Han-nah komentáře u knih
Červený adresář dostala Doris jako desetiletá dívenka od svého tatínka. Skrze něj, nyní už jako skoro stoletá žena na sklonku svého života, vypráví vše od svého dětství, o své životní lásce. Mě zasáhlo hlavně vyprávění o jejím stáří a osamělosti, Její jediná praneteř žije daleko .
Sama chodím navštěvovat kamarádku, která má začínající demenci a každá má osobní návštěva ji těší. Proto se mi velmi líbilo, jak autorka dokonale vystihla i pečovatelky, které se o Doris starají. Jedna pouze vykonává, co musí, ale Sára, která ji zastupovala , dělala víc. Empatie, cit, porozumění a hlavně vytvořit pro starého osamělého člověk pocit, že tu není zbytečně , zdraví už tolik neslouží, ale je tu pro své já, pro svůj život, i když už jenom se vzpomínkami a starými fotografiemi.
"Přeju ti dostatek......"
Všem přeji dostatek všeho, čeho si myslí, že se jim nedostává.
Že je Kolumbie velice komplikovaná země to vím, ale při čtení této knihy napsané podle skutečného života malé Mariny, kterou unesli od její rodiny, v džungli odhodili a její rodinou se staly opice mě mrazilo. Já bych strachy nevydržela ani jedinou noc. Jak vypráví, pořád si ale uvědomovala, že patří do světa lidí. Jak se jí to podařilo vrátit se k nim a zda bude ještě lidem věřit, to se dočtete ve vyprávění o krutosti dětství, které by měla strávit v náruči své mámy.
Další krásná kniha. Jestli si někdo myslí, že je celá o hokeji, tak pro mě ne. Podstata je tým a sounáležitost v něm. Zapadlé městečko Medvědín žije hokejem a blížícím se utkáním, které je pro všechny "životně důležité", pro hráče, trenéry, rodiče, kamarády, fandy, prostě pro všechny obyvatele,
Backman je "pan spisovatel" lidskosti. Dovede do detailu rozpitvat své postavy v dobrém i zlém. A tady je těch postav opravdu hodně. Když jsem si nějakou postavu oblíbila, tak jsem zjistila, že je tu vždy nějaké "ale".
Líbil se mi výrok "Velký tajemnství z nás dělají malý lidi." Jak prostá, ale výstižná ukázka nejenom v soukromém životě, ale hlavně v týmu. Podlehnout nebo jít sám za sebe. Těžké rozhodování, jestli chcete zůstatat s elitou. Mám být pro ostatní charakter nebo podrazák.
Nádherné kamarádství Mayi a Any, která svou přítelkyni podrží v těžké chvíli......... Další můj favorit je Benji, o jeho dalším životě bych se chtěla dovědě více.
Knihu nelze jinak, než doporučit k přečtení.
Zajímavé téma. V malém městečku se pohřešuje dívka, kdy následným vyšetřováním se zjistí, že asi není jediná .
Pod svícnem bývá tma. To si uvědomuje i velice cílevědomá vyšetřovatelka Josie. Komu zde ale může věřit a spolehnout se, že ji nezradí a to , jak v osobním, tak i pracovním životě. Ovlivňují ji i připomínky z její minulosti.
Kniha má pomalejší rozjezd, ale krátké kapitoly se velice dobře četly. Těším se na další knihu z této série.
Po přečtení jsem vstřebávala, než něco k této knize s výstižným obalem a doplňujícími ilustracemi a děsivým obsahem něco napíši. Autorka zde podala sedm příběhů lidí z KLDR, různých věkových skupin a kast, kteří se rozhodli opustit rodnou zemi, přátele, rodinu a utéct .Každý příběh je veden formou autentického rozhovoru o jejich životě.
V KLDR je vše řízeno režimem a příkazy vůdce. Život je pro někoho lepší, ale ve chvíli se může změnit v ten nejhorší. Existují zde pracovní tábory, jede zde ve velkém tolerovaná šmelina. Chcete studovat, oženit se nebo vdát, navštívit rodinu ve vedlejší vesnici, ke všemu musíte mít povolení. Snad každou minutu jsou zde lidé sledovaní a ani neví kým. Vlastní rodina si nevěří. Je vám povoleno pracovat, poslouchat a milovat a uctívat svého vůdce.
