houston komentáře u knih

Ach jo. Franta Kotleta svou dcerku pasoval na spisovatelku a udělal z ní takového malého českého Paoliniho v růžové teplákové soupravičce, aniž by řešil kvalitu samotného jejího dílka. Trochu mě to mrzí. Knížka není dobrá, nicméně chápu. Jíst se musí a kout želízko je třeba, dokud je žhavé.

20.04.2019

Je to jako kdyby Stančík Mlýn na Mumie přetransponoval do současnosti. Kniha je skvělá, typicky Stančíkovská, bohužel jsem měl místy pocit, že autor dost tlačí na pilu ve snaze vyrovnat se Mlýnu. To je podle mě škoda a úplně zbytečné, protože to celku tak nějak ubírá na přirozenosti. Jinak jsem taky asi přišel na to, co mi u Stančíka tak trochu vadí. Neprožívající hlavní postavy. Jak Durman tak Lavabo působí, jednají a hovoří jako pouhá Simulákra, duté lidské schránky nebo loutky, autor jako kdyby si od nich držel distanc a nešpinil se jejich vnitřními duševními pochody. Toto ovšem není kritika, někomu tenhle přístup prostě vyhovuje. Dávám pět hvězdiček, ale je to s odřenýma ušima.

2 20.04.2019

Osobně z tohoto pokračování antologie Ve stínu Říše příliš nadšený nejsem. Jde o podstatně slabší knihu, která patrně vznikla jen proto, že nakladatelství chtělo těžit z úspěchu prvního dílu. Povídky sice nejsou špatné, ale něco tomu všemu prostě chybí, většina z nich je taková mdlá, a člověk se těžko brání pocitu "toto jsem už někdy četl." Nicméně i zde se najde několik kvalitních věcí.Za vypíchnutí stojí zejména povídky Romana Bureše a Petra Stančíka, pan řezník Kotleta mě tentokrát příliš nezaujal. Jako nejslabší vnímám povídka Petra Schinka, která mi přijde jen jako braková vykrádačka klasické herní série Fallout.

15.01.2019

Snůška vyloženě nebezpečných šarlatánských nesmyslů!

Jak už zde bylo zmíněno, tak kniha zaráží velmi mizernou prací editora a korektora. Autor má zřejmě problémy i s takovými základními věcmi jako je shoda podnětu s přísudkem, což publikaci činí takřka nečitelnou, ač z hlediska obsahového rozhodně není z k zahození.

16.05.2018

Je mi líto, ale navzdory snaze nakladatelství Paseka vytvořit kolem této knížky auru výjimečnosti nedokážu Johanu vnímat jinak než jako pozérskou nudu. Nulová dynamika, nic se zde neděje, je to fádní, prošedivělé a bez šťávy. Úplně jako stárnoucí zoufalá čtyřicátnice, kterou životní frustrace a posedlost po uznání dohnala k nápadu napsat "knihu pro ženy." Slabota.

2 15.05.2018

Petra Soukupová tentokrát silně mimo formu. Kdo zabil Snížka mi přijde jen jako určitý literární experiment bez jasně určeného cílového publika. Indiferentní podivná věc bez chuti. Je mi to moc líto, Petru Soukupovou mám velice rád, ale vše nasvědčuje tomu, že se již autorsky vyčerpala.

1 20.03.2018

Jedním slovem nářez. A více slovy? Fakt hustej nářez - bez okolních nesmyslných slovíček. Kotleta mě vážně baví a těším se na jeho další díla.

7 06.03.2018

Nudná přechytralá póza mladého alternativce. Ke čtení to moc není, ale mít Ziburu v knihovně je určitě povinnost každého hipstera. Ovšem o literatuře nemůže být řeč, a to ani o té oddychové.

6 06.01.2018

Po dlouhé době se na pultech českých knihkupectví objevila opravdu povedená fantastická antologie. Jsem nadšený. V sestavě sedmnácti povídek v podstatě není žádný slabý kus, editoři se vážně vyznamenali. Vyloženě vyzdvihnout si zaslouží několik textíků. V první řadě Kyšův alias Kotletův Dos grojse genereraj. Jedná se o zábavné dílo s typickou dynamikou a narací, u kterého se nelze nudit a pro které Kotletu miluju. Dále velmi povedený Šenk se svým Dýmem nad Mnichovem a skvěle černohumorný Vaněk s Digimengelem. Stančík tentokrát ne úplně dle mého gusta, totéž Schink. Celkově je Ve stínu Říše bravurní nakladatelský počin, který má díky zajímavé volbě autorů šanci oslovit celé široké spektrum čtenářů. Tuhle knížku rozhodně doporučuji všem, kterým je blízká česká nejen fantastická literární scéna.

