Han-nah
komentáře u knih
Nutné lži
Diane Chamberlain
Už jenom při čtení anotace knihy jsem viděla náznaky silného , až depresivního příběhu. Dohledala jsem si o nucených sterilizacích v Americe a jak cílené byly eugenické zákony, které dopadaly na obyčejné lidi, kteří naměli přávo rozhodovat.
Příběh začíná v 60,létech v Severní Karolíně, kterým nás provází dvě hlavní představitelky a dva rozdílné, společenské světy. Mlaďoučká Ivy, která se sestrou a babičkou žije a pracuje na tabákové plantáži a jsou záviské na pomoci a sociálních dávkách.
Na druhé straně nová sociální pracovnice Jane. Jejich životy se protnou a začíná velice emotivní čtení plné lidskosti a obdivu.
Vede čtenáře i k morálnímu zamyšlení. Kdo dal někomu právo ke serilizaci? Ne jenom bílí a černí, chudí a bohatí, společenské postavení těch tzv. lepších.
A závěr - přečtěte si tuto knihu.
Zavři očka svý
Suzanne Redfearn
Těžké téma domácí násilí. Probíhá beze svědků. Je zde citová blízkost, záchrana rodiny, ohledy na děti a pak velký strach.
Navenek krásný pár, úspěšná architektka Jullien a policista Gordon se dvěma dětmi. Když jí bylo před svatbou řečeno, "Neber si ho! " , nevěřila, láska je slepá.
První facka, pak další a další, ale pořád má naději, že je to naposledy, přece nic tak hrozného neprovedla. Probouzí se v ní stracdh , hlavně o děti. Po devíti letech manželství se rozhodne s dětmi utéct. Začíná boj o přežití, protože má velmi silného protivníka.
Pomoc , kromě rodičů a přátel našla i u úplně cizích lidí. Škoda, že autorka více nerozebrala Paula, Kozu, kteří, ač měli sami své problémy, nebáli se pomoci.
Zvítězí u soudu pravda?
Do tmy
Anna Bolavá (p)
Knihu jsem četla delší dobu, abych aspoň trochu pochopila smutný, až temný příběh Anny, která svůj život zasvětila sběru bylinek. Nepochopená okolím, potřebovala by pomoc, kterou ale odmítá.
Je jiná, ví to, ale zůstává svá.
Dům plný vůní
Erica Bauermeister
Krásná obálka s lahvičkou, ze které se line vůně. Už jen to zbystří naše smysly, které v nás jsou shonem, civilizací a stresem potlačovány. Je pro nás přínosem pozastavit svůj hektický život, zastavit se třeba v parku nebo u řeky, zavřít oči a rozvinout naše smysly.
Na malém opuštěném ostrůvku vyrůstá Emmeline jen se svým otcem. Ten ji učí poznávat život přes své smysly a tím žít v souladu toho, co nám příroda a život nabízí. V jejich chatě je stěna plná šuplíčků a v každém z nich zapečetěná lahvička, která ukrývá papírek s vůní. Tatínek k tomu vypráví nádherné příběhy.
Když je nucena ostrov opustit najednou zjišťuje, že pro ni, která je schopna čichem rozeznávat vše, je ale pro ostatní divná.
Odjíždí do města hledat matku a přítele. Pomalu začíná zjišťovat minulost. Ne vše je, jak si myslela. Emmelin je velice zranitelná, ale dar a víra , ji nesmírně posiluje.
Cesta Rusů k válce
Petra Procházková
Ne všichni mají stejné smýšlení a to i sami Rusové na sebe. Když jsem se zmínila, že čtu tuto knihu, byla jsem nařčena, že jsem rusofil. Velmi mě udivilo, jak se lidé nechají manipulovat, aniž mají o dané věci vůbec nějaké povědomí.
Tady jsou to názory různých lidí, Rusů, kteří v Rusku žijí nebo emigrovali.
Při čtení jsem si připomenula mou oblíbenou knihu Egypťan Sinuet, kdy už před 3300 léty se bojovalo o území Gazy a je rok 2024 a pořád a znovu.
Lidé se příliš nemění, ale jsou ovládáni zvenčí.
Každý národ má svůj rodokmen a karmu, danou místem svého života a tradicemi s nimi spojenými. O každém národě se ví něco pozitivního, ale i negativního.
Nejhoší je pocit moci a nadřazenosti. A přesto se pořád někde válčí.
Jsem proti válce, ať je kdekoliv.
