Hwaelos komentáře u knih

Alex Ross je nafouknutá bublina. Samotný fakt, že na hrdinovi vidíte každý detail kůže, znamená jen to, že si s tím dal hodně práce (což si vzhledem ke své pověsti může dovolit). Ve výsledku to ale vždycky nakonec vede k tomu, že Superman vypadá tak na padesát+ a zbytek jeho crew na pětačtyřicet po deseti letech nezřízeného chlastání. To je daň za ztvárňování podočních váčků a detailů vrásek.
Jakkoli paradoxní to u obřího obrazového alba je, v tomto případě to táhne příběh. Sice nekomplikovanej a lineární, ale se zajímavou premisou a dobře zvoleným point of view v podobě Manhuntera.

1 18.12.2018

RŠ a jejich úžasná nová dobrodružství je zajímavým titulem. Název působí, jakoby byly čtenáři servírovány nové komiksové povídky v duchu původní předlohy, skutečnost je spíš taková, že většina autorů se ani nepokouší na ducha RŠ navázat, protože by to v dnešní době působilo spíš směšně. Jde tedy o více či méně parodické či jinak posunuté motivy, které si tvůrci vypůjčují. Což je asi dobře, jen je třeba si to uvědomovat. Kvalita příspěvků je po literární i kresebné stránce hodně nevyrovnaná a jen několik z nich skutečně vyčnívá nad průměr. Co rozhodně stojí za čtení je samozřejmě Pavel Čech (Mirek se zapovídává s Vlastou), povídka Vojtěcha Maška o imaginárních kamarádech J. Foglara, svérázné zapracování Hagenovské legendy od dvojice Šinkovský/Ticho762 a Poslední léto RŠ od Tučapského. Tedy vlastně samí zavedení autoři. Příjemně mě překvapila povídka Dnes je venku podivné nebe od Marka Pokorného, kterou jsem si musel "přečíst" několikrát, abych ji vůbec pochopil. Za absolutní vrchol ale považuju dva kousky, jejichž pokračování bych si vlastně hrozně rád přečetl. Zaprvé hororová variace na Kingovo "To", kde nahrazuje Pennywise Široko od dvojice Blažek/Šimečková. A hlavně napínavej špionážní příběh z druhé světové "RŠ v ohrožení" od Josefa Danglára.

1 24.11.2018

Jessica Jones rozhodně není tragédie a patří k tomu lepšímu, co se do NHM dostalo. Má to nicméně několik "ale". Oproti jejímu příběhu s Max řadě je tohle fakt čaj a z podstaty JJ je vykoštěno to, co na ní bylo zajímavé a jiné. Kromě toho není The Pulse vlastně příběhem Jessicy (minimálně v začátku řady, který je tady přetištěný, má vlastně jen minimální roli). A k tomuhle všemu ještě kresba Marka Bagleyho... Jeho divnej karikaturní styl se mi nelíbil už v Ultimate Spider-Manovi a sem nesedne už vůbec. Oproti Gaydosovi (JJ Max) je to hodně ledová sprcha.
Jinak je příběh s Osbornem vlastně fajn, ale člověk se nemůže zbavit dojmu, jak se všechno děje tak nějak samo, bez větší iniciativy všech protagonistů. Kdo je vrah se zjistí velmi rychle a další peripetie vlastně nejsou veškeré žádné.

1 17.11.2018

Je to spíš 3,5 hvězdy. Jde o jeden z lepších dílů NHM. A především jde asi o první kus, kdy mám pocit, že retro je stejně dobrý jako hlavní příběh. Asi je to tím, že je retro oboje (odstup vydání mezi minisérií a cameem ve Spideym je jen rok). Minisérie je kvalitní po příběhové stránce. Zamrzí jen to, že dialogy jsou strašně šroubované, což postavy zneživotňuje. Člověk má prostě pocit, že postavy jsou tu jen věšáky na ohrané repliky. Ale je super, že Cloak a Dagger u nás vůbec vyšli, protože jsou to postavy spíš z okraje univerza Marvelu - a jako takové jsou morálně míň jednoznačné, rozporuplnější a drží se víc při zemi (tzn. daleko od übermenschovských střetů s pestrobarevnými záporáky). To vždycky potěší.

