hu_87 komentáře u knih
Beru to jako takové volné pokračování titulu "Genialita ptáků", který je zaměřen více všeobecněji, na ptačí žití, fungování a chování, než na primárně vyzdvihování jejich schopností, o kterých si my lidé můžeme samozřejmě nechat leda zdát. Knížka se hodně povedla.
Zajímavá kniha s pěkně zpracovanou grafickou stránkou, která to celé tak nějak oživuje...
Kombinace osobních dojmů, zážitků, všemožných šíleností, se kterými se museli jako lékaři vypořádat. Jako jo, proč ne. K tomu je zde nějaké to množství fotografií, ať už z toho "cestovatelského" hlediska, ale hlavně z lékařského hlediska (fotky z různých operací - ale není čeho se bát, nic extra drastického, je to spíš takové zajímavé a oživující).
Na toto téma asi nejlepší kniha u nás na trhu, místy má sice takový učebnicový nádech, ale pro studenty nebo zájemce o to, jak vlastně lidé uvažují, s jakými myšlenkovými klamy se můžeme setkat atp., bude knížka skvělou volbou.
Nutno podotknout, že je zde obsaženo více informací a pojmů, včetně různých "efektů", o kterých jsem v podobných knihách ještě předtím nečetla.
Edice ZIP opět přišla na trh s takzvanou knižní lahůdkou - pěkně zpracovanou, těžkou a hutnou bichlí se spoustou zajímavých informací. Každá kapitola je rozvržena na 2 strany, z nichž jedna obsahuje nějakou související ilustraci.
Jednu hvězdu strhávám za fakt, že je velmi málo prostoru věnováno např. medicíně Arabů, ve starém Řecku/Římě, prostě tyhle vyloženě dřívější civilizace. Je to škoda.
Mě knížka teda mimořádně bavila, je tu opravdu hodně kapitol o různých zvířatech a zajímavostech o nich. A i když jsem spoustu z toho věděla, i tak mi knížka přišla fakt zajímavá.
(SPOILER) Kniha je určena především lidem psychologií nedotčeným, případně lidem, kteří nejsou zvyklí o těhle věcech přemýšlet - myslím tím přemýšlet o sobě, o důvodech našeho jednání a zkrátka o tom, že ne všechno se nutně řídí naším rozumem.
Pro jiné bude kniha spíše zklamáním. Nečekejte vědeckou a seriózní literaturu, spíše jde o soupis jakýchsi myšlenek, na které nebylo třeba těch 224 stránek (protože to je na takovou knížku až až) a jednotlivé kapitoly mají spíš jen nastínit úhly pohledu autorky - ano, jistě, spousta z toho pravda sice je, ale vydávat kvůli tomu celou knížku? To teda nevím.
Takže jen takové varování pro ty, kteří si od knihy slibují něco, co nemůže splnit...
Na první pohled poměrně úzce zaměřená publikace, po přečtení je to mimořádně poučná a zajímavá knížka, ve které se dozvíte hodně zajímavostí ohledně problematiky poruch autistického spektra. Knížka je primárně zaměřena na smyslové vnímání a jeho různé "distorze" v případě PAS, přecitlivělosti na různé smysly, ale i jevy jako je např. synestezie. Kapitoly jsou doplněny i různými citovanými zkušenostmi různých osob s autismem/AS.
O téhle knížce jsem já osobně donedávna nevěděla, proto jí chci doporučit absolutně všem, které problematika autismu zajímá, protože přesně tohle by měla být jedna z prvních knížek, které byste si měli přečíst. Protože je tu pěkně propojené na první pohled úzké téma, které se ale dotýká téměř celé problematiky, symptomů a potíží osob s autismem.
Zajímavý náhled do problematiky čelních laloků a jeho nejrůznějších patologií. Kupříkladu jaké chování můžeme očekávat od člověka s určitým poškozením (pre)frontální kůry, jaké reakce nebo jaké budou jeho reakce na bolest. Autor nezapomněl ani na problematiku ADHD nebo schizofrenie - a jak tyto poruchy souvisí s čelními laloky. Zkrátka a jednoduše je to zajímavá knížečka, zaměřená převážně na obecně syndromy čelních laloků a funkce čelních laloků jako usměrňovatele a jakési sociální "zralosti" a propojení čelních laloků a možné patologie. Ideální volba pro psychology, neurovědce, neurology, doktory obecně, prostě pokud se chcete dozvědět víc o těch tradovaných a adorovaných čelních lalocích, určitě zkuste tuhle knížku. A možná se dozvíte i víc, než jste původně čekali (viz třeba kapitoly o tom, jak tito lidé obvykle reagují, když mají kreslit jednotlivé tvary a co jim dělá potíž).
Na našem trhu se jedná o absolutně nejobsáhlejší a nejlepší publikaci na tohle téma. Opravdu doporučuji, všichni zájemci budou knihou určitě nadšení.
