Honey0105
komentáře u knih
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Moje první kniha od autora..
Četla jsem hlavně kvůli maturitě a myslím si, že kdyby to mělo víc stránek, tak bych to asi nedokázala dočíst. Příběh je sice zajímavý, ale styl psaní mě tolik neuchvátil. Navíc jsem se někdy ztrácela v jménech (má chyba).
Musím říct, že se jedná o velice dojemný příběh, také ale musím podotknout, že mě osobně to tolik nedojalo. Chvílemi, když jsem se opravdu hodně začetla jsem zkřivila tvář vzdorem, ale povětšinou jsem četla a myšlenkami jsem byla úplně někde jinde.
Moje maminka má Remarqua velice ráda a myslím si, že když od něj budu ještě někdy něco číst, tak to bude kvůli doporučením mamky (tahle jediná knížka se jí moc nelíbila, ale ostatní má prý velice ráda) a nebo kvůli maturitě.
Soumrak
Lisa Jane Smith
No.. Předchozí díly se daly ještě jakžtakž přečíst (ale také to někdy bylo docela těžké), ale tenhle už nebyl čtivý skoro vůbec.
Už hodně dlouho jsem se do knížky takhle nenutila. Říkala jsem si ale, že když jsem přečetla předchozí díly, tak tenhle bych měla také. Další šok přišel na konci a to ten, že pravděpodobně bude následovat ještě další díl. Pardon, ale tohle bylo dost šílený! Navíc se musím přiznat, že některé části šly úplně mimo mne! Prostě jsem chvílema pořádně ani nevěděla, co se tam děje!
Já ani nedokážu děj rozebírat, protože jsem dlouho nebyla žádnou knihou takhle zklamaná. Musím jen říct, že měla autorka zůstat u základních čtyř děl a nedomýšlet další. Předchozí se jakžtakž dal i když byl trochu přehnaný, měl aspoň napínavý konec. Tady v tom díle už nebylo napínavého nic, jen nechutného a pořádně přehnaného (už ne jen trochu)!
Znám se ale, že až vyjde další díl, tak si ho asi budu muset přečíst, protože jsem četla už ty předchozí díly.. Doufám, že to nebude takováhle hrůza!
Strakonický dudák
Josef Kajetán Tyl
Opravdu jsem nevěděla, co čekat a trochu jsem se bála (dáno také některými komentáři zde na databázi). První stránky mě opravdu vůbec nebavily. Pak jsem se ale docela začetla. Ne, že by se jednalo o nějaký skvost, ale zase tak špatné mi to nepřišlo. Mamka mi řekla, že to je taková pohádka. Já jsem to teda jako pohádku brala a díky tomu se to dalo opravdu dobře snést.
Radím i všem ostatním, kteří chtějí tuto hru číst, aby k tomu přihlíželi jako k pohádce. Když si to pak člověk představí, nepřijde mu to tak špatné. Tedy.. Jestli máte rádi pohádky ( Já totiž ano!).
Loupežník
Karel Čapek
Hry od Čapka mě začaly opravdu bavit, tak jsem sáhla i po téhle. Musím ale říct, že pro mě to je zatím nejslabší Čapkova hra. Zezačátku to vypadalo poměrně nadějně, ale pak už jsem se docela nudila. Chvílema jsem narazila na vtipný moment, ale pak se mi to zase vleklo.
Na druhou stranu musím uznat, že v divadle by to mohlo vypadat opravdu skvěle. Z vlastní zkušenosti ale hodnotit nemohu, protože jsem hru neviděla, ale pouze četla.
Lovkyně zločinců
Janet Evanovich
Tak ani tento šestý díl mě rozhodně nezklamal. Nechyběl specifický humor autorky a také nechyběl můj milovaný Morelli. Celkově musím říct, že mě hodně nadchl konec, ale na druhou stranu jsem poměrně naštvaná, protože zatím další díly nebyly přeloženy do češtiny a i v angličtině se mi špatně sháněj a proto je těžké se dozvědět, jak to bude dál.
Musím ale přiznat, že mám v celé sérii trochu zmatek, protože nevím, co se stalo v kterém díle (a to i přesto, že jednotlivé díly jsem četla vícekrát). Proto nemohu přesně říct, co mě nejvíc zaujalo. Když řeknu, že to byl Morelli, tak určitě nebudu lhát (ženy-upozorňuji, že jde pouze o ženy-které tyto detektivní splácaniny četly, mě určitě pochopěj).
Pronásledovaná
Kristin Cast
Tenhle díl jsem četla celkově (z celé série) asi nejdýl, ale hlavně proto, že jsem neměla dostatek času. Přesto musím uznat, že kniha se mi četla velice dobře a i když se našlo plno nesmyslných blábolů, tak mě to stále bavilo.
