hs777 komentáře u knih
Martin Goffa - to je vždy dlouhé čekání na další knihu, potom zběsilé přečtení a nakonec hořký, málokdy dobrý konec. Stejně jako v životě ...happyendů jako šafránu.
Další perla mezi thrillery a znovu v hlavní roli vyšetřování stojí žena - agentka FBI Sayer, která se specializuje na zkoumání mozků psychopatů. Pamatovat si jaké trauma má za sebou právě oba a podrobnosti jejího života mi popravdě mezi těmi Erikami, Kim, Lacey, Kate, Kathryn nebo Katie dělá už trochu problém, ale přesto úžasné čtení a doufám, že subjekt 037 neřekl poslední slovo.
Luxusní krimi, žádný krvák, jen dva přîběhy - dávná rozlučka party nerozlučitelných kamarádů, čerstvých maturantů a nástup Anny do čela místní policie, která si s sebou přivezla také malé tajemství. Ani jeden případ vás nenechá nadechnout, protože napínavý není jen ten z minulosti. Stará tragédie malého města ožívá, na Anně zůstane ji definitivně uzavřít. Bylo to fakt skvělé.
Jsem jedna z těch, co měli Nabarvené ptáče dlouhou dobu v seznamu ke čtení, oscilovali mezi pocitem - chci si přečíst, ale bojím se a přečtení uspíšilo uvedení filmu Václava Marhoula. Podle ohlasů je dost věrně natočený podle předlohy, takže u mne asi stejně dlouhou dobu zůstane tento film v seznamu chci se podívat ... možná dokonce navždy.
Po polovině jsem si dala pauzu, vrátila se zpět, ale dojem se vůbec nezměnil. Moc mě to mrzí, ale zahlcená hromadou historických údajů a s pocitem, že čtu učebnici dějepisu, bohužel odkládám.
Elena Ferrante je geniální vypravěčka. Její knihy nejsou našlapané dějem, ale rozvláčnými popisy, intimními pocity a úžasnou atmosférou italské Neapole. Giovanna - dospívající dívka - opouští dětství, přechází do světa dospělých, ztrácí iluze, přitom i sebe a nachází spoustu otázek. Ferrante toto těžké období vylíčila mistrně a působivě. Oproti tetralogii je čtení jednodušší, časový úsek mnohem kratší a postav podstatně méně, proto doporučuji těm, kterým s Geniální přítelkyní chyběla trpělivost.
Jsou knihy, které i přes pokročilou hodinu v noci nemáte sílu ani chuť opustit. A právě takové píše Joel Dicker. Kniha o Baltimorských byla moje první od tohoto fenomenálního vypravěče, a i když nasadila laťku strašně vysoko, Zmizení Stephanie Mailerové se jí skoro dotklo. Přes šestset stran, flashbacky do minulosti, moře postav a přesto jsem pořád udržela krok. A to, co u jiných autorů nemám ráda - odbočky a podrobné příběhy vedlejších postav, tady úplně hltám - prostě skvělé, doporučuji a plný počet.
Prvotřídní novelka. Jak na vás zapůsobí bude hodně záležet na tom, co máte odžito. Rozpad rodiny pohledem opuštěné manželky, manžela, který se nechtěl omezovat či přetvařovat a dětí, kterých se nikdo na nic neptal.
Nejlepší víkend jsem si nechala na víkend... letní, prázdninový a naprosto korespondoval s knihou. Jednoduchý, nenáročný, oddechový a tím splnil to, co jsem od něj očekávala. Nijak nevybočil z tvorby Patrika Hartla, opět řešil vztahy skrz naskrz, životní peripetie, zakopnutí i pochybnosti, jen tentokrát trochu rozvláčněji a bez happyendu. Protože “jaký si to uděláš, takový to máš”.