Matky nerodí své děti, aby o ně ve zbytečných válkách přicházely.
A přesně pro to, jsem sáhla po této knize, abych se aspoň trochu snažila pochopit mentalitu ruského národa.
Nesoudím.
Rozhovory jsou velice zajímavé. Je zde i pro mne velice zajímavý rozhovor s Židem, Rabínem P. Goldschmidtem. Protože Židé , jejich životy, v jakékoliv době a místě , to jsou také věčná témata k přečtení a zamyšlení - Proč asi?
- Kdo nelituje rozpadu SSSR, nemá srdce.
A kdo se ho snaží obnovit, nemá mozek.
- Všichni, kdo jsou pro Rusko, nejsou ve vašich očích lidé.
Doporučuji si přečíst a názor, ať si udělá každý sám. Myšlení si myslím, že nám ještě patří.
Tajemství Kosí kavárny
Heather Webber
Je podzimní den, dám si koláček, ne kosí, čaj, dívám se z okna na černé havrany, ne kosy, ale stejně, jsou oba druhy černí a velice chytří a pustím se do této krásné, romantické, pohádkové a tajemné knihy.
Černí, chytří kosi v noci lidem zazpívají a kosí koláčky navodí lidem sny, které očekávají. To je dědictví, které po smrti své milované babičky Zee, pro Annu Kate. Aby ho mohla získat, musí otevřít Kosí kavárnu a péct kosí koláčky. Díky maloměstu tak poznává místní lidi a díky Natalii začne rozplétat i rodinné tajemství. Dovídá se, proč se tam její máma nechtěla vracet a proč jí vkládala do mysli svá rozhodnutí.
Babička svým rozhodnutím změnila Anně Kate život a ve své moudrosti dopředu věděla, co dělá. Dopomohla své milované vnučce, aby poznala svou rodinu, ale i hodně dalších lidí, přijala život maloměsta, kde každý ví o tom druhém více, než on sám, ale jemným tlakem vzpomínek ji naučila, aby musela přijmout mnoho rozhodnutí, mezi které patří hlavně odpuštění.
Zbytečně se neříkalo, kdo se do městečka Wicklowe dostane, to ho pohltí a už tam zůstane.
Tajná dcera
Shilpi Somaya Gowda
Od této autorky jsem již četla knihu Zlatý syn, takže o indické kultuře života jsem si toho dost zjistila, I tak při čtení o rozdílných kastách a životě v Indii mě šokovalo. To, jak tam zacházejí s dívkami, těžký a chudobný život na venkově, ale ještě ubožejší v městských slumech. Kavita , Čaklí, jak jí něžně říkal její manžel Džasu taky čekali od života více. První holčička ..., po narození druhé holčičky , které dala maminka něžné jméno Uša, se Kavita vzepřela a zanesla ji do sirotčince, ve víře, že bude mít lepší život.
Uša, přejmenovaná na Aša se ocitne po adopci v Americe a má opravdu krásné dětství. V dospělosti odjede na studijní stáž do Indie, kde žije u rodiny svého otce. Jako každé adoptované dítě začne pátrat po pravých rodičích.
Závěr asi, jak pro kterého čtenáře. Z knihy ale může čerpat každý.
Nesoudit jinou kulturu, nežijeme tam. Je zde hodně víry v lepší život, kdy Kavita a Džasu se upli na vytouženého syna, ale ... život je samá překážka, přes které tu byli vždy pro sebe a rodinu. Opět je zde téma adopce, které je teď v Americe hodně propíráno, protože mnoho dětí tam přivezli jen na turistické nebo lékařské vízum , dodatečně nezažádali o vízum americké a tyto děti jsou nyní ve velkých problémech.
Je dobré, že v knize je slovníček, který mi při čtení hodně pomohl. Představovala jsem si nádherně oblečené ženy v úžasných barvách sárí, při konzumaci velice dobrého, kořeněného indického pokrmu s krásným, něžným oslovením.
- Udělala jsi moc správnou věc , čaklí.
Zmiz, dokud můžeš
Rebecca Zanetti
A opět jsme v zasněžených horách státu Waschington. Po nalezení první , brutálně zavražděné ženy , které byly useknuty ruce, by nikdo neřekl, že zde zase řádí sériový vrah., který , z jakéhokoliv důvodu si vybírá krásné, inteligentní ženy. Jakmile si ji vrah vytipuje, oběť již nemá únikovou cestu. Ale jaký má k tomu důvod? Co pachatele nutí k takové brutalitě?
