Hobo komentáře u knih
Uf, tak je to za mnou. Škoda. Četl bych klidně dál, kdyby to pokračovalo. Co Jakes umí udělat s příběhy jedné rodiny, je neuvěřitelné. Ale především: ano, tohle jsou Spojené státy, tímto vývojem prošly. Jde o nejvěrnější popis, s jakým jsem se setkal. A napínavý až do úplného konce.
Jenže, málo platné, rád bych si početl o dalších osudech Cartera Kenta a dětech Willa a Eleanor...
Napsat knihu o městě, o kterém panují více dohady než doklady, je svým způsobem obdivuhodné, ale to už tak bývá... Etnograf Šolc se ale čte dobře, třebaže ty dohady z textu někdy přímo trčí. Snad kdyby se nedržel tak přísně oficiální archeologické vědy a rozvinul více fantazii, mohl k dohadům dodat i více fakt, bez Dänikenovských hloupostí...
Svůj komentář k tomuto dílu jsem napsal u Chestertonova Františka z Assisi.
Děkuji Phoenixovi za výborný a zcela pravdivý komentář. Naprostou většinu svého profesního života jsem strávil jako sociální pracovník a potvrzuji všechny závěry, které - byť v jiných podmínkách - učinil Murray. Takto fakty podložené dílo se jen tak nenajde.
trudoš to popsal tak skvěle, že není co dodat. Jen na jedné hvězdě jsem ubral, protože ten příběh je opravdu z červené knihovny.
Když si dáte práci s ne zcela ustáleným pravopisem a vnoříte se do tehdejší češtiny, budete příjemně překvapeni. A ani nemusíte být křesťansky zaměřeni, abyste poznali tu přehršel morálních a obecných pravd, platných po celé věky a dnes tak zpochybňovaných.
Zajímavé především z hlediska doby vzniku díla. Časopisecky kniha začala vycházet v roce 1923, tedy v době vzniku tzv. Nové ekonomické politiky (NEP). Poněkud bláznivá satira poněkud vyčichla, nicméně je z ní patrné nadšení tehdejších lidí, kteří zřejmě měli bliž k smrti hladem a blahobyt existoval jen v představách, z budování nové společnosti a z přesvědčení ve správnost nastoupené cesty. To popisuje trochu utopická část díla, ze které je patrné, že děj se neodehrává v tehdejší současnosti. Stojí za přečtení, nudné to není, byť opravdu poněkud divoké. Ale co chcete? Dají se snad určit hranice parodie, kam se smí a kam už ne?
Vlastně mi to připomnělo i naši slavnou parodii Limonádový Joe.
Děj přešel do druhé a třetí generace a hodně nabral na obrátkách. Ve chvíli, kdy se zdá, že katastrofy jsou na vrcholu a musí se začít obracet k lepšímu, zjistíte, jak jste se mýlili. Velmi syrový, ale uvěřitelný příběh z doby, kdy se tvořil americký národ, nedá vydechnout do úplného závěru a musíte okamžitě otevřít další díl...
Philipa čekají osudové převraty, do jeho příběhu vstupují nové osoby. Příběh se rozvíjí, zachovává si napětí a popisuje i příběh zrodu amerického národa, vznik jeho armády z původně neuspořádaného davu.
Dlouho ležela tato osmidílná sága v knihovně, pak dokonce prošla pivní lázní, ale nakonec na ni došlo. A mrzelo mě, že až po takové době jsem se pustil do prvního dílu. Velmi čtivý, koncentrovaný román z doby počátků Spojených států včetně tzv. Bostonského pití čaje. Napínavý jako Tři mušketýři a dějově bohatý skoro jako Hrabě Monte Christo. Na další díly se upřímně těším.
Celkem srozumitelné, jak ostatně vesměs odpovídalo této populárně-naučné edici. Zajímavý popis vývoje výzkumu elementárních částic, který z počátečního optimismu končí jistými rozpaky, jak dál. Pokud vím, rozpaky trvají dodnes, jak víme např. z modernější publikace Lee Smolina Fyzika v potížích.
Holt, musím to nějak dožít, aniž bych se dozvěděl, jak to vlastně je.
V životě jsem už přečetl řadu utopií a všechny trpí zásadním nedostatkem: autoři se domnívají, že štěstí se lidstvo dobere dokonalou organizací společnosti; jakoby někdy nějaký dokonalý zákon mohl přinést štěstí! Tak ještě pýše jejich tvůrců.
