Hyacint komentáře u knih

Jedna z knih, která mě v dětství hodně formovala, i díky tátovi, který mě s ní seznámil a prožíval ji se mnou. Snad ve mně aspoň něco z toho zůstalo.

9 02.08.2020

Jestli je něco kultovní knížka, tak tohle. Podle toho, v jaké fázi života ji čtete, budete možná měnit svůj pohled na ni. Pro mě je to jedna z knih, ke kterým se vracím už dvacet let a vždycky mě to znova vtáhne. Je ale pravda, že každému tohle nesedne a to, co se jednomu zdá nehorázně vtipné, bude jinému připadat jako nehorázně trapné.
Pro mě je skvělé, že všechny postavy mají svůj ksicht, svoje problémy a jsou zajímavé. Občas tomu na chvilku spadne řetěz, ale celkově, klobouk (i loveckou čapku) dolů.

9 26.06.2020

Občas jsem měl pocit, že čtu 1984, bylo to smutné, a byla v tom i naděje. Jedna z těch knížek, kterou by ocenili asi i mnozí "sci-fi v žádném případě" čtenáři. Není psaná efektně, netahá se na tři díly, ale budete u ní a o ní přemýšlet.

9 27.04.2018

Jenom bych opakoval slova všech ostatních pětihvězdičkových kolegů... Skvělá věc, skvělí tvorové, nejskvělejší Papouš.

8 28.06.2020

Ruská varianta na postapo, proč ne. Se smiř ale s tím, že ten ruský styl je v knize všudypřítomný a ne každému to sedne. Mně ano, takže jsem si teď knížku po letech přečetl znovu. A opět mi vadil konec, který letí nejen obrovskou rychlostí ve srovnání se zbytkem knihy, ale také úplně divným směrem. Jako proč ne, ono to taky trochu vysvětlí všechny ty deus ex machina momenty, ale působí to tak, jakoby to autor musel nějak rychle dopsat. Ale tohle je problém řady knih/filmů/seriálů... Atmosférické, záhadné, zamotané, čekáte, jak to asi dopadne, a ono to prostě dopadne divně nebo nijak. Měl jsem přestat číst pár stran před koncem, dobře mi tak. A taky trochu chybí děj, to je pravda. Ale pro mě to má atmosféru a přitažlivé prostředí.

8 19.06.2020

Ove je BOSS a Saab nejlepší auto. Silná a dojemná knížka.

8 06.06.2020

Jako na každého, i na mě kniha útočila na sociálních sítích a chvilku jsem si myslel, že by to mohlo být dobré, obzvláště mě zaujalo propojení s hudbou. Přečetl jsem ukázku zdarma a musím říct, že mě překvapilo, jak moc je to ne snad špatné, ale nudné. Napsané nezajímavým plochým jazykem, jednotliví hrdinové mi byli úplně jedno, protože nejsou ničím originální, erotické scény jak z německého porna 80. let. Nechci se autora dotknout, ale ten "historický" úvod připomíná nějakou průměrnou středoškolskou esej.
Celkově jde o produkt se skvělým marketingem, holt, není to pro mě, ale to je OK, každému se líbí něco jiného.
Co mně ale leze na nervy neskutečně, jsou zdejší recenze. Už to tady několik lidí zmínilo, stoprocentní hodnocení pálí od boku především noví uživatelé, navíc někteří z nich jsou na webu knihy uvedeni v části "Recenze na knihu". Nějak nemůžu uvěřit tomu, že po přečtení tohoto díla se několik čtenářů rozhodne registrovat se na DK a udílet maximální hodnocení. Ach jo, tohle je pro mě za hranou a je to stejně špinavé, jako praktiky Máry Prchala.

A protože jsem nedočetl knihu celou, nehodnotím, nebylo by to fér. A číst to celé nebudu, protože by to nebylo rozumné.

Edit: Autor mi napsal laskavý mail, ve kterém se ohrazuje proti mému tvrzení ohledně fejkových recenzí a přirovnání k Márovi. To by mě samo o sobě nenahlodalo, ale to, co tady píše vitek9759 už ano. Pokud autor skutečně vyzývá své čtenáře, aby na DK vyjádřili své pocity z knih, je to naprosto košer a asi to i vysvětluje ty pětihvězdičkové jednorázové hodnotitele.
Omlouvám se tímto autorovi za "Máru Prchala" a těm, kdo knihu hodnotili 5*, za nařčení z podílení se na marketingovém švindlu. Budiž mi to poučením, abych si příště zjistil relevantní informace, člověk se pak cítí míň jako blb. Peace.

