Greene komentáře u knih
Naprostý klenot. Pokud jste milovníky filmu, a ještě lépe, jste-li fanoušek Hitchcocka, dostanete výborný vhled do hlavy jednoho z mistrů filmařiny.
Po pomalejším prvním díle je tahle knížka téměř nemožná odložit. To, co se stalo na konci, jsem čekal, že bude až za pár knížek, ale o to víc se těším na další díly (ještě 12, ufff....)
Jednoduše jeden z těch příběhů, jež ve vás vyvolají veškeré emoce. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četl.
Naprosto nadčasová kniha. Je zajímavé, že se v knize prakticky nic neděje, ale celou dobu, co jsem četl, jsem se nemohl odtrhnout. Jen ty jména postav, která jsem si nemohl nikdy zapamatovat... ale to je tak jediné, co se Nadaci dá vytknout.
Stoprocentně to na těch pět hvězdiček nemá, ale přeci jen jsem se se nakonec přiklonil k tomu, že 4 hvězdy jsou málo na to, jak moc jsem se u týhle tlustý krávy bavil. V druhé polovině už se děj trochu zpomalil, tak jsem se na chvíli zadrhl, ale jinak výborné. Nevím, jestli je Svědectví Kingovo nejlepší dílo, ale je rozhodně hodně hodně dobré. A to stačí.
Čekal jsem vlastně detektivku, ale to, co King nabídl, bylo ještě lepší, než co jsem myslel. Colorado kid je taková jednohubka, která ale krásně nasytí.
Tahle kniha je jeden velký orgasmus - v některých věcech možná ještě lepší. Překrásně a citlivě napsaný příběh o opravdových lidech. Steinbeck tvořil Na Východ od ráje s moudrostí a jeho radost čiší z každého slova, na téměř každé stránce bych se rád pozastavil a přemýšlel, což bohužel nešlo, ale až si tu knihu budu dávat znovu, možná budu číst s ještě větší opatrností. Velký příběh s velkými myšlenkami a přenádherným jazykem. Pane Steinbecku, děkuji, tohle je přesně kniha mého srdce.
Fakt hodně dobrá detektivka - skvělé vykreslení beznadějného městečka, které se utápí v suchu, přesně tak jednající obyvatelé a detektiv nesoucí si tajemství z dětství. Na tuhle budu vzpomínat dlouho a doporučovat, kde to jen jde.
Knihy tohoto typu miluji. Od Murakamiho jsem četl předtím jen jednu knihu (Kronika ptáčka na klíček), a i když jsem si na autorův podivný svět zvykal vcelku dlouho, asi budu další, kdo tomuto fenoménu propadne.
Spisovatel jako povolání dost připomíná obsahem Kingův O psaní (autor rozebírá svůj život, spisovatelské začátky, jak se dostal tam, kde je, to všechno ukazuje na době atd.). A i když Stephen King je mi o dost bližší, i texty Haruki Murakamiho dokážou inspirovat a dodat vám ten pocit sebevědomí, že pokud to dokážou oni, proč ne vy.
Už první příběh byl výborný, ale ze Skrytého okna do skryté zahrady jsem se posadil na zadek. Pan King mně o své genialitě přesvědčil už dřív, ale tady ji ukázal v tom nejlepším světle. Díky!
Velmi dobře napsaná kniha. K Tedovi a Billymu jsem si za ta dvě odpoledne vytvořil velmi kladný vztah a ti dva mi budou chybět.
Já nevím, Cesta králů mě nadchla a Slova paprsků... nebyla ta rozhodně špatná kniha, ale dlouhá, příliš dlouhá. Intermezza mě většinou nebavily a jen vyrušovaly od děje. Neříkám, že je to špatný nápad, ale ty příběhy byly veskrze o ničem. Konec skvělý, ale něco mi v celé knize chybělo. Třeba to ale spraví třetí knížka.
Na tuhle knihu jsem se těšil hodně dlouho. Vlastně od té doby, co vyšel předchozí díl. A i když se mi Právo nálezce líbilo z celé trilogie nejvíce, tahle kniha... je to přesně to, na co jsem čekal. Není to tak dobré jako Temná Věž, ale i tentokrát King napsal uspokojující závěr.
Tenhle díl mě první polovinu moc nechytal,ale pak se to hezky rozjelo. Na předchozí knihu však rozhodně nemá.
S každou další knihou cítíte, jak příběh (a autor) zraje. Je to čím dál lepší a čím dál čtivější. Někdy se vám opravdu nechce přestat číst.
Všechny povídky jsem prakticky zhltl, Sapkowski je výtečný vypravěč.
Na Zaklínače jsem se dlouho připravoval. Knihy mi zhruba rok ležely na poličce, než jsem se k nim dostal. A jsem za to rád. Poslední přání bylo jednoduše skvělé. Úžasné povídky, z nichž se mi všechny moc líbily, úžasná čtivost a skvělý humor. Není důvod, proč bych neměl pokračovat.
Uff.. Je to za mnou. Tahle jízda trvala něco přes rok, takže se dá říct, že Temná Věž mi vzala dost velkou část života. Ale stálo to za to. Od první knihy jsem se nemohl dočkat, jak že to vlastně celé dopadne. A i když jsem očekávala (spíš chtěl) jiný konec, nakonec si říkám - vždyť sai King má pravdu, jinak to prostě napsat nešlo.
Samozřejmě si přeji, aby Roland a jeho Ka-Tet pokračoval dál, a už teď, pět minut po dočtení, mi všichni neskutečně chybí. Rozhodně teďka nezačnu číst od začátku. Ale už teď vím, že se opět setkáme. A už se nemůžu dočkat.
To kouzlo, které nás provázelo všemi sedmi knihami, se v "osmičce" neobjevilo. Harry Potter byl hlavně příběhem o dětství, přátelství, lásce. Což o to - tato témata se i zde objevovala, ale když se řekne Harry Potter, jako první asociace mi naběhne trojice Hermiona, Harry a Ron jako děti. V tomhle už Prokleté dítě prostě nebylo to pravé. Tohle kouzlo mi tam chybělo.