harena komentáře u knih

S úsměvem si říkám: pěkné, pěkné. Povídky mě pobavily, potěšily a určitě chválím ilustrace Zbyňka Kouby, perfektně se k povídkám hodily.

59 15.10.2019

"Paměť je nezbytnou součástí kvalitního života a prostřednictvím minulého se můžeme poučit pro uchopení současnosti i dění věcí budoucích."

Stále více se ztrácí to, co bylo, a díky vzpomínkám rodáků se zachová více informací o historii a životě v Krkonoších.

"Celé neštěstí pro Němce, kteří tu žili sedm století, začalo fašistickou diktaturou" , říká 84 letý Alois Zierise. "Kdyby jí nebylo, tak bych tady dneska v klidu bydlel, spolu s dalšími."

"Narodila jsem se dřív, tak mě dali do košíčku s nožičkama na kamna, malinko topili a vypiplali mě", říká třeba Marie Zedníčková.

Život lidí před válkou, za války a v roce 1945 je zajímavější tím, že jde o autentické prožitky Němců i Čechů, těch, kteří byli odsunuti i těch, kteří tu stále žijí.

Panu Duškovi patří za zpracování vzpomínek velké poděkování, knihy patří mezi ty, které by neměly nikdy zapadnout.

59 29.07.2019

Vlídné vyprávění, které pohladí po duši. Knihu jsem četla několik dní a to vždycky jen pár kapitol před spaním. Člověk pak usíná s pocitem, že na světě je jenom nádherně.

59 14.07.2019

Knihu jsem četla v době, kdy vyšla a byla jsem vážně nadšená. Četla jsem po letech i její přepracované vydání, ale to mě už nijak neoslovilo. Ve stejné době, jako první vydání Tmy, jsem četla i Den Trifidů. Jsou to moje první sci fi romány a patří k nezapomenutelným.

59 04.07.2019

Povedená detektivka nebo thriller, kterou kazí jenom ten překlad. Příběh z lékařského prostředí, kdy dvě kliniky bojují o peníze a sponzorské dary. Pro jednu je nejdůležitější vynalézt vakcínu na AIDS, pro druhou výzkum rakoviny. Ani jedna strana se neštítí žádné špinavosti, podvodu, lhaní a nakonec vražd. I když je to starší kniha, moc dobře se četla a napínavá je do poslední stránky. Když si nebudu všímat překladu, je to na plný počet hvězdiček.

59 24.06.2019

Jedna rvačka v mládí, jedno osudové klopýtnutí a Matt má problémy po celý život. Od mého oblíbeného spisovatele dobrá detektivka nebo psychologický thriller výborně profesionálně napsaný. Ke konci už to bylo docela dost zamotané a dost překombinované, aby vše zapadlo do děje tak, jak má. To bylo i na mě, milovníka cobenovek, moc. Jinak bezva čtení.

59 20.06.2019

Pro mě naprosto děsivý příběh, na str. 200 jsem knihu zavřela, že toto číst nemám zapotřebí. Ale autorka v doslovu píše " klíč je v tom čtenáře donutit, aby chtěl otočit další stránku". Tak i mě to nedalo a večer jsem knihu dočetla. Nebudu "hvězdičkovat" , protože příběh je plný napětí, ale pro mě děsivý a strašlivě nepříjemný.

Špionážní thriller s velikou úspěšností u čtenářů mě také inspiroval ke čtení. Hlavní kladný hrdina Poutník, ktèrý musí zachránit Ameriku je určitě dokonalejší než James Bond, David Slaton a Superman dohromady. Celý příběh je akční, zajímavější pro mě bylo zrození mudžahedína Saracéna, který nenáviděl vládce Saudské Arábie a proto se rozhodl, že je nejvíce potrestá tím, že zničí USA virem krvavých černých neštovic. A ten virus také sám vytvořil. Hmm. Ale to by bylo asi na 750 stran málo, tak je tu i 11. září, genetické inženýrství, islám, tajní agenti, zahraniční politika, vraždy, které je třeba vyšetřit, no a klaďáci jsou klaďáci a zlí jsou zlí. Také mi vadilo, jak je tu málo dialogů, hlavně se vypráví a popisuje. Dočetla jsem jen proto, že mě zajímalo, jak ten virus Saracén dopraví.

