hu_87 komentáře u knih
Podnětné, zajímavé, to bezesporu knize právem náleží.
Jenže. Tu bývá hodně otazníků, hodně ale. Introverze jako taková je něco, co je v menšině, na druhou stranu něco, co se v dnešní době hodně blahořečí - navzdory těm uřvaným extrovertům - a samozřejmě je na každém z nás, jak se naučíme naše povahové rysy vylepšovat podle toho, jak vyhovuje především nám.
Zpátky k tématu. Autorka se až moc zaobírá teoriemi, které ve výsledku jsou, jak se říká, k ničemu, protože nepřináší žádné objektivní fakta. Spoustu teorií, ale nakonec, co si z celé knihy odnáším? Zajímavé poznatky, kterých mohlo být o tolik více. Navíc, autorka se v knize zaobírá některými osobními příběhy, tudíž opět (pro milovníky "vědecké" literatury jako jsem já, je to velká škoda), v tu chvíli žádná objektivní a podložená fakta.
Někomu mohou ty příklady z praxe, které autorka uvádí, pomoci v nějaké té sebereflexi, pomoci do života, zamyslet se. Jsem ale hodně ráda, že jsem knihu pořídila za polovic. Plnou cenu by se mi za ní dávat nechtělo - a to obvykle nejsem, co se týče knih, nějaký šetřílek.
Zajímavé čtení a samozřejmě přínosná knížka, která se ale dle mého dala vcucnout do necelé třetiny jejího skutečného počtu stran.
Jsou tu zajímavé postřehy. Osobně nelituji, že knihu mám doma, jenže ten zbytek se prostě dočtete všude, kde se alespoň trochu píše o přesvědčování a vyjednávání. A když za sebou aspoň 2 knihy o vyjednávání a přesvědčování máte, nebude to pro vás nic extra světoborného.
Jedna z nejlepších knih na podobné téma, která se mi dostala do rukou. Velmi zajímavé a poučné, v praxi použitelné. Kdo se zajímá o ovlivňování, manipulaci, měl by si tuhle knížku rozhodně přečíst.
Opravdu super práce, pane Cialdini.
Myslím, že celkem oddechové a zajímavé čtení. Rozhodně nečtěte, pokud chytáte deprese z toho, jaké jsou lidi ovce :-)
Doporučuji každému, který psychologii buďto studuje, nebo se o ní zajímá. Ovšem také každému, kdo má o knížku zájem, doporučuji si nejprve přečíst Odhalené emoce - slouží jako doplňující studium této problematiky a osobně jsem ráda, že mám doma obě knihy.
Při nejrůznějších výrazech, kteří lidé používají, lze také využít rozmanitých interpretací.
Například některé výrazy, které se interpretují jako mírnější výraz naštvání, mohou prostě znamenat to, že se člověk intenzivně soustředí. Proto si myslím, že tohle téma může být stejně tak užitečné, naproti tomu se na povrch dostane několik možností a je jen na nás, jak odvodíme ty další. A to je právě potřeba vzhledem k tomu, jak člověka známe a jak moc se odchyluje od tzv. základní čáry (běžné chování u každého individua).
Osobně si myslím, že se klidně mohlo ubrat na počtu stránek. Takhle mi osobně přijde kniha zbytečně zdlouhavá. Tak jako tak, jedná se o velice intimní zpověď pacientky s psychotickým onemocněním (jako u prvního dílu), včetně toho, že zde autorka rozebírá i svou vlastní sexualitu.
Těm, kteří se zajímají o schizofrenní onemocnění, kniha pomůže v lepší orientaci toho, jak můžou tito lidé přemýšlet, uvažovat, prožívat.
Zásadně nesouhlasím s tvrzením, že si autorka vymýšlí problémy a že je vlastně normální. Když budu chtít být jednorožcem, neznamená to, že se jím opravdu stanu. Ale snažit se o to můžu.
Delší, delší... mohlo to být klidně o nějakých 200 stránek delší.
5 hvězdiček, pominu to že je knížka žalostně tenká.
Spíš oddechovka, obsahuje poměrně podnětné myšlenky (dle mého spíše k hlubšímu přemýšlení), ale když vezmu princip, tu hlavní myšlenku, knihu rozhodně nevnímám jako nadčasové dílo.