Knihu jsem četla několik večerů, protože obsah se těžko vstřebává, když si uvědomíme, jak lidé žijí v 21. století. Kdo nadává na komunismus u nás, tak to byl velmi slabý odvar. Rozdělením Koreje, kdy vznikla totalitní KLDR byly rozděleny celé rodiny, ale způsobily i politické problémy. Nejhorší na tom je, že KLDR má své podporovatele a lidé tam žijící jsou roboti, ale každý člověk má svá přání, radosti, bolest a hlavně cit. Jen někteří nachází odvahu a mají dost peněz, aby uprchli. I tak je totalitní režim psychicky ovlivnil do dalšího života,
Fanatismus, pracovní tábory, veřejné popravy , vše ve jménu vůdce.
Každý by měl zůstat člověkem a každé dítě by mělo prožít krásné dětství.
Doporučuji k přečtení a zamyšlení.
Opět krásný román této autorky. Dvě dějové linky, minulost a současnost. dvě ženy, které prožívají lásku , ale i bolest a smutek. Opět si zde můžeme položit otázku, co je horší. Zda psychické nebo fyzické násilí. A opět, ani jedno. Tinu fyzicky týrá manžel, Chrisse týrá psychicky vlastní otec. Jak se tyto dvě silné ženy poperou se svým osudem a jak jejich životy protne jeden tajemstvím obestřený, nalezený "Dopis"?
A je tu další díl této zajímavé série. Tento díl začíná před Vánoci r.1938. Jak to bude dál s prestižní nemocnicí Nightingale v Londýně? Opět nemocniční prostředí, ale i hodně lásky, jak naplněné, tak zklamání. Splní se jejich tajná přání, kdy převládají obavy nad začínající válkou. Frannie, Kathleen i Helen, každá zvládá svou profesi, ale v osobním životě je čeká těžké rozhodování. Stejně je na tom žákyňka Effie. Láska si zaslouží víc, než kompromis. I tak mají všichni strach o své blízké v blížící se válce.
Namátkově vybraná kniha mě zaujala, mám ráda budhistickou filosofii, věřím v karmu, žiji obyčejným životem, protože si myslím, když mám zdraví a kde bydlet, zaplatím základní, tak mám dostatek . "Civilizovaní" lidé ze západu chtějí víc a víc.
Poslední odstavec až mrazí, protože boj o moc je tu pořád a věta "Zmýlí se znovu?" je stále aktuální a odpověď visí na tenké nitce.
Po krásné knize "Dvojčata paní Karolíny" opět kniha týkající se holokaustu, válečného období, likvidace Židů
Tato chorvatská spisovatelka zasadila děj do Československa, Německa a následně do Palestiny.
Babička Ester chce pomoci svému milovanému vnukovi Yossimu v těžkém životním rozhodování s adopcí a začne mu vyprávět utajovanou část svého života.
I když je opět popisována hrůznost války, koncentrační tábory, nesmyslnost soudních procesů, je více věnována obyčejnému rodinnému životu židovských, ale i německých rodin . Rodák z Hamburku, žid Josef a německý vyšší soudce Wilhelm Co ty dva spojí? Význam sehrává i nezapomenutelná krutost a to vyhlazení Lidic a germanizace dětí, které k tomu byly vhodné. I proto je kniha dojemná a dobře se čte, protože , i když je tento příběh smyšlený, mohl se stát.
Ester - Šárka - Charlotte, jedna dívka a dva otcové. Každý z nich ji neskonale miluje. Co se stane, až pravda vyjde najevo?
Propojování Židů a Němců je pro některé nepřijatelné. Pár vět z jiné knihy, kterou teď čtu by si měli uvědomit všichni.
- Na rase, vyznání a barvě nezáleží. Všichni lidé krvácejí červeně!!!"
Proč se tedy lidé povyšují nad ostatní.
