Gordonlord komentáře u knih

Výborně se to rozjíždí !

Postav je tak akorát, každá má na dvoře Farseerů své místo ve spleti intrik, které nejsou složité a matoucí, nýbrž nápadité a nesmírně poutavé.

Někteří čtenáři tu snad u minulého dílu psali, že se jim kniha čte skoro sama. Není divu - autorka nepoužívá nejen žádnou vatu, ale ani žádné nadbytečné věty, či jen slova ! Všechno jde vždy okamžitě a naprosto jasně k věci, bez detailů a okecávání. Od popisu okolního prostředí, přírody a šatů máme fantazii.

Ani n jediném řádku nepolevuj napětí, stál se řeší něco, co nesmírně přitahuje moji pozornost, nebo vzbuzuje napětí či zvědavost. Žádné mystérium se dlouho nenatahuje, hodně věcí a mini zápletek se vyřeší poměrně rychle, jen aby byly následně nahrazeny zápletkami dalšími a ještě poutavějšími !

Autorce nápady nedocházejí, ba naopak jen kvetou na papíře !

Je to tak poutavé, rychlé, záživné a napínavé, že v pohodě přecházím některé drobné nelogičnosti i fakt, že pletichaření a intrikaření v drtivé většině fantasy vyloženě nesnáším. Jo - holt když se to umí dobře podat a dávkovat...

3 16.03.2021

Skoro jsem měl tentokrát nutkání dát čtyři hvězdy.

Příběh, stylistika a vůbec všechno zde dýchá kouzelnou, nostalgickou atmosférou naivních fantasy 90. let, s malebnými obálkami a nádherně optimistickými, klišoidními zápletkami. Naivita oné éry je přítomna i zde a to já miluju !

I když tady se nesoustředí na akci ve stylu party dobrodruhů světa Dungeons and dragons, ale zaměřuje na dvorní intriky, které mě ve většině fantasy neskutečně vytáčí svojí zbytečností a vatovostí. Zde jsou ovšem podán vcelku jednoduše, jako stěžejní osa děje. Postav je tak akorát, všechny mají své místo, charakter a hloubku, tak akorát, abyste k nim zaujali nějaký vztah.

Příběh plný dvorních intrik, točící se kolem mladého královského assasina a zároveň šlechtického bastarda Fitze, plyne velmi pomalu. Je vyprávěn retrospektivní formou, kdy Fitz na svá dávná dobrodružství vzpomíná a vypráví z první osoby. Je to zajímavý a dost pohlcující způsob.

Finále bylo nakonec ale docela zmatečné, používání "umění" mi mátlo hlavu a já chvílemi nejen nevěděl, co se děje a která bije, ale přišlo mi, že prostřednictvím onoho umění autor vytváří Deus ex machiny, kterými si děj srovná tak, jak se mu chce, což mi přišlo trochu smutné, vzhledem k tomu, jak si na vztazích a intrikách dával jinak celou dobu velmi uvěřitelně a logicky záležet, a potom to ukončí takhle blábolovitě.

Jinak dobré dojmy převládají, čte se to hezky a poutavě a jdu na další díl !

2 12.03.2021

U přítelkyně v paneláku je v přízemí výklenek u okna, kam lidé odkládají knihy, které nechtějí, ale zároveň je jim z nějakého důvodu líto je vyhodit do popelnice. A přesně tam jsem našel i tohle dílo. A co od něj člověk může čekat, když ho najde na takovém místě? Ještě navíc, když tato novelka vyšla přímo v edici "Levné Knihy"?

Je to moje první setkání s žánrem vyloženě hloupého, laciného erotického dobrodrůža se sexy upírem pro jednodušší čternáře, převážně tady čtenářky. Popisy upírů a hlavně ústředního hrdiny Danteho, splňují veškerá klišé vlhkých dívčích snů z těch nejklišovitějších a nejkýčovitějších představ. A podle nich se i Dante chová - pozorný, něžný, citlivý upír, psaný rukou dívčí nadržené mentality zastřené růžovými sny, neodpovídající reálnému mužskému uvažování a to ani vzdáleně.