Je to taková kombinace psychodynamiky, fenoménu ženství a mužství a agrese, násilí a psychologie moci. Knihu ocení především psychoanalyticky zaměření čtenáři, kteří jsou plni očekávání kapitol o nejrůznějších psychoanalytických modelech, egu, ale i různých forem psychopatologie.
(SPOILER) Skvost mezi naučnou literaturou, která je zaměřená na psychologii dětí a dospívajících a diagnostiku. Kapitoly jsou přehledné a srozumitelné, samozřejmostí je i úvod do problematiky, takže se v žádném případě nejedná o pouhý výčet různých diagnostických metod, právě naopak - kniha je velmi pestrá, zajímavá a využijí ji hlavně studenti psychologie (protože v knize je hodně zajímavostí, které vám třeba na hodinách tak úplně nezmínili). Jak název napovídá, učebnice je zaměřená na psychologii dětí a dospívajících, takže je to místy taková kombinace "Dětské klinické psychologie" od nakladatelství Grada a obsáhlejší psychodiagnostiky. Diagnostických metod je tu nespočet a samozřejmostí jsou i kapitoly ohledně např. emočních a úzkostných poruch u dětí, pervazivních poruch a poruch schizofrenního spektra či školní zralost a její diagnostika.
Z hlediska tématu je tato publikace zcela dostačující a je ideální volbou pro každého, kdo zná osobně někoho s autismem/Aspergerem a chtějí vědět některé věci ze života těchto lidí, ale co hlavní - knížka je především určena rodičům dětí s PAS a obsahuje kapitoly jak např. dítěti říct, že má autismus nebo jak tohle sdělit učitelům či spolužákům.
(SPOILER) Životní příběh úspěšného člověka, který byl ve svém dětství velmi traumatizován a poté si jeho ego (nebo hlava? duše? atd.) vytvořilo síť několika identit s různými jmény a různými projevy, slovníkem a styly chování.
Je opravdu brilantní, jak je tu možnost nahlédnout nejen do Robertovo identit a jejich chování, ale i přístupu toho terapeuta. Jakože perfektní pasáže ve stylu: *Terapeut: Je tu někdo, kdo by chtěl ještě něco dodat? (Robert začne najednou rychle mrkat a jo, opravdu se někdo ozval, ale ne Robert).*
Klíčem k léčbě je integrace. Jakoby propojení. Smíření. Spolupráce jednotlivých alter identit a možná zjištění, že některé nejsou tak děsivé, jak se na první pohled zdají být.
Cenný je i ten konec. Nejen nahlédnutí do procesu psychoterapie a samotných projevů disociativní poruchy identity (nebo mnohočetné poruchy osobnosti), ale i samotné "čiré" teorie právě na tom konci, sepsané Robertovým terapeutem.
Jakože povedlo se a navzdory tomu, že těch identit tam není málo, je to napsané jako celek přehledně, že se v tom neztrácíte nebo tak.
No takhle - nejdřív je třeba si ujasnit to, komu zhruba je knížka určena. Jinak bude reagovat člověk biologií nedotčen a člověk, který z přírodních věd minimálně maturoval, k tomu se o přírodu zajímá atp.
Ti z první kategorie - biologií nedotčení - těm je primárně knížka určena. A je sepsána dobře, srozumitelně, překladatel taky odvedl kvalitní práci, takže je tam znát jakási "uživatelská přívětivost".
Ti, kteří něco o přírodních vědách už ví, z knížky nebudou mít takový užitek, jako lidé biologií nedotčení.
Ono je to znát už z toho názvu. Biologie v pěti lekcích (5 delších kapitol, kde autor rozebírá různé zajímavosti a zákonitosti z přírodních věd) - nejedná se o odbornou učebnici nebo studii. Prostě je to pěkně napsaná, útlá knížečka, která si klade za cíl rozšířit znalosti biologie mezi širší publikum. A to se povedlo. Takže opravdu nerozumím hodnocení s jednou hvězdou...
(SPOILER) *SPOILER ALERT A VAROVÁNÍ PRO TY, KTEŘÍ SI OD KNIHY SLIBUJÍ MNOHO Z OBLASTI PSYCHEDELICKÉ TERAPIE*
Název je poměrně zavádějící, protože ohledně psychedelických zážitků - je jim věnováno pouze několik stran, vzhledem k celkovému rozsahu knížky jsem čekala, že těch psychedelických zkušeností prostě bude víc, ne že zmíní asi dvakrát svojí zkušenost s ayahuascou a s tím jedním kaktusem tuším (? ale nejsem si jistá) (ale zase se musí uznat, že tyhle části byly sepsané hezky, autenticky, aka ne každá zkušenost s ayahuascou musí být procházka růžovým sadem).
