hrona komentáře u knih
Laskavé, milé, neskutečně trefné a myslím, že ještě na dlouhé roky stále aktuální. Témata jsou různorodá, nenásilná, svým způsobem naprosto obyčejná. S Markovým náhledem na svět naprosto ve všem souhlasím. Jednoznačně doporučuji pořídit si knihu v audio formě. (vydal Témbr) Sám pan Eben celou tuto knihu prezentuje svým přednesem, v režii Jana Jiráně a krásně podbarveno instrumentálním melodiemi Bratří Ebenů. Zážitek je díky tomu naprosto dokonalý, troufám si říct stoprocentní a všechny tyto úvahy jsou prezentovány přesně, tak jak je autor zamýšlel. Spousty knh mám tzv.na jedno použití. Tuto si myslím, že zařadím mezi osvědčené klasiky a minimálně ob rok se k ní s chutí vždy vrátím. Děkuji
Trhlinu jsem si netradičně poslechl jako audioknihu a musím říct, že mě atmosféra naprosto dostala. Výborný čtený projev Josefa Kaluži, autenticita starých nahrávek v podání pana Lichého a Davida Viktory je bravurní, hudební složka krásně do vytvářela celý obraz děje. Asi rozumím, tomu, proč se některým zde kniha zdá taková nijaká, jelikož autor hodně popisuje prakticky nepopsatelné, s každým podpořením typu,, a to jsme ještě nečekali co přijde,, osobně mě toto v knihách hrozně rozčiluje a proto se nedivím zdejšímu kolísavému hodnocení. Na druhou stranu v poslechu se tyto významy celkem v pohodě dají snést. Shrnu tedy - za mě doporučuji, pusťte si to ve sluchátkách.
Rytíři z Vřesova jsou pro mě tak trošku Hry o Trůny z českých luhů a hájů, samozřejmě v základech historických faktů, nejedná se o žádnou fantasy, ale ta doba a příběhy jsou prostě moc dobré. Zatím všechny historické knihy od pana Niedla( Platnéř, Hynek Tas ) i Vřesovští jsou prostě skvěle napsány a čtou se jedním dechem. Ne jinak tomu není ani Ve službách mocných, kde se začíná ve větší míře do dějů zaplétat i česká nejvyšší šlechta. Už se nemohu dočkat dalšího dílu.
Přečteno formou audioknihy. Neskutečně dobrá interpretace Jana Vlasáka, chvílemi jsem měl pocit, že to vypráví přímo sám autor. Deník, který rozhodně stojí za to přečíst, ukazuje pana Macháčka jako velice složitou a komplikovanou osobnost,. Věřím, že soužití s ním, ať už rodinné, nebo kolegiální, rozhodně žádný med nebyl. Přiznám se, že ač si jeho herectví neskutečně vážím a jeho filmové role (bohužel divadelní už jsem nestihl) zbožňuji, na pivo bych s ním asi jít nedokázal. Ačkoliv by člověk v deníku díky prostředí čekal depresivní zápisy a stavy, nezdolná energie a silná osobnost, kterou pan Macháček bezesporu byl, z něj dělá dílko, které je velice svižné , nenudné a velice dobře čtené (poslouchatelné).
Pro mě zatím nejhorší počin. Když v minulém díle jsme cca na dvě kapitoly přišli o hlavního hrdinu, říkal jsem si, že už hůře být nemůže. A bohužel je, sice se kniha dá v pohodě zkousnout na dva zátahy, ale něco tak nablblého, už snad musí trknout skoro každého. R.Langdon už je tady něco mezi agentem 007 a Indiana Jonesem, přežívající úplně všechno, a to nemluvím o jeho totálním nasazení (bez jídla, vody a odpočinku) po dobu celé mise, která trvá komplet 24 hodin, za tu dobu se prožene třemi od sebe dost vzdálenými městy i zeměmi, aby jsme tu měli pestrost. K tomu všemu si autor začne hrát s dějem, hop sem, já jsem dobrý a ty zlý, hop sem, tedy pardon, ty jsi hodný a já zlý, hop sem, pojďte budeme na sebe všichni hodní. Zkrátka styl - zamotám to, ať je v tom pořádný guláš. O rozuzlení nemluvě. Upřímně lituji každého, kdo za tento velepočin utratí peníze.
Za mou personu se žádná hitparáda nikterak nekonala. V celku tuctová severská detektivka, s dalšími rozervanými hrdiny, tedy konkrétně hrdinkou.
Tak tato kniha se čte sama, byly chvíle, kdy jsem se chechtal až jsem měl slzy v očích, ovšem měl jsem i opačný problém, kdy určité dějové linie byly extra dojemné. Skvěle vyvážená knížka. Muž jménem Ove mě zkrátka dostal.
Stoletý stařík alias Alan je fajn, kniha je čtivá, akční, barvitá, ale celkově nepůsobí až tak vtipně, jak bychom mohli čekat. Dle mého názoru kniha na jedno použití.
