Hannah397 komentáře u knih

Dvě hvězdičky za to odhodlání a odvahu jít cestou vlastního vydání. Jinak co se obsahu týče, je to klasická červená knihovna, místy tak naivní a nesmyslná, že mi dělalo poměrně velký problém prokousat se až do konce.

8 02.01.2022

Ukočírovat tolik různorodých autorů do jedné knihy chtělo hodně odvahy, která se nakonec vyplatila. I když pár povídek bych s klidným srdcem vypustila, většina z nich mě zaujala a nemálo z nich i překvapilo svou poentou. Jako oddychové čtení na noční stolek ideální :)

1 02.01.2022

Zibura je sázka na jistotu. Vzbudí ve vás touhu poznat země, které vás před tím nikdy nelákaly, dokáže vás pobavit svým laskavým humorem a naprosto nečekaně rozsekat svým zřídkavým nemístním humorem :D Nadmíru čtivé, jazykově bohaté, pokud v současných nelehkých časech koronakrize toužíte po dálkách a cestování, svěřte se do rukou prince Ládíka. Neprohloupíte :)

5 14.11.2020

Nejsem úplným fandou sci-fi, proto se mi možná podařilo prokousat postapokalyptickým moskevským metrem až na druhý pokus. Upřímně první polovina knihy mi dala hodně přemlouvání, abych s Arťomem pokračovala v jeho pátrání, protože některé jeho "zastávky" při putování do Polis už hraničily s přebujelým přeháněním a některé náhody se vymykaly možnému. Ale budiž ta přehnaná až hollywoodsky zavánějící snaha o překvapivou pointu na každém metru Arťomova putování odpuštěna, od chvíle, kdy se hlavní hrdina dostane ke svému cíli vezme děj v knize pořádný spád. Vyprávění je najednou strhující, není tolik prostoru přemýšlet o rychlosti a pestrosti možných biologických mutací či o tom, že pokud v metru stále žijí pamětníci "poslední apokalyptické bitvy", je dost nepravděpodobné, že by lidé zapomněli na to, k čemu sloužila knihovnická kartotéka nebo stihli vybudovat novou hluboce zakořeněnou náboženskou víru. Závěrečná pointa zase trochu slabší, ale za psychologickou kresbu a vývoj hlavního hrdiny palec nahoru.

4 19.10.2020

Neuvěřitelně silná kniha. Příběh z drsného kraje o lidech, kteří se pod tíhou osudu nesklonili a každý se s ním v kypící době přelomu století popasoval po svém. Někdo zahořkl a zůstal věrný odvěkému modli se a pracuj, někdo vycítil příležitost vymanit se z koloběhu chudoby.
Navíc je to velmi autentická připomínka toho, jak nelehký byl vznik Československa pro místo, kde byli odjakživa zvyklí žít pohromadě různé národnosti. A že pro ně konec první světové války nebyl stejným vítězstvím, jako třeba pro Prahu.

16 13.08.2020

Upřímně jsem asi čekala víc a už od půlky jsem se musela docela ke čtení přemáhat. První díl svým rozsahem a obsahem ještě beru jako svědectví doby, silně přikrášlené románovým patosem, ale budiž. Ale druhá část mi přišla už moc přeslazená, vyumělkovaná a upřímně místy dost nudná a předvídatelná.

13.08.2020

Kniha, ke které se můžete vracet v různých obdobích svého života a pokaždé v ní najdete trochu jiný smysl života. Přitom to není nijak hluboce filozofické dílo, nebo příručka pro život, ale hledání smyslu v obyčejnosti bytí. Kniha, u které se opravdu zastavíte. A třeba přehodnotíte některé spěchy svého života.

6 13.08.2020

Jako vždy skvělá zápletka a nečekaná pointa napínavého detektivního příběhu. Ne úplně známá kniha od Agathy Christie, kterou zhltnete jedním dechem :)

1 16.06.2020

Jeden z nejlepších cestopisů, které jsem kdy četla. Ládík si umí krásně hrát s českým jazykem a ještě u toho být opravdu vtipný, což je kombinace v poslední době čím dál vzácnější.
Navíc dokáže místa popisovat takovým způsobem, že jdete celou cestu opravdu s ním.
Za mě velký palec nahoru a jdu se mrknout po dalších knihách, které napsal.

5 20.04.2020

První polovina knihy měla spád, zajímavý nápad i styl vyprávění byl příslibem nečekané zápletky. V druhé polovině se bohužel příběh zcela rozplizl, začaly se objevovat nešvary v podobě autorčiných povzdechů prozrazujících budoucí děj a namísto vygradování příběhu do závěrečné pointy, se celé rozuzlení odbylo jakoby nic.
Slibný námět nepřináší vždy oslňující výsledek, kdyby si autorka dala více práce s psychologickou kresbou jednotlivých postav, asi by to bylo celé uvěřitelnější. A taky si mohla vybrat, zda chce psát detektivku, nebo milostný román, a nezůstávat někdy mezi těmito dvěma žánry, protože ani po jedné lince se jí to nepodařilo dotáhnout.

5 20.04.2020

Na Gertu jsem dlouho sbírala odvahu, je to hodně drsný příběh a velmi nepěkný pohled do československé poválečné duše, která si po nekonečných letech utrpení vybila svou frustraci na velké spoustě nevinných lidí. A před Kateřinou Tučkovou smekám, její práce je obdivuhodná, styl vyprávění mi tedy úplně nesedl, ale díky ní i Gertě jsem poznala Brno zase z úplně nové a jiné strany.

6 24.02.2020

Je to první kniha od Liona Feuchtwangera, kterou jsem četla. Jazyk, styl vyprávění a celkové autorovo nahlížení na svět mě vůbec neoslovilo, naopak, musela jsem se hodně přemlouvat, abych ji vůbec dočetla. Líčení života v internačních táborech bylo až naturalistické, zoufalství těch lidí nepředstavitelné. Hrozná doba. Jako svědectví doby knihu určitě doporučím, nicméně autorova fatalistická nadřazenost a situování vlastní osoby do někoho výjimečného, výjimečnějšího než ostatní se v dnešní době prostě už moc nenosí.

06.02.2020