Heřmis komentáře u knih
Za mě paráda. Styl pana Fukse mi sedí. Pan Kopfrkingl je zvláštní figurka a já díky filmu, který jsem viděl dříve, měl stále před očima pana Hrušínského. Zajímavé počtení.
Nejsem odborník na poezii, ale vzhledem k věku autora mi to přijde velmi dobré.
Moje hodnocení určitě nebude objektivní, protože pro Nicka Cavea mám prostě slabost. Jedná se o takové útržky myšlenek, textů, veršů - může se zdát, že to nemá hlavu ani patu, ale pořád je to Cave.
Tato kniha určitě není pro každého, jedná se o těžší četbu. Mělo to ale takovou zvláštní atmosféru, která mě zaujala. Takže za mě spokojenost.
Já nejsem čtenář sci-fi, ale tuto kultovní knihu jsem si prostě chtěl přečíst. Je to skutečně nadčasová záležitost, čtení je velmi poutavé a konec :) .... Zkuste taky a uvidíte.
Skutečně útlá knížečka na jedno posezení, ale povídky mě mile překvapily. Taková odpočinkovka.
Toto je taková knižní "soap opera". Prostě si čtete, někdy vás to baví hodně, někdy méně a hlavně není potřeba nad ničím přemýšlet. Zkrátka odpočinková literatura. Určitě je třeba vyzdvihnout pana překladatele, protože některá jména, názvy či obraty jsou skutečně perfektní.
Dávám průměrné hodnocení. Nápad je to dobrý a i se to pěkně čte. Den Trifidů byl ale jiná liga.
Vzhledem k datu vzniku a deníkové formě zápisu jsem měl obavu, že půjde o úmorné, zdlouhavé čtení, ale opak je pravdou. Kniha je nadčasová a čte se velmi dobře. Jedná se o kultovní dílo, doporučuji k přečtení.
Dávám průměr, ale takový slabší. Jsou to spíš střípky, útržky příběhů bez kontextu, že se v tom i hůře orientuje. Už jsem viděl rozhodně lepší díla.
Na knize nejvíc oceňuji, že skutečně navozuje takovou mrazivou, strašidelnou atmosféru, že se při čtení normálně bojíte :), což se kolikrát nepovede, ani zaručeně "kultovním" hororům. Je to velmi čtivé a kniha se těžko odkládá. Doporučuji k přečtení.
Garth Nix píše dobře a má spoustu dobrých nápadů. U Sabriel jsem se ale nebavil tolik, jako u série Sedmá Věž - ta mi přišla lepší.
Jedná se o velmi dobré počtení. Jednotlivé příběhy několika žen, které se na konci protnou a navrch dostanete trochu erotiky. Jako vždy skvělý překlad Tomáše Hrácha.
Na tuto knihu jsem se chystal poměrně dlouho. Nejsem moc čtenářem fantasy, ale nevím, jestli to je pravý důvod toho, že těch mytág na mě bylo nějak moc. Přišlo mi to takové překombinované. Dávám průměrné hodnocení.
Pokud jsem dal knize Born to run 3 hvězdy, tak tady musím jednu přidat. Na časté odskakování od hlavní dějové linie k jiným tématům jsem si stěžoval právě už u Born to run, ale tady jsem už podobný styl očekával. Úplně mě zaskočilo, o čem vlastně hlavní dějová linka je. Dle podtitulku "Jak banda svérázných..." jsem čekal nějaké současné hippíky, jak testují své limity na Krétě, ale tento pravdivý příběh z 2. světové mě skutečně dostal. Samozřejmě jsem o této historii vůbec nic nevěděl. Další velký plus je, že autor má neuvěřitelný čuch na různé - diplomaticky řečeno - podivíny, týpky, kteří mi jsou vždy velmi sympatičtí a je radost o nich číst. Za mě paráda.
Pokud Vandenberg píše v reálné rovině, tak je to poměrně resp. průměrně čtivé, ale jak se do toho začne míchat takové to nadpřirozeno, to mě tedy moc nebavilo. Celou knihu jsem si říkal, že to bude na průměr, ale za ten konec jsem ještě hvězdu ubral.
Shane MacGowan to je řízek. Uznávám, že je zvláštní obdivovat a velebit člověka, který je od 5 let v jednom kuse v lihu, prožíval různá drogová období, rvačky po hospodách a barech a další "ctnosti", ale pusťte si některou písničku od The Pogues a hned vás svou poetikou dostane. Shane totiž píše, zpívá, hraje, mluví tak, jak žije. Žádná pozlátka. Tomu říkám punk (myslím životní styl nikoliv druh hudby) se vším všudy. V knize je spousta zajímavých informací o Irsku, undergroundu, různých trendech, Sex Pistols atp. A navíc si u mě šplhnul tím, že má rád Nicka Cavea. Aby bylo jasno, nejedná se o životopis, ale soubor rozhovorů, které s ním vede jeho životní partnerka.
Za mě tedy podprůměrné hodnocení. Čtyři základní myšlenky (dohody) jsou samozřejmě v pořádku a určitě se jimi člověk může řídit, ale autor u každé myšlenky omílá stále dokola to samé, zřejmě aby vzniklý text vydal na knihu. Skutečně nechápu, jak z tohohle dílka vytěžil p. Dušek tak skvělé řečnické představení a navíc to pěkně přiohnul na české podmínky - např. výchova dětí a vzdělávání ve škole. U Duškova představení se totiž pobavíte, donutí vás se zamyslet a některé věci přehodnotit. Kniha je ale vážně slabá.
U knih Toma Robbinse bych zavedl další hvězdičku, než max. 5. I když se zde nejedná o nový bláznivý román, ale jakési memoáry, tak počtení to je opravdu výborné. Jako vždy se pobavíte, něčemu přiučíte, zamyslíte a pak si řeknete, že to je sakra bohatý život. Pro uživatele, kteří mají účet na Twitteru a vládnou trochu angličtinou, pak doporučuji účet Toma Robbinse k odběru. Padají tam z něj moudra jak na běžícím pásu.
Za tuto knihu dávám plný počet. Najdete v ní zajímavé tituly jak pro děti, tak pro mládež. Osobně se mi líbí, že jsou zařazeny i knihy, které česky nevyšly. Každý z nás určitě bude mít v hlavě pár osobních "pecek", které ve výboru nenajde, ale nad to se musíme zkrátka povznést.