Hadati komentáře u knih

Pokud si chcete přečíst nějakou drsnou military sci-fi o přežití lidstva, tohle je nejlepší volba. V detailnosti se s tím nemůže rovnat Den trifidů (který je spíše psychologický) a brutálností zase Hvězdná pěchota. Jak budete postupovat touto sérií, tak se postupně budete dozvídat o mimozemské agresivní ekologii, která postupně ničí tu naši. Ale není to pouze military. Stejně jako např. u Weberovy Honor Harringtonové, i tady se autor zabývá jinými aspekty svého vesmíru - politikou, sociálním chováním přeživších lidí nebo psychologickými a filosofickými otázkami. To vše se prostřídává, takže nenudí. Tedy pokud vám nevadí zdlouhavé okecávání, které děj nijak neposunuje. V této sérii umírají lidé, děti i psi – a smrt není to nejhorší, co se jim může stát.

1 14.04.2018

Spojení autorů Weber a Ringo dopadlo opravdu na výbornou. Je zde propracovaný děj i militaristická odysea. Zprvu vás hlavní postava princ Roger bude štvát, jak byste u rozmazleného princátka očekávali, ale drsná realita a nebezpečí planety, na které princ se svou vojenskou jednotkou uvízne, z něj postupně udělá postavu, kterou nemůžete nemít rádi. Myslím, že vývoj této postavy byla zvládnuta skvěle. Co se týká té vojenské části knihy, tak budete trnout nad každou ztrátou této malé vojenské jednotky, protože vám je jasné, že jen těžko si na cizí nepřátelské planetě doplní stavy nebo dokoupí techniku. Postupně se tu pak začnou objevovat jednotlivý vojáci, ke kterým začnete mít vztah. A to je teprvé první ze tří knih, které na vás čekají.

14.04.2018

Příběh se odehrává 80 let po událostech ze série Historie Duny. Kromě několika málo postav schopných žít dlouho jako je Vorian Atreides, Gilbertus Albans nebo Norma Cenva, se zde objevují samé nové postavy. Sledujeme blížící se střet mezi technologiím nakloněným frakcím a organizované skupině fanatiků ničících jakékoliv sebemenší technologie. Současným nepřítelem lidstva tak již není umělá inteligence, ale ta lidská. Nejvíce se pak dozvíme o vládnoucí císařské rodině Corrinů, Sesterstvu čarodějek, Sukovské a Mentatské škole, a i něco o Ginázských mistrech.

2 14.04.2018

Tato povídková antologie propojuje nacistické Německo se sci-fi a fantasy. Je rozdělena do tří částí: před válkou, během války, po válce.

První část povídek mě moc neoslovila. Některé z nich se o téma Říše jen lehce otřely jako první povídka o démonologovi (60 %) nebo druhá povídka o přivolávání duchů (60 %). Další dvě už měly k tématu o něco blíže. Jedna pojednávala o tom, co by se stalo, kdyby po první světové byla Evropa rozdělena do jiných státních útvarů, resp. kdyby vzniklo jakési neutrální území mezi soupeřícími státy střední Evropy (70 %), druhá se pak týkala užití pyrokinetických schopností ve výbušném Mnichově, která snad i účelově připomínala známého holiče Sweeyneho Todda (70 %).

Druhá část byla podstatně zajímavější, kdy F. Kotleta ve své povídce ukázal, jak se dá používat černá magie ve velkém (100 %). Povídka Tenkrát na Ukrajině je opět spíše duchařina, ale užitá ve víru války (85 %). Petr Stančík pak dokáže pobavit zcela nevážnou povídkou s humorem ne nepodobným Douglasi Adamsovi (80 %). Meyrink je pak o tom, jak by mohla vypadat druhá světová válka, pokud by lidstvo bylo dále v robotických a počítačových technologiích (85 %). O lidském dobytku pak popisuje, co čeká kované nácky po jejich smrti (80 %). Chlad věčnosti se mi líbila nejvíce, kdy svět, kde je běžné potkávat duchy mrtvých, mě nadchl (100 %). Dokud nás smrt nerozdělí ničím moc nepřekvapila, ale i tak se jednalo o čtivou povídku, která se odehrává krátce po válce v naší zemi (70 %).