Krásné oddychové čtení, kdy přemýšlíte i sami nad svým životem. To "Kdyby" nebo "Proč" nedovedeme někdy do slov převést své myšlenky. Sympatická Ria i Taylor zdolávají překážky. Jak to dopadne? V každém životě je to hezké i smutné, něco vyjde, něco ne.
Útlá, velice krásně napsaná kniha.
"COP" - tři prameny vlasů, tři různá místa, každé z jiného kontinentu, Indie, Itálie a Kanada a tři ženy Smita, Giulia a Sarah. Každá z jiných poměrů, ale všechny natolik silné, aby šly za svými sny a touhami, proti tradicím a předsudkům ostatních a změnit svůj život.
Příběhy umocňuje poezie mezi příběhy, kdy hned v úvodu se začíná psát příběh o copu a pletencích. I osudy těchto tří žen spojí, dalo by se říct obyčejné vlasy. Jedna daruje v rámci úcty a oběti, pro druhou znamená najít sama sebe a žít a ta třetí je spojí.
Fandila a cítila jsem se dobře s každou z nich, ale nejvíce mě zasáhl život Smity . Těžký život džátů, lidí té nejubožejší a ponižované kasty. Chtěla bych se dovědět, když Smita odříkala své modlitby Višnuovi, zda se její dcerka Lalita dočká lepšího života.
Pro mě nový autor, takže seznámení a nádherná obálka. Detektivka se četla dobře, ale já se při čtení zaseknu na oslovování. "Detektiv šéfinspektor" Erika Fosterová je zajímavá, ale velmi komplikovaná žena, na jedné straně tvrdá, jde za svým dle svých instinktů a vyšetřování ,obklopená dobrým týmem, který ji pomáhá v obhajování jejího úsudku. Projevuje se i její citová stránka po tom, čím už si v životě prošla. Nohy ji podkopávají lidé, kteří si myslí, že moc a peníze jim dovolí vše. Trochu mi tam ale chybělo "PROČ" byly dívky zavražděny, jaký důvod měl pachatel.
Určitě si přečtu další knihy z této série.
Stará dáma Lena chce na sklonku svého života splnit svůj dávno daný slib a o pomoc požádá právničku Catherine a jejího manžela, soukromého vyšetřovatele Liama. Ve vyprávění ze svého života se vrací vzpomínkami na své mládí v Polsku v židovské komunitě města Chřanov.
Příběh je sice fikce, ale její vyprávění opět odkrývá hrůzu a utrpení 2. sv. války, holokaust, likvidaci Židů, koncentrační tábory a to je holá a krutá skutečnost.
Ać jsem četle knihu v klidu svého domova, vždy mě mrazí a mohu jen tiše vzdát úctu všem, kteří trpěli. Obdivuji, kde a jak brali sílu ti, kterým se podařilo přežít a jak následně žili. Takovou silnou ženou byla i Lena.
Jsem ráda, že máme takovou spisovatelku, která umí zasadit detektivní zápletky do nádherných míst naší krásné země. Má talent na popis přírody, ale hlavně charakteristiku lidí, kteří v daném místě žijí nebo odtud pocházeli jejich předci.
V této knize je to pohraniční vesnice na Šumavě a samozřejmě kromě vraždy je rozepsáno osídlování chalup rumunskými Slováky po odsunu Němců. I zde střežené rodinné tajemství vyjde na povrch. S hlavní postavou Lindou se brouzdáte mokrou rosou, rozjímáte o životě a přijímáte dary přírody. Dojde k vyšetřování vraždy a střípky z minulosti vytváří obrázek z minulosti. Více ale zde dala autorka přednost vyjádření psychologie, rodinným tradicím, proč na daném místě lidé zůstávají, co je tam drží . jejich souznění s přírodou a zvířaty i pověrám, které se generačně předávají, i když jim mladí již moc nevěří.
Velice krásná , čtivá kniha.
Kniha je psaná hezkým, čtivým jazykem, krátké kapitoly jsou zde někdy spíše na škodu, ale ... jakoby některé věci byly nedořešené.