Také musím uznat, že jsem si velice oblíbila postavu Afrodity. Ve filmech tyhle blonďaté postavičky opravdu nesnáším. Chovají se jako k... (nechci tu být sprostá, ale bylo by tam napsáno jedno zvíířátko) a nedá se na ně koukat. Afrodita se tak také dokáže chovat, ale takhle v knížce se mi její postava líbí a někdy mě dokáže i rozesmát.
To je další plus pro tuhle sérii-dokáže mě někdy rozesmát.
Vím, že to je spíš plácanina pro děti, ale najdou se i scény, který bych dětem zakázala číst. A já se nestydím za to, že čtu tuhle sérii a baví mě.
Osobně musím přiznat, že mě tahle sérii zaujala i víc než Stmívání. Stmívání se také dobře četlo, ale ne asi takhle.
A ještě musím pochválit postavy Damiena a Jacka. Dokonalá dvojka!
Kniha nesla hodně věcí, které bych třeba vynechala, ale v konečném úsudku musím říct (napsat), že se mi četlo velice dobře a znovu musím dát plné hodnocení! Za pár let bych už asi něco takového číst nemohla, ale teď mě to baví a chystám se i na další díly.
R.U.R.
Karel Čapek
Zezačátku jsem nevěděla, co si pod zkratkou R.U.R. představit. Po přečtení celého názvu už mi to bylo docela jasné, ale tolik mě to nenadchlo. Roboti mě nikdy nebrali, tak se mi do čtení ani moc nechtělo. Nakonec jsem ale knížku otevřela a přečetla. Nebudu vám lhát-byla to hloupost (pro mě)!
Vím, že to je velice zajímavé a svým způsobem to je už takové fantasy, ale já opravdu roboti nemám moc v lásce! Vlastně nikdy jsem je moc nemusela. I ve filmech mi vadili. Asi to mám vrozené, či co (ha,ha).. Proto musím hodnotit hlavně zápornými body.
Myslím si, že přečíst se hra opravdu dala a nebylo to vůbec složité. Nejdřív jsem se tedy poměrně trápila s jmény, přiznávám.
Příběh... Asi bude lepší, když to nebudu plně rozvádět, protože nevím, co bych měla přesně napsat. Pro mě je vystihující už jen to, že roboti nejsou moji favorité a proto mě dílo nezaujalo. Proto je moje hodnocení poměrně nelichotivé.
Ale jinak je Karel Čapek velice dobrý autor!
Mít a být
Dimitri Verhulst
Nebyla jsem si vůbec jistá do čeho jdu, ale na doporučení muže jsem si knihu přečetla. Na to, že měla málo stránek, tak jsem jí četla docela dlouho. A tady to bylo nakonec velké plus, protože jsem měla dost času se nad obsahem zamyslet.
Posmrtná odvykací léčebna. To tu ještě nebylo. Příběh je vulgární, ale sedělo to. Ani mi nevadilo, že postavy a prostředí nejsou detailně vykresleny. Kniha i tak nese mnoho a mnoho myšlenek. A ty jsou prezentovány v zajímavé, neotřelé a kontroverzí verzi.
Já si určitě ráda od autora něco dalšího přečtu.
Legendy & latéčka
Travis Baldree
Moje nová srdcovka. Příjemný příběh, který člověka zahřeje.
Moc se mi líbilo, jak se postupně budovala kavárna a položky přibývaly na nabídkové tabuli.
Navíc musím pochválit i audioverzi, která mi velmi zpříjemnila noční směnu. Při poslechu jsem se musela neustále usmívat a úsměv neopadl, ani když kniha skončila. Do prequelu jdu určitě také, ale tentokrát v knižní verzi. Navíc jako správný sběrač trofejí je pro mě tohle přesně ta kniha, kterou si musím pořídit i tištenou. Vzhledem k sympatické obálce a úžasné ořízce to je skvělý sběratelský kousek.
Navíc kniha skvěle naladí na latté a skořicového šneka. Moc by mě zajímalo, jak asi chutná takový skořicový šnek od mistra pekaře pana krysáka.
Ještě teď cítím vůni kávy a určitě se ke knize někdy vrátím.
Síla vzdoru
Suzanne Collins
Jednička byla skvělým úvodem. Dvojku jsem hltala už od začátku. U trojky ale přišlo velké zklamání. Ač je celá série skvěle zpracovaná v audioverzi, tak tady mi dělalo problém se zaposlouchat. Nakonec jsem to dotáhla zdárně až do konce. Musím ale říct, že poslední díl mi celou sérii trochu zkazil.