Psychedelická terapie jakoby propojuje, donutí uvědomit si a vidět věci holisticky a je jen na nás, jak s tím naložíme. Může pomoci, ale spíš nám ukáže cestu a je naše volba, jak to přijmeme.
Co oceňuji je fakt, že ta hlavní myšlenka - někdy je fakt lepší myslet tím srdcem - je tu znát, sama autorka má diagnostikovanou autoimunitní nemoc a je zde pěkně znát vztah stresu, přepracovanosti a následného relapsu onemocnění.
Celkově se jedná spíš o cestopis (upozornění pro ty, kteří si od knihy slibují to, co nemůže jako celek nabídnout), protože autorka hodně cestovala a navštívila poměrně hodně států a knížku ocení spíš studenti zeměpisných oborů, než nadšenci pro psychedelickou terapii, které zde opravdu není příliš...
Zato o různých státech se tu dozvíte až až. Je to mix deníku, několika málo zkušeností s psychedeliky
Kardaras nám nabízí výjimečný pohled na problematiku, která se týká nás všech.
Naší i budoucí generace. Dětí, které každodenně dochází do školy a dospívajících, jejichž mozky se postupně vyvíjí.
Osobně jsem doteď spíš všude slyšela něco ve smyslu "Videohry nezpůsobují násilné chování" nebo názory, které se spíš videoher obecně zastávaly a podporovaly názor, že možnost - byť ve virtuálním světě - povraždit půlku města s sebou nenese žádné extra rizika.
Svítící děti, jakožto generace extrémně hbitých palců (u mobilů) či ukazováčků (počítače) mají problém. Řekněme si to na rovinu. Přehnaná propagace techniky ve školství, ale i ve volném čase prostě je špatná a má ohromná rizika na budoucí reakce a chování uživatelů těchto vymožeností.
Číst místo hmotné knihy vonící papírem e-knihu, která nám svítí do obličeje není v pořádku. Krom toho, z e-knihy si toho tolik neodneseme jako s voňavé knihy s reálnou vazbou.
Nebo mobily - je prokázáno, že studenti se s mobilem v blízkosti hůře soustředí a z přednášek si toho odnáší znatelně méně. A to jim ten mobil může jen ležet na lavici či ho mohou mít v kapse a nemusí ani "surfovat".
Technologie jsou všeprostupující.
Pařit pravidelně 12 hodin v kuse třeba takový CoD může s sebou nést mnoho rizik, potencovat větší tendence k agresivnějšímu chování a znecitlivovat jedince, který třeba nebude tolik soucítit s oběťmi násilí obecně. K tomu si připočtěme spánkovou deprivaci, nedostatek pohybu dolních končetin, smyslové přetížení blikající obrazovkou - a ano, správně. Klidně se může stát, že se postupně stírají rozdíly mezi realitou ve hře a realitou tady venku.
Jsou zaznamenány případy (a v budoucnu jistě budou další), kdy rodiče dětem odebrali jejich oblíbenou hru a skončilo to třeba tak, že mamka s taťkou měli kulku v hlavě nebo to v lepším případě skončilo "jen" zdemolováním obýváku.
Samozřejmě nemůžeme vinit takové videohry, že absolutně můžou za všechno špatné, či že tu nehrají ještě další intervenující faktory .To by bylo špatné a sám autor vždy uvažuje o dalších možných proměnných.
Tyto a ještě mnoho případů nám autor v knížce nabízí. Berme tuto knížku jako takové velké varování pro nás pro všechny, pro všechny ty děti i dospělé pravidelně osvícené modrým světlem z mobilu či notebooku.
Moc hezky zpracované téma, převážně ve formě rozhovoru (otázka/myšlenka - následná odpověď); takže všechno je hezky přehledné a členěné na jednotlivé kapitoly (např. obřady, víra šamanů v přírodu atp.).
Tak tohle je ve-e-e-lmi povedený kousek! Jedná se o odbornou literaturu, tzn. veškeré tradice, zvyky spojené s tímto druhem náboženství. Vřele doporučuji!
Velmi pravdivá a na druhou stranu neskutečně smutná knížečka (stejné rozměry a formát jako "Odpustit druhým, odpustit sobě") , mnoho hezkých citátů a autentických myšlenek. Alias - není třeba vyšplhat na tu nejvyšší horu světa a mít ty nejlepší zážitky. Někdy stačí prostě být, užívat si daný moment a nesoutěžit s druhými v tom, o kolik lepší fotku přinesu na instáč nebo facebook.
Nevím, nevím, Jaromíre, jestli to byl dobrej nápad. Mystika, co je to - ano. Schizofrenie, co je to, definice - ano. Ale nějaké rozsáhlejší propojení? Nic. Zato je notná část knížky věnovaná historii smýšlení (hlavně zaměření na hlubinný směry).