1 27.10.2018

Prostřední příběh s inscenovaným soudem, v němž je žalobcem Grim Reaper, je prima a upřesňuje některé komplikované události, které se pojí s originy Visiona a Wonder Mana. Oba zbývající kousky jsou spíš do počtu.

1 09.08.2018

Díky One-Above-All za Abnetta! Ten totiž nakopl marvelovský vesmír (teď mluvím opravdu o mezihvězdných dálkách!) jako nikdo jiný a vdechl vcelku ordinérním postavám nový život. Příběhu o vpádu Rakoversa ovšem předchází ještě jeden kolosální příběh - Annihilation - který u nás bohužel vyjde nejspíš jen v podobě dvou ukázek (NHM: Nova a Star-Lord). Novův příspěvek je zásadnější a je radost ho číst, ačkoliv po něm zůstává určitá pachuť z toho, že český čtenář nedostane kompletní story. Oproti tomu bez čtyř zcela nepropojených dílů Novova originu bych se klidně obešel. Oldschool tentokrát tvoří polovinu svazku, a to je prostě trochu moc.

1 11.06.2018

Davisův příběh z alternativní reality je po stránce struktury prostě dobrý - rozehrává politickou detektivku, hravě nakládá s DCčkovskou mytologií a přes množství postav má čtenář pořád přehled. Ve všech ostatních ohledech je to ale spíš podprůměr. Dialogy jsou zoufale popisné a/nebo nabubřele patetické a kresba ordinérní (jak by se sem hodilo používání temnějších, monochromatičtějších koloringů!). Není to samozřejmě fér srovnání, ale člověku to nedá, aby nepřemýšlel, co by s tím tématem svedl scenárista jako Moore.

1 10.04.2018

Tenhle "dospělý" titul z řady Marvel Knights je tak trochu schizofrenní. Co do výstavby příběhu jde o jeden z nejlepších titulů, jaké lze v UKK číst. Ačkoli se to tak sugeruje, nejde vlastně o detektivku, která by směřovala k odhalení, kdo za tím vším peklem pro Ďábla stojí. O tom, že tato linie je poddružná svědčí fakt, že celý poslední sešit je věnovaný pouze jakémusi "doslovu", v němž se DD vyrovnává s překonanou krizí, jakož i skutečnost, (spoiler) že hlavním padouchem není žádná ikona typu Kingpina, ale zlomený chlápek, který chtěl alespoň jednou před smrtí něco dokázat (všechna čest tomu nápadu zaangažovat jako hlavního protivníka směšného druholigového záporáka). Dokonce i Bullseye tu má jen epizodní - i když klíčovou - roli a vyřešení celé zápletky čtenáři (ani hlavnímu hrdinovi) žádné uspokojení nepřináší. Ne, celé Smithovo vyprávění je především o obyčejných démonech uvnitř nás a o věčném boji s nimi. A to je super. Co tomu ale podráží nohy, jsou frázivité, papírem šustící dialogy (tak vzdálené Bendisově konverzační lehkosti) a Quesadova ohavná cartoonová kresba, v níž i Karen Page a Black Widow vypadají jako ošlivé napodobeniny člověka.

1 17.02.2018

S 27. dílem NHM přichází poměrně zásadní komiks, který má pak dalekosáhlé budoucí dopady (zejména v podobě Klanu M), takže je super, že to tu vyšlo. Problém samozřejmě je, že jde o starou osmdesátkovou záležitost s množstvím vysvětlujících panelů a utahanými dialogy. Celkově ale dobrý.

1 09.02.2018

Navzdory úporné snaze zapojit béčkové hrdiny (a zkoušet přesvědčit čtenáře, že jsou právě tak hustí jako Superman a Wéwéčko) a navzdory klasickým Johnsovým megalomanským tendencím (občas se na dvojstraně mihne až třicet hrdinů, aniž by půlka z nich měla nějakou roli v příběhu) se nedá JLA upřít to, že dokáže zaujmout a vtáhnout do děje. Jenže chybí míra - ponejvíc právě v počtu zapojených postav, ale možná ještě zřetelněji ve způsobu rozehrání eventu. Zatímco u Marvelu rozumíme základnímu příběhu velkých událostí díky jedné knize, která má okolo sebe cloud prequelů, sequelů a tie-in one shotů, jež čtenář nemusí znát, DC takhle očividně nepracuje. JLA sice doplňuje logické a kauzální díry v posledním dílu Ligy spravedlnosti, ale ani teď není příběh ucelený, konzistentní a především uspokojivě fungující v knize (lze přesvědčit čtenáře, aby si kupoval tři různé řady sešitů, pokud mu to bude ve výsledku navazovat do jednoho smysluplného a časově uspořádaného příběhu - v souborném vydání je to ale maglajz, protože člověk neví, kterou kapitolu - tj. sešit - kterého knižního svazku by měl číst po čem).

