Hynais
komentáře u knih
Děkuji panu E. Taberymu za odkaz k této knize. Jednak jsme se poučil o vývoji amerických i některých evropských demokracií a jednak jsem si odnesl "jak" a "proč" je ta hranice mezi demokracií a autokracií fakt neskutečně tenká. A například ono neškodné české prezidentské ohýbání ústavy může být již zítra zdrojem nevratných problémů...


Chvíli jsem odolával tomu mediálnímu tlaku okolo knihy, nakonec jsem to odposlouchal v autě a těšil se na každou chvíli, kdy pojedu třeba na Slovensko:-) Vynikající styl psaní, parádní jemný i hrubší humor - prostě zážitek!


Právě to (místy kritizované) prolínání linky příběhu s popisem lokálních, ostrovních zvyklostí a návraty do dětství hlavních představitelů se mi moc a moc líbí a jdu rychle na Muže z ...... . Taky je fajn, že postavy nejsou černobílé a každý bojuje se svými démoníčky a démony. Velmi příjemné překvapení a čtení, co nenudí!


Jaká to radost přečíst si napínavou knihu s jednoduchou zápletkou, v níž se to nehemží civilizačními překvapeními, ale je to prodchnuté otázkou: "Jak přežít?". Vyprávění je vedené tak, že si čtenář dělá téměř filmový obrázek dění - fakt "osvěžující" podívaná:-)


I když je ten tragický konec od počátku nevyhnutelný, tak JMS v celém příběhu dokáže kombinovat napětí s láskou (která není jen slovem...) a přitom nepůsobí ani nudně ani otřepaně ani banálně.


Příběhy z Medvědína mě bavily o něco více než tato kniha. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl na nadsázku ve velice vyhraněných životních situacích a také na množství postava příběhů s nimi spojených... Ale Backmanovo sociální soucítění a jeho snaha hledat za lidskými skutky a pohnutkami člověka a jeho těžkosti je tak neuvěřitelně ryzí, že to přečtení nakonec stálo za to!


Čte se to jedna radost. Zábavné, vtipné, nepoučující ... a neotřele upozorňující na zajímavosti, které byste bez Ládi na podobné cestě mohli třeba minout!


Povinná četba pro všechny, kdo splňují alespoň jednu z podmínek níže ????
a) jsou přesvědčeni, že dělají vždy optimální rozhodnutí
b) pochybují o svých rozhodnutích a chtěli by to změnit nebo aspoň zlepšit
c) neprožívaji ani A ani B, ale jejich rozhodnutí mají vliv ma druhé lidi


Peter May je nejen vynikající vypravěč, ale do svých knih dokáže dostat místní reálie, které má precizně sesbírané, nastudované a s láskou podané čtenáři. Nejinak je tomu i v této knize. Zklamáním je ovšem sama kriminální zápletka, která není ani příliš vzrušující ani moc uvěřitelná


Nečetl jsem … poslouchal jsem.
Děkuji pane Adamsi, děkuji Vojto Dyku! Když jsem se zrovna nesmál, tak jsme se na to právě chystal...


Vyslechl jsem audioknihu a je to super - protože je provázána i s Emilovými autentickými promluvami. Moc pěkně zpracováno, bez přehnané adorace tohoto výjimečného sportovce i člověka


Jsem milovníkem těch dvou Norů (autora i hrdiny:-), ale tomuhle prostě něco chybělo do kvality Sněhuláka nebo Policie. Nebo už jsem prostě rozmazlenej :-)


Dva příběhy nezdolnosti a odvahy. V tom prvním se Bill Browder díky uvedeným vlastnostem stane miliardářem a v tom druhém se ten samý člověk postará o to, aby se smrt jeho přítele, Sergeje Magnitského, jehož odvaha je ještě stokrát větší, nestala zbytečnou... Nejde jen o to, "jak to chodí v Rusku" - jde o uvědomění si faktu, že když nám jakýkoliv autoritářský režim zrovna neubližuje, tak jenom proto, že se nerozhodl (!) nám ubližovat... A to je přesně důvod, proč bychom si neměli myslet, že se nás události na Ukrajině netýkají... Snad jsem to vyjádřil srozumitelně:-)


Je to až neuvěřitelné, kolik barev pocitů, vztahů a lásek/nelásek dokáže Hartl nacpat fo jedné knihy. A přitom kniha zní stále svěže a uvěřitelně. Jenže... Před koncem knihy už jsem se cítil kapku přesycen a s některými postavami to už tolik neprožíval


Ta kniha je prostě jiná a to jí dodává na kráse, protože když v záplavě těch přímočaře směřujících a uhlazených románů se objeví něco tak nevšedního, jako román z vesnického prostředí podávaný v dlouhých souvětích, tak to zprvu nevypadá, že "je to výborný", ale je... a vás to dostane, jak přesně je ten styl vhodný pro popis, děj, vyznění situací a tak, pokud se s přispěním autora naučíte tu formu podání nejpozději na straně 44-47 akceptovat, tak budete mít parádní a nevšední čtenářský zážitek!


To je tak, když si člověk tu správnou knihu přečte v tom správném věku... Dokonce jsem v dospělosti začal číst svému synovi v jeho čtrnácti právě tuhle knihu, abych v něm probudil chuť po čtení, protože "MUTABOR" (...to je to slovo proměny...) se mi zdála jako dobrá kombinace příběhů, pocitů, dobrodružství a reality. Synátor čtení propadl až o další dva roky později, ale třeba se na tom podepsala i tato kniha, kterou mám už navždy rád


Jardadr ode mě dostal palec .... přesto s jeho komentářem nesouhlasím zcela. Za mě je ta kniha mimořádně zajímavá jak svým obsahem tak stylem. Když uvážím, že to psal třiadvacetiletý mladík s čerstvou válečnou zkušeností, tak klobouk dolů! Nejde jen o pohled dítěte, ale i o hru na pomezí dětského a dospělého světa, o skvělé využití zjevné reality, toho jak jeden svět nemůže do důsledku rozumět tomu druhému. A na čtenářích nechává autor odpovědi na dvě základní otázky: Co války způsobuje? A jak války destruují každého, koho se dotknou? A přitom je povídka/novela psána s lehkostí a vtipem ... Proto říkám: MIMOŘÁDNÝ POČIN!


Výborně napsané, přesné, metodicky zvládnuté, uvěřitelné, srozumitelné. Okamžitě jsem to koupil dceři, protože první část knihy a její uvědomění může zabránit tomu, aby druhá část byla potřebná.


Za mě lepší než Mráz. Prostě je to propracováno do detailu a navíc příběh fantasticky graduje. Kdo che začít s Minierem, tak doporučuji tuhle knihu spíše než trilogii s komisařem Servazem, protože vás více vtáhne... Ale je třeba se připravit, že vás po přečtení bude pronásledovat otázka: "Je vůbec možné, aby se tohle stalo?" I když je to celé asi nereálné, čtenářův zážitek je parádní :-)


Chvílemi je to vtipné hodně, chvílemi málo, chvílemi z toho mrazí... Úplný počet hvězdiček dát nemohu, protože se mi zdálo, že tomu něco chybělo: snad větší odkaz na některé současné politiky, kteří neváhají diktátorské metody používat i dnes (ale zajímavé byly narážky i na politiky demokratické:-)), snad určitá větší hloubka myšlenek (ale jak s tím naložit v "ich-formě"?), možná uvěřitelnost některých postav (ale jde o to v satiře?) - nevím... Každopádně za přečtení to stojí, některé souvislosti z předválečné minulosti mi díky knize došly právě až porovnáním se současným myšlením
