Hřibče komentáře u knih
První polovina knihy se mi tentokrát zdála trošku rozvleklejší, než tomu bylo u předchozích knih této série, ale druhá polovina už dostala grády a čtení jsem si užívala. Opět příjemně oddychové čtivo bez potoků krve. :)
První třetina knihy se mi trošku hůře četla, nějak jsem se nemohla zorientovat v událostech a pořádně se začíst. Ze začátku to trošku vázlo, což mě příliš netěšilo, protože jsem hned očekávala akci. Té jsem se pak přece jen dočkala a kniha mě začala bavit. Druhou polovinu knihy jsem si pak už doslova užívala.
Co se týče zápletky, tak je opět velmi dobře promyšlená, líbilo se mi zabroušení do evropského prostředí. Konec mě sice příliš nepřekvapil, ale na druhou stranu to dopadlo v podstatě tak, jak jsem si myslela (a doufala), že to dopadne, takže jsem spokojená a knihu hodnotím kladně. :)
Celkem příjemné čtení pro ženy, kde bohužel nebylo příliš mnoho akce, ale za to zde hlavní postavy velmi rozebíraly své city. Možná právě na úkor akce, což je škoda, protože trochu více dramatičnosti by knize zvláště v druhé polovině prospělo. I přesto se kniha dobře četla a může být pro mnohé čtenářky tím pravým čtením po náročném pracovním dni. :)
Zábavné, hravé, lehce erotické a čtivé. Tato kniha mě nesmírně bavila a hodně jsem se při jejím čtením nasmála. Autorka umí velmi dobře psát a líbil se mi její smysl pro humor. Oba hlavní hrdinové mi byli ihned sympatičtí a fandila jsem jim. Ke chvilce odpočinku nebo na dovolenou naprosto ideální kniha. Za mě maximální spokojenost. :)
Hřích v barvě lilie byl mou první knihou od J. A. Longové a určitě nebude poslední. :)
Autorka v knize velmi dobře a jasně vysvětluje důvody nejrůznějších chronických bolestí a zároveň nás učí, jak se jí postupně nadobro zbavit. Kniha obsahuje mnoho černobílých fotografií, podle kterých čtenář bez problémů pozná, jak má cviky správně provádět. Kromě cviků obsahuje i přehledné cvičební plány na různé typy bolestí. Celý text je podáván velmi srozumitelnou formou, rozhodně nehrozí, že byste nějaké cviky nepochopili. ;)
Správně ponuré, napínavé a až hororové čtení... Sice je kniha určena mladším čtenářům, ale přiznám se, že jsem se při čtení poměrně dost bála. Tak nevím, jestli bych to doporučila desetiletým dětem, spíš asi tak čtrnáctiletým. Ale třeba jsou dnes děti více otrkané, co já vím? :) Jinak Zafón opět nezklamal, bylo to hodně dobré a čtivé.
Romantická pohádka o tom, jak se z unesené dívky vyklubala princezna. :) Jedná se o velmi oddechové čtení a přesně tak se musí kniha brát. U knihy se místy pobavíte, zasmějete a zasníte, ale hlubší myšlenku v ní nehledejte. První polovina příběhu měla švih a bavilo mě vzájemné hašteření Alany a Christophera. Přibližně v polovině knihy však autorka trošku zvolnila tempo a přišlo mi, že se děj motá v kruzích, po čemž následovalo možná až příliš rychlé vyřešení problému a následný happy end. Dojem z knihy mi malinko kazil i velký počet korektorských chyb, v takovém množství jsem se s nimi v žádné knize už dlouho nesetkala. Když však odhlédnu od chyb, tak bych příběh hodnotila jako průměrný, který se však bude skvěle hodit ke čtení někam k vodě či na dovolenou. :)
