Honey0105 komentáře u knih
Vůbec nerozumím tomu, jak jsem mohla knihy Steva Berryho tak dlouho odkládat. Zatím jsem od něj četla jen Faktor Omega, ale po přečtení jsem se hned musela pustit do téhle série. A jsem opravdu nadšená.
Moc se mi líbí zpracování knihy, kde se prolíná minulost se současností. Navíc je zde plno historických faktů a také nějaká ta fikce. I proto je ale skvělý dovětek přímo od autora, kde přímo uvádí, co si přikrášlil.
Autor mi velmi připomíná tvorbu Dana Browna. Sice mi zde některé akční scény přišly spíš trochu úsměvné, ale i přesto jsem si čtení velmi užila. Určitě se postupně hodlám vrhnout i na další díly.
Příběh samotný by byl možná na hodnocení 4/5, ale já jsem tak nadšená, že jsem objevila autora podle mého gusta, že rovnou házím 5hvězd. Uvidíme, co přinese zbytek série.
Ač stále nejsem velký fanoušek Sapkowského, tak tady jsem se začala chytat. Z dané ságy mne tenhle díl zatím okouzlil nejvíce. A hodně bodů navíc si zaslouží právě nové postavy. Například Regis mě bavil od začátku. A bylo tu trochu méně Ciri, což mi vlastně taky nevadilo. Další plusový bod jde na vrub tomu, že tohle byl za mě zatím nejvtipnější díl. Nakonec jsem opravdu zvědavá, jak se příběh vyvrbí, takže se pomalu chystám na pokračování.
Knihu jsem si koupila v audiu, jelikož mám ráda humorné příběhy ze světa veterinářů. Naposledy jsem takto četla Luka Gambla a to se mi opravdu moc líbilo. Jelikož to bylo pod štítkem humor, tak jsem čekala něco obdobného.
Abych ale pravdu řekla, tak jsem našla v knize možná tak jeden humorný moment, jinak zhola nic. Navíc mě dost odrazoval postoj samotné autorky. Ta ke každému zvířeti přišla a zhodnotila, že by mu dala poslední injekci, že by to bylo nejlepší. Pak se třeba pokusila zvířátko zachránit a mnohokrát se jí to povedlo, ale stejně se samotná kniha nesla spíše na vlně smrti a detailního popisu některých procedur. Je to sice zajímavý náhled do života veterináře, ale nebylo to rozhodně nic, co bych hledala.
Audioknihu jsem musela několikrát vypnout a doposlouchala jsem jí spíše z toho důvodu, že jsem za ní utratila peníze, tak abych je jen nevyhodila do vzduchu.
Myslela jsem, že si zpříjemním noční, ale spíš mi bylo do breku. Autorka sama mi nebyla sympatická svým přístupem, takže u mě převládá zklamání. Kdybych nečekala humor, ale chtěla se něco dozvědět o stinných stránkách dané profese, tak bych možná byla spokojená.
Jediné, co můžu pochválit, tak bylo zpracování audioverze, které bylo příjemné.
Sérii jsem si zařadila do kategorie nenadchne, neurazí. Tohle je ale už moje třetí kniha ze série a asi jsem tomu konečně trochu více propadla. Líbil se mi už první příběh z Kodaně, ale tento díl šlape Kodani na paty. Opravdu velmi příjemná oddechovka, kdy nemusí člověk přemýšlet a vypne. Navíc super pro zpříjemnění noční.
Líbí se mi gastronomická okénka a poznávání nových zemí a měst. Určitě se nakonec vrhnu i na další díly. Asi znovu v audiu, ale uvidíme. Přeci jen si mě Caplinová nakonec získala.
Autorku samotnou neznám a i to je důvod, proč jsem od knihy nic neočekávala. Samotný příběh se četl dobře. Líbila se mi moudra, která příběh provázela. Samotné postavy mě ale chvílemi dost iritovaly. Bylo hezké, jak se spřítelila Rosie a Božidara, ale odvléct jí v sedmnácti bez dovolení mamky do zahraničí. Nevím, to mi přišlo dost neuvážené ze všech stran. Bylo více věcí, kdy mě jednání postav zarazilo a ne v dobrém. Proto jsou mé pocity nakonec trochu rozporuplné. Každý si v knize řeší problémy podle svého. Chybí mi tam to, že si dva sednou a pokusí se v klidu si promluvit, místo aby dělali unáhlené závěry. A všechny unáhlené závěry jsou v knize popsány jako to nejlepší, co mohl dotyčný udělat. Osobně asi žiji podle jiné filozofie, takže se s tím úplně neztotožňuju. Jsem ráda, že jsem mohla něco od autorky přečíst, ale nemyslím si, že bych aktivně vyhledávala její další knihy, ale uvidíme.
