gonegirl komentáře u knih
Možná je to tím, že jsem zapřísáhlý Keplerovec, ale mě Lovec králíků rozhodně nezklamal. Od Stalkera, který u mě zatím stále vede na plné čáře, jsem se dlouho načekala, než jsem si z knihkupectví konečně vítězoslavně odnesla brožovanou "šestku".
Keplerovi prostě umí. Kniha mě vtáhla hned na začátku a prostě jsem ji nemohla odložit. Brutální scény a dobrý motiv vraha jsem ocenila, jen mi přišlo, že by konec mohl být více rozepsaný.
A že nebyly některé dějové linky dotaženy do konce? No, epilog naznačuje, že by mohly být více rozvedeny v dalším díle...
Když jsem začala knihu číst, myslela jsem, že to bude jen nějaká letní oddychovka. To jsem se ale šíleně spletla. Tato kniha v sobě nese spoustu zajímavých myšlenek.
Anna je jako každý z nás. Všichni se k něčemu upínáme, děláme nějakou činnost až do úmoru, abychom měli pocit, že jsme aspoň trochu prospěšní. Zanedbáváme sebe i své blízké a postupně už pro nás existuje jen ta činnost.
S Annou jsem prožila dva krásné emotivní večery. Trpěla jsem s ní, plakala jsem s ní, promlouvala jí do duše a modlila se za jakoukoli hloupost, která by trochu zmírnila její trápení.
Kniha v sobě nese spoustu odkazů a ač se to nezdá, nabádá k zamyšlení a nutí nás trochu popřemýšlet nad našimi životy a nad naším údělem na tomto světě.
Možná je to tím, že příběh malého prince je mi do hlavy vtloukán celý život, možná je to tím, že je tak masově propagovaný, ale možná mě to prostě jenom nebavilo. Myšlenky pěkné, ale není to nic, na co bychom už předtím nepřišli.
Kvůli hře se slovy, neustálým narážkám a skrytým významům se mi kniha občas četla poněkud těžko. Ale jsem ráda, že jsem ji "zdolala", protože opravdu stála za to. Možná se k ní někdy vrátím (a to to u knih nedělám často), abych se na ni s odstupem podívala možná trochu jinak. Dnes v ní vidím příběh velké zoufalé lásky muže k malým děvčatům, jež mu byla v mládí odepřena. Lolitu jako takovou nesnáším. Přijde mi jako drzý spratek, který trápí Humberta a zneužívá jeho lásky s nekalými úmysly, které schovává za svým andělsko-ďábelským úsměvem.
Stručný přehled o životě a díle mého oblíbeného malíře.
Toto je přesně jedna z těch knih, od kterých to vůbec nečekáte, ale naprosto vás pohltí. Není to žádná autobiografie neznámé herečky, která se jen chvástá tím, co všechno v životě dokázala. Tato žena filozofuje o všedních otázkách života, snaží se uniknout z bolestivé reality a nachází útěchu v prostých radostech. Opravdu nádherná silná kniha, od které byste to nečekali.
Příběh této ženy je zkrátka tak neskutečně silný a inspirativní! Když už ne knihu, každý by se měl podívat alespoň na film (Frida, 2002), který všem vřele doporučuji!. Tato kniha podává stručný životopis a ukázky z děl jedné z mých nejoblíbenějších malířek. Jestli se někdo chcete trochu seznámit s její tvorbou a životním příběhem, tato kniha je pro to skvělým prostředkem.
Tak jako už spousta lidí pode mnou jsem z Kafky zkrátka nadšená. Vyhnu se jakémukoli popisování děje, jelikož je tu omílán už tolikrát, a řeknu jen, jak jsem vděčna, že jsem se mohla s panem Murakamim seznámit. Jeho mysl je úžasný oceán plný tužeb, snů, nápadů a příběhů, které nám v náznacích představuje na stranách svých úžasných knih. Každá jeho kniha je pro mě úplně novým čtenářským zážitkem. Promlouvá mi přímo do duše a hladí mě po ní svými milými slovy.