Příběh je prostý, až prostoduchý. Abby, pouhá služka, se stane vyvolenou - zde takzvaným "Kalichem", a je předurčena zabránit návratu Knížete Temnot na tento svět. Upír Dante je s ní svázán přísahou ji ochraňovat. Oba se do sebe samozřejmě zamilují a mezi tím, co se je snaží přisluhovači temnoty zabít, tak jediné na co oba myslí je, jak má ten druhý hezké tělo a jak si to spolu pokud možno někde rozdat. Kravina jak cyp.

Důvod, proč tomu dávám nádherné tři hvězdy i přesto, že je to laciná vylízaná blbost, je ten, že autorka umí psát velice čtivě, srozumitelně, jasně a přehledně. A takový je i příběh, opisující absolutní klišé. A já klišé fandím. A navíc to pro mě bylo skvělé guilty pleasure, u kterého jsem se vážně bavil.

A to má na takové hodnocení u takového škváru jako stačit? ....jo! Bohatě to stačí.

4 07.03.2021

Slovních hříček a vtipů bylo velmi málo, děj byl také přímočarý, jednotvárný a chudý. V podstatě šlo o to, že naše duo došlo nebo dojelo do nějakého města, kde nakoupilo místní specialitu, zmlátilo římany a tak pořád dokolečka.

Spád to mělo střemhlavě šílený, možná až moc. Sice díky tomu kniha hrozně rychle a snadno utekla a člověk si ani nestihl všimnout, jak je ten příběh vlastně prachbídný, ale základnímu nápadu by víc prostoru, stránek a péče vážně prospělo.

Sice detaily, slovní hříčky, libůstky a celkově vlastně i dobré nápady dost chyběly, ale jedna detailní libovka se zde přesto objevila - nenápadný origin Idéfixe, kterého si všimnou možná jen pozorní čtenáři.

Takže vcelku slabý Asterix, kterému hodně pomohla rychlost vyprávění, spád, krátký rozsah a samozřejmě opět krásná, nostalgicky ikonická kresba.

2 03.03.2021

Co mě mile překvapilo, byla obstarožní atmosféra dávných, klasických fantasy z 90' let, ve stylu Feistova Mága, avšak o kus poutavější a záživnější. A to i přesto, že děj se táhne, není orámovaný žádnou záplekou, nemá padoucha, vyvrcholení a svým způsobem nemá ani klasicky stavěný děj.

Jedná se o příběh šlechtického bastarda, vyprávěný z první osoby. Levoboček Fitz přísahal naprostou věrnost králi a v jeho službách se učí jemnému umění asasinace a plnění úkolů, jemu králem zadaných.

Zatím to na mě působí jako nikam nespěchající, líně plynoucí rozjezd větší série, v které se toho doufám bude dít mnohem více, než předvedl tenhle úvodní díl.

2 03.03.2021

Standardně zábavná Asterixovka.

Hlášek a slovních hříček, které táhly například druhý díl "Asterx a Zlatý srp" zde už není tolik, ale naštěstí jsou přítomny. Dobré nápady taky, ale opět se zde nevyskytují v tak šílené kadenci.

Potenciál to mělo větší, tady je to spíš jen o tom, že Asterix a Obelix jdou pořád dopředu a mlátí Góty i Římany jak padlé žito.

2 19.02.2021

Conanovky, kde Cimmeřan vystupuje spolu se svými přáteli - černochem Kudruem a mladým akrobatem Dakšou, jsou pro mě zárukou dobré zábavy.

Klasický příběh, kdy kněz zlé bohyně Kamálí chce obětovat dceru Dobrého Ducha, aby získal vládu nad světem a Conan se svými příteli slíbí místnímu králi, že všechno napraví.

Je tu všechno - Fajn napsané postavy, akční děj, stále se děje něco, co drží pozornost a celé to vyvrcholí v již mnohokráte viděném, ale pořád poměrně funkčním finále. Dobrá akční fantasy zábava v macho heroickém stylu. Pokud tohle hledáte, dostanete toho tak akorát v dobré míře.