Prvních dvěstě stran byla jedna velká jízda. Malé městečko, brutální zločin na dítěti, neoddiskutovatelné forezní důkazy proti místnímu oblíbenému trenérovi a na druhé straně téměř stoprocentní alibi. Když bylo jasné, že rozum na to nebude stačit, bála jsem se chvíle, kdy se další vývoj zvrhne a mne zklame. Zbytečně - následující strany byly stejně pohlcující, protože King je prostě geniální. I mně vlezl do hlavy, zpochybnil nezpochybnitelné a donutil mě připustit existenci něčeho mezi nebem a zemí. Jedna z nejlepších Kingovek, které jsem četla.
Senzační. Goffa je geniální i bez Mika. Retrospektivní vyprávění v té době mladého začínajícího novináře je velmi působivé a silné. Další můj pocit byl neskutečný nadhled a obrovská životní zkušenost autora. Moc ráda bych si přečetla pokračování.
Pro mne je název naprosto výstižný - jako přes matný sklo, možná tuším, ale doopravdy nevím.
Sebastian Fitzek je pro mne záruka kvalitního thrilleru. Stejně jako Izolovaný, Sběratel očí byl napínavý, promyšlený, plný zvratů, prostě super četba. Bála jsem se nechutných scén, ale nebylo to tak hrozné. Už mám objednané další kousky autora.
Třešnička na dortu. Předposlední případ neobjasněné vraždy z Raffinova seznamu mého oblíbeného charismatického Enza přinese mnohá překvapení. Vyřešení předchozích případů se neslo v poklidném pátrání, kde byl prostor pro přírodu, degustaci vín nebo gurmánské recepty, kdežto tady to byl nervák od začátku do konce, protože do rozuzlení byla úzce vtažena i Enzova rodina. Přečetla jsem v rekordním čase, přestože nebyl víkend a stejně tak jako maris123 varuji - čtěte až po přečtení předchozích dílů.
Kdo nemusí povídky, nebojte se této knížky ... jsou to nádherné, emotivní, mikropříběhy se silným poselstvím, které spojují stejní lidé a kavárna, kde se dá aspoň na chvíli obelstít čas. Do tohoto předvánočního času jako dělané - mohu jen doporučit.
Začala jsem číst na základě nadšených komentářů zdejších uživatelů a udělala jsem dobře. Malá skupinka neznámých lidí v izolovaném omezeném prostoru, nehostinné počasí, nemožnost pomoci zvenčí a mrtvých přibývá .... trochu nenáročné, ale super čtení.
Podbrdské ženy jsou kronikou jednoho statku a tří generací žen, které v něm žily. V každodenní povinnosti a těžké dřině kolem zvířat, polí, chalupy, dětí a manžela v ubíjejícím necitelném stereotypu. Všechny tyto ženy jako mladé samozřejmě snily o úplně jiném životě, ale nakonec skončí v rezignované oddanosti stejně jako jejich rodiče a prarodiče. Autorku jsem neznala a mile mne překvapila.
Tak to byla smršť. Z komentářů jsem byla připravená na hodně paralelních vyšetřování, ale že takhle dokonale zapadnou do sebe ... no prostě paráda. Knihy Angely Marsons čtu zběsilým tempem a tahle nebyla výjimkou.
Na knihách Roberta Bryndzy se mi líbí to neskutečné tempo, které vás nenechá vydechnout. Erika je sice pořád individualistka a neřízená střela, ale vypadá to, že aspoň se svou bolestnou minulostí se jakž takž vypořádala. Stejně jako Peslikovi mi trochu chyběl motiv - PROČ vlastně. Nic to ale nemění na tom, že rozhodně stojí za přečtení - mně na to stačily čtyři hodiny v noci.
Trochu zklamání po bezvadné sérii s Davidem Rakerem. Zbytečně zdlouhavé, natahované, zdánlivě nesouvisející postavy a linky, které se sice protnou, ale žádné wow se nekonalo - 3,5 hvězdy.