hobelka komentáře u knih
Taková oddychovka, nápad je to pěknej ale že bych se k téhle knížce ještě někdy vracela tak to teda vážně ne. Mimochodem mi připadalo že z Lux udělala až moc velkou blbku.
Líbí se mi jeho styl psaní, s ničím se moc ne..páře, většinu knihy jsem probrečela a říkala si že ho najdu a zaškrtím jako hada, ale zároveň jsem si uvědomovala, že Carmen opravdu miluje a měl by se jít léčit . Jinak neskutečně obdivuji Carmeninu povahu.
PS. Trochu se děsím toho, co si bude myslet Kluunova dcera až se jí kniha dostane do rukou.
U žádné jiné knihy jsem se ještě tak nenudila, navíc jsem nějak nemohla postřehnou dějovou linku.
O tom že jednoduché to nemají ani bohatí, ani chudí. Kniha je velmi čtivá a není prvoplánová, navíc když to na konci všechno pochopíte musíte uznat že je velmi realistická a nebere si žádné servítky. A jako pomyslná třešínka na dortu mi přijde rozbor toho co s vámi udělá vaše dětsví - to jak vám vlastně určí celou vaši budoucnost, vaše postoje k neobvyklým situacím, jak ovlivní vaše touhy, sny, cíle a v neposlední řadě váš charakter.
Je smutné, co si někdo musel prožít, aby tahle kniha mohla vzniknout. Líbí se mi forma, kterou je kniha napsána - dodává tomu autentičnost a spád.
Celá série je velmi čtivá, napínavá ale hlavní důvod proč se mi kniha líbí je ten, že mi sedí Sophiin (autorčin) humor :)
Druhá část obsahovala stejné množství sarkasmu a napětí = u mě spokojenost. Těším se až si přečtu třetí díl :)
Pro mě nuda, přílišná jednotvárnost, z textu na mne čišela deprese což byl pravděpodobně účel a pokud hledáte knihu která z vás vysaje všechnu naději tak je to kniha přímo pro vás...
Pro dívky do určitého věku to musí být jistě zajímavá kniha...
Čekala jsem něco víc, možná i něco vulgární, peprné... Dostala jsem však nudu a šeď Berlína...
Pěkné pokračování, ale chvílemi jsem si připadala jako když čtu dokument.
Občas jsem se jen pousmála a občas jsem se válela smíchy. Myslím že kniha splnila svůj účel.
Celá kniha mě udržovala v napětí, ale nejvíc mě uchvátil konec.
Pánejo tak se ukazuje jak jsem byla zase jednou předpojatá, ( a přitom to u ostatních přímo nenávidím) říkala jsem si co by tak zajímavýho mohl napsat ruský autor, uznávám spletla jsem se a dávám plný počet.
+ Zopakovala jsem si řeckou mytologii.
- O ničem jiném se tam prakticky nepsalo.
O ztrátě blízkého člověka a těžkém vyrovnáváním se s tím. Když si uvědomíte že tohle se může každou chvíli stát i vám a jediné co vám po vaší nejbližší osobě zbyde jsou jen vzpomínky, přinutí vás to začít si užívat věcí kterých si jindy ani nevšimnete.