Když někdo opravdu miluje, pak pokud možno nesobecky (i když i to je věc k diskuzi), pokud možno s jistou dávkou pokory a tak dále - asi proto mi četba nepřišla nějak revoluční, protože tohle je snad samozřejmost a to, že nejrůznější podoby sobecké lásky, případně lásky motivované vlastním narcismem jsou nesprávné, snad tuší každý, kdo někdy opravdu miloval. A ta část obyvatelstva, co bere lásku k druhému jako závislost nebo kompenzaci svých vlastních problémů stejně s tímhle přístupem o štěstí s největší pravděpodobností neškobrtne. Alespoň co se oblastí lásky týče. Takže asi tak.
Můj dojem z knihy je takový, že se kniha dobře čte - navzdory některým zdejším komentářům - pro mě je takovéto čtení oddechovka a o náročnosti mám poněkud odlišnou představu.
Kdo se zajímá o chování člověka, psychologii, řeč těla, ať si to určitě přečte.
Autorka se sice věnuje možným obranám, které spíše připomínají takový trénink slovní sebeobrany, ale stále si kladu otázku, k čemu tolik zbytečných stránek předtím?
Nebo třeba, kdo kdy pochyboval o tom, že obětmi manipulátora se nejčastěji stávají lidé, kteří moc sebevědomím neoplývají, anebo lidé, kteří spíše myslí na druhé, než na sebe?
Ne, kniha mi nepomohla. Protože je spíše teoreticky, než prakticky zaměřená. Myslím, že vůči manipulaci se lépe ubráníte tím, když si spíše koupíte nějakou knihu o asertivitě (to spíš) nebo o tom, jak si zvýšit sebevědomí a když se lépe naučíte číst jak verbální, tak neverbální znaky těla druhých. Na tohle vám spíše doporučím knihy, které více využijete v praxi, než takovéto vyčerpávající příručky.
Autorka má vůči čtenáři jistou dávku empatického přístupu. Ale to mi na kvalitní a užitečnou knížku prostě nestačí.
Jedná se o vcelku komplexní průvodce, který je schopen vám přiblížit problematiku všeobecně rozšířeného fenoménu - lhaní.
Autorka postupně v kapitolách probírá různé znaky, které mohou (ale jak správně upozorňuje, také nemusí) upozorňovat na to, že není vše v naprostém pořádku. Co mi udělalo radost bylo, že tu probírá i lingvistickou stránku: např. to, že lháři spíše vypouštějí osobní zájmena; jaké slova mají tendenci používat; krom toho zde udává i příklady takových rozhovorů a blíže takové rozhovory pak rozebírá.
Dále se autorka věnuje věcem jako je i písmo (okrajově), to, že u lhářů spíše chybí načasování gest, probírá i jiné (někdy rozporuplné) znaky - jako např. nechtěná gesta a výrazy v tváři, fyziologické funkce apod.
Dále zde najdete informace o tom, jak třeba vést takový rozhovor, co dělat a nedělat. Zároveň se zde najdou rady do běžného života, ohledně lidské komunikace, takže se vše netočí jen kolem lhaní.
Můj názor je takový, že se knížka povedla. Když pominu tu příšernou obálku :-)
Jak to tak bývá, i tady se najde (alespoň pár) zajímavých postřehů, výzkumů apod.
Jedno velké ALE, ani mě kniha příliš nenadchla, ba co víc, četla jsem jí spíše s přemáháním. Těm, kteří se pídí po věcech, které ovlivňují naše myšlení, doporučuji spíše Mlodinowa nebo třeba Havenera.
3 hvězdy. Víc by byl hřích, míň by bylo zase nefér.
V knize je obsaženo mnoho zajímavých informací a myšlenek, o kterých jsem třeba ještě neslyšela.
Tento pán je mistr v tom, co dělá a ví, o čem píše. Ač je těchto příruček na řeč těla nepřeberné množství, spousta z nich má něco do sebe. Tato knížka je jednou z nich.
Na konci knihy je kupříkladu uveden seznam 'znaků' a co z těchto znaků (rozuměj řeči těla) můžeme vyvozovat.
Mimojiné zde autor uvádí různé rady, jak např.se bránit zájmu člověka, o kterého my nemáme zájem - jak poznat z pohledu očí člověka, na jaké jméno přítele v tu chvíli myslí - užitečné rady do vztahů (ať už v rámci osobního života nebo ne) a i jak jednat s druhými. Dobré je, že nás autor často seznamuje ze situací z vlastních zkušeností v životě , a tím čtení dost usnadní.
