handulli komentáře u knih

Zpočátku mě kniha opravdu chytla a takové 2/3 jsem četla jedním dechem. Poslední třetina mi ale přišla jako jedna velká konspirační teorie a knížku už jsem dočetla spíš z povinnosti. Škoda toho neuvěřitelného překombinovaného závěru.

6 25.04.2019

Začala jsem číst kvůli výzvě. Kniha se mi vzhledem k tématu nečetla lehce, proto jsem jí neustále odkládala.
Připadalo mi to jako autobiografická novela. Člověk to asi musí zažít, aby pochopil, proč ženy v takovém svazku tak dlouho zůstávají, najdou-li vůbec sílu odejít.

6 07.08.2018

Moc pěkný příběh, hned bych se do Francie rozjela taky :) Pro někoho možná klišé, ale i přes předvídatelný konec mě kniha pohltila. S každým popisem jsem si živě představovala děj, skoro jako bych tam s hlavními hrdiny byla. A ten Julianův proslov při výstavě fotografií ... ten mě vážně dojal. Asi jsem skrz ty svátky nějaká sentimentální, ale tenhle příběh mě prostě něčím dostal. Už se těším na další autorčiny knížky :)
Hodnocení je samozřejmě v rámci žánru, i když je příběh milý, nic hlubokomyslného či plného zvratů nečekejte :)

6 01.01.2018

Skvěle napsáno. Nečekala jsem, že mě tak chytne knížka, ve které je od začátku jasné, kdo je vrah. Na napětí jí to ale neubralo, naopak. Ed je zvrácenej psychopat. Po delší době zase hodně napínavý thriller.

6 03.08.2017

Příjemné počtení. Ideální pro ty, co mají rádi romantické knížky s krimizápletkou. Knížka se dobře čte, děj rychle ubíhá, ale zároveň to není žádný thriller u něhož byste napětím zapomněli dýchat. Přesto je rozuzlení nečekané, vraha jsem neodhalila. Mně se to líbilo a jako knížku na odreagování bych ji klidně doporučila.

6 21.09.2016

3,75⭐
Trochu jsem se bála (vzhledem k hodnocení) jaká kniha bude, ale vcelku mile mě překvapila. Začetla jsem se hned a postupně je kniha napínavější a napínavější. Víc mě bavil příběh Grace. Lisa mi byla hrozně nesympatická a nezodpovědná. Souhlasím, že konec byl zvláštní.
Nejlepší knihou od Ellwood tak u mě stále zůstává její prvotina Co zbylo z mojí sestry.
A také mi vadila velikost písma. Klidně mohlo být o bod větší, aby bylo čtení komfortnější.

5 18.01.2022

Myslím, že knize hodně ublížilo zavádějící označení horor. Chápu, že pak bylo mnoho čtenářů zklamaných. Já už z recenzí věděla, že horor to není. Řekla bych, že je to mysteriózní historický román nebo jak o knize píše sama autorka: gotický román odehrávající se v mokřadech.
A možná právě proto, že jsem spíš čekala, že knihu odložím, jsem byla nečekaně překvapená jak byla čtivá, tajemná a navzdory pomalému tempu i napínavá. Hlavně v závěru, kde jsem otáčela jednu stránku za druhou.
Kniha byla zlověstná a se všemi těmi démony, biblickou tématikou a pověrami jsem si někdy připadala jako uprostřed středověku. V knize nečekejte žádné zvraty. Děj plyne svým tempem a přesto mě to bavilo.

5 01.11.2021

Bohužel já půjdu proti proudu.
Anotace mě nalákala. Těšila jsem se na boj o přežití v drsné přírodě šmrncnutý trochou romantiky.
Bohužel mi nedošlo (a asi mělo), že je to spíše jakási snaha o zbeletrizovanou motivační knihu o sebezdokonalení, nalezení sebe sama apod.
Já ale na tento typ literatury nejsem, takže jestli měla tahle kniha mít nějaké poselství, tak se to u mě míjelo účinkem. No ... možná tak to, že se máme radovat i z maličkostí.
Hlavní hrdinka mi k srdci nepřirostla ... vlastně, kdybych měla být upřímná, tak mi většinu knihy lezla na nervy. Věděla jsem, že Helen je 32, ale netušila jsem, že Jake je o 10 let mladší. Nicméně se ti dva chovali jako kdyby jim bylo přesně naopak. Helen je neskutečně naivní a chová se nedospěle. A v některých pasážích, které nechci kvůli potenciálním budoucím čtenářům prozrazovat, mi přijde, že je snad v pubertě.
Už už jsem chtěla knížku odložit, ale jelikož má jen 278 str., rozhodla jsem se jí dát ještě šanci a aspoň si počkat na tu část, kde se dostanou do divočiny.
Naštěstí opravdu pobyt v divočině knížku trošku pozdvihne a těch 100 stran, kde jsem s hrdiny pomyslně překonávala jejich útrapy, mě vcelku bavilo.
Jenže pak se vrátí zpět do civilizace a ... já zase trpím a počítám kolik stran zbývá do konce.
Ale abych jen nehaněla: Byly tam i hezké momenty a některé pasáže byly vtipné.

