gonegirl
komentáře u knih
Krvavá křídla
Jakub Petr Kos
Působivý autorský debut s originálním tématem. Ohromila mě kreativita, jaká byla věnována vymyšlení jmen, jazykovým systémům a hierarchii nebešťanů. Jak záporné, tak kladné postavy jsou mistrně vyobrazeny, do některých se ihned zamilujete, jiné budete od začátku proklínat. Oceňuji několik různých dějových linek, které svým střídáním stupňují napětí, a kompas zobrazený na začátku knihy, pomáhající v orientaci. Líbily se mi citace na začátku kapitol, které osvětlují některé události a zároveň dávají prostor pro představivost, a lyrické pasáže, které umocňovaly můj zážitek z četby. Akční scény jsou napínavé a nemohla jsem se od nich odtrhnout, autor nenechává žádná slepá místa a má smysl pro detail.
Knihu vřele doporučuji a doufám, že se dočkáme pokračování.
Zmizet
Petra Soukupová
Jedno velké zklamání. Anotace ve mně vyvolala naději na skvělý čtenářský zážitek, realita ale byla jiná. Čtení celé této knihy bylo utrpením. Jazyková stránka, místo aby mi pomáhala sžít se s postavami, mi lezla na nervy a děj mi přišel také ukrutně nezáživný.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Kniha mě trochu zklamala, jelikož mi byly do hlavy nahuštěny všechny ty nadšené recenze, lidé tuto knihu vyzdvihují do nebes, ale já čekala trochu víc. To však neznamená, že se mi kniha nelíbila! Po přečtení Gerty (která mě oslovila daleko víc!) jsem byla zvědavá na toto autorčino veledílo. Příběh byl beze sporu zajímavý, jen mě občas nudily dlouhé pasáže přiložených dokumentů (chápu ale, že bez nich by se příběh neobešel) a ztrácela jsem se ve jménech. Obrovské plusové body dávám autorce za to, že strávila tolik času sháněním informací! Nejpůsobivější je pro mě ve finále fakt, že kniha vychází ze skutečných příběhů skutečných žen a spisovatelka jen dotváří dějové linky jejich životů.
Stařec a moře
Ernest Hemingway
Tuto knihu jsem přečetla za jedno odpoledne. Ani jsem se nenadála a otočila jsem poslední stránku. Je to na první pohled prostý příběh o muži, který žije rybařením, ale skrývá se za ním něco víc. Nezlomná touha zdolávat překážky, nevzdávat se, splnit zadaný úkol, překonávat vlastní cíle.
Petrolejové lampy
Jaroslav Havlíček
První půlka knihy mi přišla docela nezáživná, nemohla jsem se do ní jaksi začíst. Ta druhá už mi však rychle utekla a moc mě bavila! Štěpka, jaká to silná žena! Do vínku jí nebyla dána krása, ladnost, ani typicky ženská půvabnost. Byla jí ale dána stálost, vytrvalost, inteligence a touha po životě, který si pro ni připravil ne zrovna lehké zkoušky. Taková žena jako Štěpka se jen tak nevidí a kdy ji jednou potkáte, nikdy na ni už nezapomenete.
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Obdivuji schopnost paní Mornštajnové rozvinout do detailů celé propracované osobnosti hned několika postav se vzájemně propletenými osudy, nezamotat se do spletitých kliček české historie a vtáhnout čtenáře do příběhu tak intenzivně, že ten se najednou diví, jak kniha najednou tak rychle skončila, a touží po pokračování.
Po Haně to bylo další dílo, které toho ve mně hodně zanechalo a navnadilo mě na hlubší prozkoumání další autorčiny tvorby.
Báječná léta pod psa
Michal Viewegh
Velmi čtivý a jednoduchý příběh prosté české rodiny během okupace očima Kvida, malého, brýlatého, předčasně vyspělého kluka s velkým literárním talentem. Přečte se za dvě odpoledne a zanechá milou vzpomínku na časy minulé. Velmi povedená je i filmová adaptace s hvězdným obsazením (role rodičů v podání Libušky Šafránkové a Ondřeje Vetchého).
Sophiina volba
William Styron
Dosud jsem se v žádné knize asi nesetkala s tak silnou ženou, jakou byla Sophie. Na začátku knihy, kdy se se Sophií seznamujeme, ji máme jen za poťouchlou roztomilou imigrantku holdující nejrůznějším milostým hrátkám. S postupem času nám však odhaluje svou bolestnou minulost, nahlížíme do její spletité duše, poznáváme její nesmírný půvab a inteligenci. Nástrahy, které život Sophii přichystal, jako by neměly nikdy skončit. To, co si vytrpěla v dětství a v mládí s otcem byla jen předehra útrap, které měla prožít v Osvětimi, a bolestivý vztah s Nathanem byl zkrátka krutým doslovem jejího krátkého a smutného života.