3 19.02.2021

Převládá zde neporazitelnost hlavních hrdinů a nekonečné ponižování Římanů.

Dobré nápady a hlášky tady jsou, ale ne v takové kadenci a hojnosti jako ve druhém díle.

Ikonická kresba je už samozřejmost.

Ve své podstatě docela klasický díl Astrixe s veškerým kořením, které od něj fanoušek očekává, ale bez takového toho "wow" efektu, který z comicsu učiní nezapomenutelnou záležitost.

2 14.02.2021

První povídka od Stevena Eriksona je fajn. Tradiční heroický výpad proti nestvůrám. Je to čtivé a autor občas píše chytrým stylem, kdy si některé věci je potřeba domýšlet. Konec je hodně zarážející a chvíli jsem přemýšlel, co se vlastně stalo. Každopádně mě to příjemně navnadilo na budoucí četbu Malazské knihy padlých.

Další fajn nápaditá povídka ve stylu heroic fantasy je "Perný týden". Hrdinou je zde vynálezce a alkoholik s minulostí výborného šermíře, což je docela originální námět.

Zajímavou, temně laděnou povídkou je potom "Perný týden". Hrdina se vydává zlikvidovat nemrtvého, s kterým posléze nějakou dobu rozpráví na střeše a celé to mělo takovou zvláštní atmosféru.

"Příhodný dárek pro čarodějnou loutku" je zajímavý nápad o bytostech, skrytých v artefaktech, které se probudí k životu v okamžiku, kdy jsou ony artefakty ve vzájemné blízkosti. Jedním z hrdinů je živoucí mluvící loutka. Dobrý nápad.

Vtipnou povídkou na téma "nápoje lásky" pak byly "Temné časy na Půlnočním trhu"

Všechny výše zmíněné příběhy spojuje hezky čitelný a přehledný styl a alespoň nějaký dobrý nápad. Zbytek sborníku už je na tom ovšem přinejlepším podprůměrně. Některé kusy jsou vyloženě nečitelné, podané arogantním stylem, kdy na mě spisovatel vysype desítky jmen a pojmů, které neznám a nevím co znamenají a myslí si, že mě bude hrozně zajímat jejich význam. Ne. Nezajímá. Chci číst něco, v čem se vyznám, a ne nečitelný bordel, který často postrádá i souvislý děj, natož příběh. Vrcholem takového zbytečného a ryze špatného výblitku je potom Glen Cook a jeho Černá Legie. To byl zmatečný, nepřehledný výblitek, co se nedal ani číst.

Přítomnost průměrně dobrých povídek tudíž ubijí převaha nudného podprůměru a brutálního sajrajtu, které ze sborníku nedělá "výběr", ale "výškrab".

1 14.02.2021

Na prvním Asterixovi je znát, že si autoři zatím osahávají terén.

Humor ani scénář ještě není tak vybroušený a vypointovaný jako v dalších dílech. Zde se většinou zakládá jen na tom, jak mají Galové navrch nad Římany a kterak Asterix a Panoramix hustě stírají legionářské pohlaváry. Kdyby míso římanů byli nacisti, vyznělo by to celé jako trochu hloupá, protirežimní agitka na povzbuzení morálky odbojářů.

Asterix už je zde sice všemi mastmi mazaný, ale působí namachrovaně a ještě ne tím moudrým a sympatickým dojmem, který jsem z něj měl v dalších dílech. Obelix se zde pouze mihne.

Náznaky poetiky, krásy a dokonalosti toho, co teprve přijde zde už jsou, ale zatím místy v náznacích a místy dost neotesaným a nevybroušeným způsobem prezentované. Kresba taky ještě není úplně to pravé.

Zajímavý začátek kultovní série.

1 12.02.2021

Perfektní Asterix !

Knihu oceníte v dětství i ve stáří. Pro každé věkové kategorie zde autoři připravili spoustu lákadel a vhodných prostředků k pobavení.

