heliiinka komentáře u knih
Povedené. Shusterman se očividně zajímá o hodnotu lidského života a je to v jeho knihách znát. Dystopie, které vedou k zamyšlení. A pokud se nechcete zamýšlet, tak je to stejně strhující čtení.
A teď by mohli přeložit další díly :D
Svižné a vtipné. Blogové příspěvky, u kterých si autorka dala práci s úpravou pro knižní podobu a nebylo to jen ctrl C a ctrl V, jako jiné blogové knížky.
Bylo zajímavé nahlédnout do zákulisí a zjistit, že lékárníci jsou více než chytré prodavačky.
Děsivě čtivě napsané. Copywriter má talent psát a budovat myšlenku v rámci kapitoly. Škoda, že informace jsou zkreslené, nepravdivé a v celé knize není citován ani jeden zdroj! Zato statistiky a tabulky na každé stránce.
Nápady Babiše jsou asi fain, jenom většina nereálná a podložená čísly bez uvedení původního zdroje.
Takhle to je spíš propaganda.
Líbí se mi nápad kouzlení s časem stejně jako oddělené světy obyčejných lidí a časodějů. Jenže celou knihu čekáme, až se vysvětlí, co se vlastně děje a co mají ti zlí v plánu. A přesně před tím kniha končí. Některé příliš vážené postavy se jakoby náhodou objevují v příběhu (královny víl, vládce Radosvěta...), jejich osobní zapojení je pak nepřesvědčivé a přitažené za vlasy.
Nápad skvělý, ale zpracování zkratkovité.
Průběh i konec jsou trošku předvítalené, přesto miloučké. Ani tak se mi ale kniha nečetla dobře. Ove je karikatura pesimisty a autisty, jenže tak moc, že jsem si ho nedokázala oblíbit. Autorovy vyjadřovací schopnosti jsou skvělé, ale postavy nepříjemné a satirické. Škoda.
Co je blog, má zůstat blogem. Téma moc zajímavé, jen když to autor chtěl tisknout, asi by to chtělo přidat trochu práce. Nějaký úvod, závěr. Né jen stáhnout všechno a poslat do tiskárny. Chyběl mi rámec jednotlivých příběhů. Takové polovičaté dílko.
Tohle je ta známá klasika? Veliké zklamání.
Přišlo mi to jako kniha nesmyslných vět, situací a vlastně bez příběhu. Procházeli jsme s Alenkou z jednoho nesmyslu do druhého. Ne, díky existují lepší dětské knihy.
Né že by se po cestě dělo moc věcí, Ládík spíš jen jí, spí a navštěvuje místní. Nicméně je to příjemné čtení.
Po pár stranách jsem si řekla, tak tady je zápletka jasná, bude to zakázaná láska. A ono nic. Ono to dokonce bylo lepší a propracovanější. Moc se mi líbí vílí svět a vizuál knihy.
Bavilo mě to, nedokázala jsem si představit myšlenky a jednotlivé úkony pracovního vězně. A jsem velmi překvapená, jak čtivá kniha se nachází v povinné četbě. Nenásilné a přesto oči otevírající.
Milé dílko, které si pamatuju zfilmované. Přesto mě knižní předloha neoslovila. Věčné opakování o poslušnosti nebo že jinak broučky stihne trest a bude se mít špatně? No je to taková výchova strachem.
Jiné pasáže byly pěkné, jak si autor hraje s češtinou, zdrobňuje a nebo opakuje věty. Je na tom něco uklidňujícího.
"Byl podzim. Světla ubývalo a zimy přibývalo..."
Jak název vypovídá, primitivních narážek je tam přehršel. Podle mě existují lepší romány s propracovanějším příběhem, tohle mi přišlo až moc jednoduché a přímočaré.
Neskutečně čtivé, milé a romantické. Při čtení zapomenete na svět kolem. Baví mě, že postavy nejsou černobílé, mají opravdový charakter a je jich celé spektrum (jak se odkrývá i v dalších dílech)
Druhý díl, který nebyl výplňový a byl skvělý. Úryvky z myšlenek Nimba mě bavily snad nejvíc. A jak jsem psala u prvního dílu, série Smrtka je výjimečné Young adult, protože není předvídatelné. Protože netušíte, co se stane na další straně a jaké mocenské tahanice se dějí. Ani na Trvalce.
S lehkostí vyprávěné zážitky každodenních problémků, které autorku dovedly až k pár dním v léčebně. Moc mě to bavilo, autorka má skvělá přirovnání a líbí se mi její výběr slov. Mnohdy jsem se nahlas zasmála.
Milé hezké. Heidi mi připomíná Annu ze Zeleného domu. Jen ten konec s Klárou je trošku nereálné, škoda.
Na dětskou knihu překvapivě dobré, neprvoplánové a některé části jsem opravdu nečekala. Veliké plus je pro mě konec, protože takové mě vždycky dojímají. A s těmi obrázky čas a strany utíkají velmi rychle.
Ze začátku jsem byla nadšená z každé příhody, postupně mi doba návštěvy u dědečka přišla trošku přetažená. Ale jinak je kniha velmi vtipná a originálně napsaná.
Rozhodně už nejsem cílovka, ale tohle bylo vtipný a chápu, co na tom desetiletý kluky baví. A obrázky jsou taky fain.
Oficiálně druhá nejlepší série, co jsem kdy četla. ♥ Šest vran bylo oproti tomuhle nepromyšlená kniha a zcela bez nečekaných zvratů. Uznávám, že často jsem byla zmatená, co se děje. Ale rozhodně jsem netušila, co se stane na další straně. Na konci mi možná ukápla slza a to je co říct, protože u knih zásadně nebrečím :D
A začala jsem mít ráda Wylana. Hodně.