Taktéž přečteno formou poslechu, a jsem nadmíru nadšen. Už aby se vyskytl druhý díl. Napínavé, dějově plné, zkrátka super
Super, velice pobavilo. Hlavní hrdina je takovej neotesanej James Bond, který se dostane prakticky z jakékoliv šlamastiky. Styl a vyprávění mě moc bavilo. Doufám, že kniha nebude jediná.
No už se nemohu dočkat Šachové partie třetí kniy, která tuto skvělou sérii z ostrova Lewis uzavírá A už dopředu mi je líto, že tím to celé skončí. Velice čtivé, musím říct, že tak dobře napsaných detektivek jakými je první Skála a tato uváděná se může pochlubit málo současných ať už severských, amerických, či jiných spisovatelů
Nový příběh pana Vondrušky není vůbec špatný. Tentokrát bych ale malinko oproti ostatním dílům vytkl, nadměrné množství hypotéz. Bylo jich opravdu hodně. Ale jinak moc fajn příběh.
Velice příjemné a napínavé čtivo. Přečetl jsem tuto knihu jedním, dechem ihned po knižním rozhovoru s panem Čepelkou ( Nedělňátko ) a musím říci, že po objasnění některých povídek, o kterých v knize mluví mě kniha velice bavila.
Tenhle detektivní román je celkem dost podobný Brownově Šifře M.Leonarda. Peter May zde z hlavního hrdiny Enza dělá obdobu dr.Langdona snad jen trošku více umírněnějšího. Kniha je čtivá i přes věčné francouzské názvy lokací a budov, které pro toho kdo nebyl v Paříži moc platné nebudou. Ovšem, pro mě, fandu Petera Maye jednoznačně doposud nejslabší prachobyčejný tuctový příběh.
Ač příběh na první pohled není tak zajímavý obsahově, o to více se lépe čte. Prakticky po 3-5 stránkách už děj nenechá vydechnout, je to opravdu mimořádné čtivo - myšleno samozřejmě celá trilogie. Bravo
Laco, Tomáš Poláček a jejich totálně vytroubenej rozhovor, velice dobře se to čte, je to živé, hodně svérázné a neskutečně zajímavé. Rozsekávala mě Lacova výchova Bartoloměje. Vřele doporučuji, nejen pro milovníky jazzové hudby.
Tak tato kniha přátele ne, těšil jsem se na svěží detektivní dobovou detektivku, bo dobrodružství na základě reálných podkladů. Ovšem příběh mě doslova a do písmene unudil. Autor si vyhrává se slovy, souvětí na pět a více řádků pro něj není absolutně žádný problém. Ostatně celá kniha je psána jako jeden velký sloh. Problém je v tom, že když člověk začne číst začátek věty, na konci, už vlastně vůbec netuší, oč vůbec šlo. Tak tedy toho roku dvatisícesedmnáctého v září se mi po dlouhé době nepovedlo dočíst zdárně knihu do samotného konce, jelikož mě absolutně ve více jak polovině přestalo zajímat o čem příběh vlastně pojednává. Je to škoda, jelikož jsem se na tuto prvotinu velice těšil.
Mám velice rád povídky z minulého století. Zejména padesátá a šedesátá léta a stejně jako Dejvice mají svého Šabacha Letenští mají svého Slavíčka. Z této čtvrti pocházím a je velice příjemné si dané lokace z povídek zakomponovat do příběhu, buď z dob, kdy ještě stály, bo alespoň představou jak a kde vlastně které lokace byli umístěny. S hlavním hrdinou Tédou jsem se již nesetkal poprvé, již se obevil v několika dětských knížkách a povídkách z Letné. Jsem moc rád, že k Šakalím létum a Svěrákovým příběhům přibyly do mých top další povídky které zachovávají podobného ducha, které vyloženě potěší a pobaví zároveň.
Kniha je velice poutavá a čtivá, je velice příjemný i fakt, že kniha není zahlcena velkým množstvím postav. Na rozdíl od většiny hodnotících zde, jsem do poslední chvíle netušil, kdo za tím vším stojí. Pravda, díky mé hlouposti, dozvěděl jsem se to dříve ale díky tomu, že před výstupem z tramvaje kdy jsem nechtěl začínat s novou kapitolou, jsem prolistoval knížku na konec a mé oči spočinuly na úplně poslední stránce knihy, nesoucí Poznámka na závěr. Tam většinou bývá poděkování, ovšem zde hned při první větě je prozrazen vrah i s motivem, k mému štěstí se již jednalo o necelých posledních padesát stránek do konce, ale být to dřív, asi bych s knihou švihl do kouta, jelikož to dost otráví. Takže malá rada, pro vás, kdo jste ještě nečetli toto dílko, dávejte si pozor, je veliká škoda, knihu číst s vědomím. Já se vrhám na další díl.
Skvěle napsaná kniha o prvních horolezcích na Mount Everestu bravurně vyprávěné panem Messnerem