Nenáročná detektivní série. Jsem ráda, že jsem na ní na audiotéce narazila a mohla jsem si zpříjemnit těch pár nočních. Díl od dílu jde o lepší počin. Přesto jde stále o průměrnou sérii. Knižně vždy raději sáhnu po něčem trochu temnějším. Pokud vyjde další díl, tak si ho ale ráda zase poslechnu.
Rozplétání tajů okolo Rybkovi osoby bylo zajímavé. Přesně to ukazuje, jak si občas myslíme, že někoho známe, ale.. Starosta Palec zde měl své místo, ale i přes název série ho nepovažuji vůbec za hlavní postavu. To ale nevadí. Pachatele jsem odhalila s velkým předstihem, ale ani to poslech nezkazilo. Tak uvidíme, zda se vyklube pokračování.
Kniha mě popisem zaujala na audiotéce. Mám ráda detektivky, ale na noční vždy potřebuji něco soft. A tohle tak znělo. A dostala jsem přesně to, co jsem očekávala. Žádné velké napětí, ale vlastně hezky vyprávěný příběh. Někdy až moc popisů, ale nevadilo.
Až posléze jsem koukala na obálku knihy zde na databázi a to jsem teprve byla překvapená. Klasický zelený obal a štítek "původní česká detektivka". To je přesně typ knihy po kterém bych normálně nesáhla. Sice se nemá soudit kniha podle obalu, ale přiznávám, že já to občas dělám. Takže teď jsem jedině ráda, že jsem na knihu narazila právě na audiotéce a mohla si jí v klidu poslechnout.
Bylo jednoduché dopátrat se k tomu, kdo střílel, ale nejsem zklamaná. Za mě průměrný detektivní příběh, kdy si ráda poslechnu i navazující díly.
Můj muž usoudil, že by chtěl také někdy zkusit poslech audioknih. To bylo v době, kdy jsem skončila se sedmým dílem série o Robertovi Hunterovi. Osmý už dával v audiu se mnou. Ten jsme poslechli celý během letní dovolené, kterou jsem z velké části proležela v horečkách a nic než poslouchání jsem nezvládala. Jakmile jsme s dílem skončili, tak byla chvíli pauza, ale po cestě na další dovču muž začal šťourat, zda by se nenašlo pokračování. Říkala jsem, že našlo a pustili jsme se do tohoto dílu. Bohužel se nám poslech táhl. Doma jen tak v klidu u toho nevydržíme, společně posloucháme opravdu jen při delších cestách v autě. Takže nám tato kniha dělala společnost hned několik měsíců. Už jsem z toho byla trochu nervózní, ale naštěstí se mi podařilo udržet nit (a ještě připomínat děj manželovi).
Samotný díl mě opět bavil. Líbilo se mi pošťuchování mezi FBI a Los Angelskou divizí. Na druhou stranu už tu byly i silnější díly. Že půjde v jisté chvíli o Heather bylo jasné už od první zmínky o ní. Přesto mě překvapily události v koňských boxech. Hlavně pak Garcia. A najednou bum, bum a je to u konce. Jdeme hned na další pokračování. Tento díl hodnotím tak na 3.5/5.
Na knihu jsem se těšila, ale ve finále jsem byla spíše zklamaná. Knížek v tomto žánru je teď opravdu mnoho. Některé lepší, některé horší. Tohle byl takový průměr. Ta jiskrnost, co tam byla už od prvních stránek.. To bylo asi trochu moc. Líbilo se mi prostředí ve kterém se příběh odehrával. Jinak byl děj chvílemi dost nudný. Rowan byl zase klasicky vykreslený miliardář, kterého peníze vlastně ani netěší a trpí, protože jich má moc.. A podobné klišé. Na konci klasický pohled do budoucnosti, kde jsou všichni dokonale šťastní. Asi nemá smysl to moc rozebírat. Jako oddechovka proč ne, ale jinak samé klišé a nuda. Tak uvidíme, zda nakonec někdy sáhnu i po dalších dílech, zatím to v plánu nemám.
Příjemná jednohubka. Autor mi docela příjemně kápl do noty. Jak první díl, tak i tento se mi líbil.
Přesto mám v daném žánru načteno již tolik, že pan Smith se řadí spíš do toho průměru. Stejně se ale těším i na další pokračování po kterém jistě sáhnu.