Sice by se dalo říct, že byl zajímavý konec, jelikož nešlo o klasický happy end. Přeci jen jsem ale čekala jiný vývoj, hlavně co se Hurikána týče, ale to by bylo asi moc prvoplánové. Hvězdičku za začátek a hvězdičku za konec, to co bylo mezi nemám jak ohodnotit, protože jsem se opravdu trápila. Nejdřív jsem měla v plánu pustit se i do Balady o ptácích a hadech, teď jsem ale na vážkách. Nechám to uležet a uvidí se.
Vražedná pomsta
Suzanne Collins
Po jedničce jsem si dala krátkou pauzu. Filmové zpracování jsem nedokoukala a bála jsem se, že mě ani kniha neuchvátí. Nakonec jsem se do toho ale pustila a jedině dobře. Už jednička se mi knižně (audioknižně) líbila a dvojka byla za mě ještě lepší. Návrat do arény jsem nečekala, ale za mě skvělý zvrat. Jak jsem se dlouho na sérii netvářila, tak jsem nakonec ráda, že jsem se do ní pustila.
V pasti lží
B. A. Paris (p)
Naprosto šílené! Autorku jsem objevila teprve nedávno a od té doby její knihy hltám. Moc se mi líbila "Terapie" i "Za zavřenými dveřmi". Nechala jsem to ale trochu uležet a dospěla jsem k názoru, že kniha "V pasti lží" mě zatím dostala nejvíc.
Skoro celou knihu člověk sleduje chvílemi dost nelogické chování hlavní hrdinky Cass. Což budí samo o sobě dost emocí. Spojitost s Mattem je jasná už od začátku, ale přesto se člověk těší na rozuzlení a říká si, jak to všechno bylo. Konec byl rychlý, ale vlastně mi to vůbec nevadilo. Tohle je rozhodně psychothriller s velkým P. Moc se těším na další knihy od autorky.
Faja
Petra Stehlíková
Za mě trochu slabší, než jednička. Přesto mě příběh dost bavil a zhltla jsem ho raz dva. Znovu jsem si vyposlechla v audiu. Kniha je skvěle namluvená paní Ježkovou. Líbilo se mi, jak Ilan začala odkrývat další a další tajemství pětadvacítky. Navíc byl díl plný akce. Rozhodně člověk musí ihned sáhnout po pokračování.
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
Největší hit roku. A musím přiznat, že jsem se na vydání této knihy také moc těšila. Bylo toho všude plno a prostě jsem si chtěla udělat vlastní názor. Těšila jsem se na nový svět, draky, prostě na vše. Ale možná jsem byla až moc natěšená a měla jsem velké očekávání.
Samotný vymyšlený svět se mi líbil, ale nečekala jsem od toho až takovou pohádku. Myslím, že chyba je také v načasování, jelikož jsem před Čtvrtým křídlem četla mnoho výborných fantasy knih, které mě dostaly. Navíc to velké očekávání.. Prostě to přišlo ve špatný čas. Už teď vím, že jakmile vyjde druhý díl, tak si ho přečtu a doufám, že s ním přijde už i ten wow efekt.
Bohužel u tohoto dílu žádný takový efekt nepřišel. Chvílemi jsem se musela do čtení i dost nutit. Musím ale vyzdvidnout konec. Ano, tam se to konečně rozjelo a uvidíme, jak se to vyvine.
Rod země a krve
Sarah J. Maas
Po dočtení Trůnu jsem si nebyla jistá, zda se pouštět ještě do další série od autorky. Ale nakonec mi to nedalo. A je to jedině dobře, protože tahle kniha mě opravdu bavila.
Bryce je první hlavní hrdinka z knížek od autorky, která mi byla sympatická a neštvala mě hned od začátku. Navíc jsem začala číst, když jsem měla celé volné odpoledne, tudíž jsem se rychle dostala přes trochu vleklý začátek a pak už mě příběh jen bavil.
Nemohu říct, že bych to zhtla. Vzhledem k počtu stran jsem si knížku dávkovala dle volného času. Přesto mě příběh bavil. Prvních dvě stě stran jsem prosvištěla, takže mě nezasáhla událost týkající se Daniky a smečky v takové míře. Ke konci už jsem ale prožívala každou stránku.
Jsem velmi zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet dál. Je pravda, že mě konec nedonutil hned otevřít další díl, ale i to hodnotím kladně, protože si potřebuju na chvilku od Maasové oddechnout. Navíc ještě nevyšel další díl, kterým bych pak mohla navázat, takže nemát důvod spěchat ani na dvojku.
