HDKate komentáře u knih
Je-li tato kniha byť z desetiny autorovou autobiografií, pak má můj obdiv, že jí byl vůbec schopen sepsat a setřít prach na vzpomínkách až takto bolestných. Všechny hvězdy uděluji za literární jazyk, za úvahy autora očima dítěte, hodnotící i ty nejotřesnější situace zcela racionálně, logicky. Pozitivně hodnotím také mistrovské umění popisu krajiny a jednotlivých situací.
Obsahová část mě ovšem v několika případech málem dohnala k odložení knihy. Takový koncert nepopsatelné, rafinované až nelidské krutosti a zvrácenosti by pohledal. Krutosti způsobené bezbřehou demagogií, zaostalostí, závislostí na pověrách choulící se v plíživém stínu druhé světové války. Ta venkov, již tak separovaný, definitivně uvěznila ve své naivní xenofobii.. Sumasumárum hodnotím jako úžasně stašlivé. A na film se rozhodně nepodívám...
Na to, že se jedná o prvotinu mladé autorky, jsem větší část knížky louskla jedním dechem. Kniha zpracovává čtivou formou bolestnou válečnou historii Javornicka sužovaného drancem jak nepřátelských švédských armád tak vlastních spojenců během třicetileté války. Příběh protíná několik dějových linek ke konci se propojujících, obsahuje lásku, zradu, odvahu i trochu toho tajemna, každý si v něm najde to svoje. Proto Jarmilce pac a pusu za milé čtení a chci jen a jen doporučit.
Komplexní pohled na utrpení i hrdinství druhé světové války obsahuje skutečně všechny prvky silného příběhu. V dnešní neveselé době pro mě osobně bolavé čtení. Nicméně opravdu kvalitní, hodnotím maximálním počtem hvězd..
Z celé série se mi četla nejlépe, o to zasmušilejší jsem byla, když bylo dočteno. Příběh byl v plném proudu, dějové linky dávají spousty prostoru k rozvinutí. Jelikož mě seriál nezaujal, nenechávám si vnitřně vnutit seriálové konce a jsem zvědavá, zda se pan autor pochlapí příběh dotáhnout do konce...
Kniha mě doslova pohltila, byť seriál byl na můj vkus příliš násilný. V knize je popis násilí mnohem stravitelnější, navíc autorova forma popisu krajiny, postav i událostí je naprosto excelentní. Vřele doporučuji všem, kteří mají rádi tento žánr.
Čteno jedním dechem, kniha mnohonásobně předčí seriál, kde jsou souvislosti mnohdy né úplně šikovně poupraveny, parádní čtení..
První díl byl pro mě top...druhý se mi malinko táhl, nicméně pořád velmi zajímavé poutavé čtení
Trochu jiný pohled na dnešní dobu. O lidech dokazujících, že to jde i jinak, mimo pravidla systému. Že je možné jenom tak si žít bez potřeby materiálních požitků a shromažďování.
Někteří ze samotářů mi připadají jako skuteční šílenci, kteří les zvolili jako alternativu bohnic, kde si můžou nerušeně "šílet"...jiní jako naprosto zdravě a logicky uvažující jedinci, jejichž příběhy člověka lákají osobně zkusit žít jinak, vykašlat se na klepeta novodobého otroctví a obrátit se více k sobě samému, k přírodě, k duchovnu, k Bohu....
Četlo se perfektně, vřele doporučuju...
Kniha si mě naklepávala jako řízek, pozvolna, krůček po krůčku mě posouvala na mou vlastní pomyslnou hranici únosnosti. U Anina vyprávění o dvojčatech a tom, co si vytrpěly už jsem byla úplně na placku, né-li v trojobalu. Všechna ostatní následující zvěrstva už byla nějak stravitelnější, slabším povahám ale doporučuji jen na vlastní nebezpečí. Pokud ovšem už někdo tuto tematiku vyhledává, je od něho očekávaná určitá míra rezistence.
Pro mě osobně, ženu, matku velmi náročné, drásavé čtení velmi kvalitní, úžasně napsané knihy...všechny hvězdy sviťte autorce i ženě, která v sobě nalezla tolik síly toto příšerné svědectví předat.
Nesmírně smutný, silný příběh z období, které nesmí být zapomenuto. Jediné, co mě zamrzelo, byl strohý závěr, jakoby useknutý. Ještě nějakou dobu bych s hlavní hrdinkou na Sibiři vydržela..
Kniha člověka doslova vtáhne. Nemůžu se odtrhnout...Vřele doporučuji..
Velice těžké čtení. Přes některé pasáže jsem se prokousávala velmi neohrabaně. Nicméně hlavní dějová linie byla natolik silná, poutavá, což bylo motivací to méně zajímavé "přežít". Každopádně i to méně zajímavé bylo vcelku důležité, vše souviselo se vším. Každopádně Sophiiny vzpomínky z Osvětimi byly podány natolik sugestivně, že mi zvlášť ve finálních pasážích stála husí kůže. Všem, kdo tuto tematiku může doporučuji, osobně už po ní podruhé nesáhnu, ale zároveň jsem ráda, že jsem ji četla.
Ráda prokládám náročné knihy typu Sophiina volba a jim podobné odpočinkovkou od paní Javořické. Její knihy mě uklidní a nezklamou. Hlas krve byl milý dvouvrstevný předvídatelný příběh, který jsem přečetla tak jako vše ostatní od této autorky doslova jedním dechem. Všem milovníkům vesnické literatury a dob dávno minulých vřele doporučuji.