1 14.01.2018

Vcelku povedená věc. První představení Panthera ve FF překvapivě baví a je jedním z lepších šedesátkových kousků. Aaronův počin zasazený do Tajné invaze potěsil progresivní kresbou a střídmým, atmosférickým koloringem. Je ale hodně uspěchaný a vcelku lineární. Jednalo by se o zajímavější kousek, kdyby byl zasazen do celkové skládanky skrullského takeoveru...

1 26.12.2017

Chytře napsaný brak. Chytrý, protože Morrison sype z rukávů dobré nápady a odkazy na kdeco. Brak proto, že samotná premisa příběhu implikuje, že známí hrdinové z JLA jsou "dobří", protože takoví musejí být, čímž pádem se z nich stávají ploché figurky bez hloubky. A jejich protějšky jsou "zlé", protože protiklady se musejí vyvažovat.

1 20.12.2017

Další potvrzení toho, že japonští autoři mangy neumějí psát dialogy. Až na čestné výjimky (Bleach, Death Note) zní to, co postavy v bublinách vypouštějí z pusy Evropanovi nepřirozeně a tak nějak neživotně. Příběh je sám o sobě tak nějak... japonsky bizarní. Trochu nechutností, trochu brakového campu. Přes to všechno se musí Rybám přiznat, že ve čtenáři zanechají znepokojivý pocit. Tak trochu jako Vetřelec (ostatně v propojení mechaniky a organiky a ve faktu, že jsou lidem do tělních otvrorů strkány různé věci, které by tam být neměly, je ta podobnost s Vetřelcem velmi nápadná).

1 07.10.2017

Překvapivě velmi dobré - obzvlášť vezmeme-li v úvahu, že jde o příběh z počátku osmdesátých let. Kresba - a zejména její koloring - srážejí dobře napsaný příběh poněkud dolů, ale celkově jde o dobrý výběr.

1 04.10.2017

Esence marvelovského braku sedmdesátých let. Doba, kdy žánr zažíval renesanci ve filmu (Vymýtač ďábla, Texaský masakr...), se přetavila do nudných komiksových kreací se zoufalými dialogy. Číst tenhle výběr je - až na výjimky (Man-Thing, částečně Drákula) - skutečně horor.

1 04.09.2017

Super. U tohohle bych určitě uvítal pokračování víc, než u Bendisova runu, který nedávno odstartoval u Crwe. Jen je škoda, že se to díky vydání v NHM v blízké době jistě nestane.

1 29.07.2017

Už dlouho si říkám, že bych si někdy chtěl přečíst nějakej komiks, kterej se spíš zaměří na obyčejnej, všední život superhrdinů, než na jejich potyčky s maskovanýma grázlama. No, a Season One, převyprávění to původního X-meního originu, to v podstatě splnili. Je to zkrátka čtení o obtížnosti dospívání, když je člověk odlišnej, a všechny ty souboje s jinými mutanty a Magnetem jsou tak vlastně jen tak mimochodem, jako by na nich ani nesešlo. Za mě super.
A překvapivě i God Loves, Man Kills není vůbec špatný. Na to, že jde o věc z osmdesátých let, tak to má překvapivě aktuální náboj (tématem je mutantská odlišnost, ipso facto lidská xenofobie) a místy i celkem životný dialogy. Zatím nejlepší NHM, co jsem měl v rukou.