Moje první setkání s autorem. Hledala jsem něco v daném žánru, co nebude mít přes 400 stran, což tato kniha splňuje. Příjemná jednohubka. Nejdřív jsem se bála, že mě bude rozčilovat neustálá přítomnost Kettových dětí, ale vlastně to ničemu nevadilo. Napínavý začátek, uspokojivé zakončení. Rozhodně se těším i na další díly.
Moje první setkání s paní Soukupovou. Její knihy jsem nikdy vlastně ani nezaregistrovala, ale díky našemu Knižnímu klubu jsem měla možnost se s ní seznámit.
Když jsem začala číst, tak jsem měla velký problém s tím, že byla přímá řeč začleněna přímo do textu. Žádné uvozovky, nic. S tím jsem opravdu bojovala, ale nakonec jsem si rychle zvykla.
Takový příběh ze života, kde člověka dost postav irituje (hlavně Hanka), ale najdou se i hezké momenty. Konec smutný. Navíc si člověk uvědomí, že občas si jen myslíme, co je nejlepší pro druhé, ale nikdy se jich nezeptáme, zda je to skutečně tak.
Ve výsledku se mi knížka líbila, ale nemohu říct, že bych byla nadšená. Klasická moje kategorie nenadchne, neurazí. V budoucnosti se třeba dostanu k nějaké další knížce od autorky, nyní ale nemám nutkání sahat po dalším jejím díle.
Hypotéza lásky mě asi jako celek bavila více. Tady jsem se ale nemohla odtrhnout od první poloviny knihy, které mě opravdu pohltila. Navíc mě baví, že jsou příběhy z vědeckého prostředí.
Určitě se chystám i na YA Šach a mat, ale doufám, že zase přijde nějaká další romantická komedie z pera paní Hazelwood. Po práci to je ideální čtení u kterého se dá příjemně vypnout, což dost často potřebuji.
A z příběhu musím vyzdvihnout moc pěknou přezdívku (v překladu) Wardebil.
Na paní Armentrout si brousím zuby už opravdu dlouho. Hlavně na její série Z krve a popela a Žár těla a ohně. Jenže nedávno jsem procházela knihkupectví a vykoukla tam na mě knížka Dotek jako led v neuvěřitelné slevě. Tak jsem jí hned koupila a až doma zjistila, že jde o druhý díl série Dark Elements. Samozřejmě by byla hloupost začít u druhého dílu, tak jsem nejdřív síhla po jedničce. Neměla jsem žádná velká očekávání, měla jsem spíš chuť na oddechovku. A tohle mi tato kniha vlastně splnila.
Nejvíc mě samozřejmě nadchla postava Rotha. Ten opravdu okouzlil. Ale celkově se mi příběh líbil. Nic zbytečně složitého, zápletka byla ok a zajímavý konec. Není to nic, co by mě vystřelilo z křesílka, ale i na další díl se těším.
Povídky jsem nikdy nevyhledávala. Vlastně mě dříve spíše obtěžovaly. Krátký příběh, kdy se člověk ani nestihne začíst a povídka je najednou u konce. V poslední době jsem vztah k tomuto druhu literatury značně přehodnotila. Našla jsem v povídkách opravdové zalíbení. Hlavně po dlouhém dni v práci je hezké přijít domů a přečíst si krátký příběh, který má začátek i konec.
Tuto knihu jsem dostala od svého muže k Vánocům. Vybral jí kvůli povídce 1408. Viděla jsem totiž film a ten mi hlavně u konce dost zamotal hlavu. Vůbec jsem vlastně netušila, že byl film natočen pouze dle povídky, takže i to pro mě bylo překvapení. Na této povídkové knize, ale musím vyzdvihnout vše. Moc se mi líbila autorova předmluva, kde píše o psaní povídek a o důležitosti této literatury. Ke každé povídce navíc byla i předmluva nebo dodatek od autora a to jsem velmi ocenila. Každá povídka byla trochu jiná, ale v každé jsem našla nějaké zalíbení. Asi jedna mi přišla trochu slabší, ale jinak jsem si všechny příběhy náramně užila. Určitě to není poslední povídková kniha, kterou jsem četla a už teď se těším na další.
