Grohlinka
komentáře u knih

Docela fajn nápad s portály, nejvíc mě bavily části s odstřelovači, byrokratem a posádkou vesmírné stanice. Jako oddechovka v pohodě, ale na lepší hodnocení tomu chybí hloubka, vývoj postav, celkově postavy jsou velkým kamenem úrazu, žádná není dostatečně propracovaná, dostatečně sympatická a skladník, který není obyčejný skladník, jak se nám autor snaží celou knihu vnutit je nesympatický slizký blb. Plusové body za zebru.


Do knihy se mi úplně nechtělo, protože jsem věděla o otevřeném konci, druhy díl má vyjít v originále na podzim, takže nějaký čas potrvá, než se dočkáme pokračování.
Ale tak sympatického hrdinu, kterému nechybí sebereflexe jako je Teo jsem dlouho nezažila. Niya je prostě skvělá borka.
Čekala jsem trochu Riordana s neotřelým zasazením a přesně to jsem dostala. Krásné, bavila jsem se od začátku do konce.


Strašně mi to sedlo do nálady, hřejivý příběh, ve kterém si čtenář může najít životní moudro, které, kdyby se jím každý řídil, tak by udělal svět lepší. I ten svůj vlastní. Těším se na další díl.


Čekala jsem maličko víc, prolínání fantasy a sci-fi mám ráda, líbily se mi akční pasáže, ale za celých 700 stran mi nezačalo záležet na jediné postavě a to je pro mě prostě velké mínus. A Cainova či Hariho motivace - láska, no tak pardon, zabiji ženy, děti, všechny, hlavně, když zachráním nevěrnou buchtu? Tak to joo.


Tahle kniha je prostě nádherná, různě velké stránky, kvalitní papír, prostě kráska, kterou je radost držet v ruce, klika, že radost je ji i číst. Postavy, příšerky, rodinka k pohledání, závěje sněhu, strašidelný zámek a atmosféra je na světě. Krásná próza, žádné pravopisné chyby, příjemný černý humor... Jsem více než spokojená, těším se na další počiny, Míša Merglová může být pyšná.


Tak tohle byl teda mišmaš. Nebavilo mě to vůbec. Zajímavý byl svět, ale to je tak všechno. K postavám jsem si nevytvořila žádné sympatie. Jsou tady robotstvo, kyborgstvo, symbionti, ryby a pak ještě plísně a houby, jak jinak než cordyceps. Uf ale dočkala jsem se konce a ten byl uspokojivý, přála jsem si ho tak od půlky knihy. Ale jinak super nápad a příjemná próza, jen mi to fakt nesedlo, jako oblíbene jídlo, ze kterého Vám je prostě jednou za čas šoufl.


Od Taylor Jankins Reid se mi už poměrně líbila Evelyn Hugo, ač to rozhodně nebyla kniha, kterou bych četla vícekrát a s čistým svědomím můžu říct, že už od téhle spisovatelky nemusím číst vůbec nic, nejlepší její knihu totiž držím právě v ruce a je to Carrie Soto se vrací.
Kniha asi není pro každého, nedokážu si představit, že by z ní měl plný zážitek člověk, který niky nedržel v ruce raketu, nerozumí jednotlivým úderům, komplexnosti tohohle nádherného sportu a všemu, co tenis obnáší. A taky neumí alespoň trochu španělsky. Ale i tak, do tohle jděte, kdyby pro nic jiného, tak kvůli brilatně zpracovanémi vývoji Carrie Soto, smekám. Skvělá kniha.


V rámci sérií inspirovaných antickou mytologii mám oblíbených několik postav, Percyho, Nica, Boba, Bobíka a Damasena. Takže byl u ně uspěch zaručen, navíc k Riordanovi neumím a ani nechci být kritická.
Před čtením této knihy je nutné přečíst neheb původní sérii Percyho Jacksona, ale také Bohy Olympu a Apollónův pád.


