hu_87
komentáře u knih

Na to, že se jedná o jednu z mnoha knih na tohle téma, se jedná o mimořádně čtivý text, který je doplňován tabulkami, zvýrazněnými částmi a co hlavně, zajímavými postřehy. Samozřejmě se nejedná o jakýsi kompletní atlas všemožných gest a jejich možných významů, ale musím uznat, že se kniha četla skoro sama.
Důležité je si z textu něco odnést, ale hlavně se naučit promýšlet nejrůznější možnosti. Jak sám autor zdůrazňuje, je vždy třeba pátrat po doprovodných gestech a jejich příčinách a nespoléhat se pouze na jedno.


Užitečné a praktické. Ještě, že ji mám doma. Více takových knih, prosím.


Knížka by to byla chvílemi i využitelná, ale pardon - kdy v praxi - zcela s plným ohledem na možné následky - využiju třeba některé z autorových zaručeně vtipných reakcí, díky kterým bych si akorát vysloužila posměch?
Najdou se zde zajímavé postřehy, které budou ale pro ty, kteří se aspoň trošku věnují lidské komunikaci, ohranou písničkou. Jsou povedené knížky, toto moc kritérium povedené knížky nesplňuje. Plusem je, že autor píše čtivou formou.


Objektivně kniha vše podstatné splňuje. Obsahuje hlavně různé rady. Mně osobně tyhle a další podobné příručky, jak se lépe pochopit, nějak nesedí. Pokud v tom někdo vidí cestu, jak si lépe porozumět, ať si zkusí knihu pořídit. Mnohým lidem může očividně pomoci.


Jedná se o výcuc jednotlivých signálů, které mohou, ale nemusí, značit to, že nám druhý lže. V tom je to úskalí, protože se stejně tak dobře může jednat o projevy, které doprovází klasickou nervozitu, která nemá se lží nic společného.
Kniha je stručná, možná si myslím, že by mohla být detailněji rozebraná. Joe Navarro má některé dost poměrně čtivé knížky a zrovna u něčeho, co pojednává o něčem tak běžném, jako je lidské lhaní, se mohl klidně rozepsat více.
Přesto dávám plný počet hvězdiček, protože je to poměrně zábavné čtení, klidně i jen tak na cesty. Autor dobře ví, o čem píše a zahrnuje do psaní i vlastní zkušenosti, to především oceňuji.


Mně se knížka líbila. Autorka v ní otevřeně a čtivě popisuje boj se složitou nemocí. A občas s ještě komplikovanější medikací.


Knížka to je dobrá, čtivá a podnětná. Čte se skoro sama.
Bohužel tím, jak autor do knihy zakomponoval teorii, která chvílemi nabývá dojmu učebnicového textu, se tento dojem někdy trochu kazí. I tak musím dát plný počet hvězdiček, protože ke knize se budete rádi vracet. Hravě prorazí v konkurenci.


V knize je uveden výcuc možných situací a teoretických reakcí na ně. Nejedná se o vyloženě obecnou příručku v pravém smyslu, jak jednat s lidmi. K tomu slušně poslouží knihy jiné.
Pro někoho to může být zbytečné čtení, protože spousta věcí nám může připadat jasná. V praxi to tak ale často spíš nefunguje.
Jestli vám pomůže tahle knížka v praxi, musíte zjistit sami.


Užitečná a podnětná knížka. Pokud jste zaměření primárně na něco, co využijete v reálném životě, tak tohle je něco pro vás. Čtivé a srozumitelné. Nelituji toho, že jí mám doma, vyplatilo se.


V prvé řadě je třeba říct, že se jedná o učebnici, kde se primárně probírají různé "znaky" v písmu a co mohou tyto věci znamenat, značit. Pro někoho může být trochu matoucí občas poměrně dlouhý výčet možných interpretací. To pak může tak trochu zavánět Forerovým efektem.
Narozdíl od jiných komentujících si naopak myslím, že kniha je přímo ideální pro začátečníky. Výhodou je právě poměrně velká přehlednost, systematičnost.
Některým kapitolám se autor pak věnuje pouze v rámci možností, to je pak v případě bližšího zájmu se poohlédnout po jiné literatuře.
V něčem mi více vyhovovala grafologie od Romanové (Rukopis klíč k osobnosti), tam se něčemu věnuje více do hloubky než pan Jeřábek.
Mohu ale říct, že tahle knížka pro mě byla vhodným úvodem a určitě můžu doporučit. A vůbec by mi nevadilo, kdyby kniha měla dejme tomu o nějakých 50-100 stránek více.


Podle mě se tato příručka povedla. Myslím ale, že se v knize těch příběhů objevuje až moc, ale to je možná jenom můj dojem.
OCD je zákeřná nemoc a je jedině dobře, že existují takové a další podobné knihy, které se jí věnují.


Poměrně nezáživné a opakují se stejné věci pořád dokola. Muži mají vizuálně-prostorový talent a ženy rády mluví. A s tímhle se autoři ohání skrz
skoro celou knihu.
Nemůžu říct, že v knize není třeba nic zajímavého. Spíš mi to přijde jako typický bestseller v rámci těchto a podobných populárních knížek: vcucneme do knížky pár faktů, které budeme rozebírat pořád dokola, přidáme pár rádoby vtipných věcí a k tomu přidáme dodatek, že po přečtení této knihy vlastně něčemu, či někomu, více porozumíte: v tomto případě druhému pohlaví.
K tomu se u knihy vyskytují některé, mám dojem že dávno vyvrácené stereotypy, které autoři podsouvají jako podložená fakta. Radši buďte empatičtí, pozorujte lidi kolem sebe, než si kupovat něco tak zbytečného, jako je tohle. Homosexuální muži že jsou promiskuitní? A to řekl kdo, nějaká studie z dob opicí, nebo tihle dva rádoby vtipní autoři? A co si z knížky nakonec odneseme, pár rádoby vtipných vtipů (a ještě kreslených) a to, že chlapi jsou dobrý v mapách a nejsou moc na emoce a ženský jsou vlastně na co, na ty emoce.


Asi prvních cca 60 stránek byl pro mě boj. Možná proto, že to ztrácelo na přehlednosti, právě díky těm kazuistikám, které šly prakticky za sebou.
Chvílemi se mi to četlo opravdu špatně. Účel kniha ale splnila.


Nečtěte, pokud jste od přírody paranoidní.


Docela fajn. Co mi vadilo, byla poměrně vyčerpávající historie psychosomatiky. Něco se četlo lépe a něco hůře a i když si z knížky odnáším poměrně dost, mám dojem, že mi tam ještě něco chybí.


Četlo se to dobře, i když se to dalo stěsnat na mnohem méně stránek. Občas nabývám dojmu, že autor má vysvětlení i pro něco, co vyžaduje bližší zkoumání.


Celkem srozumitelné, snadno pochopitelné. Za mě podnětné čtení.


Myslím, že kniha je srozumitelná i pro naprosté laiky. Pro milovníky témat lidského mozku, neurologie, je to příjemná oddechovka. A pro ty laiky možná prozření.