Třetí část měla velmi dobře našlápnuto hned první povídkou od Kotouče, která měla tu správnou atmosféru špionáže, a i zajímavý zvrat na závěr (100 %). Digimengele byl celkem vtipnou povídkou s velkou dávkou černého humoru, kdy mě zejména pobavil „čistej árijskej vietnamec“ (75 %). Stroj na výrobu havranů mi opět přišel trochu mimo mísu tématu antologie, kdy mi přišlo, že je to dost neuměle spojeno s Ódinem (65 %). Povídka Na vlastní kůži pak předvedla, jak daleko by v budoucnu mohli lidé zajít s reality show. I když, podobný pokus (tedy přeneseně neveřejná reality show) byl již v minulosti skutečně proveden, takže povídka nebyla moc daleko od skutečnosti. O to byla děsivější (75 %). Jediný člověk pak opět mohl vést k zamyšlení, jak by hrůzy koncentračních táborů mohly mít vliv na svět duchů, a jak by si s nimi dokázali poradit „vymítači“ (80 %). Poslední povídka antologie Nacimars je pak úmyslně zcela absurdní, kdy už jen název dokáže napovědět. Přestože mám rád humor, a to absurdní i černý, tahle povídka mi moc nesedla (60 %).

3 14.04.2018

Hodnotit něčí deníky je složité. U myslitelů vás zajímají jejich myšlenky, u herců či sportovců pikantní historky ze života, ale co by vás mohlo zajímat u čtrnáctileté dívky jménem Anna Franková? Historie.

Přestože se jedná o obyčejnou dopsívající pubertální dívku, která díky tomu má spoustu vztahových problémů s rodiči i s ostatními obyvateli skrýše, lze díky jejím deníkům nahlédnout do myslí lidí, kteří zažili roky strachu z odhalení, kdy s vnějším světem byli v kontaktu jen díky rádiu a několika málo lidem, kterým důvěřovali natolik, že jim svěřili své životy. O to drsnější je pak uvědomění, že od vysvobození byli jen pár měsíců, a že nemuseli skončit tak špatně, nebýt jednoho jediného práskače.

Jsem proti povinné četbě, ale domnívám se, že pokud má být povinná četba, tohle by mělo být na jejím prvním místě. Každý mladý čtenář totiž díky tomuto deníku zjistí, že židé se vůbec nijak neodlišovali (a neodlišují) od ostatních a tedy je tato kniha v současné době určitou obranou proti xenofobii.

6 14.04.2018

Stopařova průvodce Douglase Adamse mám velmi rád. Alespoň první dvě tři knihy. Tahle kniha se dá přirovnat spíše k posledním kusům této série, kde Adamsovi již došel dech. Ano, stále je to Adams se svým absurdním humorem, ale tady to zejména zpočátku nefunguje. V první třetině knihy jsem měl pocit, že se vlastně nic neděje. Bylo to jako sledovat skeče ze seriálu Mladí v partě, které jsou absurdní, nesmyslné a nemají spolu souvislost. Ale tyhle absurdní scény v knize mi nepřišly zábavné ani zajímavé. Ve Stopařově průvodci jsem měl pocit, jako by Adams jel na drogách a ten svůj šílený svět skutečně viděl. Tady mi to přišlo, jako by zrovna drogy přestal brát a jen se snažil navodit svůj snový a absurdní svět, který sice někdy v minulosti viděl, ale teď už si ho moc dobře nepamatuje. Po prvních sto stranách se to přece jen o něco zlepšilo a příběh se začínal dávat postupně dohromady tak, že začal i dávat nějaký smysl. Ne ve všem, ale dost. Proto jsem také nakonec dal o hvězdičku více, než jsem původně zamýšlel. Pro mě velké zklamání.

4 14.04.2018

Poslední část z dvanáctidílné série má vše potřebné – příběh o konci světa, humor a násilí. Felix pak není jediný tahoun, kdy věci záleží i na aktivitě jeho společníků. Přesto ne všechny věci dávají tak docela úplný smysl. Ale co, je to humorná urban fantasy, ve které nepovažuji za nutné, aby vše bylo utažené do posledního šroubu. Pro čtenáře může být zklamáním epilog, kde se jen v krátkých odstavcích rozloučíme s hlavními protagonisty této série. A tyto poslední odstavce, než by něco vysvětlovaly o osudech hlav¨ní úderné jednotky, spíše nadhazují mnoho dalších otazníků.