1 25.04.2017

Nelehká volba s tím hodnocením. Výbor na mě působí reprezentativně, což ale dává jen vyniknout faktu, že většina batmanovských příběhů, včetně těch s nejikoničtějším záporákem všech dob, je prostě nedobrá (ostatně jako je tomu i v ostatních superhrdinských stájích, čehož dokladem je zase UKK). Starší věci zkrátka zestárly rychleji, než jiná díla té doby, protože šlo o naivní brak a ty novější mají zase kolísavou kvalitu ze své podstaty (jinak to zkrátka u něčeho, co musí chrlit pokračování v pravidelných intervalech po celé dekády, nejde). Z té druhé strany - tahle kniha je něco, co člověk ve zdejších končinách jen tak nedostane: v jednom špalku obdržíte průřez celou historií dvou klíčových komiksových postav, takže si můžete udělat docela dobrý obrázek o tom, co grafický román formovalo a co určovalo jeho trendy.
Nějaké highlighty a poznámky na okraj. První dvě kapitoly (1940-42 a 1943-72) ukazují, že Joker dlouhou dobu vyrůstal jako celkem obyčejná, schematická kriminální figurka, která má daleko do současné podoby reprezentace - zpravidla mu jde o zisk, v pozdějších fázích o Batmanovu potupu; jedná ale vlastně dost racionálně, používá technická udělátka a záleží mu na mínění obyčejných gangsterů, mezi něž se počítá. Překvapením je, že komiksy z počátku 40. let jsou vlastně zábavnější, nebo aspoň méně hloupé než pozdější, übernaivní sešity (v nichž Joker shání peníze, aby se neztrapnil před galérkou případně si prohazuje tělo s Batmanem). V třetí části (1973-90) už se rýsuje vyšinutá stránka Jokerovy osobnosti, kde už čtenář svého antihrdinu začíná poznávat (alespoň ve vůbec prvním příběhu "Jokerova pětinásobná pomsta"). Zbylé tři příběhy už jsou ale zase velmi, velmi hloupé. Ve "Smát se a zemřít v Metropoli" se Joker navrací ke své hrabivé minulosti a legendární "Smrt v rodině" je svým barvotiskovým pojetím jednoznačné zklamání. Začátek čtvrté části se ještě vydává po téhle naivní cestě sešitem "Dostat rozum" (který je ale aspoň nápaditě kreslený), pak ale příjde temná a perfektně vyprávěná story "Na slepou bábu", která vrací psychologické hrátky mezi oběma rivaly zpátky do hry a v tomhle modu pokračuje i "Vražedná jízda" (kde je obětí Jokerova teroru Robin). Poslední kapitola přináší českému čtenáři už známé příběhy z New52. Já osobně DC restartu moc nefandím, ale faktem je, že dvě vybrané povídky vysloveně neurazí.
Zřejmě cíleně ve výboru nefigurují oprávněně nejlepší příběhy s Jokerem, které u nás už samostatně vyšly. Takový Kameňák by ale ukázal, že laťka je prostě jinde...
Imho, Podaného překlad je místy divně kostrbatý, jako kdyby honil uzávěrku a redaktor zrovna doma ležel s chřipkou. To taky není úplně dobrá vizitka...

1 07.02.2017

Přiložená povídka je o kus lepší než vcelku nezajímavý komiks. Je tomu tak protože je celá psaná optikou hlavního (anti)hrdiny, čímž nechává čtenáře víc tápat v tom, jestli je hlavní hrdina hajzl a zrůda každým coulem, jejíž vypravěčské hledisko je pokroucené bolestínskou povahou, nebo zda nějaké polehčující okolnosti pro své jednání má (nevíme, zda je jeho brácha skutečně milenec jeho holky atd.). Komiks tuhle interpretační nejistotu spolehlivě zplošťuje. Čím dál tím víc si potvrzuju, že čím bombastičtější anotaci CC vytvoří, tím horší je výsledek...

1 21.01.2017

Přiznám se, že na začátku jsem měl trochu problém s clipartovou kresbou, která mi trochu připomínala powerpointové prezentace z devadesátých let. Ve skutečnosti jde ale o poctu staré reklamní grafice - jak je nám také v novele nepřímo přiznáno. A já si na to nakonec zvykl a vcelku se mi to zalíbilo. Parker má atmosféru, která by se dala krájet na nudličky a jen tak uždibovat, takže pokračování by bylo určitě záhodno. Pokud jsem měl nějaké výhrady na konci, snad jedině trochu přímočarý děj (tak odlišný od mistra žánru Chandlera), ale to už jen tak rýpám.

1 21.01.2017