heliholt komentáře u knih
Velmi čtivě, a lehce napsaný silný a bolavý příběh. Bohužel těch tragédií schovávaných za vnější, pro okolí dokonalý pohled na rodinu je hodně.
Začátek a zápletka ve mně vzbuzovala tak trochu dojem červené knihovny, ale popis samotné cesty v horách to napravil. Kéž bychom dokázali všichni, co nežijeme svůj pravý život, ale většinou život, který je nám nalinkován výchovou, obavami z toho, že někoho zklameme, nebo že se to nemá, udělat ten správný krok a žít život, který naplní naše představy.
Četli jsme si s partnerem knihu před spaním, každý chvilku :-)
Velmi milé, čtení, které nás vždy příjemně pobavilo, pěkné a zajímavé postřehy ze zemí Evropy, které lákají k následování cestovatele. Pro nás už autostop není, ale některé země se nám snad podaří navštívit, třeba Estonsko.
Když pan Zibura měl před lety v kině Aero v Praze, svou přednášku o cestě do Jeruzaléma, vyprávění se nám líbilo, ale bylo cítit, že je jeho přednes ve snaze být vtipný, místy křečovitý. Od té doby ušel velký kus cesty nejen v poznávání světa, ale i ve svém projevu, bylo to opravdu super čtení, moc dík.
Krásná knížka, velmi lehce, až obyčejně napsaný příběh, s neznámými reáliemi a právě proto silný. Moc se mi líbil
výborná kniha, hodně věcí k zamyšlení a některé návody určitě vyzkouším
Nepřečetla jsem najednou, dost to na mne působilo, musela jsem přerušovat
V útlé knížce je vše o spokojeném životě, hlavně o tom co je důležité!
Námět mne zaujal, bohužel kniha zklamala. Čekala jsem vtipné vypořádání s nepodařeným manželstvím, nebo alespoň lépe psychologicky zpracované nahlédnutí do nitra ženy, která už prostě dál nemůže. Bylo to zmatené a dějově slabé.
Kniha se dobře četla, ale příběh mne trošičku
zklamal.
Knihu jsem četla asi před pěti lety, první české vydání. Začátek se mi četl trochu hůř, je to forma vyprávění a tak mi trvalo, než jsem si zvykla. Téma velmi zajímavé, tím více, že je to životní příběh, žádná vymyšlenost. Film jsem si také nenechala ujít, byl krásný. Ne vždy se povede kniha takto krásně zfilmovat.
Krásné vyprávění o době dětství, mládí, dospívání, o Paříži, až se tam mám chuť vypravit a plno pěkných vzpomínek na známé osobnosti, které pan doktor vidí vždy z té lepší stránky a tak nějak je vidět, že je má rád.
Na knihu jsem se moc těšila, začátek nádhera, popis genocidy Arménů o které jsem neměla ponětí :-(, byl hodně silný, ale doba nacismu-tedy prožitků Rózy, už mi nepřipadala úplně pravděpodobná-hlavně její čas v domácnosti Himmlera, trochu krkolomné.