1 14.04.2018

Má nejoblíbenější kniha, jak od Pratchetta, tak od Gaimana, a to jsem velký fanoušek Zeměplochy. Oba autoři se rozhodli zparodovat biblickou apokalypsu, kde nechybí armády nebes a pekla, hroziví čtyři jezdci apokalypsy, antikrist, čarodějky a lovci čarodějnic. A s velkou dávkou humoru Terryho Pratchetta a Neila Gaimana to více než funguje, kdy téměř na každé stránce vás něco rozesměje. Mnoha postavám zde budete fandit, kdy vám bude jedno, že jedním z nich bude padlý anděl, a druhým dokonce samotný antikrist. Téma knihy samozřejmě paroduje Bibli a obecně i křesťanství, ale dělá to takovým způsobem, že jen málokoho tím urazí. Přestože hlavními hrdiny je i skupinka dětí ne nepodobná partě ze Správné pětky (akorát jsou čtyři, pokud nepočítáte psa), je kniha určena pro dospělé, protože ne vše by děti pobraly. Ale to neznamená, že by se přitom také nebavily.

Skvělou zprávou také je, že po letech, které by se daly počítat už i na dekády, se v tomto roce konečně dočkáme zfilmování této úžasné knihy. A padlého anděla Crowleyho nebude hrát nikdo menší než David Tennant, známý zejména jako Doctor Who. Z jeho dalších rolí (např. Skrk z Harryho Pottera nebo Killgrave z Jessicy Jones) víme, že je tou správnou osobou pro ztvárnění této postavy.

8 14.04.2018

Jak uvádí na prvních stránkách této publikace sám autor, „nejedná se o životopis Terryho Pratchetta“. Přesto má mnoho životopisných údajů, kdy některé informace mohou být novinkou i pro zaryté fanoušky Pratchetta, kteří hltají každou informaci o něm a o jeho díle. Ze životopisné stránky se kniha zabývá zejména obdobím, než se Terry Pratchett proslavil svou sérií o Zeměploše. Autor se pak ve své knize snaží o rozbor Pratchettova díla a posuzuje i jeho vliv na sci-fi a fantasy literaturu. Autor se nezaobírá jen Zeměplochou, kterou se Pratchett světově proslavil, ale podstatnou částí i jinými jeho knihami, ať už se jedná o sérii o Johnnym Maxwelovi, sérií o Nomech, knihou Národ nebo o Pratchettovy prvotní romány, které vyšly před Zeměplochou. Kniha pak vede k zamyšlení, protože nestojí jen na holých faktech, ale i na názorech autora. A právě proto nelze tuto knihu považovat za čistě životopisnou.

Pokud se chcete více dozvědět o Terrym Pratchettovi, lze tuto knihu doporučit. Jestliže však nestojíte o čtení názorů jiného fanouška (kterým autor této knihy jednoznačně je), nečtěte to. Kromě svých názorů autor také dává Pratchettovo dílo do souvislosti i s jinou sci-fi a fantasy literaturou, poodhaluje jaké vlivy působily na jeho tvorbu a snaží se z toho vyvozovat i nějaké závěry. Ne se vším můžete souhlasit, a to i proto, že autor neměl v těchto věcech žádnou zpětnou vazbu od Pratchetta. Tato kniha vás však donutí nad některými otázkami přemýšlet, což je účelem této knihy.

Kniha je rozdělena do mnoha krátkých kapitol, kdy se postupně přesunujeme od Pratchettova dětství, rodinných poměrů, koníčků a jeho začátků v žurnalistice, přes jeho práci jako mluvčího atomových elektráren, k jeho prvotinám. Následně se dostáváme k Zeměploše, ke psaní pro děti, k výrazným odklonům od tvorby jakou byl Národ, až k Toničce Bolavé, jejíž pokračování po Svobodným národu nebyla podle autorova názoru zase až tak moc pro děti. Podstatnými kapitolami pak také jsou ty méně veselé jako je podpora organizace na ochranu orangutanů, Pratchettův vztah k alzheimerově chorobě, kterou na sklonku života trpěl, a také jeho vztah k asistované sebevraždě.

Kniha byla v originále vydána před Pratchettovou smrtí, takže ani nemohla obsáhnout celé jeho dílo. Není to ale natolik důležité, protože se jedná jen o posledních několik románů, které na celé Pratchettovo dílo nevrhají moc nového světla (až na poslední zeměplošský román o Toničce).

