haki34 komentáře u knih
Pamätám sa na kúzlo slova permoník :) ...krásne povesti, dokladajúce neľahký život prvých haviarov ťažiacich hlavne zlato, striebro, pracujúcich od svitu do mrku a živoriacich, i keď im rukami prechádzali rudy veľkej hodnoty...alebo sa márne pechoriacich v hlušine, hľadajúcich miznúce rudné žily, obetujúc život predstave zárobku a snažiacich sa uživiť často veľmi rozvetvené rodiny. Banícke prostredie je prostredie veľmi svojské, a keďže i moja rodina je spojená s takýmito revírmi a minulosťou, povesti som si zamilovala a túto knižku prečítala v detstve niekoľkokrát.
zajímavý cestopis i s obrazovou přílohou..včetně typických kubánských receptů na jídlo a pití, proložen romantickými vzpomínkami jednoho z autorů na jeho kubánskou manželku, která bohužel předčasně zemřela... tak úplně nevím, co si mám o knize myslet, taková jakoby psaná v odrážkách... líčení historie a politiky včetně vztahů s ČSSR a poté Českem a Slovenskem mě teda nebavilo, ale v rámci celkového pojetí tam patřilo (sami autoři varují, že politikařit nechtějí..ale že je nutno popsat co a jak)
dozvíme se kam za zábavou, jaké jsoui tradice, co si Kubánci rádi oblékají, kde studují a kam se chodí bavit..a kam je taky vhodné zajet na dovolenku ;)
také jak vzniká a vyrábí se proslulý kubánský rum, jak je to teda s těmi doutníky a stehny kubánek...
a ještě jedno plus na závěr - na konci knihy je krátký slovníček i s nejdůležitejšími frázemi, které se vám mohou k cestování a pobytu hodit.-...
kniha není špatná, vypadala, že čtení bude odsýpat, ale více než to mě až nudila-...nebyla mojí sklenkou Cuba Libre ;) nechávám na posouzení dalším čtenářům...za mně 3.5*
super - vtipná krátká knížka o prasátku a jeho dobrodružstvích, ideální v rámci prvního čtení. Přečteno s naší druhačkou za 2 večery, nasmáli jsme se :) akorát spoustu vtipných narážek možná více ocení rodiče.
na mně moc žoviální, postavy se mi pletli, najednou se objevovali z ničeho nic, chovali se, jako by jsme je měli znát, chvíli jsem proto uvažovala, zda knížka není ze série s nějakou Molly a hodilo by se mít za sebu první díly...a ono asi že jo....tak třeba chyba bude tam ?? (ještě jsem nepátrala, která v sérii je tahle..) nepochopila jsem narážky na alkohol - Molly byla v minulosti závislá ?? no a zkorumpovaný farmabiznis a smečka právníků, z nichž jeden není až takový padouch jak se zdá....nebyla to úplná tragédie, ale ani výhra... taková červená lehká knihovna zasazená do "zajímavého "prostředí a šmrnclá detektivkou/thrillerem....autorku už asi nevyhledám,.
je zajímavé, jak se filozof, horolezec, ekolog, dobrodruh a jak sám říká - horský sedlák Reinhold dokáže nadchnout pro jakékoliv dobrodružství...a jak si dokáže vychutnat tisíce kilometrů ledovou pustinou...i když si to vůbec neumím představit, kochat se mnohými barevnými odstíny ledu, vidět 2 slunce nad hlavou, den či noc - to nepoznáte...a orientovat se v ledové pustně jen pode kompasu...a ještě být nabuzen, nadšen, chůzí meditovat a užívat si navzdory obrovské fyzické zátěži každý kilometr...
