Horal123
komentáře u knih
A tak tedy jdu...
Jiří Dynybil
Tak jsem to s panem Dynibylem prošel celé. On asi 750 km pěšky a já 450 stránek jeho knihy. A nebylo to zrovna snadné. Na můj vkus je kniha až příliš podrobdá a popisuje trasu, kterou autor prošel opravdu detailně ve stylu: z bodu A jsem šel lesem do kopce, za křižovatkou s velkým duben doprava a pak asi dva kilometry po rovině atd. To bylo pro mě dost únavné, spíš bych uvítal víc emocí, které tato pouť člověku přináší. Ale jinak smekám před výkonem a vůlí, kterou pan Dynybil prokázal vrchovatou měrou a dokázal překonat zdravotní neduhy spojené s jeho věkem a prodělanou nemocí.
Hory a nekonečno
Viktorka Hlaváčková
Cestopis jako žádný jiný. Viktorka je těžký drsňák největšího kalibru. To co dokázala, je neuvěřitelné. I když s některými autorčiny názory nemusím zcela souhlasit, nic to neubírá na tom co dokázala jak na treku, tak i při psaní. Opravdu velmi inspirující. Když máš vytoužený cíl, cestu si najdeš.
Čtvrtá ruka
John Irving
Řekl bych typická Irvingovka, která je plná různých absurdních situací. Až na ten závěr, který byl na Irvinga poměrně velký slaďák.
Dům z mlhy
Lubomír Mikisek
Jestli autor chtěl, aby se čtenář zamyslel nad postavením bezdomovců, tak to by se mohlo povést. Ale příběh jako takový, stejně jako forma jazyka, mě nezaujal.
Mezi světy
Lucie Výborná
(SPOILER) Epilog na starně 304 přesně a hutně vystihuje celou knihu, která se nese v duchu zpovědi milovnice hor, jakou Lucie Výborná beze zbytku je. Autorčin niterní přesah pozvedá tuto knihu vysoko nad rámec běžného cestopisu. To, že je Lucie vynikající rozhlasový moderátor a velký outdoorový nadšenec jsem věděl už dlouho, ale že je to až taková drsňačka jsem netušil.
Takže celkové hodnocení knihy: prostě Výborná.
Dopisy, které nikdo nečetl
Iona Grey
Pro mě čtenářská výzva 2021. V žádném případě se nejedná o červenou knihovnu. Je to spíš sladkobolné romantické drama, velice pěkně napsané. V daném žánru bude patřit jistě k těm lepším.
Tři jablka spadlá z nebe
Narine Abgarjan
Je to hodně zvláštní kniha. Je to ten druh knihy, na kterou je úplně zbytečné číst recenze. Polovina čtenářů řekne, že ta kniha je o ničem a druhá polovina jí bude vynášet až do nebes. Záleží na tom, jak je kdo v životě nastaven. Já osobně jsem se stěží prokousal první půlkou příběhu, ale druhá půlka mě zcela pohltila.
Vlci u dveří
Jamie Dutcher
Předem uvádím, že jsem odpůrcem chovu vlků v zajetí, protože divoká zvířata patří do divočiny, nikoliv za plot. Ale objektivně musím uznat, že toto je jedna z nejlepších knížek o životě vlků, kterou jsem četl. Autorovi nemohu upřít lásku a odanost ke své smečce. Opravdu vyjímečně popsal sociální strukturu smečky a vztahy v ní. Ale nelze to brát jako obecnou studii o chování vlků, protože jeho smečka byla založena uměle a hlavně nelovila, což je faktor, který se na sociální struktuře silně podílí. Přesto dávám 5 hvězdiček a ke knize se někdy rád vrátím.
Lesáci
Thomas Hardy
Jeden ze starých klasických anglických románů. Dle mého je napsán velice dobře. Jazyk je trochu těžkopádnější, ale to skvěle dokresluje dobu a atmosféru, ve které se děj odehrává.
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Komunisticko-totalitní absurdistán zvaný Korejská lidově demokratická republika...
Po přečtění této knihy nenacházím prostě slova, které bych k tomuto tématu mohl napsat. Slova by byla ostatně zbytečná. Každý si to musí přečíst sám, aby pochopil, že my tady žijeme doslova v ráji.
Na kole přes Afriku
Tadeáš Šíma
Než jsem si přečetl tuto knihu jsem si myslel, že je nemožné přejet Afriku na kole od severu k jihu zcela sám, bez zkušeností, bez zajištění a hlavně téměř bez úhony. Tadeáš Šíma se do toho pustil po hlavě s mladickou nerozvážností a dokázal to. Smekám klobouk Pane Šímo, máte můj obrovský respekt. Těch nebezpečí, která číhají na osamělé cyklisty v některých afrických státech za každým rohem, je celá řada.