Příběh je ve své podstatě dobře vymyšlená detektivka s dobrou pointou, i když zjednodušená pro rychlejší spád comicsu. Téměř v každém okénku je nějaký dobrý slovotvorný nápad, dialogy jsou nápadité, vtipné a je vidět, že si s tím autor vážně vyhrál.

Osobitost postav, nápadů, kresby a atmosféry je maximální a unikátní. Není zde prostor pro vatu ani slepá místa. Klasika comicsových dějin !

5 12.02.2021

Tenhle comics nemá jako svoji nejsilnější stránku propracovaný příběh. Jako, příběh je tady dobrej. Je to vlastně částečně taková intelektuální "Noční můra v Elm Street". Z části to i čerpá ze základních a vždy funkčních úvahách o snech a o smrti, které mají sílu sami o sobě.

Gaiman tomuhle všemu ale vdechl gigantickou porci charismatu a osobitosti, které ruku v ruce spolu se sugestivní, hororovou a černobílou kresbou, vytvářejí pohlcující, do naturelu příběhu a tématu skvěle pasující atmosféru. Kresba má i skvělý cit pro detail - do některých okének se vyplatí zadívat a hledat.

Jednotlivé povídky pak staví na vcelku jednoduchých, ale pořád silných nápadech, které Gaiman podává přesvědčivě a poutavě. Jejich myšlenková hloubka je taky vcelku povrchní, ale to již jednou zmíněné charisma a atmosféra jim dávají fakt silný rozměr.

Postavy jako Pán snů, Smrt a některé další, jsou napsány, podány a nakresleny až s ikonickým mistrovstvím. Člověk na ně nezapomene.

Hodně kvalit tohohle comicsu asi čerpá z unikátního Gaimanova stylu, se kterým jsem měl už jednou tu čet ve skvělém Nikdykde. Jeho osobitost má fakt sílu a doufám, že se dostanu i k dalším dílům Sandmana.

5 11.02.2021

Jako osmiletému fakanovi se mi to hrozně líbilo a přečetl jsem to snad stokrát.

V tomhle věku se ale líbí každá kravina, to je jasný. A nostalgie dokáže zatemnit zdravý úsudek...

Ale přečetl jsem si to teď, dlouho po třicítce a musím uznat, že to vážně bylo nabitý nápady až po strop. Děj ubíhá a nenudí, najde se tu spousta hezkých slovních hříček, lehký vtip, který se dětem líbí a u dospělého vzbudí uznalý úsměv. Je jasné, že se scénářem si autoři dali práci, přemýšleli nad ním a bavilo je to i přesto, že každý rok podobných příběhů museli vychrlit habaděj.

Kresba Jaroslava Němečka je už potom naprosto ikonická a originální. Pro malého čtenáře krásná a poutavá a pro staršího... vlastně taky.

Prvotřídní dílo mezi dětskými comicsy, které obstálo v nejtěžší zkoušce času a léta mu nic neubrala z jeho krásy. Do Třeskoprsk se vrátím vždycky rád a je jedno v jakém věku.

4 10.02.2021

Do tohohle jsem se fakt nemohl začíst.

Každá povídka začíná tam, kde jiná - v této knize nezveřejněná - povídka skončila, takže působí jako vytržená z kontextu a vytváří dojem, že jste začali sledovat seriál od jeho 256. dílu, aniž byste tušili o co běží. To se vám autor ovšem hned pokusí přiblížit minimálně stránku dlouhou nalejvárnou plnou pojmů, názvů a jmen postav, jejichž vzájemnou propletenost a vývoj vztahů si musíte hned zapamatovat, jinak se už v ději nechytíte.

Některé pasáže jsem musel číst i třikrát, protože jsem se ve vztazích, jménech a názvech pokaždé ztrácel. Problém bude možná i v tom, že povídky nebyly zajímavé, neměly atmosféru, žádný háček ani výraznou dějovou zápletku nebo nápad, který by donutil můj mozek všechny tyhle - pro pochopení toho, co se děje - bohužel zásadní skutečnosti, pojmout do paměti.