Rozhodně stojí za přečtení, jen nebuďte zklamaní (jako z počátku já), že se děj neodehrává pouze za války v koncentračním táboře, ale počítejte s tím, že se dozvíte také něco o otroctví a americkém Jihu.
Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Tato kniha na mě velmi zapůsobila. Je to příběh, který promluví snad ke všem generacím. O podstatě lidské duše, pokrytectví, přetváření, nalhávání, falši. Je zde spousta podnětů k přemýšlení, postavy jsou skvěle vykresleny, jako byste měli pocit, že vidíte dokonale celou jejich podstatu... Je šílené, jak může pár dobře zvolených slov neúmyslně zničit život jiného člověka...
Bylo nás pět
Karel Poláček
Jazyk, kterým je kniha psaná, mi skutečně sedl. Kombinace rozverné hantýrky a knižních spisovných výrazů vložená do úst malého chlapce je zkrátka geniální. Sama jsem měla při čtení chuť se vrátit do dětství a prožívat všechna ta dobrodružství s Péťou.
Utrpení mladého Werthera
Johann Wolfgang Goethe
Ačkoli mi Werther nijak nepřirostl k srdci (po většinu času mi přišel jako pouhý ufňukánek neschopný činu), kniha se mi ve finále velmi líbila. Hloubka jeho citů k Lottě mě dojala. Je zde vidět, jak krásná dovede bolest a utrpení být.
Možná že odcházíme
Jan Balabán
Povídky mě velmi zaujaly už jen z toho důvodu, že se mohou týkat kohokoli v našem okolí. Každý z nás má kolem sebe utvořený svůj malý svět, který je tvořen radostmi, ale má i jisté temné stránky. A těmito ponurými hlubinami se zabývá právě Balabán.
Jatka č. 5
Kurt Vonnegut Jr.
Ač mám válečné příběhy ráda, něco na autorově stylu psaní mi prostě nesedlo. Ano, zabralo mi to asi jen čtyři cesty tramvají, ale moc toho ve mně nezanechalo. Nemohla jsem se s knihou ztotožnit, postavy mi nepřirostly k srdci. Ani nádech magického realismu tomu moc nepřispěl...
Cop
Lætitia Colombani
Vidět pohromadě uskupeny životy tří žen žijících naprosto odlišné životy v naprosto odlišných podmínkách bylo kolikrát zdrcující. Problémy, které každá z nich řešila, by se zajisté daly nazvat existenciálními. Je jen na vás, se kterou hrdinkou budete více sympatizovat, budete ale neustále balancovat na hranici mezi odporem, soucitem a porozuměním.
Miláček
Guy de Maupassant
Nahlédnout do francouzské společnosti pár set let zpátky bylo bezpochyby zajímavé. Všichni do jednoho byli prohnaní a prolhaní až do morku kostí a s žádným z nich jsem nesympatizovala. Možná to ani nebylo účelem knihy. Zkrátka mi byly všechny postavy protivné.
Verše psané na vodu
Bohumil Mathesius
Japonská poezie (a literatura všeobecně) je zkrátka pohlazením na duši. Je snadno srozumitelná, ale zároveň v sobě ukrývá hlubokou moudrost. Je krásné, že se tyto verše psaly už tolik století zpátky a pravdy v nich ukryté platí dodnes.
Sputnik, má láska
Haruki Murakami
Vždy, když čtu Murakamiho, rozprostírá se ve mně náramný klid. Znepokojivý, to jistě. Ale klid. Mám pocit, jako bych se znovu setkávala se starým známým. Seděla s ním v kavárně, mluvila o kočkách, knížkách a hudbě, sdělovala mu své myšlenky, pocity, zážitky a polemizovala s ním o životě.
Skoncovat s Eddym B.
Édouard Louis (p)
Je strašné, jaký tlak může v člověku vyvolat rodina. To, že si vás dobírají spolužáci a sousedé, je smutné, ale není to nic nového. Avšak shazování a urážky od nejbližších rodinných příslušníků, to zabolí ještě mnohem víc. Je smutné, že ještě dnes, v našem tzv. "moderním světě" jsou lidé, kteří nedokážou přijmout jiné, i přes jejich "výstřednosti", a mstí se jim. Snaží se je potopit, znepříjemnit jim život. Zničit je,...
Kde kvete tráva
Han Kang
Občas bylo hodně bolestivé číst, co musely dané charaktery prožívat. Ztrátu blízkých, tváří v tvář smrti. Zmařeny všechny naděje. Nedůvěra ke světu a k vlastní zemi.
Svět v zádech
Thomas Melle
Byla to moc zajímavá kniha, měla jsem možnost nahlédnout do problematiky tajuplné maniodepresivní poruchy, dostat se do hlavy člověka touto nemocí postiženého. Zjistit, jak negativně dokáže ovlivnit život, jak dokáže zničit mladého člověka s vizí a spoustou plánů.... A navíc to bylo skutečné.