Příjemné překvapení. Přitažlivý námět, jen lehce posunutý fiktivní svět, napínavá atmosféra, dobře naznačená místní mytologie. A dětští hrdinové. To všechno je na straně plusů. Na druhé misce vah je potom trochu monotónní děj a neujasněná charakteristika postav, chybí mi tam takové to kamarádství, jako třeba u těch tady stokrát omletých rychlošípáků anebo třeba u hrdinů Žarnayova Tajemství dračí stěny. Ale celkově velmi pozitivní dojem a kdyby mi bylo tolik, jako těm dětem, dal bych hvězdiček klidně šest. Takhle tři a půl. Jo, a že se třináctiletému klukovi líbí holka, to fakt ničemu nevadí, naopak to zásadně určuje jednu dějovou linku.

7 09.05.2021

Četl jsem, když u nás vyšlo poprvé. Okouzlení příběhem mezi šílenstvím a realitou, černý humor, trochu té (pop)filosofie, to mě tehdy dostalo. Do dneška jsem si pamatoval ovšem především úvodní pasáže, a kupodivu ne celé vyznění příběhu.
V podstatě bez očekávání jsem si knížku přečetl teď a čím dál jsem četl, tím víc mě Sternenhoch vtahoval a já jsem znovu objevil poklad, na kterém se mi ovšem líbí trochu jiné věci, než před lety. Ladislav Klíma mě znovu zasáhl, a tentokrát se trefil úplně přesně.

7 27.07.2020

To je tak Boží, že to lepší být nemůže. V dobách temna, na které dnes tak rádi vzpomínáme při odrhovačkách Michala Davida, to bylo sakra zářící světlo na konci tunelu. S kamarády jsme znali autorské medailonky nazpaměť a spoustu si toho pamatuju dodnes, i když kdo ví, jestli přesně. Vydláždili ráj a postavili na něm parkoviště...

7 17.04.2016

Vlastně nemůžu přidat víc, než napsal třeba Elevant. Jedna z knih, které, když se vám dostanou do hlavy v tom správném věku, máte je tam pak na celý život.
"Hlavní věcí v životě je vynášet o všem apriorní soudy. Skutečnost je taková, že masy se mýlí a jednotlivci mají vždycky pravdu. Z toho však není radno vyvozovat pro život žádná pravidla: k tomu, aby se člověk podle nich řídil nepotřebují být formulována. Jsou tu pouze dvě věci: láska na všechny způsoby k hezkým dívkám a hudba z New Orleansu nebo od Duke Ellingtona. Všechno ostatní by mělo zmizet, protože všechno ostatní je ošklivé...".

(SPOILER) Ne-e. Senzacechtivé a laciné, tlačí to na pilu, ale nic moc z toho. Hvězdičku dávám za prostředí amerického zapadákova, tu další (půlku) za... já nevím, asi že do úplného dna to je ještě kus cesty. Anebo za to, že úchylné děti mají v knížkách svoje místo (třeba ve skvělé Vosí továrně).
--- MOŽNÝ SPOILER---
Zápletka fakt "promyšlená", rychlý a "šokující" závěr ve stylu "to jsem vás všechny převezla". Chvilku jsem trochu doufal, že třeba umře i vypravěčka, ale nic. V některých dílech mají násilí a zvrácenost svůj smysl, tady je to prvoplánové a bez nějakého aspoň trošku hlubšího smyslu. Působí to na mě, jakoby si autorka přečetla jedno dvě hesla z učebnice psychiatrie a řekla si super, na tomhle postavím knížku. U mě špatný.

6 24.06.2020

Nakonec jsem podlehl a přečetl si to. Říkal jsem si, za páně Kotletovou mediální image se skrývá nějaký zručný spisovatel, tak to třeba nebude zlé. No, nebylo. Bylo to jen nudné, zdlouhavé, bez postav, ke kterým bych mohl něco cítit. Bez uvěřitelného nebo aspoň zajímavého světa. Jeden sympatický odkaz na Renčínovy knížky mi fakt nestačil. Poslední třetinu jsem už dotlačil trochu na sílu, v očekávání nějakého zvratu/zajímavého vyústění/čehokoliv. No, moje blbost. Jo, a není to vtipné.