A pochvalu si zaslouží Lehaba a Syrinx, skvělé postavičky. Tak uvidíme, co příběh ještě přinese, nabízí se opravdu hodně alternativ.
Rudý vrabčák
František Kotleta (p)
Po přechozích dílech mi tento zatím přišel nejslabší. Sice tam bylo dost akce, humoru i zajímavých zvratů.. Ale.. Něco tomu maličko chybělo. Poslouchala jsem v audiu a musela jsem se několikrát vracet, protože jsem přestávala děj vnímat. Možná to je i tím, že hltám jeden díl za druhým, těžko říct. Natašu jsem nečekala, dost se mi líbilo, jak jí setřel Guiseppe. Na druhou stranu mi tu ale chyběla Aga. Uvidíme, co přinesou další díly.
Šílené výčitky
Liane Moriarty
Autorku mám ráda, ale mám u ní ještě hodně restů, které jsem se rozhodla napravit. Tato kniha byla jedním z restů, z knihovny na mě koukala už opravdu dlouho. Na čtení jsem se opravdu těšila, ale ve výsledku jsem byla spíše zklamaná.
Snad každá z postav měla plno otravných rysů. Navíc se příběh dost vlekl. Opravdu už jsem se jen modlila, ať se odhalí, co se vlastně stalo a skončí to.
I když bylo i pár světlejších momentů, kdy jsem knihu nechtěla odložit a zajímal mě vývoj příběhu a postav, tak stejně převažují negativní pocity.
Pro mě zatím nejslabší kniha od paní Moriarty. Uvidíme, co přinesou další.
Za zamčenými dveřmi
Freida McFadden
Příjemná jednohubka. Pomocnice mě nadchla více, ale i tohle jsem zhltla raz dva. Ráda poslouchám Opravdové zločiny a podobné podcasty, i proto mě zaujalo, že otcem hlavní hrdinky je usvědčený sériový vrah.
Rozuzlení bylo opravdu překvapivé, to jsem nečekala. Navíc i informace, která vyplula na povrch na konci o Noře, zajímavé.
Určitě se moc těším na další knihy od autorky. Zatím mě opravdu velmi baví a nemohu se dočkat pokračování již zmíněné Pomocnice.
Smrt hraje vrhcáby
Martina Novotná
Když se v audiotéce objevilo pokračování série s Tadeášem, měla jsem hned jasno, co budu na nočních poslouchat.
Už předchozí dva díly se mi moc líbily a tenhle nakonec také nezklamal.
Nejdřív jsem byla zmatená, proč Tadeáš všude tahá Josífka, ale jakmile se objevil Vítek, tak jsem pochopila, že jde sice o třetí díl, ale odehrává se ještě před těmi dalšími. A líbilo se mi, že se konečně dozvím, jak Tadeáš k Vítkovi přišel. Zajímavé vyšetřování, i když pak už to bylo trochu předvídatelné.
Libor Hruška navíc příběh skvěle namluvil, takže tomu patří pochvala také. A teď už jen čekat na další díl.
Kde jsi, když nejsi
Radka Třeštíková
O autorce jsem toho už samozřejmě hodně slyšela. Okolo jejích výtisků jsem neustále procházela v knihkupectví, ale nikdy mě to k nim netáhlo. Až tento titul upoutal mojí pozornost. Možná i díky rozporuplným recenzím. Knihu jsem si tedy pořídila, že se s autorkou konečně seznámím.
Velmi se mi líbilo, že je možné si vybrat, jak knihu číst. Jestli od začátku stránku po stránce, anebo dle kapitol, které jsou v knize přeházené. Já šla stránku po stránce a skákala z jedné doby do druhé, ale vůbec mi to nevadilo. Naopak, orientace v příběhu nebyla složitá. Navíc se ihned na začátku člověk dozví konec. A ani to mi nevadilo, protože jsem alespoň na konci nebyla tak rozhozená. Musím vyzdvihnout čtivost daného díla. Rozhodně mě to zaujalo a jsem si jistá, že ještě někdy po nějaké knize od paní Třeštíkové sáhnu. Co se týče obsahu. Popis soužití s Markem byl opravdu zajímavý a člověk čekal, co přijde dál. Že se na scéně objeví postava jakou je Jakub, to bylo opravdu překvapivé. Jeho slovník i vystupování, když byl vedle Dagmar. Hlava mi to trochu nebere, ani to co s ním Dáša vše podnikala. Ale když příběh spěje k takovému závěru, tak proč ne, i pro Jakuba se v příběhu najde místo. Přehnané postavy, přehnaný děj, ale přesto musím říct, že jsem to zhlta raz dva.