Zdá se, že H. G. Wells se tomu chtěl vyhnout, leč nepříliš úspěšně. Včetně zmínek o eutanazii a podobných totalitních praktik. Všichni se také zdánlivě dobrovolně podřizují jakémusi Řádu, což není nic jiného než skupina asketických dokonalých, kteří na sebe berou břímě vlády. A i když tento Řád je popisován jako poměrně otevřená společnost, do níž může vstoupit každý, kdo splní předepsaná pravidla, nejbližší tomuto uspořádání jsou svobodní zednáři.
Co se týká technického rozvoje, zůstává Wells v zásadě na úrovni soudobé techniky, leč dovedené do jemu představitelné dokonalosti. Takže dokonalá a komfortní železnice získává informace z dokonalého telegrafu podle trati, telefon je k dispozici na všech poštách (o rozšíření třeba do domácností se nezmiňuje). Jinak lidstvo je vedeno v centrální lístkové kartotéce, všechno pěkně na lístečcích s vyčerpávající informací (včetně otisků prstů), přičemž k údajům se příslušný ouřada dostane pěkně potrubní poštou. No, dobře, však nikdo po Wellsovi nechce, aby předvídal počítače, mobily atd. Jo, a zdá se, že utopické lidstvo do vesmíru nelétá.
Na rozdíl od svých vědecko-fantastických románů se tady H. G. držel pěkně při zemi. Však je četba taky poměrně obtížná a nudná. Dala mi dost zabrat a musel jsem často odpočívat.
Nejspíš jsem taky šovinista. Samozřejmě některá tvrzení mohou být chápána jako přehnaná, nicméně stačí zachovat si určitý nadhled. V zásadě jde o výborné "šovinistické" sociologické dílo. Samozřejmě jednostranné, však taky ukazuje opačnou jednostrannost. Kdo tady potřebuje jakousi objektivitu? Ženy? Ty spíš dostaly možnost se zamyslet, nikoliv soudit. Kdo tvrdí, že píše o všech ženách? Ženy? Ne, dá se očekávat, že jen potrefené husy se ozvou...
Včetně obvyklých mýtů a pročeských zpestření. Ale čte se to dobře. Na tak útlý svazek poměrně dost zobrazení a vlastenecky zaměřených obrazů, nejvíc pravděpodobně od M. Alše. Maně jsem při četbě přemýšlel, nakolik jsou ony předkládané mýty horší než ty podávané v současnosti - často až protičeské. Jak tato úvaha asi dopadla z hlediska výchovy k češství a vlastenectví?
Taková jiráskovština, která se dobře čte, ale i dobře poslouchá jako audiokniha.. Z dnešního pohledu je patrný nejen posun hodnot. Krásná čeština umocněná příjemným hlasem J. Štědroně.
Vynikající dílo, které otevírá netušené obzory, plné poznatků a především s uceleným pohledem na dějiny. Takových je opravdu málo.
Udělejte si představu o absolutním zlu, dosaďte do ní neoblíbeného politika a je jisté, že vše, co tento politik udělá, zhodnotíte jako špatné. Mohl by se rozkrájet, vše je jasné. Okolní svět, zejména ten západní, se může snažit jakkoliv, tenhle agresor je nepolepšitelný. No, co chcete - vždyť je Rus, esence primitivismu a totalitarismu.
O Vladimiru Putinovi už vyšly desítky knih a tato, jako většina ostatních, opakuje stejné omyly, klišé a mýty. Propagandistický škvár par excellence.
Zpočátku jsem nic nečekal a když jsem zjistil, že kniha je o puberťácích a problémech manželství středního věku, což mám obojí zdárně (ale i nezdárně) za sebou, přemýšlel jsem, má-li vůbec smysl ji číst, ale nakonec jsem byl příjemně překvapen. Jak popisem otce, coby poslušného vychovance systému, který je v postatě nedospělý a tudíž problémy hrne před sebou, aniž by je řešil a zavírá se před nimi na WC, tak i popisem matky, jež je naopak přezírá (a také neřeší). Oslovil mne i popis rigidního školství, které stejně jako u nás a asi všude, ubíjí veškerou kreativitu.
Řadím se k těm čtenářům, pro které znamenal tento rozhovor příjemné překvapení. Mám zkušenosti v zásadě z obou stran barikády a našel jsem v knížce pár věcí, které mě vyloženě potěšily.