Ani nevím, jak jsem se o této knize doslechla, ale přijde mi, že je probírána tak nějak všude. Ani jsem od ní nic moc neočekávala, možná jen nějakou souhru s hlavním hrdinou, Holdenem, který mi byl z vyprávění velmi sympatický. Ta ale nepřišla, spíš jsem ho chtěla chvilkama proplesknout. Žádný literární skvost to není, nenašla jsem v ní ani žádné duchaplné odkazy. Je to prostě kniha o zmateném teenagerovi, ve kterém se honí tisíce myšlenek a pocitů a on chce před nimi utéct.
Bod dolů si připisuje také úděsný překlad. "To mě umrtvilo, fakticky, bez psiny, pročež" a další srandy se prostě číst nedaly...
Asi skoro jako všichni tady jsem na knihu přišla díky povinné četbě. Nemůžu ani povědět, jak mě zasáhla. Jsem vděčná za to, jak bylo vše, co se na frontě odehrávalo, popsáno bez jakéhokoli přikrášlování. Že nám někdo konečně řekl, jak to doopravdy vypadalo. Je šílené, co jsou lidi schopni dělat, nejhorší je, že ti, kdo mají všechny ty hrůzy na svědomí, si zatím pohodlně seděli ve svých vůdcovských křeslech...
Myslela jsem, že už od autora nemůžu čekat víc, ale očividně jsem se spletla. Strhující!
Prokládání knihy pasážemi z pohledu vraha, retrospektiva, kdy se vrací do dětství, záhadný Asad a ještě záhadnější Rose a temná atmosféra těch nejtemnějších zločinů.
Úžasná myšlenka a ještě lépe zpracovaná.
Moc milá kniha. O propletených osudech lidí, o normálnosti každodenního bytí, o zajetých principech a o tom, jak z toho všeho ven.
Mé dojmy z knihy jsou opět úžasné. Autor řeší problematiku, která se nás všech rozhodně týká. Chceme prchnout. Utéct. Všeho se vzdát a zmizet z normálnosti a otravnosti každodenního života.
Knihy s tématem druhé světové války zkrátka zbožňuju... Vždy si uvědomím, jak jsou všechny mé problémy nedůležité v porovnání s těmi, které museli řešit lidé před sto lety. Otčenášek je prostě autor s velkým A a jsem neskutečně vděčná za to, jaké poklady nám tu po sobě zanechal.
Ach ano, i já jsem tomuto autorovi propadla. V jeho slovech nacházím útěchu, jeho postavám rozumím, je to, jako by psal o mně.
Téma rozhodně zajímavé, jinak bych po knize ani nesáhla, ale opravdu není moc dobře zpracované. Nevím, jestli je to chyba překladu, nebo autora, ale způsob, jakým je kniha psána, je zkrátka otřesný. Ztrácím se v odborných pojmech a nesmyslných větách, jsem zahlcována tunou zbytečných informací a cizích slov. Hezké obrázky, hezké téma, ale bylo by lepší, kdyby se jej ujal někdo jiný.
Krásný a inspirativní příběh, myslím, že tuto knihu by si měl přečíst každý. Nedozvíte se v ní sice nic nového, spíše si jen více osvěžíte a uvědomíte vše, co je ve vás uložené a co už dávno víte.
Úžasně inspirativní a pravdivá kniha o životě, která dává hodně podnětů k přemýšlení.
Byla jsem opravdu mile překvapena tím, jak rychle mě kniha vtáhla do děje. Ani jsem si nestačila uvědomit, co se děje, a už jsem byla na konci knihy. Doslova jsem s postavami dýchala. Trpěla s Merete a potila se při usilovném přemýšlení spolu s Carlem. Jsem nadšená! Nemůžu se dočkat dalších případů oddělení Q.
Chápu proč je tato trilogie tak dobře hodnocená a tak ceněná. Je to skutečný skvost. Tak propracovanou a rozvinutou zápletku s takovým množstvím postav, které mají v příběhu všechny své místo, jsem dlouho hledala. Úžasný čtenářský zážitek.