59 18.04.2019

Moudrost vlků je zajímavá kniha psaná s láskou a zaujetím. Spisovatelka žila mezi vlky a studovala je s nesmírnou trpělivostí. Krásné povídání o tom, jak se vlci chovají k mláďatům, starým vlkům, popisuje i vlčí námluvy, jak se chovají při lovu atd. Kniha se četla moc dobře, vyzařuje z ní obrovská láska nejen k vlkům, ale ke všem zvířatům kolem. Jen jsem moc nesouhlasila s připodobňováním vlčích vlastností k lidským. Obrovské plus v knize jsou opravdu nádherné fotografie !!!

59 06.04.2019

Určitě se nedá příběhu upřít, že je akční a napínavý. Ale čím dál víc mi vadily chyby, kterých se náčelnice Kate dopouštěla. Např. nepředložila svědkovi fotografie nebo když si sama prohlížela disketu, nemohla se na tu hrůzu dívat a tak si vloží hlavu do dlaní a disketa jde dál, proč sama v domě čeká na vraha, no a to mně Kate už opravdu vadila, když v kritické situaci volá svého přítele, který je daleko a nezavolá vysílačkou policistu, který je za rohem. Nevím, jestli to byl úmysl spisovatelky, ale jako čtenáři detektivek mi to dost vadilo.

59 05.04.2019

Jeden z nejlepších dobrodružných příběhů, které jsem za poslední roky četla. Ani to snad není sci-fi, spíš postapokalyptický román, kde zhruba 10% lidstva přežilo a začíná budovat novou civilizaci, ustanovují se nová pravidla a zákony. Není to brutální a depresivní, je to napínavý, zajímavý, nesmírně čtivý příběh skupiny lidí, kteří se rozhodli žít dál. Příběh bez hluchých míst, velmi dobře popsané vztahy i chování lidí, troška filozofie, láska, nenávist, přátelství, odvaha i boj, to vše tu je a skvěle napsané. Věřím tomu, že kdyby Wyndham pokračoval ve psaní Dne Trifidů, tak by to se to neslo ve stejném duchu, v jakém je tento román. Také jsem příběhu zcela propadla a určitě doporučuji k přečtení.

59 04.04.2019

Hned po přečtení prvních stránek jsem si byla jistá, že se mi kniha bude líbit. 105-ti letá Róza vypráví svůj život a s ním stručně všechny hrůzy ale i radosti 20. století. I když prožila děsné dětství v Arménii, o svoji rodinu přišla za války, vždycky se držela s obrovskou silou s vědomím, že musí přežít. Vydržela s tou myšlenkou, že si vše bude pamatovat a vrátí se pomstít, ale přitom nezapomněla užívat radosti života. Druhá část knihy je spíš o sexu, než o životě v Číně.

"Mám dojem, jako by všechny tyhle hrůzy po tobě sklouzly a doopravdy tě nezasáhly. Jak jsi to udělala?"
Odpověděla jsem mu zcela poctivě, že jsem dlouho nevěděla, jak jsem to mohla všechny snášet, ačkoli je fakt, že se mi vždycky od přírody ošklivilo přidávat vlastní nářky k velkému fňukání lidstva. Zatímco dějiny jsou peklo, život je ráj."

Výstižně napsali v La Libre.be:
"Příběh běží, navrací se, víří, šlehá, vysmívá se, žaluje...Je bláznivý, drsný, ztřeštěný. Je veselý i krvavý, přepjatý i vybroušený, lživý i pravdivý"

Je to zvláštní kniha a určitě ji doporučuji k přečtení.

59 24.03.2019

Výborný a skvěle zpracovaný thriller, který mě zaujal už od prvních stránek. Střídají se dvě časové roviny a zúčastněné osoby se vracejí zpět, k tomu dni, kdy se tragédie stala. Hlavní hrdinka a ani její odsouzený bratr nejsou nijak sympatičtí, ona je kleptomanka a hodně, hodně líná, nicméně jsem s napětím čekala, zda a kdy se jí podaří zjistit, kdo je vrah. Profesionální styl psaní, dokonalá znalost všech detailů souvisejících s tématem a stupňované napětí - to je znak i tohoto thrilleru, stejně jako u Zmizelé a v Ostrých předmětech, které jsem už četla. Také prý autorka přepisuje Hamleta od Shakespeara, takže se máme na co těšit. :)

59 22.09.2018

Válka růží patří mezi kvalitní a pěkné historické romány. Autor je dokonalý vypravěč, umí vytvořit strhující děj, postavy nám přímo ožívají před očima, ani popisy bojů jsem nevynechala, ač je v jiných knihách přeskakuji. Královna Markéta z Anjou se snaží chránit svého nemocného manžela, ale Richard, vévoda z Yorku stále více upevňuje své postavení. Opravdu šťastný byl nápad napsat na první strany rodokmeny, ještě po dočtení knhy jsem se k nim vracela. Určitě plný počet hvězd, těším se na druhý díl a i na další knihy pana Igguldena.