Po přečtení jsem váhala nad hodnocením, ale velmi mě zaujal originální námět, který čtenáře zavádí do děje 2. sv. války, ale tentokrát očima dvou předčasně dospělých dětí. V Paříži je to mladá dívka, která oslepla a žije se svým otcem. Na druhé straně v Německu je to mladý talentovaný a technicky nadaný sirotek. Jak se jejich životy zkříží v kruté válce?
Po knize Vůně jasmínu bych této knize dala 3+. Opět krásná obálka něžných motýlů, dvě dějové linky a obraz minulosti, nádherný ostrov Cejlon, pěstování a vůně dobrého čaje.
Diana pátrá na ostrově po tajemné rodinné minulosti. Nechybí zde romantika, láska, ale i bolest. Minulost mě opět více zaujala a škoda, že více nebyly rozebrány životy Grace a Viktorie.
I když je tato kniha napsaná v křesťanské víře,m není to na škodu. Já si myslím, že každý člověk v něco věří. A když ne, tak aspoň by měl věřit sám v sebe. Silnější, když v životě upadnou, jsou schopni vstanout, vzít si poučení a jít dál. Slabší potřebují popostrčit. Nikdo a nic nesmí jejich slabosti využít ve svůj prospěch. Kniha přináší rady a myšlenky pro ty, kteří se chtějí nad svým životem zamyslet nebo něco změnit.
Žij tady a teď, žij , než zemřeš.
Začínám mít ve větší oblibě knihy s více dějovými linkami. I v této knize je, že bez minulosti není přítomnost a vždy nastane okamžik , kdy se dostane na povrch.
Jemné a něžné kvítky jasmínu z obálky a jejich pomyslná vůně mě provázela touto knihou, kde minulost byla tou hlavní dějovou linkou.
Módní fotografka Melanie prochází těžkým obdobím, kdy její snoubenec leží v kómatu po autonehodě. Srovnat myšlenky si přijela k babičce Marii a prababičce Hanně, které, aby je rozlišila, říká jemně "grand mére".
Ta, aby jí pomohla, rozhodne se, že nastal čas odvyprávět svůj životní příběh, který dosud přede všemi tajila. Je to velice intenzivní příběh. Jako Vietnamka své dětství prožila v Saigonu, kde našla svou nejlepší přítelkyni. Osud ji zavál do Německa a Francie. Vždy, kdy už si myslela, že prožila to nejhorší, znovu a znovu utíkala dál, než se její život ustálil. Je těžké polemizovat "Kdyby" něco řekla nebo udělala. Měla to prožít a jak řekla své pravnučce, má obrovské štěstí, že je ještě naživu.
Úplně si dovedu představit skoro stoletou krásnou Hannu ve svém rodném vietnamském oblečení, jak se při vyprávění sklání s láskou ke své pravnučce, která se stejnou láskou a úctou vzhlíží ke své "GRAND MÉRE".
Po lovci draků další krásná kniha. Tento autor má dar, kdy do svého díla propojí opravdu vše. Do příběhu dvou žen Marjam a Lajly, které spojí jejich těžký osud arabských žen a to je jejich manžel , krutý muslim, který vyžaduje pořádek a poslušnost. Do všeho zasahuje válka v Afganistánu, moc Talibánu, migrace uprchlíků, hlad, utrpení, vězení.
Při čtení si uvědomím, jak se někteří zabývají maličkostmi. Ženy se mohou oblékat dle svého vkusu, nedovedu si představit burku. Všichni můžeme chodit do školy, kdykoliv navštívit lékaře, scházet se, komunikovat.
Važme si svého života a domova. Na světě je mnoho lidí, kteří se mají o hodně hůř.
Další pokračování nám známých sestřiček z nemocnice Nightingale. Rozvíjí se jejich praxe pod dohledem přísných sester, dále se rozvíjejí jejich životy, lásky, trápení i tajemství. Při náročné praxi se setkávají, jak s nepříjemnými pacienty, ale i skrutou realitou života a to je smrt. Na povrch vyjdou i některá tajemství. Uleví si Dora i její sestřička. Objeví se i další sympatické dívky Effi a Jess. Z nepřátel se někdy stanou přátelé, když v těžké situaci pomůže ten, od koho to nejméně čekáte. Vše další v pokračování, už se těším.