Narozdíl od hor tady byla nekonečná pustina a víceméně pořád rovina...ale Reinhold se v knížce snažil výpravu hezky okecat...opět mi trochu vadilo opakování vět dookola, opakování se myšlenek v každé druhé kapitole, a občas některá spojení nedávala smysl (žeby překlad ???) sám takyy točil, asi aby nás víc držel v napětí - dojdeme, jsme na tom OK, ...ale vlastně - vše je nejisté--neustále taky připomínal Scotta a Amundsena, pak shackletonovu výpravu. Dovíme se něco i o základně na pólu a jejich obyvatelích, a také o druhé expedici - Transatlantica - která tou dobou kroužila Antarktidou na psích spřeženích... Reinholdův patner Arved - zjevně ambivalentní dvojice. Oba vydrželi jako tým, kdž jeden táhl, druhý brzdil, vztek jeden na druhého spořádaně vylívali do denníčků...popis Arvedových zraněných noh teda nic moc...a na konci knihy se dovíme, že po expedici se vlastně docela nehezky (možná i za přispění senzacechtivých novinářů ???) rozhádali...
a tento odstavec musím : První Novozélanďané nám dali banány pomeranče, zázemí...
První Američan se ptal, jestli je naše Transverzála rekordem....první Kanaďan se zeptal, jestli jsem si posbíral všechen svůj bordel a přivezl ho s sebou až sem...první Japonec fotografoval mou výzbroj a chtěl vědět všechno o logistice...první Ital mě objal a nazval mě hrdinou...první Rus přišel s lahví vodky v ruce..oslavili jsme úspěch...první Francouz chtěl jen vědět, jestli takovou cestu nepodnikli už před námi Francouzi....první Brit se zeptal, jeslti jsme si saně táhli stále sami...první Němec, kterého jsem potkal, se mě zeptal "proč ?" - a já jsem nevěděl, co mu mám odpovědět.....
já bych to shrnula asi jednou větou - citací : "vítejte v Alexově výstředném světě !"
Alex je jistě fenomenální sportovec ale ať si tvrdí, co si tvrdí o bezpeččí bez lana, je to jeho životní názor a postoj. Já, jakžto úzkostná osoba, která lezení považuje za síce nádherné, ale raději se na něj koukám ze země, si myslím, že je šílenec...génius a šílenec v jedné osobě, a taky hazardér...ale to je můj pohled...
a teď ke knize - vyvolává trochu rozporuplné emoce, střídají se pasáže, kdy mluví autor, Alex, jeho kamarádi... je snaha Alexe vyykreslit jako milého a skromného chlapíka, navíc lidumila a ekologa, kterému leží na srdci blaho země a jejich nejchudích obyvatel, ale někde v hloubi pod tím cítím, že je to neurotik, často se chová minimálně podivně, nekonvenčně, až disociálně, a prezentace altruismu je vlastně nějakou jeho vlastní záchrannou sítí.... třeba knížka vlastně chtěla vyvolat takovou změt emocí.... je dobré si ji přečíst a udělat vlastní názor ;)
Alex mi ppři čtení vůbec nebyl sympatický, ale ráda jsem se dozvěděla něco o jeho výkonech a životě, snech a životní filozofii. K. Cobain řekl, že lepší je shořet, než pomalu hasnout...a Alex jede lezeckým životem ve velkém stylu. Go big Alex !!! respekt.
knížku jsem našla v knihovně a se zájmem po ní sáhla. Kromě historických poznámek obsahuje hodně regionálních specialit - i když více méně díky chudobě regiónu se dokola opakovali jídla moučná - sladká, bramborová jídla, a co mě překvailo - sladké polévky. Něco z toho mám v plánu vyzkoušet :) Magdalena Dobromila to není, ale do sbírky kuchařek plánuji i zakoupit. Jelikož z kraje nejsem, pocházím ze Slovenska, tak bohužel nemohu posoudit chyby, o kterých píše Ulala - chyby v překladech či jiné názvy, než se tradují...
knížka se dobře četla, člověka rychle vtáhla do dějě, líbil se mi i styl psaní - retrospektivně se dovídáme o vztahu Bena a Sarah, o jejich společné krizi, nových životech, a o Abbie, jak lehce se nechala zmanipulovat radikálním Rolfem, aby si prožila své malé peklo...mimo jiné i poučné...vymývačů mozků je pořád hodně, a zdá se, že přibývají....