Ano, tahle kniha byla v mém případě přešlap. Hrozně se mi líbí teze, že každá kniha má svého čtenáře. To je naprostá pravda, což tady dokazuje i poměrně vysoké hodnocení. Tahle kniha se prostě možná jen dostala k nesprávnému čtenáři.

5 01.08.2021

Do knihy jsem šla s tím, že to bude podobné jako předchozí 3 strašidelné domy. Ale tohle bylo nejen čtivé, ale i napínavé a ano večer i vcelku strašidelné, protože jsem vnímala každé vrznutí v bytě :D
Předchozí knihy byly čtivé, ale proti tomuhle to byla spíš taková dobře napsaná pohádka. Každopádně mě trošku zklamal konec... už tam toho bylo moc. Asi to není šťastné spojení použít u tohoto typu knihy, že to bylo neuvěřitelné nebo přitažené za vlasy, ale já jsem to tak posledních 40 stran vnímala. Každopádně za mě parádních 4,5 ⭐ a těším se na poslední zatím u nás vydanou knihu - na Marwicky.

5 05.06.2021

/možný drobný spoiler/
Z tohoto dílu mam rozporuplné pocity. Vesničku Three Pines a její obyvatele jsem si opravdu oblíbila. Poklidné detektivky alá Agatha Christie pro mě jsou příjemnou až vítanou změnou po všech těch thrillerech s psychopaty nebo sériovými vrahy libujících si v hanobení těl. Ale tady to bylo ... poklidné až moc. Bohužel musím říct, že 3/4 knihy pro mě byl spíš společenský/psychologický román, který se víc zabýval analýzou lidské duše a následným chováním jedinců než že bychom systematicky postupovali v detektivní práci. Vysloveně jsem se nenudila, ale přistihla jsem se, že nad dějem vůbec nepřemýšlím a kolikrát jsem si říkala jak se proboha dostali k dalšímu vodítku při hledání Petera. Na mě tady prostě bylo málo detektivní linky. Dokonce mi tady začaly trošku vadit ty flashbacky do minulosti- traumata, co si s sebou nese Gamache (třeba to jeho vysedávání na lavičce s knížkou). Ok, v minulosti opravdu zažil traumatizující zážitky, ale my jsme už o tom četli (kdo tedy čte popořadě, což opravdu doporučuju) a tak už by stačila jenom letmá zmínka - bohatě by za mě stačilo zmínit to, že chodí na sezení k Myrně a Jean-Guy má terapeuta.
No jak jsem už psala: na mě tam prostě tentokrát bylo příliš vaty okolo, příliš rozborů lidské mysli (hlavně okolo Petera) a v detektivku se kniha změnila až v poslední čtvrtině. Závěr jsem nečekala.

5 12.04.2021

Murakamiho nelze číst povrchně, jinak je knížka naprosto prázdná. Upřímně takové knihy moc nevyhledávám, ale Murakami mě nějak sám přinutí přemýšlet mezi řádky a dodá knize třetí rozměr. Navíc jsem si tuto povídku přečetla v době, kdy tak nějak ke mně osobně promlouvala (a ne, o nespavost nejde :)

Už po pár stránkách jsem si říkala:
Je člověk šťastný, když má spokojený život? Proč není člověk spokojený se svým životem, přestože má v životě všechno to, aby spokojený byl? Ano, opravdu stačí, když budeme hrát dál věrohodně své sociální role a okolní svět nepozná, co se s námi děje. Hrát sociální role, dál se chovat stereotypně ... člověk bezpečný pro společnost. Ač tuto povídku napsal Murakami v 90. roce, tak je to pořád pravdivé.
A ten závěr? Nevím, jestli jsem ho pochopila zrovna tak jak Murakami zamýšlel. Anebo to byl účel. Jen se nad tím prostě zamyslet :)

5 24.11.2020

Moje první setkání s autorkou. Námět mě zaujal. Kniha se četla docela dobře, ale ten závěr mě ... nenadchnul. Přišlo mi to jako takové poklidné vyšumění do té doby jinak napínavého děje.
Za mě takový průměr.