Což je fakt hrozná škoda, protože povídky jsou ve své podstatě naprosto primitivní a celkem dost nezajímavé klišoidní vypatlané fantasy akčňáky, které já mám rád. Jen tohle zbytečně překomplikované a zmatečné pojetí jim ublížilo téměř až fatálním způsobem a učinilo z nich nečitelný bordel.

Zajímalo by mne, do jaké míry měl v těchto příbězích Howard prsty, protože něco takhle špatného jsem fakt nečekal.

1 10.02.2021

Conan a šamanova kletba je totální klišé heroické fantasy. To by bylo v pořádku. Ale pokud stejně jako já máte tohle klišé rádi podávané rafinovaně, poutavě, s nadšením a dobře napsané, tak ruce pryč.

Přitom celé to začíná zajímavě. Conan je proklet a za úplňku se mění v supersilnou, agresivní horskou opici, která zabíjí na potkání. Posléze je uvězněn na pirátské lodi, téměř bez možnosti úniku. Obě dějové udičky nabízely možnost zaháčkovat čtenáře netušenými způsoby scénáristické akrobacie. Autor je ovšem nedokázal využít ani minimálně.

Většinu knihy se tupě běhá po džungli, kde se bojuje s pavouky a netvory. Když se nebojuje, tak je třeba očima ze stránek slízat husté cákance literárních blitek, v podobě planých úvah a nikam nevedoucího řečnění o postavách, které už se v knize neobjeví, nebo jejichž pozadí nebude v ničem moc hrát roli. Jinými slovy vata.

Celkově je tahle kniha stroze a bez zájmu odpracované klišé. Provedené s podobným zápalem, s jakým si odpracujete dvanáctku ve fabrice.

Juraj Červenák a Leonard Medek mi přišli v Conanově světě hodně slabí, ale tohle je snad ještě horší.

2 07.02.2021

Od staršího paleolitu až po dobu pár staletí po Kristu. Vcelku jednoduchou a zkratkovitou formou vylíčené zásadní události lidské historie, napříč vybranými částmi planety, ovšem bez stravitelné formy, přehledného rozvržení informací či poutavého kontextu.

Vše zásadní zde asi řečeno bylo, takovým tím 'letem světem' způsobem. Jen to bylo suchopárné a nezábavné jako učebnice dějepisu.

.......... počkat........!

2 06.02.2021

Tuhle Conanovku jsem si vybral primárně kvůli vysokému hodnocení čtenářů a pochvalných komentářů. V záplavě příběhů o Cimmerském barbarovi, které sotva kdy překročí práh podprůměru (pokud je ovšem nepíše zrovna Howard), je kvalita vzácností, tak jsem měl velká očekávání.

A jsem rád, že byla naplněna. Čtenáři mají se svým hodnocením pravdu a já se přidávám do klubu oslavovatelů.

John Maddox Roberts píše velmi podrobným a popisným stylem. Má promyšlený každý detail, zachází velmi často i do maličkostí, co se historie, světa, pozadí postav a jemnůstek v jejich jednání týče, ale nikdy ne zbytečných. Netvoří vatu, ale detaily a popisnosti oživují příběh, nebo obarvují a prohlubují charaktery hlavních postav, či přímo vtahují čtenáře více do děje a pomáhají knize působit vážně skutečně a sugestivně. Takhle se správně pracuje s popisností, super !

Díky velkému množství detailů tedy vše dýchá pohlcující a v rámci žánru uvěřitelnou a poutavou atmosférou, ale ta samotná by nestačila. Autor tedy na své čtenáře hází jeden háček za druhým, v podobě tajností hlavních postav, nevyjasněných mystérií, vyhrocených vztahů a nebezpečných tajemství, na jejichž rozuzlení se fakt těšíte.

Podle tohohle všeho by to mělo vypadat, že se děj povleče jak smrad, ale John tyhle ctnostné prvky dokázal namíchat tak šikovně, že rychlý spád knihy nezbrzdí.

Jediná slabina byl snad téměř závěr knihy, kde mě velká část závěrečné bitvy moc nebavila a potom úplný konec, který byl možná vzhledem k epicky propracovanému zbytku knihy až neepicky rychle useknutý.