ou ou ou...sice jsem si Edwardsonovy knihy nezamilovala, ale čtu je tak nějak ráda...tento příběh slibně začal, a velmi neslibně se pak táhl jako žvýkačka - natáhl a a smrskl - pořád se totiž navzdory vyšetřováním a p"přemýšlení" stálo na jednom místě.... dokonce v tomhle díle mi i vadily celé statě psané anglicky, nejen vsuvky anglických frází či citatů v originálu - myslím že spousta lidí zas tak dobře angličtinou nevládne a postrádala jsem smysl - to opravdu švédové tak mluví ???
pobavila pasáž s IKEA, kdo z nás by nebojoval s kladivem ???
mno ale zpět k příběhu - dějová linka s domácím násilím , Anette Lindsten jako obětí a Anetou Djanali jako vyšetřující de facto zůstala neuzavřena, nastíněna hmosexuální orientace a tím to haslo... kdo všechno a proč Anette mlátil se vlastně nedovíme, a taktéž ani kdo to teda opravdu lezl Anetě Djanali do bytu a proč...
a druhá linka s rybáři, rodinou Osvaldovou, záhadným očištěním a McDonaldem - no snad ještě zmatečnější..nečetlo se špatně, ale buď je to překladem - překladatel promine - ale vypadá to že 1, překladatel nepochopil o čem kniha je, a nebo 2, o čemo to vlastně je neví ani sám autor a nevěděl co vlastně teda chce napsat... kniha bez konce...na to že má skoro 400stran - mordor.
(to mi teda na všech knihách AE vadí - stačila by polovina stran a zrychlit děj..obecně mám pocit, že i švédská kriminálka často neví kudy kam, stojí na místě, nekoná, tápe...a třeba to tak není ???)
zajímavá poeticky laděná knížka...připoměla mi Gulbranssena, nebo Linankoskiho... minisága o lidech v horách, o lásce k horám, o přírodě a citech... baladičnost i pohádkovost. Místy sice trochu drhnou slovní obraty (a zdá se mi , že i děj...) ale celkově takové "zjevení ze starých časů", které člověku nasadí do hlavy spoustu myšlenek a představ..
Psáno archaickým ? květnatým jazykem, kde obmalovává, vyhraje si, vyzpívá skoro každé slovo (toto asi nemusí sednout každému...)
fúha...že čo to bolo ?? v knižnici ma zaujal nadpis, tak že skúsim... už lacne vyzerajúca obálka ma mala odradiť.... nezmyselné slová VEĽKýMI písmenami zvýrazňované na každej strane bez ladu a skladu, príbeh prekladaný psychedelickými výlevmi a snami...
o čom to malo byť som nepochopila, podobne ako električku do Havířova ( to už je fAkt nonsens...alebo sci-fi ??? električky do Havířova nejazdia a ani v dohľadnej dobe nebudú...asi som neochopila umelecký zámer) dolistovala som knihou, v snahe vedieť o čo tam teda šlo a ako to končí...a ....za pár zaujímavých opisov, viet a myšlienok, ktoré sa dajú spočítatť na prstoch dvoch rúk dám 2*...ale...asi to bola strata času..nikdy viac !!!
edit : 2024 : asi záleží, kdy se vám knížka dostane pod ruce...teď jsem si ji přečetla, jednou se od srdce zasmála, ale normálně bych dala poctivé 3*...v roce 2017 jsem evidentně byla nadšená víc...pošlu dál knihobudkou...Halina umí i lépe...
výborná Halinina oddechovka (normálně jsem váhala dát i plný počet...) kde jsem se smála nahlas :D
po přečtení pár dřívějších hodnocní,, které už tak nadšené nebyly, jsem se trochu s obavami vrhla do druhého dílu...ale nesklamal :)
ilustrace opět nádherné, pravda ubylo poetično a tajemno a pohádka je taková "normální" proti prvnímu dílu...a plynule směřuje k druhému...(což tak trochu vyvolává otázku, zdali to třetím skončí či Čenda bude pokračovat dlouhodoběji ...)
dětem se moc líbila a mně taky...vychutnávala jsem si lesní popisy, Čendovo romantické povídání a posezení s Janou, a z celé knížečky opět dýchá takové příjemné teplo...i když se tam dějě spousta dramatických příhod, náhod...
no a jdeme na 3. dobrodružství !! (nedočeno na jeen zátah, protože jeden z posluchačů usnul :)))
jinak - máme kapesní vydání, výborné na cesty s sebou do batůžku
ve předu je v 2. a 3. pokračování vždy shrnut obsah předchzích dílů - je to super, ale myslím, že vzhledem k návykovosti Čendy , textu i zejména obrázků, si naprostá většina čtenářů ( i malých nečtoucích koukačů) pořídí díly všechny...