3 31.12.2017

Dokonalý psychologický román Jilemnického rodáka. V případě této knihy doporučuji přečíst i autorův doslov. Má větší sdělení, než se může zdát.

4 09.11.2017

Toto není literatura, nýbrž propagační artikl ve formě knihy. Skutečný autor není Andrej Babiš ale Marek Prchal, Babišova česká úplatná obdoba Josefa Goebbelse. Text obsahuje části vykradených článků mnoha různých jiných osobností, mimo jiné například Vojtěcha Koteckého. Navzdory tomuto jde zřejmě o nejprodávanější českou knihu roku 2017. Smutné.

Radka Třeštíková jistě psát umí, její povídky jsou však vychtěné, neprožité a prázdné. Mám z nich dojem, jako kdyby je psal někdo, kdo se jen tupě drží stereotypních literárních šablon, aniž by byl kdy schopen se z nich vymanit. Postavy působí jako namalovaní panáci, s nimiž nemá čtenář šanci se ztotožnit. Příběhy jsou banální a čpí "komediální emancipací." Ale možná je to jinak. Možná jsem jen špatná cílová skupina, no.

8 09.11.2017

Kniha, kterou když čtete během svého dospívání, tak vás jistě rozesměje. S rostoucím věkem čtenáře však začne vynikat její bezútěšná a existenciální stránka. Rozhodně patří do zlatého fondu světové literatury.

7 09.11.2017

Skvělá kniha. Člověk občas ztrácí přehled, o jaký jde vlastně žánr - Historický román? Detektivní thriller? Fantasty? Magický realismus? Hlavní hrdina inspektor Durman je sympaťák, kterého nelze nemilovat. Kromě toho, že se neustále cpe, souloží, diskutuje se slavnými osobnostmi Prahy poloviny devatenáctého století, tak sem tam i vyšetřuje sériového vraha zaměřujícího se na pošťáky. Stančík kombinuje své (nejen) znalosti historika s fenomenálním vypravěčským talentem, na výstupu stojí kniha, která si svou magnesii opravdu zasloužila.

8 09.11.2017

Je jasné, že dřív nebo později muselo nějakého českého nakladatele napadnout, že "kniha" o youtuberech by mohla mít u levé poloviny gaussovy křivky normálního rozdělení inteligence celkem úspěch, a že by se na ní dalo něco málo trhnout. Tak proč ji nevydat, že? Výsledkem je zcela přirozeně absolutní katastrofa, kterou - s prominutím - vlastně ani nelze považovat za literaturu. Je to snad ještě na horší úrovni než kuchařky Ládi Hrušky. A ty dialogy... panebože, panebože...

Nejznámější dětská kniha pro dospělé, kterou jsme nejspíš četli úplně všichni. Dětské čtenáře rozesmutní, znejistí je, vyděsí. Pro ně zkrátka určena není (snad ani autor ji tak nezamýšlel). Dospělého ovšem uchvátí. Jde o dokonalou šablonou světa, lidství a všech jeho stránek, navíc napsanou s ohromným citem a smyslem pro jazykovou estetiku.

8 24.04.2016

Knihu dělá zajímavou pouze a jenom věk její autorky a rovněž "paoliniovská" kampaň, která ji doprovází . Z textu jsem zklamán. Příběh je přesně takový, jako kdyby ho napsala třináctiletá dívka: Jde víceméně o nesoudržný komprimát různých populárních literárních děl, nad kterým může žasnout jenom opravdu velmi mladý čtenář. Psychologie postav je prakticky nulová, nešťastně zvolená ich forma znemožňuje hlubší ponoření se do děje, který je často chaotický a nedomyšlený. za sebe opravdu nemohu dát víc než dvacet procent.

6 31.10.2014

Knihu Trojka jsem dočetl jen s největším sebezapřením a nyní se cítím znásilněn. Příběh je vesměs velice banální, popisuje sexuální radovánky tří lidí - muže a ženy. Úroveň textu odpovídá úrovni amatérských pornografických povídek z per upocených starších pánů, kteří se pohybují po nejmenovaných českých pornopovídkových serverech. Tato věc považuji za svou osobní ztrátu času. Brak.

55 007 znaků včetně mezer? Ano, takhle nějak vypadá moderní (ne)poezie. Je to překvapivé, hravé, plné překvapení a inteligentních kliček. Rozhodně mnohem lepší, než nadhodnocované texty J. Těsnohlídka Juniora, s nímž bývá z nepochopitelných důvodů Ondřej Budeus často srovnáván.

1 30.10.2012