1 05.02.2021

Je to zvláštní situace.

Conan a svatyně démonů má naprosto všechno, co od staromilské, tradiční akční fantasy čekám. Spousta klišé, démonů, čarodějů, krasotinek a heroické akce (i když té tu vlastně bylo pomálu). Ještě ke všemu tu byly i docela zajímavé postavy - samozřejmě správně šablonovitého charakteru - zapletené do klasického funkčního dějového oblouku, poplatnému žánru. Takže by se mi to vlastně mělo moc moc líbit, protože tohle je přesně to, co miluju.

Jenže nelíbilo. Já nějak ani nedokážu popsat proč, prostě mě to vůbec nebavilo číst, nevtáhlo mě to do děje a nezajímalo mě to i přesto, že jsem si připomínal, že tohle je přece přesně to, co mám nejraději...ale prostě ne. Nefungovalo to.

Červenák mi to to asi nedokáže podat. Tohle je druhá šance, kterou jsem mu v rámci Conanova universa dal a opět mě zklamal. I když tentokrát ne tolik jako u Conana a dvanácti bran pekla. Zvláštní, že jeho Tollrander je pro mě jedna z TOP knih vůbec.

Navíc - jako Conanovka to bylo hrozné. Celkový charakter a chování hlavního hrdiny je mimo mísu a atmosféra jako si to žádá tu není vůbec.

Jako klasické akční Sword and Sorcery by to ještě bylo pro mě pocitově obstojné a technicky i obsahově žánrově odvedené do detailu a špičkové. Asi by tomu prospělo prostě hrdinu pojmenovat jinak a možná bych přihodil jednu hvězdičku. A možná taky ne.

Pořád je ve mě pocit nepochopení a rozčarování. Dostal jsem přesně to, co mám na fantasy žánru snad nejraději, ale přijde mi, že se to hrozně, hrozně nepovedlo.

1 03.02.2021

(SPOILER) Kopírka Foglarových Stínadel.

To, co u Rychlých Šípů fungovalo, v Prašině nefunguje. Vize současných Stínadel je díky přítomnosti moderního světa oloupena o svou duši a stejně tak je na tom i příběh, který i přes svoji lehce kopírákovou originalitu a osobitost, postrádá přesvědčivost, ducha a schopnost vtáhnout čtenáře do děje. Celé je to takové nemastné neslané a vážně autorovi skoro nic nevěřím.

Příběhová osa je bezpečná a jasná, jak se u knihy pro dospívající děti sluší a patří. Jediná vážně zajímavá postava - Tonda - je na překážku ukázkové lásce dvou adolescentů a je odsunut stranou.

Nicméně - když opomenu dětskou naivitu příběhu, fakt, že je to celé vlastně taková kravinka a zkusím přistoupit na autorovu hru, tak jako kulisa při práci (poslouchal jsem to jako audioknihu) je to nejen akceptovatelné, ale místy i zábavné. Rovněž pár obskurních nápadů - jako třeba stroj na výrobu prašiny napájený krystaly - průměrné dílko hezky oživují.

A co musím pochválit je závěr, který byl vypointován chytře a částečně i překvapivě. Vojtěch si nechal svá trumfová esa holt až do finále a mě tím rozhodně potěšil.

7 02.02.2021

Velmi primitivní a syrové povídky, naplněné naprosto jednoduchým a primálním dějem. Conan, prales, nahá žena, netvor, boj.
Naprosto na kost ohlodané příběhy.

Autoři ve většině povídek pěkně vystihují atmosféru původních Howardových textů. Máme tu tedy lehce hororové prvky a zneklidňující mystické obskurno, naplněné surovým a značně nekomplikovaným dějem.

Všechno ovšem není tak dokonalé jako od Howarda. Ta pověstná jiskra tu až tak úplně není a například poslední povídka je dost mimo mísu, jak příběhem, tak stylem. Ale i tak je to velice solidní, True-old school primitive heroic fantasy.

2 01.02.2021