Začátek tohoto dílu mi přišel poněkud slabší, než u předchozích dílů, ale chápu, že autorka musela nějak uvést na scénu nového člena týmu - paní Dr. Marii Černou, přátelsky zvanou jako Máňu. Když už se však děj asi ve čtvrtině knihy přesunul opět na mou milovanou jižní Moravu a když se dokonce začala vyšetřovat vražda mezi vinohrady, začala jsem si knihu vysloveně užívat. Trošku mi sice chyběly rýpance mezi kapitánem Kubou a jeho druhem Lukášem, protože v této knize je hlavní vyšetřovací dvojicí kapitán Kuba a právě již zmíněná doktorka Černá, ale i tak je detektivka prošpikovaná vtipnými hláškami jako předchozí dvě knihy. Detektivní zápletka je tu sice zase předvídatelná, ale příběh je to velmi milý, takže spokojenost a opět si moc ráda přečtu další kousek z této řady, a to už jenom proto, abych zjistila, jak se Máňa sžila s Otakarem Kubou a Lukášem Vrbou. :)
Příjemné oddechové čtení, které jsem teď zvláště ocenila, protože na čtení jsem neměla příliš času. Stačilo mi za večer přečíst povídku, čtení jsem si užila a hlavně jsem věděla, jak příběh dopadl. Nemusela jsem být napjatá několik dalších dnů, než jsem se zase k četbě dostala. Přiznám se, že jsem nečetla poslední povídku od A. Lamb, ale to proto, že už jsem byla přeslazená a rozhodla jsem se číst něco jiného. Nevylučuji, že se k ní ještě někdy vrátím. :) Příjemně mě překvapila povídka od J. Barnettové, byla velmi čtivá, romantická a opravdu taková asi nejvíc vánoční. :)
Tak nevím, dočetla jsem ji, ale úplně "odvařená" z ní taky nejsem. Mám ráda romantické knížky a nevadí mi, když ta romantika z nich pomalu i "kape", ale tato mě nějak výrazněji za srdce nechytla. Chvílemi zbytečně roztahané pasáže a až moc zbytečné hnípání v pocitech nejen vlastních, ale i toho druhého. Děj příjemně okořenila detektivní zápletka, bohužel vedla spíše k dalšímu natažení příběhu. Potěšil mě šťastný konec a postava Lady O. taky neměla chybu. Dala bych dvě a půl hvězdičky, ale protože to nejde, tak přimhouřím oko a za občasné připomenutí důležitých věcí ve vztahu dvou lidí, přece jen vztah není jen o sexu, dávám tři.
Knihu jsem četla už před pár lety, ale pamatuji si, že se mi hodně líbila a hodně jsem se u ní nasmála. Příběh se nesmí brát vážně, spíš je to taková nadsázka. :)
Bylo i zfilmováno, kniha i seriál jsou povedené, ale kniha je samozřejmě výpravnější. Velmi čtivá francouzská sága, jejíž děj je zasazen do období druhé světové války. Čte se jedním dechem!
Když mi bylo asi pět, tak jsem viděla v televizi běžet seriál "dítě vlků". Seriál na mě musel udělat dojem, protože jsem si jeho název zapamatovala až do dospělosti a pak jsem si našla v knihovně tuto knihu. Měla jsem z ní radost a doufala jsem, že mi kniha děj seriálu připomene (od té doby u nás neběžel). Žel se tak nestalo, kromě začátku, který mi byl matně povědomý, jsem si děj nevybavovala, ale i tak mě kniha bavila. :)
Není to typický Remarque a možná i proto se mi tato kniha líbila ze všech jeho knih nejméně. Jde vidět, že se jedná o jeho prvotinu, neboť malinko postrádá styl, který mám u něj ráda. No ale přečetla jsem to. ;)
Musela jsem číst do školy, ale kupodivu to nebylo zase až tak špatné. Občas se zde vyskytla i nějaká ta zajímavá myšlenka.
Anotace mi přišla naprosto úžasná, říkala jsem si, že toto určitě bude kniha s velkým K, bohužel mé očekávání bylo větší než jaká kniha byla doopravdy. Knihu jsem sice dočetla, ale nechystám se k tomu, abych ještě něco od teto autorky četla. Příliš mi neseděl její styl a ke konci mě děj už vysloveně nebavil. Na můj vkus byl příběh hodně roztahaný a chvílemi i nudný.
Řekla bych, že na Barbaru je to spíše komornější dílo, kde se rozebírají vztahy v rámci jedné rodiny a její minulost. Jedná se trošku o psychologický román, kde čtenář nemůže kromě hlavní hrdinky věřit absolutně nikomu. Výborně se to četlo, doporučuji! :)
Jedna z mála knih od Barbary, kde je hlavním hrdinou knihy muž. I když u této autorky upřednostňuji spíše ženské hrdinky, tak si pamatuji, že knihu jsem doslova zhltla.