A to opět vyšetřuje oblíbená dvojice. Velice inteligentní Laurel a ochranitelský Huck se svým psem.
Je zde méně romantiky, než v předešlém díle, ale zase se dozvíme něco z jejich minulosti a i nové posily do týmu. Huckovi se připomene bývalá láska Rachel, ten to se sebezapřením dá. Ale Laurel má pořád nesrovnalosti se svou nevlastní sestrou Abigail. Snad už na ni vyplave něco na povrch v dalším díle, včetně toho, co se stalo s jejich společným otcem. Je to neskutečná manipulátorka, intrikánka a potvora.
Kudy vchází světlo
Louise Penny
Tak pro tuto sérii je málo *** k hodnocení. Tak, jak píše autorka, tohle je, jako její dítě. Stále a stále při čtení žasnu, s čím dalším přichází a co, z jakoby maličkostí minulých dílů , se jí daří rozplétat. A to nejenom život inspektora Gamache, ale i jeho spolupracovníků a hlavně obyvatel vesničky. Mistrně dotahuje nitky z minulosti do dalších dílů, kdy vše pomalu, ale jistě graduje. Cíleně se dostává postavám do nitra. Kdo si už myslel, že násilně roztříštěný tým Armanda Gamache skončil, teprve uvidí, co se ještě v rozpadající se Quebecké Sureté bude dít. Msta, vysoké ego a politika zde hrají velkou roli.
Vražda Constante je v této knize jakoby na pozadí, ale , jak píše autorka, inspirací jí byla paterčata, narozená v roce 1934. Sestry Dionne měly tu smůlu, že se narodily v nesprávnou dobu, chudobné rodině. Z těchto vyjímečných, identických paterčat udělala společnost otroky. Byly , jako atrakce v ZOO. Vše musely dělat společně, jako jediná identita. Proto v knize i Constance žila velice tajemně a neměla odvahu se svěřovat.
Určitě neuděláte chybu, když si ke čtení pustíte autorkou zmiňovanou píseň Anthem od L. Cohena, protože Kudy vchází světlo - být obklopen milými lidmi, krásnou četbou a uklidňující hudbou.
Námi to končí
Colleen Hoover
Tato kniha má těžké téma a to je domácí násilí. Svým životem nás provází Lily, která se odstěhovala za svým snem do Bostonu . I tak se vrací ke svým deníkům , ve kterých v dospívání popisovala svůj strach a nenávist k otci, který týral maminku. Její největší oporou a později první láskou se stal bezdomovec Atlas.
V Bostonu si otevře atypické květinářství, najde nejen úžasnou kamarádku, ale i muže svých snů. Ryle je lékař, ale v napjatých situacích ukáže svou pravou tvář, možná následky tragického neštěstí v dětství, ale to nikoho neomlouvá. Lily zjišťuje, že se ocitá, stejně, jako její maminka, tam, kde nikdy být nechtěla a
proč odsuzovala matku, že otci neustále odpouští. V knize se dovíme, zda, jako jedna z mála týraných žen, se dovede z násilnického vztahu vymanit.
Jediné, co mi vadilo a to nejsem puritánka a to je výraz pro milování, v tomto případě š...t. Pro mně, jako ženu, je toto slovo pro to krásné, co mezi dvěma milujícími lidmi může být, ponižující.
Když přeskočí jiskra
Donna Ashcroft
Evie se po prožité nešťastné lásce vrací k rodičům na jejich farmu, k milované babičce Agnes a koze , slečně Daisy. Rodiče, kromě jiného, zde pronajímají jurty k ubytování. Této možnosti využije i hasič Callum, který si přijede odpočinout a ... přeskočí jiskra? Mimo jiné chce zde pátrat po svém dědečkovi.
Šťávu této knize dávají Agnes a morous Fergus, líbila se mi i energická kamarádka Evie , Meg, protože Evie je příliš ufňukaná, ale Meg si jde za svým přáním a životem, i hlášky žaka Tikiho.
Kniha je lehká romantika, ale tu jiskru jsem více viděla v babičce Agnes, jejího přístupu k životu, jako takovému, jaký je, ale i oslazený těmi úžasnými marmeládami. Čtenář, který je mlsný, dostane opravdu na ně chuť.