5 21.09.2020

Sharon Bolton je moje oblíbená autorka. Všechny její knihy, které jsem doposud četla, mě vtáhly do děje a nepustily. Možná právě kvůli vysokému očekávání jsem tady byla trochu zklamaná.

/spoiler →/ Z anotace jsem čekala, že se hlavní hrdinka v patách s vrahem bude v divoké přírodě motat o něco déle. Ok, nevadí. Ale s postupujícím příběhem mi přišlo čím dál tím víc naprosto neuvěřitelné, jak se vrah neustále dokázal zhmotňovat v její blízkosti. Jak jí mohl pokaždé takhle vystopovat? Jeho neobvyklou porci štěstí pak asi měla vyvážit naprostá a opakovaná smůla při Jessičině dopadení, a to i přesto, že jí měl min. jednou doslova na dosah ruky. /← spoiler/

Více prozrazovat nechci. Jak už je u Bolton zvykem, kniha je docela čtivá a finální rozuzlení je překvapivé. Nicméně tentokrát to rozuzlení mělo až moc zvratů a z příjemně šokujícího a překvapujícího závěru se pro mě stal spíš přitažený za vlasy. Škoda. Tak snad její další kniha moje vysoká očekávání naplní.

5 12.06.2020

Příjemná oddechovka. Poslední stránky a poděkování jsem četla s puštěnou La campanella, abych si konečně poslechla to Anničino prokletí :)

5 27.05.2020

Tak tohle byl pro mě úplný přešlap. Do půlky jsem dávala knize šanci, ale absolutně mě nebavila, nedokázala jsem se začíst, nedokázala jsem sympatizovat se žádnou z postav ani pochopit jejich jednání.... Nedalo mi to a koukla jsem na posledních pár stránek, jestli mam litovat, že jsem nedočetla ... a i když jsem si přečetla závěr, tak vůbec nic. Za mě zklamání.

5 14.10.2019

Tak 3,5* ale nakonec zaokrouhluji nahoru.
Moc mě nebavily ty květnaté pasáže, v nichž se popisovala minulost. Nebyly napsané špatně, ale víc mě zajímala přítomnost a vtipné dialogy mezi Faith a Levim. U některých pasáží jsem se zasmála i nahlas.
ÚRYVEK: Jeho povoláním je chránit a sloužit, a tím sloužit se myslí "sloužit", a ne "souložit". :D
Taková romantická oddychovka. :)

5 18.08.2019

Moje první setkání s autorkou. Po knize jsem šáhla jen kvůli výzvě. Nečekala jsem od ní v podstatě nic, a o to víc jsem byla mile překvapená. Mě to bavilo, takové čtení ze života, ikdyž ... až takovouhle čarodejnici neznám :D

5 18.07.2018

Na knize je nejhezčí obálka. Spousta postav mě mátla, hlavně zpočátku jsem měla problém si zapamatovat, kdo je kdo a jakou roli v příběhu už sehrál. Do čtení jsem se musela nutit, kniha mě jakž tak zaujala až ve 2/3 a já doufala, že závěr to nějak celé vynahradí, ale bohužel. Finále nějak poklidně vyšumělo a já jsem ráda, že mám už dočteno.
Dívka ve vlaku mě neoslnila, ale určitě byla lepší.
U této autorky jde krásně vidět, co dokáže výborný marketing.

5 03.04.2018

Tak tuhle knihu jsem si po dlouhé době opravdu užila. Miluji historické romány od AQ. Jsem moc ráda, že se vrátila i k psaní románů z období viktoriánské Anglie bez všech těch paranormálních schopností a multitalentů. A potěšilo mě, že kniha nebyla předvídatelná; vraha jsem tipla ve zhruba ve stejné chvíli jako hlavní hrdinové, ono už tam moc nezbývalo možností, kdo by to mohl být :)

5 10.03.2018

Kniha má zcela zbytečných 519 stran - více jak půlku knihy se vůbec, ale opravdu vůbec nic neděje (např. prvních 17 kapitol by se dalo shrnout do jedné). Dá se to přelouskat, autorka psát umí, až tedy na ty pasáže, kde si Ava domlouvá, aby se vzchopila, nebláznila apod. - to mě po pár stránkách dokonce začalo štvát. Některé rozuzlení bylo předvídatelné, některé překvapivé a některé mi přišlo i docela přitažené za vlasy. Tak mám docela rozporuplné pocity z této knihy. Přijde mi, že autorčiny knihy postupně přichází o ten správný náboj a napětí, které ty dřívější měly.

5 24.04.2016