Relativně dobrá knížka, chvílemi mi přišla jako taková všehochuť, ale jak už to u příruček ohledně řeči těla a tak podobně bývá, podnětné informace tu určitě uvedeny jsou.
Dokonale se hodí jako takový malý začátek, když se chcete více dozvědět o řeči těla. Fexeus ví, o čem píše a taky moc dobře ví, jak čtenáře zaujmout.
Pozoruhodně čtivě napsané, nechybí ani dostatečná srozumitelnost. Kniha se hodí každému, kdo chce zlepšit své rétorické schopnosti, včetně těch argumentačních. O příručku k altruismu se rozhodně nejedná - když vezmu v potaz některé rady + samotný název - ale i tak vám kniha pomůže se zamyslet nad tím, jaké techniky využívají druzí lidé zrovna na vás, na kolegy v práci, blízké lidi a jak na takové techniky i reagovat. I pokud nejste vy ten, kdo by tyhle techniky chtěl osobně využívat, přesto v knize najdete značný přínos.
Je zde obsaženo spoustu rad, včetně toho, jak ukončit nepříjemnou diskuzi, jak působit věrohodněji při lhaní; a abych nezapomněla, nechybí ani teoretická část, kde nás autor seznamuje s kognitivními zkresleními - což mi chvílemi připomínalo Kahnemana a jeho "revoluční dílo", akorát v mnohem čtivější formě. A co hlavní, také radí, jak tyto kognitivní zkreslení využít v praxi, pro náš prospěch. Poté následují konkrétní argumentační klamy, triky apod.
Dávám 5 hvězdiček a doporučuji.
Co oceňuji na knize je např. návod, jak s takovými lidmi jednat. Jinak bych hodnotila asi průměr. Možná si i něco uvědomíte, zamyslíte se nad něčím. Nebo někým. Jestliže jste nuceni s někým takovým jednat, nebo se stýkat (např.člen rodiny...),...
Knížka se čte koneckonců dobře a pojednává se tu o něčem, co je tak běžné a zažité, že možná to je ten důvod, proč nás to svádí k myšlence, že nám kniha nemá nic moc co nabídnout. Proto ty 4 hvězdy.
Teoreticky i prakticky zaměřená kniha, která je svým způsobem přitažlivá.
Proč?
To je jednoduché. Autor nás čtivou formou seznamuje s fakty a postřehy, které snadno využijete i v praxi. Dále se neopominula ani grafická stránka věci, takže si díky tomu informace lépe vštěpíte. Jsou využity příjemné odstíny, včetně barevného zdůraznění některých slov v textu.
Sečteno podtrženo, kniha (alespoň u mě) vzbuzuje dojem ne až tak náročného čtení a tudíž se čte lehce.
Co mi trochu vadilo - něčemu se podle mého mohl věnovat obsáhleji. Ale co. Ten, kdo se o tohle chce zajímat více, si najde jiné, doplňující knížky.
Ano, tohle je opravdu knížka, která splňuje kritéria pro příručku, jak se slovně bránit.
Samozřejmě, i zde se najdou jisté nedostatky. Přesto si myslím, že tohle je kniha více uplatnitelná v praxi a lituji, že jsem nesáhla rovnou po této.
U sebeobrany od Pohma mi chyběl ucelenější pohled na celou problematiku. Knihu tudíž vnímám jako užitečnější.
Místy může čtení v této knize vypadat jako poněkud náročnější nebo náročnější na soustředění. Užitečných rad a myšlenek zde najdete ale dost. Poznatky, které využijete i v praktickém životě, se hodí vždy.
Lidská komunikace sem tam splňuje kritéria pro opravdu zajímavé a napínavé okamžiky. Veškeré knihy, které se jí věnují, proto velmi oceňuji.
Ten větší červený nadpis v názvu knihy je celkem zavádějící.
Co tím chci říci? Kniha je spíše motivační. Rozhodně ne manipulační. K nějakému zamyšlení, proč ne. Pokud vám nevadí, že kniha jako taková je spíš obecněji podaná.
Osobně znám mnohem lepší publikace na téma mezilidské vztahy, jednání s lidmi apod.