Hella
komentáře u knih

Málokterý příběh se mi tak dostal pod kůži - přečetla jsem na jeden zátah (holt to nešlo odložit). Nicméně zrovna tak - málokterá hrdinka u mě prošla celým spektrem pocitů, jako Camille: od pochopení, sympatií, lítosti, údivu, nechápání, rozhořčení - a na konci knihy jsem ji už naprosto nenáviděla. A takhle nějak si představuji dobrou knihu.


Zvláštní, strašně zvláštní kniha. V podstatě už několik dní přemítám nad tím, jestli se mi spíš líbila nebo spíš nelíbila. A nevím...ale faktem je, že jsem se do čtení musela nutit a chvílemi jsem stránky hanebně přeskakovala. Překvapuje mě jen to, jak je kniha neuvěřitelně vychvalovaná a doporučovaná a přitom se cítím divně, že já z ní takhle odvázaná nejsem.


Pěkný. Fakt pěkný. Nelze se od knihy odpoutat...takže jsem po bytě chodila s knihou v ruce.


Líbilo. Sice hodně postav a ze začátku trochu zmatek, kam koho zařadit, ale bylo to čtivé a postavy fantasticky vykreslené.


Po "zmasírování" obřímí bilboardy v metru jsem se na knihu dost těšila, ale musím říci, že zdaleka nesplnila moje očekávání a že velikášský titulek o senzační severské krimi přímo na knize značně přehání.


Překvapivě a nevěrohodně trochu moc mrtvol z řad policejního sboru, ale jinak jako obvykle - napínavé, čtivé a poutavé.


Marná sláva - v ději jsem se těžce a často ztrácela, pochopit ho kompletně by chtělo zřejmě pár vysokých špionských škol.... a domnívám se, že kvality předchozích dvou autorových knížek tato nedostihuje ani náhodou.


Když pominu to, že jsem zhruba ve třetině knížky uhodla motiv, k němuž se detektivové zdaleka ještě ani nepřiblížili, tak pak se mi kniha líbila moc.


Pěkný. Má to hlavu a patu; vtip, nadsázku, překvapení a odsejpá to. Skoro se nechce věřit, že autor je manželem autorky 50 odstínů... (bahna) :-)


Mám moc ráda první knihy ze série o Jacku Reacherovi, ale přiznám se, že v některých posledních příbězích jsem se docela ztrácela. Kupř. v Muži na odstřel jsem namouduši musela číst některé pasáže víckrát, abych pochopila, co že to chtěl básník říci... Světové strany, vektory, různé směry úniku pachatelů... zkrátka bylo toho trochu moc a občas jsem prostě odstavec či dokonce stranu raději přeskočila...


Ač obvykle přečtu každou Slaughterovku jedním dechem a jsem z ní paf, tentokrát se nadšení nekonalo a až se to stydím říct - knihu jsem dokonce v půlce odložila, jak mě nebavila.


Perfektní příběh, napínavé, věrohodné, dechberoucí a poutavé. Velmi nedočkavě budu čekat na další překládané tituly autorky.


Opravdu jsem se dobře pobavila... koneckonců jako u každého Dextera. I když tenhle byl snad ještě vtipnější, odlehčenější, ironičtější a zábavnější než díly předešlé.


Výborné, čtivé a ještě o fous lepší než Spis Rosenhertzová.


Absolutně dokonalý příběh. Páchala jsem na sobě násilí :-) , když jsem se nedobrovolně po půlnoci od knihy odtrhávala.


Mně se tahle kniha moc líbila! Nabízí silný příběh vyprávěný poutavou formou a musí se u ní i přemýšlet. Takže za mě jednoznačně ano!