2 30.01.2018

Lien Rag se rozhodl zachránit svého přítele Harla Merna, který je vězněn neokatolíky. Liensun se i nadále snaží dostat ke svému otci, který ale o něj nejeví žádný zájem.

11.01.2018

Jak název napovídá, poprvé se zde setkáme s druhým synem Liena Raga, kterému jsou sice teprve tři roky, ale už nyní ovládá stejné schopnosti jako jeho první syn Jdrien. Liensun se se svou starší nevlastní sestrou snaží dostat ke svému otci. Velkou komplikací je, že jsou zcela bez prostředků.

11.01.2018

V tomhle díle se nic moc nestan Lien Rag dále pátrá po původu Zrazvých lidí a po svém vlastním původu. Vědečtí Obnovitelé slunce pak získávají další vědecký úspěch.

11.01.2018

Tento díl je velkým osvěžením, protože se odehrává přibližně 10 let od předchozího dílu, kdy hlavní postava celé série Lien Rag byla doslova poslána k ledu. Místo Lien Raga teď sledujeme zejména osudy jeho syna Jdriena a prostřednictvím Trpaslíka pak události odehrávající se ve společnosti Mořského ledovce.

1 11.01.2018

Z tohoto komiksu jsem se dozvěděl to nejdůležitější o Zátopkovi, jeho kariéře, životě a morálce. A přestože z tohoto komiksu vychází jako „dokonalý“ hrdina, také je zde ukázán i po lidské stránce. Komiks ukazuje pravou tvář československého komunismu, ale neměl jsem pocit, že by se to přehánělo. Na druhou stranu se autoři nebáli ani poukázat na kapitalistické vykořisťování za první republiky. U prvních stránek jsem se obával, zda mi nebude styl červené retrokresby vadit, ale velmi rychle jsem si zvykl. Navíc se tenhle styl k danému příběhu velmi hodil. Ke komiksu mám jedinou výtku, že jsem měl občas problém rozlišit některé jednotlivé postavy od sebe. Postav tu však zase tolik není a z kontextu se dalo pochopit, kdo je kdo, takže se to dalo zkousnout.

4 11.01.2018

Než sáhnete po tomhle posledním díle ze série Punisher, doporučuji si znovu přečíst díl Od kolébky do hrobu. Jak již název tohoto dílu napovídá, bude se část posledního dílu týkat masakru ve Valley Forge, který přežil jen Frank Castle. Posledním dílem Punishera se proplétají dvě dějové linie. První, ta komiksová, je o několika amerických generálech, se kterými má Punisher nevyřízené účty. Ta druhá je textová a týká se popisu toho, co se vlastně stalo ve Vietnamu a ve Valley Forge. A díky tomu se více dozvíte pozadí americkovietnamské války. Rozloučení s Punisherem není špatné, ale musím přiznat, že to nebyl tak docela šálek mé kávy. Já měl Punishera nejraději, když šel po gangsterech, teroristech a jiných zločincích. Politici a jejich špinavé akce mě už tolik nebaví.

1 11.01.2018

Můj neoblíbený záporák Baracuda se vrací a kromě překvapení, jakým způsobem se rozhodne Punisherovi pomstít nepřináší nic zajímavého. Je to nejslabší díl z celé série, kdy i díl Baracuda mi přišel podstatně lepší.

1 11.01.2018

Příběh se odvíjí několik stovek let po atomové válce na Zemi, kdy je nepodstatné, kdy a kde přesně se odehrává. Po celou dobu je příběh vyprávěn z pohledu hlavní postavy, která je donucena nechat se naverbovat do malé žoldnéřské skupiny jezdící v tanku, který je pozůstatkem technologie, kterou již lidé neovládají. Přestože se jedná o nepřátelský svět, ve kterém člověk s člověkem bojují o své místo, hlavními nepřáteli jsou zde roboti a UI jako jeden z mnoha nebezpečných pozůstatků předchozích zničujících válek.

I přes snahu vývoje postavy, mi hlavní hrdina přišel trochu moc plochý. Přesto ve mně vzbudil určité sympatie. Příběh jako takový není špatný, ale je zde určitá repetitivnost děje, což může v některých částech knihy nudit. O pozadí příběhu se více začínáme dozvídat až v poslední třetině a postupně vám některé souvislosti začnou docházet. Závěr knihy pak není tak docela běžný a překvapil mě. I díky skvělému závěrečnému vypointování jsem se nakonec rozhodl dát 4*.