Kromě mimořádné odvahy a sportovního výkonu musím ještě vyzdvihnout i autorův literární projev. Moc se mi líbil i jeho suchý humor, který mi dosti připomínal Ladislava Ziburu.
Pchjongjangská akvária
Čchol-hwan Kang
Tak to je síla. Doporučuji k přečtení zejména levicově smíšlejícím a komunismus obhajujícím čtenářům. Autor názorně ukazuje, že komunismus je hlavně o touze po moci a o tom, jak si moc trvale udžet, aby si privilegovaní mohli užívat hmotné a ekonomické benefity, které moc přináší. Zašlapávání lidských práv, všudepřítomná korupce, hladomor, popravy bez soudních procesů, internace lágrech a vymývání mozků. Vše made in KLDR. Good job Kime... Kult osobnosti, nebo spíše osobní nedotknutelnosti nikde nedošl tak daleko jako v Severní Korei. Jsem rád, že tato éra u nás už skončila a přeji severním Korejcům aby skončila i u nich-aby nemuseli celý život žít v hladu a strachu.
Tři roky v polárních pustinách I.
Kurt Faber
Takové příběhy se opravdu stávaly. Nalodili jste se na loď na výpravu na několik měsíců a když vaše loď uvízla mezi ledovými krami a následně zamrzla, byly z toho tři roky. Když to vaše loď náhodou vydržela, tak jste mohli ještě umrznout, zemřít hlady nebo zešílet z věčné tmy polarní noci. O nástrahách ponorkové nemoci ani nemluvě. Když jste náhodou všechny tyto nástrahy přežili a podařilo se vám dostat domů, určitě se vám změnil pohled na na to, co je v životě důležité a co ne.
Stroskotanci polárneho mora
František Běhounek
Naprosto se schoduji s komentářem Babyjagy11. viz níže.
Takže můj komentář ke knížce by byl jen opakování již dříve vyřčeného.
Na tý louce zelený
Aleš Dostál
Až na poslední tři povídky, které se mi nelíbily, docela zajímavá myslivecká knížka.
Osm hor
Paolo Cognetti
Krásný a silný příběh. Je to jedna z mála knih, ke které se budu čas od času vracet. Kdo miluje hory a ten pocit být v nich ztracený, si při čtení užije pohlazení po duši. Další slova by byla zbytečná, takže už jen moje hodnocenÍ:
PŘÍBĚH : 5/5
SDĚLENÍ: 5/5
JAZYK: 5/5
Kanadskou divočinou pěšky
Lucie Richtrová
Špek, česnek...To byly základní kameny jídelníčku tří českých čundráků, kteří si po revoluci splnili svůj sen a provandrovali různé části Kanady. Úmyslně jsem napsal čundráci, protože to byl ještě onen starý druh čundráků, kteří jsou nahony vzdálení dnešním hikerům, kteří vyrážejí na traily za velkou louži. Lucie (autorka) musí být docela tvrďák. Za odvahu jít si za svým snem i za cenu osobního nepohodlí dávám její knížce čtyři hvězdy. Jinak kniha je napsána formou deníku a navíc o každém navštíveném místě autorka napsala všeobecné informace. Není to sice ten nejlepší cestopis o Kanadě, ale rozhodně ani ne ten nejhorší.
Konečná diagnóza
Arthur Hailey
Skvělé drama, které vás pohltí.
Autor je mistr ve stupňování napětí a tady to opět prokázal. Jsem přesvědčený, že autor se inspiroval skutečnými příběhy pacientů a situacemi, které se opravdu v nějaké nemocnici staly. Autor je posbíral a s pečlivostí jemu vlastní vsadil do příběhu. Artur Hailey umí psát doslova s řemeslnou zručností a vždy s precizním nastudováním popisovaného prostředí. V tomto případě máte pocit, že knihu napsal lékař, nebo alespoň člověk, který ve zdravotnictví prožil celý život. Výsledkem je, že Haileyho hnihy jsou neskutečně čtivé i když jim někteří škarohlídi upírají uměleckou hodnotu.
Babbitt
Sinclair Lewis
Již dlouho jsem nebyl tak v rozpacích, jak hodnotit knihu. Po přečtení začátku knihy jsem se namlsal krásnou barvitostí vět a těšil jsem se, že tentokrát si na čtení pošmáknu, ale nestalo se. Pasáže, které byly literárně brilantní se střídaly s pasážemi vyloženě nudnými. Co na příběhu oceňuji je to, jak je kniha aktuální i dnes, byť je sto let stará. Takových Babittů, kteří dychtí po penězích, úspěchu, uznání a moci máme okolo sebe dost a dost. I oni využívají stejných metod jako před sto lety George Babbit, aby svého cíle dosáhli. Lidský druh byl, je a bude všude stejný. V každé společnosti se najde určité procento snobů, falešných moralistů, nebo chlápků, kteří mají krizi středního věku. Tak jako George F. Babbit.