(SPOILER) Na příběh s Nestou jsem se těšila. Její postava mi přišla zajímavá už v předchozích knihách a chtěla jsem se dozvědět, co motivovalo její chování. Příběh mě bavil již od začátku. Cassian mi v některých ohledech přišel i o krapet sympatičtější, než Rhysand, takže se mi kapitoly s ním četly snáz. Přeci jen se ale našlo něco, co mi čtení trochu otrávilo. Bylo to hlavních asi 20% knihy. Najednou se zde objevuje mnoho zvratů. Hlavně Obřad krve. Tak si říkám, no wow. Ale vlastně celý obřad je shrnut do pár kapitol a nazdar. Vzhledem k tomu, že předchozích 80% knihy bylo spíš jen příjemné vyprávění s málem akce, tak když na to přišlo, tak tu největší akci pak autorka zazdila tím, že jí neuvěřitelně pokrátila. Navíc konec, kdy Nesta uvolní svojí moc, to mi přišlo zajímavé. Ale najednou Bum. Zjeví se Mor a Azriel a jediné co: Feyre.. Místo, aby se alespoň zeptali, zda je v pořádku. Vždyť akorát absolvovala Obřad krve. Feyre mě iritovala ve všech knihách, ale tady mi vyloženě kazila příběh s Nestou. No..A konec to pak dovršil. Že Cassian uvažuje nad tím, že Eris by mohl být správný chlap. Aha.. Ale Tamlin je ten nejhorší na světě, protože Feyre kvůli němu zhubla? Vůbec jsem nepochopila tu prvotní nenávist vůči Tamlinovi. Protože v knize se jasně píše, že měli oba noční můry. Feyre i Tamlin. Tamlina odsouděj, že na tom byla Feyre bídně, ale rozhodně jsem si nevšimla toho, že by se Feyre nějak zajímala o duševní stav Tamlina. Takže úplně na začátku byl Tamlin zatracen jen kvůli naprosto melodramatickému chování Feyre. Pak udělal pár věcí, které jsou trochu na pováženou, ale.. Když si vezmu, co dělal třeba Rhysand pod horou. To mi také nepřišlo v pořádku, i když měl ty nejšlechetnější motivy (alespoň tak to říká). Přesto doufám, že se brzy objeví další díl. A rozhodně by mi nevadilo, kdyby se v něm objevil i Tamlin.
Na tento díl jsem se těšila. I kvůli počtu stránek. Říkala jsem si, že tak alespoň nebudu muset knihu tolik odkládat. Opak byl ale pravdou. Bylo fajn mít přehled o všech postavách, ale jinak se v tomto dílu skoro nic nedělo. Prostě jen taková vsuvka, aby člověk strávil trochu víc času s hrdiny předchozích dílů. Neurazilo, ale ani nemuselo být. A stále mě trochu štve, jak jsou všichni vysazení vůči Tamlinovi. Ač se stalo dost věcí, tak některé taky dobré. Myslím si, že by to nemusela Feyre tak zveličovat, stejně tak Rhys. Na další díl se ale i tak těším a jsem zvědavá, co se tentokrát dozvím pro změnu o Nestě.
Toto bylo moje první setkání s autorkou. Mám velmi ráda hate to love knížky. A tohle čtení mělo opravdu tempo. Když se nad tím ale člověk zamyslel, tak vztah hlavních hrdinů byl poměrně šílený. Kdyby na mě jakýkoliv chlap takto plival jed, tak bych mu jednu natáhla a nazdar. Určitě zkusím i nějakou další knížku od autorky. Nemohu popřít, že šlo o velmi čtivý příběh. Mám ale raději, když mají hlavní hrdinové více kladných vlastností.
Od autorky mám oblíbenou knihu "Na co Alice zapomněla", ale postupně se snažím přečíst všechny její kousky, protože mě její styl psaní baví. Jsem trochu závislák na čtečce, bohužel jsem od autorky skoro nesehnala žádné e-knihy. Po dlouhé době jsem se tedy vrátila k papíru a teď u něj zase dlouho zůstávám. U této knihy mě trochu zarazilo nižší hodnocení, ale nenechala jsem se odradit.
Kniha se mi četla dobře, zase dobře napsané a doplněné dobrým překladem. Postavy mi přišly zajímavé a konec i trochu napínavý. Celková dějová linka je ale trochu slabší, než u jiných knih autorky. Postupně už se mi příběh vytrácí z paměti. Tentokrát musím zařadit do kategorie nenadchne, neurazí.
Příjemná oddechovka. Knihy od autora mám moc ráda, hlavně protože mi sedí jeho humor. Většinou se od srdce zasměji. Tato kniha nebyla výjimkou. Zase jsem se nasmála. Od poloviny už se mi ale příběh začal trochu táhnout. Zabiják Anders je tedy pořád ve vedení.