Světelný klam
Louise Penny
Další díl z této pro mně úžasné série, kdy, i když jen, jako čtenář, jsem tichý pozorovatel všech postav, které se nadále otevírají a vyvíjejí. Tady je to návrat inspektora Gamache s jeho týmem a zase do odlehlé vesničky, která není zanesená ani na mapě, Three Pines. Clara oslavuje svou první samostatnou výstavu v muzeu v Montrealu. Následně všechny známé osobnosti i obyvatele vesničky pozve na domácí oslavu. Ráno , na její zahradě plné květin, naleznou mrtvou ženu.
Jak je psáno v anotaci, ožívají stíny minulosti, které ovlivňují přítomnost.
Líbí se mi Gamachova rozvaha a klid při jeho vyšetřování. I zmínka o AA a začátečnickém žetonu anonymních alkoholiků. Je zde hodně emocí a komu věřit? Alkoholikem se může stát kdokoliv a pomoc může přijít, když ji přijme. A odpuštění taky k životu patří a to ve smyslu pozitivním i negativním.
Slova na začátečnickém žetonu AA si vezmu pro sebe, jako mantru, protože je o životě.
Bože - dej mi klid
Přijmout to, co změnit nemohu,
odvahu změnit , co změnit nemohu
a moudrost jedno od druhého rozpoznat.
Bohužel pro mne ta "moudrost"
Už se těším na další díl, bude mě zajímat co Clara a Peter, Ruth a její husa, prostě všichni.
Zmizela v mlze
Michaela Klevisová
Tentokrát kriminalista Bergman odjede na dovolenou do malé vesničky na sever Norska, kde hodlá relaxovat při chytání ryb a neuvažovat nad rekonstrukcí jeho chalupy, které se aktivně chopila jeho přítelkyně.
Je asi samozřejmé, kde je on, stane se i vražda a policajt se nezapře. i tady pomáhá s vyšetřováním, i když jen civilně. Mě nevadí, že autorka dala tento děj do ponurého, ale nádherného prostředí severské země. I v této malé komunitě žijí lidé se svými radostmi, starostmi a tajemstvím.
A autorka umí dobře vystihnout popis přírody, ale hlavně psychologický rozbor postav, takže při čtení vnímáte např. chlad, šumění moře, vůni kávy , ale i napětí mezi kamarádkami. Dovíme se, kdo je vrah a Bergman snad ulovil nějakou rybu.
Dcera říše
Louise Fein
Tuto knihu jsem četla v době, kdy jsem hodnotila knihu Severka, život v KLDR. Tato je z minulosti, Německo a nástup nacismu z pohledu německé rodiny, kdy otec je vysoce postavený, tolerantní manželka, syn Karl a dcera Hetty, židovský kamarád Walter, který Hetty v dětství zachránil život.
Obě knihy s rozdílem zhruba 80ti let jsou si podobné nástupem moci někoho - samozvaný vůdce, jako nástroj manipulace k ovládání myšlení , veřejného mínění lidí a k fanatismu.
V této knize se autorce podařilo vyjádřit opravdu silný příběh z jiného úhlu pohledu. Dospívající Hetty je vedena a vychovávána pro budoucnost Říše, jak doma, tak i ve škole. Z nacisticky vedené mladé dívky se krutým poznáváním života kolem sebe ,stává tou, která začne židům pomáhat. Vede ji k tomu bezbřehá , utajovaná láska k Walterovi a přátelství s Ernou. Ne vše se jí v životě vyplní, tak, jak by chtěla, ale dokáže, že ne každý Němec schvaloval krutost nacismu. Opravdu velice čtivou, zajímavou knihu ukončuje dojemný Epilog z června 1994. Nežila nadarmo a žila s čestným srdcem.
Muži jsou vinni?
Klára Mandausová
Zajímavá kniha rozhovorů. Na každý vztah musí být dva, kamarádství, přátelství i manželství jsou formována na přáních a pak i na tom, jak toho druhého přijímáme.
Nedávno na veřejnosti hysterčila jedna , už ne úplně mladá paní, asi již s manželem něco prožili. No udělala mu takovou žárlivou scénu s pár fackami potenciální sokyni a byla na to před ostatními náležitě hrdá, jak je oba srovnala do latě. Taková si absolutně neuvědomuje,že partner přece není její osobní věc a u této paní, i kdyby byl kdokoliv, kamarád, pes apod., vše by chtěla ovládat. Takovým lidem opravdu ani kniha nic neřekne. Na každém vztahu se musí pracovat.
A věta na str. 186 je pravdivá.
Když všichni přijmou, že muž se bude chovat mužským způsobem a žena zase svým ženským, všem se uleví.
Komunikace, hezké slovo, pochvala a pohlazení dělá zázraky. Na tohle však musí být ti dva.
