hankapimi komentáře u knih
Teroristické hrozby rozšířením smrtelných nemocí po celém světě ohrožující celé lidstvo planety vyvolává spolehlivě mrazení v zádech, neboť není vůbec nereálné. Existuje řada nepřímých, ale dostatečně přesvědčivých důkazů, že Severní Korea a Irák skladovaly zásoby neštovičného viru pro účely vojensko-biologického výzkumu, na němž se podíleli i ruští odborníci na biologické zbraně. Když se rozpadl Sovětský svaz a Saddám Husajn byl zbaven své moci, člověka nutně napadá, co se s těmi všemi zásobami neštovičného viru stalo a kdo má k nim přístup. A kde jsou všichni ti odborníci na biologické zbraně a co právě dělají ?
Od autorky se mi moc líbil Slavík, tak jsem se pustila jsem se do Velké samoty. Vykreslení nádherně drsné a mrazivé aljašské přírody kontrastovalo se strastiplným soužitím Cory a Leni s psychickým a fyzickým otcem tyranem. Neskutečně mne vytáčela Cora, zbitá a polámaná s tím jejím: Nedokážu ho přestat milovat.. Do háje, jak může milovat někoho, kdo jí ubližuje? Jak může v tomto pošahaném vztahu vychovávat vyděšenou dceru? Málem jsem si ukroutila hlavu. Velká samota je čtivá, nabitá emocemi, napínavá, depresivní i optimistická.
Od autorky se mi moc líbil Slavík, ale toto dílko jsem dočetla se sebezapřením. Od začátku mne velmi točila odporně nepříjemná hrabivka Emma, ale nadšený usměvavý optimista Larenc jí posléze šlapal na paty... Neuvěřitelný příběh, Emmino prozření mne pobavilo, nechť jim to vydrží až do smrti...
To byl takový fičák, že mi občas dělalo problém, na kterém patře polární stanice se nacházíme, kde jsou "naši" a kde nepřátelé. Chvílemi jsem si přála, aby "neprůstřelný Standa" zvolnil, abych mohla strávit všechny ty dějové kotrmelce, ale čtivé a napínavé to bylo, to zase ano...
Líbil se mi zajímavý pohled do začátků našich českých dějin, řemeslně mistrovsky zpracovaný. Smekám před O. Dvořákem pomyslný klobouk. Moje první kniha tohoto autora a jistě není poslední....
Kristova noho, to je fakt umění vyplodit tolik literární hlušiny o ničem, smekám před autorkou pomyslný klobouk. A ze zázraku cestování přes kameny se stal takový normoš výlet sem a tam.... Tento díl mne téměř utrápil a další díl s velkou pravděpodobností už beze mne... A ty dvě hvězdy jsou za obrovskou slovní zásobu paní spisovatelky a talent vršit stránku za stránkou !
Snad v pominutí smyslů jsem si umanula, že ty Sameťáky musím dorazit. Musím se přiznat, že jsem některé nesmyslné pasáže jen přelítla. Kdyby ti chlapci Montgomeryové byli jeden či dva, tak to byla ještě pohoda, ale čtyři byli na mne příliš....
Třetí v pořadí Raine Montgomery si našel chytrou a tvrdohlavou Alyx, další oříšek k rozlousknutí... Když pominu některé nelogické nesmysly, je to lehoučká příjemná oddychovka....
Jenom velmi silný a trpělivý chlap ustojí takovou výzvu zkrotit divokou náčelnici klanu Bronwyn. Příjemná oddychová četba pro dlouhé večery....
Zvědavost mne donutila pustit se do další Gabaldonky a přetrpět rozvleklé nezáživné pasáže i bojůvky Američanů a Britů...Nicméně kolem rodinných trampot Jamieho, Claire, Rogera i Brianny jsem vždy zpozorněla. Stránky bych strouhla napůl, ale nikdo se mne nezeptal...
Potřebovala jsem oddychovou četbu a té se mi dostalo vrchovatě...
Kdo jednou začal s Cizinkou a Vážkou v jantaru, tak čte (někdy s výhradami) další díly už jen ze zvědavosti. Lehká oddychová četba psaná svižným tempem, poutavě namíchané historické události s kapkou romantiky a tělesné přitažlivosti Jamieho a Clare. Laskavý čtenář autorce odpustí některé nadbytečné pasáže a řekne si: nehodící se přeskoč...
Středověká odpočinková"detektívka" o hledání pokladu, šifry, odkazy a znamení. Hlavní postavy známe z Katovy dcery. Napsáno poutavě a čtivě, včetně zajímavého a rozsáhlého doslovu. Takové počteníčko s nohama v teple s horkým čajem a jen přes okno kouknout ven. Počasí stejné venku i v knize....
Dobře napsaná a napínavá středověká "detektívka" pro příjemné chvíle oddychu. Líbí se mi pěkně vykreslené hlavní postavy historického románu, zvláště netradičně pojatý schongauský kat. Vzdělaný, spravedlivý, rozumí léčení, bylinám i jedům a snaží se zachránit nevinné a potrestat padouchy. A tak to má být...
Trošku jsem se s apokalyptickou Pandemií musela poprat. Chvílemi se zdálo, že se děj moc vleče, chvílemi moc utíkal a ke konci děj jel šůsem a byl zbytečně překombinován. Nicméně rozšířit patogen jako biologickou zbraň je strašná představa.
Celá série Ranhojiče se mi líbila, Vitovo hledání rodných kořenů, dobrodružné cestování a sbírání medicínských zkušeností, otevřená mysl všemu novému za pomoci nerozlučných přátel. Moc pěkně se mi Ranhojič četl a užila jsem si s nadšením všechny díly.
Tak s tímto sci-fi od Petera Hellera jsem se musela trošku poprat. Chyběla mi přímá řeč a to velmi a nesedl mi ani styl vyprávění. A tím pádem mne nechytlo za srdce počínání a osud hlavních postav, prostě jsem k nim nenašla cestu... Tak snad příště..
Dva studené čumáky, kteří se nemusí, po havárii letadla odhodily slupky a vyklubal se z nich dobrý tým do nepohody. Dobře se četlo z teplíčka domova a když jsem se s nimi chystala na sestup do údolí a bezpečí, tak to zřejmě autorku přestalo bavit...
Pro potřebu se odreagovat je to přesně ta pravá četba. Byla jsem příjemně překvapená svižným tempem, hororově uvěřitelným dějem i podrobně popsanými událostmi. Ale stejně, než si někam sednu, pozorně se podívám - co kdyby ?
Pan Niedl mě spolehlivě přiková ke knížce a nepustí až do svítání... Celá série Rytířů z Vřesova byla pěkně svižná jízda, napínavá, obohacující, poučná a moc jsem si čtenářsky pošmákla... A zase netrpělivě vyhlížím, co si pro nás, věrné čtenáře a čtenářky, nachystá příště. Tak přeji hodně zdraví, pane Františku, plno sil a nepřeberné množství dobrých nápadů při Vaší další tvorbě! A kdyby někdo věděl, co pan Niedl chystá příště, byla bych vděčná za info, abych se měla na co těšit.