Horal123 komentáře u knih
Nebudu lhát, když napíšu, že kniha předčila mé očekávání. Příběh byl velice zajímavý a hlavně měl spád. Místy byl děj tak napínavý, že jsem se od čtení nemohl odtrhnout. Průkopníci, kteří jako první pronikali po souši na západ USA museli být opravdoví tvrďáci. V roce 1823 na území Wyomingu prakticky nebyli žádní běloši. Krajem se tak potloukali jen první obchodníci s kožešinami a Indiáni, kteří byli často nepřátelští a bělochy zabijeli na potkání ( některé kmeny přesto s prvními bělochy udržovaly dobré, především obchodní vztahy ). Autor čerpal ze skutečných událostí, které obalil jemným předivem fikce. Za mě se mu to podařilo výborně. Celkový dobrý dojem mi nepokazil ani fakt, že jsem nesehnal české vydání knihy a zavděk jsem musel vzít originálním anglickým vydáním.
Od knihy jsem čekal něco jiného, ale k cestopisům jsem obvykle schovívavý, proto dávám 4 hvězdičky, i když s odřenýma ušima. Na autorce je prostě vidět, že dlouhou dobu žije v zahraničí. Na její češtině je to už znát. Jinak téma je to zajímavé, ale dalo by se z něj vymačkat víc.
Nálož suchého humoru tak absolutně britského, že britštější již nemůže být.
Nedokážu slovy ani vyjádřit, jak moc je celá trilogie skvělá. Nejlepší sága jakou jsem kdy četl. Osudy reálných osob autorka velmi citlivě zapracovala do této serie. Tím kniha dostala další, skutečný, rozměr.
Pro mě jako rodilého šumaváka žijícího v bývalé německé vesnici rozhodně zajímavé dílo, ne zcela literárně dokonalé, ale zajímavé ano.
Respekt. V lecčems jsem se poznal, takže díky.
K Aljašce mám osobní vztah, takže nemohu jinak, než knihu doporučit. Autor je navíc inteligentně vtipný.
Za dvacetdva let svého života toho Nicol stihla opravdu hodně. Vůle jí rozhodně nechybí. Takže respekt. I když jít pěšky sólo do Istambulu je na hranici rizika, obzvášť pro pohlednou mladou holku. Naštěstí vše dobře dopadlo a Nicolette tím napsala další kapitolu svého bohatého života.
Za mě dobré. Nepál mám rád, takže jsem možná nekritický. Snad jen love story s Anne byla na můj vkus zbytečně růžová. Jinak moc hezké, místy jako kdyby to byl skoro cestopis.
Tak tako slečná má boty z toulavého telete a k tomu ještě umí psát. Krásný cestopis. Pro svoji cestu si vybrala opravdu vyjímečně zajímavý region. Kdysi jsem četl její reportáž z této cesty v časopisu Lidé a Země. To jsem si říkal, jaká je to škoda, že ze svých cest nenapsala knížku. Teď je kniha na světě a já jsem tomu rád.
Příběh dobrý, čtivý, ale ten konec... Jakoby autor nevěděl, jak to celé zakončit, tak zkrátka v určitém bodě přestal psát. Na mě to působilo, jako kdyby jste četli knížku, z které někdo vytrhl posledních dvacet stránek.
Nejsem ultralight hiker, na horách nechodím 50 km denně, takže gramy nemusím až tak řešit. Ale tomu konceptu "posedlosti gramy" rozumím a zcela ho chápu. Na knížce je dobře vidět, že Petr Kosek má nachozeno a tak ví o čem píše.
Líbí se mi sledovat literární i osobnostní vývoj prince Ládíka. Jako vždy zde vyniká jeho výborný smysl pro humor, ale nad to ještě přidává i hlubší myšlenky. Zkrátka ta je kniha taková vyspělejší a to po všech stránkách. Ne, že by ty předchozí knihy byly špatné, ale tady jsem už cítil, že se autor přehoupl z fáze kluka do fáze mladého muže. Je to sice cestopis, ale je hlavně o lidech. Čte se krásně.
" Rudej hnus !!! "
Ne snad ta kniha, ale to téma, kterému se věnuje. Tato kniha je naopak výborná a budiš připomínkou toho, jaké bezpráví a zvěrstva se u nás v padesátých letech páchaly. A bohužel to dělali Češi Čechům, lidi lidem, lidské bytosti jiným lidským bytostem... Lidské zrůdy vždy byly a vždy budou, čekají na svou šanci a tu jim nesmíme dát.
Další špionážní klenot z pera mistra tohoto žánru Frederika Forsytha. Poutavý smyšlený příběh, který má vše na co jsme od tohoto autora zvyklí. Napětí, špionáž, studená válka, geopolitika. Osobně bych to kvalitou zařadil hned za Šakala a Boží pěst.
Za mě spíš zklamání. Autorovi nelze upřít upřímnou snahu a jistě i lásku k mědvědům. Ale v tomto případě to nestačilo. Zkrátka celé je to takové mělké. Něktré druhy medvědů by si jistě zasloužily lepší zpracování, víc příběhů... Nejlepe zpracovaná byla kapitola o medvědu pyskatém.
Jestli někoho zajímá medvědí tématika, doporučuji knihu od Franka Dufrese - Dobrodružství s Aljašskými medvědy, která patří mezi moje vůbec nejoblíbeňejší.
Není pochyb, že Irving je vynikající spisovatel s charakteristickým rukopisem. Dávám sice pět hvězdiček, ale nejraději bych dal tak 4,5. Půl hvězdičky bych strhnul za málo záživnou první polovinu knížky a dle mého názoru zbytečně zdlouhavé popisy různých skutečností, které na děj neměly žádný vliv. Kniha má 622 stránek, já bych si užil daleko víc, kdyby měla stránek 400. Ale to už by holt nebyl Irving.
Opět si musím stále dokola opakovat " Jsem rád, že žiju v Evropě, jsem rád, že žiju v Evropě, jsem rád, že žiju v Evropě... " inflaci a jiným problémům dneška navzdory, neboť v porovnání s tím, čím musela projít autorka, je to jen marginální nic.
Nemá cenu ani rozebírat, že (ne)život v Severní Korei je horší než strašný, co ovšem stojí za pozornost je autorčin popis života v Číně. Hrůza. Paradoxem je, jak se vždy komunismus oháněl lidskými právy obyčejných lidí. Zde na příkladu komunistických diktatur KLDR a Číny je zřejmé, že lidská práva jsou v těchto zemích jen pouhá utopie.