59 03.08.2018

Náročné téma, kniha plná emocí a smutku, kde matka bílá Američanka a otec Číňan z druhé generace se snaží děti ochránit před trápením, bolestí a ústrky, kterými sami prošli a s nejlepšími úmysly připravují své děti na život. Své nesplněné sny naloží na bedra Lydie, dávají jí co sami chtěli (učebnice medicíny, knihy o tom, jak získat přátele) a neptají se, co potřebuje ona. Příběh nutící k zamyšlení, plný napětí a citu a vynikající vypravěčský styl řadí tuto knihu mezi mé oblíbené a já můžu jen doporučit.

59 19.05.2018

Výborný, řekla bych až poetický detektivní příběh od Louise Penny, já jsem si ho užívala stejně, jako předešlé díly.

"Oliver sledoval jeho pohled. A našel domov. Věděl to ve vteřině. Byla to vesnička z pohádek, které si četl jako malý kluk pod peřinou. Četl o vesničkách, chaloupkách, zahrádkách. O obláčcích kouře a suchých kamenných zídkách, starších, než kdokoli ve vsi."
I v této krásné vesničce se třemi borovicemi na návsi se stane vražda a sympatický inspektor Gamache musí opět osvědčit své pátrací schopnosti a najít vraha. I když to vypadá, že našel toho pravého, mám dojem, že se děj přesune do dalšího dílu. Ještě že "Pohřběte své mrtvé" už mám z knihovny doma.
Je to výborná, kvalitní detektivka bez brutality a krve, moc příjemné čtení a právem je Pennyová pětinásobnou držitelkou ceny za nejlepší detektivku roku.

"Tak dlouho ze sebe okrajoval to dobré a laskavé, dokud sebeúctu nenahradil odpor. Ten člověk, kterým býval, zemřel. Pozřel ho hladový duch."

59 09.02.2018

Výborné čtení, napínavé od začátku do konce. autor mě nezklamal, už sedmá kniha od Jeffery Deavera, čtivá, akční a navíc se tu objevuje další nová postava nesmírně sympatického čínského detektiva Sonnyho Li. Krásně se mi to četlo a proto doporučuji jako bezvadnou detektivku a těším se na další díl dokonalé dvojice Lincolna a Alice.

Musím napsat, že román Maminka neříká pravdu, se mi líbil víc. Ale uvědomuju si, jak je to velice subjektivní, neboť Vážku jsem mohla číst jen po chvilkách, kdežto od "Maminky.." jsem nemusela odbíhat. Ale i Vážka se mi líbila, příjemné čtení, tušila jsem, že rozuzlení nebude jen tak jednoduché, žádné potoky krve, lehce plynoucí děj, prostě pěkné čtení. Určitě si přečtu i další knihu od Bussiho, snad už ji píše.

59 03.03.2017

Moje první kniha od tohoto spisovatele.Pět povídek, které mě trochu překvapily. Je sice jasně řečeno, že zlo je opravdu stále zlo, ale netrestá se, protože život jde dál. Neobvyklé povídky, budu si muset od pana Doctorowa přečíst ještě něco dalšího.

58 26.09.2019

Kratičká, zajímavá knížečka, která je psaná s jemným humorem, o životě vlků. Spisovatel je pozoroval dva roky a od té doby se snaží přesvědčit úřady, že ten, kdo zabíjí soby nejsou vlci, ale lidé, kteří je střílejí i po stovkách z letadel. Pan Mowat si vlky pojmenoval a sledoval, jak vychovávají vlčata, jak se střídají v hlídání mláďat, jak se smečky chovají k sobě navzájem a také jak se vlci chovali k němu.Příběh je psán s láskou, je moc krásný a dojemný.

58 18.07.2019