3 11.01.2018

Moje první kniha přečtená od Nesboho, kdy jsem měl dost problém se s knihou jako takovou sžít. Přibližně první třetina byla hodně o vztazích, kdy se toho zase tak moc nedělo. Když se kniha překlenula do akční části, tak už se to četlo lépe. V poslední kapitole knihy, pak autor vysvětluje, jaký dojem si pak z událostí, o kterých čtenář přesně ví, jak proběhly, udělali policejní vyšetřovatelé. Bylo to pro mě zklamáním, protože i když se autor opravdu snaží, logiku to nedává a z vyšetřovatelů dělá hlupáky, kteří skočí na zkonstruovanou pohádku, přestože i laikové snadno prohlédnou řadu nesrovnalostí. Dalším problém bylo, že v knize není jediná postava, která by mi byla sympatická a fandil bych jí, takže mi vlastně bylo úplně jedno, jak kniha dopadne. Po přečtení mi bylo řečeno, že je to jedno z ranných děl autora, a že jiné jeho romány jsou lepší. Možná si tedy od něj někdy přečtu něco dalšího, abych jej nezavrhnul jen kvůli jedné knize, která se mi moc nezamlouvala.

2 18.12.2017

Bylo zajímavé číst fantasy knihu zasazenou do skutečných historických událostí, které popisují dobu, jež považujeme za počátek naší české historie – tedy dobu Sámovy říše, kdy se Slované bránili nájezdům kočovných Avarů a vlivu Francké říše. Hlavní postava této knihy je od počátku sympatická, kdy kromě svých přirozených schopností nakonec získá i nějaké ty nadpozemské, což ke konci knihy nutí k zamyšlení, jakým směrem se bude tato série ubírat.

3 18.12.2017

Terry Pratchett tuto knihu napsal v 17 letech, ale u nás již vyšlo přepracované vydání, které přepsal, když se stal slavným díky humoristické sérii Zeměplocha. Je tedy těžké rozlišit, co bylo původní myšlenkou začínajícího autora, a co vzniklo dopracováním po tolika letech. Určitý obrázek si můžete učinit, jestliže se vám do ruky dostalo druhé vydání v češtině z roku 2015. Nejen, že obsahuje ilustrace přímo od Terryho Pratchetta, které zdůrazňují, že kniha je určena spíše pro mladší čtenáře, ale také obsahuje příběh o Kobercích, který v roce 1965 týdně vycházel v týdení příloze určené pro děti.

Samotný příběh románu Kobercové by byl obyčejným fantasy příběhem králů a císařů bránících se nepřátelským zlým nájezdníkům, kdyby nebylo prostředí, do kterého je tento příběh zasazen. Jedná se totiž o národy, které žijí na Koberci (my lidé bychom asi řekli, „v koberci“) a staví si své osady mezi obrovitými vlasy Koberce, kdy jednou z obchodních komodit je prach, který se na Koberci usazuje. Je zde pak vše, co byste od fantasy očekávali – hrdinové, boje, nestvůrní nepřátelé, příšery, obejvování nových věcí a putování za dobrodružstvím. Prostředí vás však ale také nutí přemýšlet, co za lidmi používané předměty dopadlo do vlasů Koberce, které pak jejich obyvatelé používají jako zdroj surovin nebo jako orientační body světa, ve kterém žijí.

Čtenář znalý Pratchetových knih pak může vidět vliv, která tato kniha měla na pozdější autorovu tvorbu. Zejména zcela vymyšlený a originální svět plný podivuhodných tvorů je předzvěstí budoucí Zeměplochy. Tvorové tak miniaturní žijící bez povšimnutí lidstva v jejich obydlí pak jistě připomenou trilogii o Nomech. A stejně jako oni mají evidentně jiné vnímání času (oproti lidem žijí daleko rychleji, tedy nepostřehnutelně). Nátura Mizvoňů a Tupomentálů je pak až nápadně podobná postavám Nac Mac Fíglů ze Zeměplochy, kteří jsou sice malí, ale nesmírně silný a agresivní bojovný národ.

Přestože je tento román určen zejména pro děti, nepochybuji, že i dospělé pobaví. Přestože kniha nepostrádá humor, je ho zde na rozdíl od Zeměplochy jako šafránu.

3 18.12.2017