, i když mě zrovna neokouzloval na stránkách. Byl se mnou v obchodě, v tramvaji, ve škole, v koupelně,... zkrátka všude.
Zápletka jako vždy neuvěřitelně propracovaná, napětí panovalo až do poslední chvíle. Měla jsem spoustu tipů na hlavního aktéra, jednou jsem se dokonce i strefila!
Člověka zaráží, že Nesbo ještě nevyplýtval všechny své nápady. Já však doufám, že jeho studna je nevyčerpatelná, a jestli tu bude nějaký HH30, s láskou a radostí si ho přečtu.

18 11.01.2018

Každý správný vyšetřovatel má nějaké osobní problémy. Tady je má dokonce celý tým. A do toho přijde záhadná a mrazivá vražda...
Jsem nadšená! Tato kniha má vše, co od dobré detektivky očekávám. Propletené osudy lidí, složité mezilidské vztahy, studené severské prostředí a naprosto nechutná a děsivá vražda.
Jen doufám, že se brzy dočkáme dalšího dílu, protože už teď mi ti podivínští policisti chybí.

10 02.01.2018

Toto dílko jsem přečetla v tramvaji při cestě do města a i za těch 20 minut jsem se dokázala do příběhu ponořit, soucítit s postavami a v napětí, jak to vlastně skončí, málem přejela zastávku.
Murakami nám dává úžasnou příležitost vytvořit si v hlavě vlastní příběh. Zhruba nám nastíní děj, dopřeje nám nahlédnout do malé části života postav, ale jak to bylo předtím a co bude potom, to nechá jen na naší představivosti.

8 28.12.2017

Ani nevím, čím to, že jsem se knihou tak dlouho prokousávala. Možná to bylo těmi dlouhými monology a dialogy, možná tím, že jsem se chvíli ztrácela v tom, kdo s kým vlastně mluví. Ale když se na to podívám zpětně, je to velmi zajímavé dílo. Charaktery postav nejde shrnout několika slovy. Tolik nenávisti, intrik, proměnlivosti a pomíjivosti jsem zatím pohromadě ještě v žádné knize neviděla. O to je zajímavější, jak dokázala autorka vystihnout lidskou nestálost a charakterové rysy, když se sama do společnosti moc nedostala.
Kniha to byla velmi zajímavá a asi si budu muset dát chvíli čas, abych ji celou pochopila a vstřebala.

8 27.12.2017