Uteč, dokud můžeš
Rebecca Zanetti
Příběh napínavý, něco mezi detektivkou a románem pro ženy. Moje hodnocení je 3+ *** asi právě proto. Každý člověk touží po motýlcích v břiše, ale v tomto příběhu to bylo to ale. Je to začátek nové série. Kapitoly jsou svižné.
Zvláštní agentka FBI Laurel přijede do svého rodného města. Řádí zde sériový vrah . S vyšetřováním jí v tomto terénu pomáhá samotářský horský vůdce Huck a jeho krásný pes Aeneas. Společné vyšetřování je spojuje, lépe se poznávají, ale na povrch se vynořuje i tajemná minulost obou.
Laurel je zajímavá, chytrá a velice inteligentní žena se zvláštní barvou vlasů a odlišnou barvou duhovky. Autorce se podařilo vyjádřit její nádherný vztah s maminkou, propojení, vzájemná podpora a hlavně velký koníček na uklidnění a třídění myšlenek a to je pletení maličkých věcí pro nedonošené děti.
Dobře vystihla v příběhu i Abigail. Kdo komu pomáhá nebo škodí , to se v příběhu ukáže.
Severka
Nina Špitálníková
Už jsem četla od této autorky knihu Svědectví o životě v KLDR a ta se mi líbila o něco více. Nic v životě není černobílé a v této zemi jde o moc, jako nástrojem manipulace.
Říká se " Obuj si mé boty, projdi se v nich mou životní cestou a až pak mě suď". Ve skutečnosti to nelze udělat, ale je možné zkusit se přiblížit této vizi. Jak bych se zachovala já? To si mohu představit, ale kdo ví, kdybych byla v kůži Severky a žila v tomto státě.
Proto nikoho nesoudím, ale jsem šťastná tady, kde jsem se narodila a žiju. Velmi se mi líbily do textu vsunuté dopisy jejího milovaného tatínka, který udělal vše, aby jeho dcera měla lepší život. Aspoň měl tu víru. Hodně mě dostaly trestanecké tábory, veřejné popravy a tresty tří generací. Děsné žít ve věšném strachu a obavách, že vás někdo, třeba i nejbližší udá.
Přesto se najdou lidé,kterým řád vyhovuje nebo to aspoň předstírají.
Vlastní cestou
Barbara Taylor Bradford
"Minulost každého dožene."
Meredith má vše, co si žena v jejich letech může přát. Je šťastná se svou dcerou, které chystá oslavu zásnub a synem. Je bohatá a úspěšná, vlastní hotelové komplexy. Ve svém podnikání je šťastná. Pravidelně ji pronásleduje nepříjemný sen, cítí se unavená a byla jí doporučena psychoterapeutka. Práce této lékařky, která Meredith pomohla projít minulostí a najít to, co hledala.
Dědictví v Champagni
Sarah-Kate Lynch
Pro mě krásná kniha s krásným obalem, okořeněná francouzskými slovíčky, se zajímavým psychologickým podtextem. u čtení mi opravdu chyběla sklenička šampaňského, abych mohla pozorovat bublinky.
Clementine pracuje s otcem na vinici a po jeho smrti si myslí, že má právo vše zdědit, jelikož zná už skoro vše. Po mnoha letech se však objeví drsná , nafintěnáMathilde, která potřebuje peníze. Ty dvě se nemají rády a se zděšením přijímají zprávu právíka, že mají ještě jednu sestru. Do domu přichází Sophie. Jak to ty tři vyřeší? K tomu jim dopomůže stará La Petie, která je pomalu doprovází cestou k nalezení a otevření tajemství, se kterým každá žije, ale aby našla cestu jak k sobě, ale i k druhým. Snad se jí to podaří a každá bude šťastná.
Tatínek pocházel z jihu Moravy, takže mi tato kniha připomněla tuto těžkou práci, závislou na počasí a lásce.
Tati, co je to rasismus?
Tahar Ben Jelloun
Sáhla jsem po této knize v této době velké migrace národů a plně souhlasím s komentářem Madlusky.
Když jedu do cizí země, chovám se dle jejich pravidel. Proto i u nás je mi jedno, zdaj člověk odlišen barvou kůže, ale měl by se chovat podle naší kultury a společenských pravidel, pracovat a přispívat jakékoliv zemi, ve které hodlá žít. Může být jakéhokoliv náboženství, ale nemůže je, ani svou kulturu vnucovat ostatním.