Musím se přiznat, že postapo a dystopie mám prostě ráda, a tahle, ačkoli je staršího data je až děsuplně aktuální. Navíc jich nikdy není dost. Ne nadarmo je tahle kniha v zahraničí velmi ceněnou a oblíbenou, pevně doufám, že se Argo rozhodne vydat i druhý díl a další knihy od autorky.
Podobenství o rozsévači potěší každého, komu nevadí pomalejší začátek a velký přesah do náboženství a filosofie. Ačkoli ani akce není málo, zejména v druhé polovině knihy. Chytrá kniha, která by neměla chybět v žádné knihovně milovníků tohoto žánru.


Jedna z mých nejoblíbenějších knih od Riordana. Všechna přátelství, všechna spojenectví, která byla navázána, Riordan vytěžil na maximum a přetavil je v epický konec.


Čím vším tahle kniha mohla být, protože námět je originálni a fascinující, kdyby nebylo příšerné vypravěčky, nelogického chování většiny postav a chabého závěru.
Myšlenka krásná, stav dívek, který odráží stav společnosti, jenže k čemu to, když ani v jednom bodě se nejde dostatečně do hloubky. Možná, kdyby příběh vyprávěla jedna z rezavých panen? Kdyby nebyly postavy ploché a jejich jednání prvoplánové? Kdyby hlavní hrdinka nebyla vtipná pozérka a pokrytec, možná, kdyby z těch svých telecích let alespoň na konci vyrostla. Potenciál to mělo.


Když on má Riordan tak skvělé a emotivni konce...
Části v Tartaru mě bavily víc. Putování Arga II a jeho pasažerů pro mě trošku trpělo velkým množstvím vypravěčů a vytrhávalo mě z tempa knihy. Ale jinak je to prostě paráda.


Pro mě asi nejlepší díl, nebo jsem prostě jen ráda, že po Barbaričově knize, která mě otrávila, jsem se zase bavila.
Akce štřídá akci a celý případ je spletitý, jak jsme již zvyklí, Bohdan Jaroš, bez pochyb moje nejoblíbenější postava.


Tenhle díl se mi moc líbil, nové postavy jsou skvělé, mnohem zdařilejší než Piper v Proroctví, která mi nesedla a její části mě vůbec nebavily. Tady se vlastně začíná vše spojovat a to největší dobrodružství teprve začíná. Závěr knihy mě nutil otáčet stránku za stránkou, tak dobrý byl.


Ráda jsem se vrátila do Tábora polokrevných. Tahle série je dospělejší než ta původní, nové postavy jsou fajn, hlavně Leo. Pár nelogičností a přehnaných scén by se možná našlo, ale já se bavila a moc, jednu hvězdu si nechávám v rezervě pro Nica.


Já těmhle bratrům strašně moc fandím.


Bez Steina a Jaroše jen půlka knihy, potvrzuje se mi, že Barbarič je nejslabším článkem, není to špatné, ale zdaleka nejslabší díl. Barbaričovy myšlenkové pochody byly celkem ubohé a rádoby romantická linka zcela zbytečná.


Co na to říct, nevím, jak knihu hodnotit a zda vůbec.
Kniha je obsáhlá, dobře ozdrojovaná, autor bere ohledy na pozůstalé a co se mi líbilo, nebojí se kritizovat média a církev. Našla jsem pár chyb, pravopisných i faktických, ale vzhledem k tomu, jak dlouho autor tragédií žil, přisuzuji to spíše špatnému překladu.
Jsem zvědavá, jestli skutečně budou zveřejněny výpovědi rodičů vrahů, ráda bych si je přečetla.


Taková ňuňuňu knížečka na jeden večer. Vlastně to bylo moc fajn oddechové čtení.


Pro mě osobně mnohem lepší než první díl, na YA nezvykle rozsáhlé, dospělé a chytré. Svět není černobílý a my všichni jsme tak trochu neřádi, bavilo mě to moc.