SPOILER !!!!
aaaa přitvrzujeme...skvělý námět, zajímavý turnaj, noví kamarádi, nové zkoušky, ale smrt Cedrica Diggoryho byla teda dost hustá....četla jsem HP až jako studentka VŠ a nevím, jak na to pohlíží děti...celkem by mě zajímal jejich názor...ale nikdo mladší 10 let asi zde na Databázi nepíše hodnocení, nebo se pletu ??
Mno...serie Erlendur z Reykjaviku si me ziskala vice... Codex si vystaci s asi 6 hlavnimi postavami, v centru profesor a Valdemar...dej zacne napinave v roce 1863, celkem hororove... Ale dal pak akce trochu upada... Trochu zatezko mi padlo pochopit tu leta trvajici honbu za ztracenym rukopisem.. Leta to neslo, najednou stopa, nalezeni a zas ztrata, celkem skolacke chyby, hlavne kdyz vi, kdo stoji proti nim - nacisticka minulost nekterych zucastnenych, bezostysna krutost nezastavujici se pred vrazdou.
Celkem nepochopitelne zvraty, a zamotany konec v momente, kdy uz to vypadalo na happyend...navic celou dobu jsem mela pocit, ze jeste z toho profesor vyleze jako Valdemaruv ztraceny otec... Mno. Necetlo se to spatne, ale... 75% max
Opet za me 5* - tentokrat jsme se vice seznamili s Elinborg a jeji rodinou... A i kdyz na me ona sama pusobi jako starostliva, empaticka, hodna zenska, nemuzu se prestat divit chladu a miňimu komunikace v islandskych rodinach - tady zejmena s detmi, zda se ze s manzelem komunikace nevazne... Studene pocasi, studeny odchov - i kdyz preci jen s dcerkou jim to klapalo vic, na vztah k nejstarsimu tak nejak rezignovala a zda se, ze je to na Islandu normalni ?
Jinak vyborne, ze tak tezke tema hlavne pro zeny - znasilneni, a jeste za pomoci drog , resila zrovna Elinborg, obavam se ze jeji muzsti kolegove by zas neomalene nadelali paseku...pribeh dobre, pomsta - asi se tak nejak dala cekat... Trochu me mrzi, ze s enedoresil pripad Lilje, ale to uz by jsem chtela asi moc...
Co mi trosku vadilo - uvitala bych vysvetlivky spise pod cárou, nez na konci knizky - pokazde preklapet na konec a zjistovat, co to je me teda nebavilo...
Ocenila bych taky vysvetlivky resp vyslovnost islandskych jmen a nazvu, pokud jsou tam nejake rozdily...treba u pritelkyne Sigurdsona jsem se az tady dozvedela, ze jmeno se cte Bergthora ( jinde psano se znakem pro th )...
Tykani , casto zminovane, mi prave tady chybelo ;))) uz jsem si na nej proste zvykla ;)
A kam se podel Erlendur ???
mne se libili moc...nektere trochu zamotane a vice spise "historicke zaznamy", nektere spravne povesti s nadechem duchariny ;) doporucuji....
Opat jedna z "depresivnych" knih, kde clovek sleduje utrpenie domorodych robotnikov v pralese, buriacich sa a snaziacich sa domoct svojich prav...
pri ľadovci bol vám taký útulok, bývali tam 3 tučniaky - PIk, PAk POk....:D milujeme toto leporelo !!!
Kratke i poucne pohadky o zviratkach , mile obrazky, decka nadsene - spokojenost.