6 04.01.2016

Pro mě zážitek. Autor si krásně hraje s jazykem, historií, i s hlavním hrdinou. Bavilo mě, jak jsou využity historické reálie a taky jsem si představoval, jak chutnají všechny ty pokrmy, které Durman během knížky spořádá. Je fakt, že "psychologie " hlavní postavy je trochu nejasná, komisařovy výlety mimo Prahu jsou v podstatě zbytečné a chápu, že milovníci tradiční detektivky si znechuceni koncem musí odplivnout. Ale já bych klidně četl dál, ještě více jídel, vypitého piva a mrtvých pošťáků!

6 15.08.2015

Středověký český ninja křížený s Batmanem, místo batmobilu má batkoně, který je skoro stejně schopný jako hlavní hrdina, jenž všechno vyřeší a všechny přemůže. Celkově ale nemá moc co řešit, zápletka pro mě byla tím nejméně zajímavým, rozuzlení vám bude jasné hodně brzy. Na druhou stranu, zabudování příběhu do dobových reálií je celkem přirozené a o poznání méně povrchní, než příběh a vykreslení postav.
Hynek, kromě jisté plochosti, mluví a přemýšlí celkem nestředověkým způsobem, spíše jeho uvažování odpovídá dnešku. Víc mi vadilo, že milostné či obecně erotické scény, jak už to tak někdy bývá, jsou podány buď směšně anebo rádobydrsně. Atd.
Těšil jsem se, zejména pro dvou přečtených Bauerech, ale příště už asi ne. Spíše se zaměřím na jiné autorovy hrdiny, třeba ty z druhé světové. Dvě a půl.

5 10.03.2021

Fakt perla, kterou nemůžu hodnotit hvězdičkami. Jako brutální propaganda zaměřená na děti to mohlo být účinné, ale za to asi hvězdičkovat netřeba. Osobně pochybuju o smysluplnosti jejího vydání, vyzdvihovat její vzdělávací potenciál je podle mě dost mimo. Nechutná sračka.

Drsný. Tahle knížka není pro milovníky happyendů, co bych to neřekl, když už to spoiluje i popisek knihy tady na DK. Když jsem to četl před lety, bylo mi u některých pasáží až fyzicky nedobře, působilo to na mě velmi tísnivě. Teď už to tak hrozné nebylo, ale stejně, je to pořád silné. Svižné a beznadějné.

5 22.06.2020

Dobré, atmosférické, takové civilní, a přesto vás to vtáhne. O hlavní postavy máte strach a tu hnusnou planetu prožíváte s nimi.

5 01.03.2016

Působivý vodní svět. Všechno už tady napsali jiní, z nichž nejvíc souhlasím s těmi, kdo odkazují na autora coby tvůrce světů, spíše než tvůrce příběhů. Už Perdido pro mě mělo velký půvab, přesto mi trvalo celkem dlouho, než jsem knížku po menších částech přečetl. A tady to bylo podobné, Svět je to úžasný a propracovaný, i když Miéville nevysvětluje, proč věci jsou, prostě se musíš smířit s tím, že v jeho světě to takto funguje. S čím jsem měl (opět) potíž, byla moje neschopnost přilnout k některé z postav, a už vůbec se mi to nepodařilo v případě Bellis. Snad za to může i jazyk: Chladnovína například líčí, jak je rozzuřená, ale způsobem, ve kterém emoce prostě nejsou. A upřímně, věty typu "Její narativní logika sice nevyjadřovala surový merkantilismus, který poháněl Armadu, ale mohla být cizí všem jejím obyvatelům?" mě do děje taky moc nevtahují.
Ale vím, že se k Jizvě vrátím, protože jako celek je to magická cesta tam a zase zpátky.

4 18.12.2020

Jednohubka, která se mi zdála trochu moc dlouhá... Asi chápu, co se mi na tom mělo líbit, ale nebavil jsem se, všechno to bylo jakési jednoduché, hříčka, kterou už znovu číst nemusím. A i když příspěvky ostatních čtenářů jinak nekomentuju, tak přirovnání ke Sternenhochovi, které tedy někde padlo, je podle mě matoucí. Z mého pohledu jsou tato dvě dílka naprosto mimoběžná, Sternenhoch je navíc skoro geniální a neprvoplánový.

4 27.07.2020